Kalousek: Bezdůvodné odvolání špičkových odborníků už hrozit nebude
Pravicová opozice je spokojená. Úředníci sice získají po středeční dohodě s vládními stranami větší nezávislost, ale mnohem menší, než jakou pro ně chtěla ve služebním zákonu vybojovat koalice, zejména soc. dem.
Vláda prosazovala, aby v čele státní správy stanul na sedm let generální ředitel, který by mohl vybírat na sedm let státní tajemníky, kteří by měli pod palcem výběr všech vedoucích úředníků na ministerstvech a z jejichž kruhu by se vybíral nový generální ředitel.
Podle opozice by to státní správu „zabetonovalo“ nebo by se tak – slovy Miroslava Kalouska (TOP 09), vytvořila „citadela úřednické šlechty“. Po středečním večerním jednání koalice s opozicí z generálního ředitelství ale nezůstala ani čárka.
„Bezdůvodné odvolání špičkových odborníků, jehož jsme svědci na ministerstvu financí, už hrozit nebude. To bude tímto zákonem zajištěno. Ale pokud si někdo představoval pod slovem odpolitizace, že úředník udělá na svého ministra dlouhý nos s tím, že je nezávislý, tak tento model naštěstí neprošel,“ řekl včera Právu Kalousek.
Státní tajemník plus dva typy náměstků
Přežili jen státní tajemníci, které bude na návrh ministra schvalovat na pět let vláda. Kompetence generálního ředitelství si rozeberou finance (určí, kolik úředníků státní aparát potřebuje a kolik na ně půjde peněz ze státního rozpočtu), a vnitro.
Na vnitru by měl vzniknout nový útvar – sekce náměstka pro státní správu. Toho by měla na šest let jmenovat vláda. Má mít na starost koordinaci státních tajemníků, ale už nebude moci rozhodovat o jejich profesní existenci. Měl by také připravovat právní předpisy, které se budou týkat státní služby, systém vzdělávání a zkoušky úředníků i definovat pravidla pro výběrová řízení.
„Pro nás je klíčové, že náměstek pro státní správu nebude mít personální pravomoc, že nebude sám vybírat patnáct státních tajemníků, ze kterých by se pak vybíral jeho nástupce,“ řekl včera spokojeně šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Koalice nakonec obhájila zachování dvou druhů náměstků. Jedni budou šéfy odborných sekcí a druzí budou politickými zástupci ministra. Podle návrhu bude moci každý ministr na úřad dosadit dva své náměstky. Naopak opozici se podařilo prosadit, že úřednické zkoušky nebudou muset skládat úředníci, kteří mají čtyřletou praxi; koalice navrhovala tříletou. Také budou moci o místo vedoucích úředníků usilovat i lidé z akademického či obchodního prostředí nebo úředníci z komunální správy. „Okruh lidí, kteří se budou moci přihlásit do výběrového řízení na státního tajemníka a na náměstka pro státní správu se významně rozšířil i o lidi, kteří nepřicházejí ze státní správy,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 a STAN Kalousek. Zákon podle něj bude pamatovat i na to, že stát potřebuje zaměstnávat experty např. na jadernou energetiku. „Tomu ale nemůžete nabídnout začátečnický plat, ale odpovídající plat,“ dodal.
Odbory se zlobí
Zákon bez generálního ředitelství se nelíbí odborům. „Převedení kompetencí na jakékoli ministerstvo zapříčiní vznik ‚superministerstva‘ a jednoznačně popře proklamovanou depolitizaci státní správy. Právě prostřednictvím,superministerstev‘ budou i ostatní pod politickým vlivem, byť nepřímým,“ uvedl odborový svaz státních orgánů a organizací.
Podle Kalouska jsou výhrady odborů liché, protože zákon úředníky ochrání proti politické zvůli, ale zároveň úředníkům zabrání v ignoraci politiků. Opoziční lídr si pochvaluje, že ačkoli jsou slabší opozicí, nakonec koalici přesvědčili. „Ukázalo se, že opozice nemusí být bezzubá, když je důsledná a pracovitá. Klíčová byla těsná a kolegiální spolupráce s ODS,“ dodal. Přislíbil, že blokování zákona nebudou zneužívat.
Obstrukce už jen výjimečně
„Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země,“ řekl Kalousek Právu. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. „Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.
Místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek včera označil za pozitivní snahu neotravovat lidi vzájemným hádáním a přetahováním Sněmovně. „Myslím, že toto byl první pokus, a doufám, že nikoli poslední,“ uvedl Bartošek.
Právo, 8. 8. 2014, rubrika: Zpravodajství, str. 2