Kalousek: Babišovy sliby úspor jsou nesmysl

Znamená váš úspěch v evropských volbách, že jste se defi nitivně stali hegemonem na pravici a vytlačili z této role ODS?
Já ten termín nepoužívám, vlastně nikdy jsem ho nepoužil. Vždycky někde čtu, jak Kalousek snil, že TOP 09 bude hegemonem na pravici. Ale to není pravda. Tohle mediální klišé vzniklo z obav uvnitř ODS, že by se tak mohlo stát. Otcové zakladatelé TOP 09, když zakládali konzervativní stranu, která bude okázale antipopulistická, neměli pocit, že s antipopulistickým programem se můžete stát hegemonem v jakékoli části politického spektra. Nicméně za volební úspěch jsme našim voličům velice vděčni.

Co za tím úspěchem stojí? Nebyla to jen nízká volební účast?
Byla to řada faktorů. Myslím, že jsme byli jedinou proevropskou stranou, která nelavírovala a mluvila jasně o svém vztahu k Evropě. Nevymýšleli jsme si žádná témata, která se nakonec v Evropském parlamentu neřeší. Byl jsem trochu smutný z kolegů z ODS, kteří hlavním tématem kampaně učinili problém, o němž Evropský parlament nikdy jednat nebude. My měli témata, kterým se chceme v Evropském parlamentu věnovat, a také jsme měli na kandidátce mnoho osobností. Nebyla to jen jedna známá mediální tvář. A k tomu dodám, že nám pomohla i nízká volební účast. Při nízké volební účasti platí, že k volbám chodí lidé, kteří jsou vedle skalních příznivců jednotlivých stran a hnutí navíc ještě informovaní o problematice. Prostě inteligentní publikum.

Není problém, že třeba ve sněmovních volbách jejich hlas nezískáte?
To uvidíme. Pevně věřím, že svou voličskou základnu máme. Ale to, že jsme spoluvítězi, bylo jistě způsobeno i nízkou volební účastí.

Největších úspěchů ve volbách dosahujete, když na kandidátku dosadíte nějakého „parašutistu“, člověka zvenku. Nemáte vlastní lidi, kteří by kampaň odtáhli?
Zaprvé to není pravda. Největšího volebního úspěchu jsme dosáhli v roce 2010. A vy můžete samozřejmě říct, že „parašutisté“ jsme byli vlastně všichni.

Měli jste Karla Schwarzenberga...
Prostě to není pravda a já se ptám, proč používáte slovo „parašutista“? Politickou stranu můžeme také chápat jako personální agenturu, která hledá lidi prosazující své ideje a nabízí je veřejnosti. A není přece rozhodující, zda tito lidé mají, či nemají v kapse stranickou legitimaci. Důležitá je jejich kompetentnost. To nejsou nezávislí kandidáti. Oni jsou závislí na programu politické strany, za niž kandidovali. Jsou připraveni program prosazovat, být našimi poslanci. V moderní politické straně není stranická legitimace klíčová pro to, abyste voličům nabídli nejkompetentnějšího člověka pro prosazování svých idejí.

Nebylo pro vás těžké pustit na kandidátku Jiřího Pospíšila?
Nebylo to pro mě nijak obtížné. Hledali jsme nejlepší lidi pro prosazení svého programu. To znamená bezpečný finanční trh, jednoduchá evropská legislativa, ochrana životního prostředí a ochrana lidských práv. Bývalý předseda rady ministrů spravedlnosti a bývalý ministr spravedlnosti je správný člověk pro otázky jednoduché evropské legislativy. Člověk nadmíru kompetentní. S Jiřím Pospíšilem jsme mnohokrát mluvili a v okamžiku, kdy byl připraven se ztotožnit s naším programem, jsme měli pocit, že je to nejlepší možný kandidát.

Nikdy jste mu nevyčítal „sólování“ jako Topolánek a velká část ODS?
Jestli jste si nevšimli, nejsem členem ODS. Vztahy uvnitř této strany proto nebyly pro naše rozhodování podstatné. Z úspěchu Jiřího Pospíšila mám velikou radost. Byl v podstatě na odchodu z politiky a já si myslím, že talentovaní lidé, kterým ještě nebylo čtyřicet, by v politice měli zůstat. Zároveň nepopírám, že v TOP 09 jsem si zažil několik namáhavých chvil, když jsem jednotlivé regionální organizace přesvědčoval o tom, že je ta kandidatura vhodná. Úspěch Jiřího Pospíšila ve volbách pak dal v podstatě za pravdu argumentům, které jsem používal, když jsem své regionální spolustraníky přesvědčoval, že je to vhodný kandidát.

Počítáte s Pospíšilem výhledově do vedení TOP 09?
Je to především jeho rozhodnutí. Pokud se rozhodne vstoupit do TOP 09, tak vstoupí. Každý člen TOP 09 se pak může zúčastnit vnitrostranické soutěže a kandidovat do té či oné funkce. Proč bych měl přemýšlet, zda může být třeba místopředsedou, když ani není členem strany? Můžete se mě zeptat před sjezdem, když bude několik lidí kandidovat na jednu funkci. Pak je legitimní otázka, koho z nich bych si přál. Ale to, co děláte teď vy, to je vizionářství, které nejsem schopen stíhat.

Na volebním sjezdu už zřejmě Karel Schwarzenberg nebude kandidovat na předsedu. Jste připraven to po něm převzít?
Opět předpovídáte věci, které nevím. Karel Schwarzenberg je pořád nabitý energií. To, že není v novinách tak často, ještě neznamená, že by usilovně nepracoval. Ale abych neodpovídal alibisticky: až se někdy – a já nevím kdy – Karel Schwarzenberg rozhodne nekandidovat, tak budu-li v té době živ a zdráv, samozřejmě budu kandidovat na předsedu TOP 09. Ovšem předpokládám, že nemusím být zdaleka jediný kandidát.

Jak vypadají vaše jednání s ODS o společných kandidátech do Senátu? Vaši partnerští Starostové a nezávislí (STAN) jsou dost proti, ne?
Když se staví společné kandidátky, tak v jakékoli straně probíhají personální diskuse. Zdaleka to ale není tak dramatické, jak by to mohlo z některých článků vypadat. Se STAN jsme dohodnuti a dohoda s ódéeskou je otázkou několika dnů. Možná to někomu ze STAN vadí, možná, že v ODS jsou také lidé, kteří se domnívají, že to není správné. Takováto rozhodnutí nemívají stoprocentní podporu. Nicméně si myslím, že netříštění pravicových sil v některých levicových obvodech je správná cesta.

Nový předseda STAN Martin Půta se staví dost skepticky i k samotné další spolupráci s TOP 09. To vám nevadí?
V roce 2017 můžeme říct, že spolupráci shledáváme neprospěšnou. Každá smlouva má svůj začátek a konec. A prodlužuje se jenom tehdy, když obě strany mají pocit, že je to výhodné. Bude-li to pro Starosty výhodné, tak s námi zůstanou. Pokud ne, nebudou s námi pokračovat. Pro úplný výčet ale chybí ještě varianta třetí. Tedy ta, že Starostové shledají, že spolupráce s námi je nadále výhodná, ale my zase ne. Já se domnívám, že k prodloužení dojde. Ale uvidíme, třeba se rozejdeme jako přátelé.

Nevadí vám jistá vypočítavost Půty a části Starostů, s jakou vám říkají: v krajích nám spolupráce s TOP bere body, tam o vás nestojíme?
Tohle není charita. To je politická spolupráce. K jakémukoli spojenectví přistupujete pouze tehdy, když je to výhodné. Někdy může trochu zarazit ta otevřenost, se kterou to pan předseda Půta říká. Ale znáte mě. Otevřenost je to poslední, co by mi vadilo.

Jak moc může být pro TOP 09 výhodná nějaká bližší spolupráce s ODS? Jsou společní kandidáti do Senátu osamocený projekt, nebo může dojít k prohloubení spolupráce?Skutečně jde o to, že těch několik senátních obvodů vnímáme jako efektivní. Nemá cenu tříštit pravicové síly, které jsou zrovna tam v menšině. Zadruhé cítíme jistou povinnost k pravicovému voliči. Povinnost dát signál, že jsme schopni spolupráce, protože ta frontová linie na politické scéně dnes vede jinudy než mezi námi a ODS. Současný zápas o charakter parlamentní demokracie je natolik zásadní, že by člověk měl být povinen uvažovat i o velmi nestandardních krocích. Případná hlubší integrace by však dávala smysl tehdy, kdyby jedna a jedna bylo více než dvě. V tomhle případě se obávám, že by tomu bylo naopak. Jedna a jedna by bylo v součtu maximálně 1,6. To určitě není v zájmu ODS a ani v našem. Navíc máme velké programové rozdíly třeba v názoru na Evropu. ODS teď přeji, aby se co nejdříve vyléčila ze svých vnitřních problémů, které jsou veliké.

Byl jste znám jistým despektem k Petru Nečasovi. Jak hodnotíte Petra Fialu? Není pro vás při své nevýraznosti darem shůry?
Chtěl bych se ohradit proti tomu, že jsem měl vůči němu despekt. Měl jsem despekt k některým Nečasovým postojům. Částečně i k jeho stylu řízení. Nikoli k jeho osobě. Myslím si, že Petr Nečas se velmi poctivě snažil pro Českou republiku odvést maximum práce, a strašně mě mrzí, jakým dnes prochází dehonestačním obdobím. Jsem přesvědčen, že si ho nezaslouží.

Otázka byla myšlena tak, zda pro vás s nástupem Petra Fialy nepřestala být soupeřem úplně?
V TOP 09 to tak necítíme. Hlavně však myslím, že ten Turek táhne úplně odjinud než od ODS. Od populistických hnutí, která nemají velký respekt k demokracii.

Mimochodem, od zásahu na Úřadě vlády, který byl na začátku konce Nečasovy vlády, uplynul právě rok. Jak vše hodnotíte s odstupem dvanácti měsíců?
Po roce je těch otazníků stále více a více a obvinění méně a méně. Nechci obhajovat způsob, jakým byl řízen nebo jakým komunikoval Úřad vlády. Zrovna tak si ale myslím, že je těžko obhajitelný ten bezprecedentní zásah stovek policistů. Po něm bych očekával, že padnou jednoznačná obvinění. Očekával bych, že ten zásah byl poslední střípek do mozaiky, kterou policie skládala. Po tom roce to ale spíše vypadá, že byla učiněna monstrakce, která položila vládu, a teprve poté se střípky začínají skládat. Ony se ale třeba vůbec nesloží. Myslím, že z logiky věci, i když státní zástupce hájí, že byl zásah v pořádku, je neobhajitelný.

Andrej Babiš nedávno připustil, že to s miliardami korun, které sliboval ušetřit zlepšením výběru daní a zamezení daňových úniků, nebude kvůli legislativnímu procesu tak snadné. Hovoří o tom, že to bude možné „za rok a půl, za dva“. Je to možné?
Od začátku jsem říkal, že je to nesmysl. To ale charakterizuje většinu předvolebních slibů hnutí ANO. Lidé uvěřili jednoduchým řešením, která ovšem nejde realizovat. Příklad je i ve slibu vybrání desítek miliard korun na daních navíc. Je to nereálné. Vládě sice pomáhá – a jsem tomu rád – mírný hospodářský růst, který lze očekávat i v dalších letech. Sobotkův kabinet však plánuje poměrně silné zvýšení strukturálního deficitu, a jestli někdo šetří, nebo ne, se pozná právě podle strukturálního defi citu. Pro mě je obrovským zklamáním, že poté, co koalice schválila Rusnokův a Fischerův rozpočet, se sama nevydala jinou cestou. Sice mluvili o šetření, ale návrh, který předložil pan Babiš do vlády, je ještě o dvacet miliard horší než Fischerův rozpočet. To znamená, že vláda dělá pravý opak toho, co říká. Nešetří, ale zvyšuje zadlužení. To nás samozřejmě trápí, protože za obrovských nákladů společenských a politických se nám za naší vlády podařilo strukturální defi cit zkrotit. Z téměř pěti procent téměř k nule. Pan ministr Babiš plánuje 1,8 procenta na rok 2015. Mezi tím je rozdíl téměř šedesát miliard.

Jak hodnotíte Babišův návrh pomoci si na ono přechodné období roku a půl či dvou vytažením dividend ze státních podniků typu ČEZ či Česká pošta?
To může udělat jeden rok. Pokud opravdu získá všechny prostředky, které v těch podnicích jsou, tak to bude jednorázový neopakovatelný příjem. Na můj návrh byla v minulosti mobilizována rozpočtová pravidla, která umožnila to, co dříve možné nebylo. Zapojit část zisků podniků se státní účastí do příjmů státního rozpočtu. Musíte ale věrohodným způsobem vzít jenom tolik, aby bylo možné to každý rok opakovat. Aby to nebyl mimořádný příjem. To, co pan Babiš prezentoval, je absolutní nezodpovědnost. Stát ty strategické podniky nemá proto, aby z nich tahal peníze. Vlastní je kvůli tomu, že jde z nějakého důvodu o strategické odvětví pro fungování a bezpečnost státu. Zejména v energetice. Pak ale stát jako většinový akcionář odpovídá i za rozvoj a konkurenceschopnost těch firem. Tím, že jim seberete všechny vydělané peníze, tak jejich konkurenceschopnost rozhodně nepodpoříte.

Jaký očekáváte vývoj? Někde bude muset Babiš chybějící miliardy vzít. Zřejmě tedy šlapáním na ČSSD, což může vést k politickým rozbrojům, třeba i konci vlády, ne?
To by musel vědět jak. My jsme defi cit snižovali. Vždy bude legitimní diskuse, zda to mělo být rychleji, nebo volnějším tempem. Konkrétně Andrej Babiš mi v předvolebním boji vyčítal, že to dělám příliš pomalu. Že málo šetřím. Nyní se můj tehdejší kritik vydal opačným směrem, než sám proklamoval. Místo snižování strukturálních defi citů je začal zvyšovat. A to je absolutní paradox. To nás také vede k bezprecedentnímu vstřícnému kroku, který kdy nějaká opoziční strana udělala. Protože zcela vážně nabízíme, že podpoříme fiskální pakt, fiskální ústavu. Za předpokladu, že se tím ovšem budou řídit. Nechceme nic jiného než zveřejnit závazek vůči nám i Evropské unii, že počínaje rokem 2016 budete snižovat tempem půl procenta, což je dvacet miliard ročně. Tedy třikrát pomaleji, než jsme to dělali my. V takovém případě podpoříme všechny návrhy státních rozpočtů, které se budou touto strategií řídit. V takovém případě by vláda byla v mimořádně komfortní situaci. My jsme konsolidovali v době recese, oni mají jednoprocentní růst ekonomiky. Při dvouprocentním růstu, se kterým se dá počítat, je dokonce více než půl procenta HDP. Z toho vyplývá, že by nemuseli vůbec šetřit, ale stačí jenom, když udrží výdaje. Ten hospodářský růst by to zadlužení sám snižoval. Přesto se náš návrh zdá panu Babišovi tvrdý.

Preference ukazují vysokou popularitu ANO. Neobáváte se, že by se Babišovi vyplatilo rozvrátit vládu a jít do předčasných parlamentních voleb?
To se budete muset zeptat pana Babiše. Já se neobávám ničeho. Myslím, že je to o mně známo. K rozpuštění sněmovny je však třeba 120 poslanců. Pokud je mi známo, tolik jich ANO nemá.

***

S ODS do Senátu? Cítíme jistou povinnost k pravicovému voliči. Mrzí mě, jakým dnes Petr Nečas prochází dehonestačním obdobím. Turek táhne od populistických hnutí bez respektu k demokracii.