Ještě před pěti lety by nejasnosti v příjmech a výdajích politika znamenaly okamžitou politickou smrt. Dnes jsme v jiné situaci, říká předseda TOP 09 Miroslav Kalousek o rozporech ve finančních prostředcích ministra financí Andreje Babiše (ANO). Na ty upozornil minulý týden Týdeník Echo, podle analýzy vycházející z vlastních Babišových informací neměl šéf ANO dostatek finančních prostředků na nákup dluhopisů od svého Agrofertu. Problémům vicepremiéra se vyhýbají nejen jeho koaliční partneři, ale také většina médií. Babiš se podle Kalouska dopouští i účelového krácení daně, ale v objektivitu finanční správy nevěří.
Už na konci minulého týdne jste komentoval problém, na který upozorňoval Týdeník Echo. Tedy, že ministr financí Andrej Babiš neměl dostatek finančních prostředků na nákup dluhopisů od Agrofertu…
To poměrně precizně zanalyzovala Lenka Zlámalová. Jediné, co jí mohu vytknout je, že tam zapomněla na jednu položku. Andrej Babiš půjčil 60 milionů hnutí ANO. To jsem v její analýze nezaznamenal. A jsou jen dvě možnosti – buď Andrej Babiš lhal veřejnosti o svých příjmech a měl je ve skutečnosti mnohem vyšší, a nebo vedle těch legálních příjmů, které ve skutečnosti přiznal, měl ještě nějaké nelegální peníze. Ať jedno nebo druhé, je to samozřejmě pro politika problém. A ještě před pěti lety by to znamenalo okamžitou politickou smrt pro jakéhokoliv politika. Dnes jsme v jiné situaci, dnes se to asi může.
Myslíte si tedy, že to nemá dostatečnou odezvu?
Samozřejmě to nemá adekvátní odezvu a já jsem to dokonce psal na sociální síti. Ještě před pěti lety by takováto kauza znamenala mediální vichřici, kde by se tomu věnovaly všechny hlavní deníky na třech předních stranách. Kde Česká televize by to vysílala od rána do večera, střídali by se tam analytici, kteří by od rána do večera tu kauzu rozebírali z jedné nebo z druhé strany. Bylo by to naprosto zásadní téma veřejné diskuze a po právu, protože to už není jen otázka konfliktu zájmů, to je už otázka skutečně oligarchie, která buď neuchopí nebo uchopí pro svůj osobní zájem státní zákonodárnou a výkonnou moc. Takhle to bylo ve všech případech, které hýbaly mediální scénou, ať se to týkalo pana ministra Drobila nebo kohokoliv jiného. V případě Stanislava Grosse o tom dokázala MF Dnes popsat čtyřicet stránek týdně. Já dnes nečtu MF Dnes, ale kdybych to náhodou udělal, tak se to nedočtu.
Měl jste možnost to konzultovat s kolegy z klubu, zda nebudete Babiše třeba interpelovat?
Mám opravdu jiné starosti, než abych to nějak hluboce konzultoval, nebo se do toho snažil proniknout. To je samozřejmě věcí příslušných institucí a zejména koaličních partnerů, aby se tomu věnovali. Ale je tam ještě další rozměr.
Jaký máte na mysli?
Ten druhý rozměr je účelové krácení daně u Agrofertu. Andrej Babiš jako fyzická osoba půjčil Agrofertu za šest procent, což je nesmyslně vysoký úvěr. V tom smluvním vztahu by mně to nevadilo, pokud by Agrofert tento nesmyslně vysoký úrok neuváděl jako odečitatelnou položku ze základu daně. Takže majitel firmy a ta firma tím, že jemu dávali nesmyslně vysoký úrok, současně státní rozpočet šidili. Jsem přesvědčen, že to je za hranou zákona. Tohle už je krácení základu daně, které naráží jak na daňový zákon, tak na trestní zákoník. Já nejsem od toho, abych to konstatoval, ale podobných záležitostí jsem viděl hodně a vždycky byly posuzovány jako trestné činy.
Myslíte si, že finanční správa má už teď dost informací a podnětů pro to, aby to začala šetřit?
Tak pokud finanční správa už teď nekoná, tak nedělá svoji práci. Tohle si myslím je její povinností už teď šetřit. Samozřejmě finanční správa má nějakého šéfa, takže si nedělejme velké iluze o bezvýhradně objektivním postupu. Z tohoto hlediska také úplně nevěřme závěrům, které eventuálně udělá. Nicméně tady ta situace naráží nejen na zákony, kde je garantem ministerstvo financí a finanční správa. Tady naráží i na trestní zákoník. Já nevím, jestli je nebo není porušen, ale v každém případě si myslím, že v tuto chvíli nemůže konat jen finanční správa. V tuto chvíli se tím musí zabývat i orgány činné v trestním řízení.
Kdyby to koaliční partneři chtěli řešit, jaké mají možnosti vyvinout na Babiše politický tlak?
Já si myslím, že precedent tady pro to je. V okamžiku, kdy se například premiér Stanislav Gross tak zamotal do svých lží, pro některé z nás, tedy konkrétně pro mě, bylo naprosto neúnosné s ním tuto zodpovědnost sdílet. Tak jsme řekli, buď to jednoznačně vyložíte, čehož nejste schopen, nebo odstoupíte, nebo jdeme my. Také to tak dopadlo. Ale to musí ten koaliční partner mít dvě věci – vyznávat nějaké principy a mít elementární odvahu. V okamžiku, kdy žádné principy nevyznává, nevyznačuje se odvahou, tak neudělá nic. Což se teď děje.
Celý Babišův problém se točí kolem korunových dluhopisů, které jste myslím poprvé použil vy jako ministr financí?
Mě strašně mrzí, že se tomu říká Kalouskova finta. Ministerstvo financí, kterému tenkrát šéfoval Miroslav Kalousek, to vydalo ne účelově, aby se z toho neplatila daň. Ale proto, aby bylo možné vydávat reinvestiční dluhopisy, protože se reinvestovalo na koruny. Řekněme, že po roce vznikl úrok ve výši 321 korun. A ten věřitel si přál, aby se mu proměnil na dluhopisy. Jestli chcete úroky ve výši 321 korun přeměnit na dluhopisy do poslední koruny, tak musíte mít ty dluhopisy korunové.
Takže je to jiná situace….
Tam to má svůj hluboký účel a myslím si, že kvůli tomu to ten zákon umožňoval. To, že někteří oligarchové, v první řadě dnešní ministr financí Andrej Babiš, to účelově využili k tomu, aby sami sobě nakoupili za miliardy korunových dluhopisů, místo aby si koupili jeden dluhopis za miliardu, aby se zcela účelově vyhnuli placení daní, tak to je zcela typické očůrávání. Toho se bohužel tito velcí dopouštějí. Já jim nemůžu vyčítat, že to dělají. Že to ale dělá člověk, který dnes každého živnostníka za každou korunu honí, je samozřejmě z etického hlediska komické. Babiš nikdy ze živnostníků nevydojí to samé, co on sám si s armádou svých daňových a právních poradců na státním rozpočtu vydupal a vynutil.
Jednalo se tedy o určitou mezeru v zákoně, kterou bylo možné zneužít?
Nebyla to mezera. Prostě to tam bylo jako možnost využití pro ty, kdo nezbytně korunové dluhopisy potřebovali. V okamžiku, kdy to začali využívat i ti, kteří korunové dluhopisy nepotřebovali, jsme udělali rychlou novelu. Dneska tam tato možnost není. Ale rozhodně jsem to nikdy nechápal jako mezeru v zákoně. Znovu popisuji ten případ, kdy stát vydal korunové dluhopisy, protože to mělo svůj praktický význam. A ten byl jinde než v neplacení daně z korunového dluhopisu. V případě dluhopisů pana ministra Babiše měly jediný význam, a to neplatit daně. Kdybych byl finanční úředník, tak bych to neuznal. Bral bych to jako účelové obcházení zákona.
Tereza Vilímová, redaktorka
zdroj: echo24.cz, 24. 1. 2017
