Středečnímu vydání Práva poskytl rozhovor ministr financí, aby tvrdil, že na daňovém zvýhodnění biopaliv ušetří jen desítky miliónů ročně.
Ponechávám stranou ono „jen desítky miliónů", přestože si představuji mediální smršť, která by nastala, kdyby v minulosti jakýkoli ministr sepsal a protlačil zákon, který by přinášel jeho soukromé firmě „jen desítky miliónů".
Dnes je velmi obtížné překřičet to ohlušující ticho, to však je na jinou diskusi. Rozhovor obsahuje tolik vyslovených lží a zavádějících polopravd, že pokládám za nezbytné alespoň na ty nejkřiklavější upozornit.
1. Ve druhé odpovědi svého rozhovoru ministr financí tvrdí, že dopady daňové úlevy na veřejné rozpočty nelze odhadnout. Ve sněmovním tisku 418/0 (str. 17, důvodová zpráva) však dopady vypočítává na 9 miliard Kč, z toho 8,2 miliardy Kč na příjmy státního rozpočtu a 820 miliónů na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury. Lže tedy buď čtenářům Práva, nebo vládě a Poslanecké sněmovně. Věřím výpočtům ministerstva financí a beru na vědomí informaci, že celkový objem daňové úlevy je 9 miliard Kč za léta 2015–2020 na úkor příjmů státního rozpočtu a SFDI.
2. Efekt z objemu této veřejné podpory pro Agrofert vyčísluje Andrej Babiš na cca 70 miliónů Kč díky vlastní spotřebě biopaliv a tvrdí, že „výroba žádnou výhodu nemá, neboť u výrobce nevzniká". Odvodová povinnost spotřební daně vzniká u daňového skladu, který uvolňuje palivo do oběhu, a ten také bude moci nárokovat slevu. Odhlédněme od skutečnosti, že Agrofert sám disponuje daňovými sklady (PREOL, a. s., Lovosice, Agropodnik Domažlice atd...) a jako ministr financí ovládá druhý největší daňový sklad v zemi, a. s. ČEPRO. Je zcela lhostejné, kde na lince výrobce–distributor–zákazník vzniká nárok na vratku za daňovou úlevu. Daňová úleva ve výši 9 miliard Kč je poskytována na podporu odbytu, tedy logicky i na podporu výroby. Tuto prostou rovnici pochopí každé malé dítě, Andrej Babiš ji však v rozhovoru účelově označuje za „základní lež". Má-li pak být podpoře odbytu, a tedy i produkce čistých biopaliv obětována veřejná podpora ve výši 9 miliard Kč, pak vůči Agrofertu, který ovládá téměř 60 % domácí produkce, směřuje více než polovina. Když připočteme fakt, že Agrofert je také dominantním pěstitelem řepky v zemi, je odhad celkové veřejné podpory pro Agrofert ve výši 5 miliard Kč ještě velmi konzervativní a zdrženlivý.
3. Dále Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že v roce 2020 náš závazek k emisím neskončí a že budeme muset biopaliva nějakým způsobem podporovat dále. To je pravda a nikdy jsem to nezpochybňoval. Proto jsem také hlasoval pro novelu zákona o ochraně ovzduší v roce 2012. Co ale nesmí po roce 2020 pokračovat, je daňové zvýhodnění čistých biopaliv 1. generace. To ví i Andrej Babiš, proto do návrhu zákona zakotvil automatické ukončení této daňové výhody k 31. 12. 2020. To je oněch 9 miliard a to je také jediný smysl tohoto zákona – vysát do poslední chvíle z veřejných rozpočtů všechno, co se vysát dá. Než Andrej Babiš vstoupil do vlády, s prodloužením daňové výhody po červenci 2015 nepočítal nikdo.
4. V poslední odpovědi rozhovoru Andrej Babiš předstírá, že s tím vlastně nemá nic společného, že to je problematika ministerstva zemědělství. Je pravda, že odpovědnost za program a jeho notifikaci nese ministr Jurečka, daňovou legislativu však zpracoval, v připomínkovém řízení projednal a do vlády předložil ministr Babiš (viz záznam z jednání vlády z 23. 2. 2015).
Shrnuto a podtrženo: Pan továrník Babiš si napsal zákon, na základě kterého mu budeme na jeho výrobu přispívat 5 miliard Kč, tedy každý z nás pětistovkou. Pak ho jako ministr financí předložil do vlády, která mu ho bez protestů schválila. Krátce poté předseda téže vlády vyhlásil na sjezdu ČSSD, že chce čelit oligarchizaci země. Proč ale přitom oligarchu posiluje z peněz nás všech? Vítejte u nás – ne už v Kocourkově – vítejte u nás na Balkáně.
Bude velkým testem pro naši demokracii, zda Parlament ČR tento tunel zpracovaný do zákona schválí, nebo ne.
Dnes je velmi obtížné překřičet to ohlušující ticho.
19.3.2015, Právo, Publicistika, Miroslav Kalousek
