Kalousek: Andrej Babiš se nikdy neměl stát ministrem financí
Rozhovor s prvním místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem
„MEZI TOP 09 A ODS NEMÁ BÝT NEZDRAVÉ NEPŘÁTELSTVÍ. JEDNÁME O TOM, ŽE V NĚKTERÝCH SENÁTNÍCH OBVODECH BUDE KANDIDOVAT JEN ODS S NAŠÍ PODPOROU A V DALŠÍM JEN KANDIDÁT TOP 09 S PODPOROU ODS. ZEJMÉNA V LEVICOVÝCH OBVODECH BYCHOM NEMĚLI TŘÍŠTIT SÍLY.“ Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek si po dvanácti letech, kdy byl s krátkými přestávkami vždy „u toho“, zvyká na opoziční roli. „Musel jsem se připravit na situace, kdy ve sněmovně rozhoduje většina, a ne argument,“ říká bývalý ministr financí Topolánkovy i Nečasovy vlády.
Stejné to bylo, když jste vládli. Také jste opozici „válcovali“.
Ano, já také neříkám, že je to něco pejorativního, to je princip demokratické politiky. Když jste v menšině, vaše argumenty se už nepřeměňují v realitu, můžete je předkládat jen jako alternativu a v realitu přeměňuje své argumenty někdo jiný. Pro někoho to může být frustrující pocit.
Vám se zatím nabízení alternativ moc nedaří. Podle průzkumů jde Andrej Babiš nahoru, vy klesáte.
Vláda vládne dva měsíce a veřejnost stále ještě věří všem slibům, které jsou prostě nerealizovatelné. Zatím nemuseli udělat žádné nepopulární rozhodnutí.
Je Andrej Babiš nebezpečný pro českou demokracii?
Považoval bych ho za nebezpečí, pokud by prosazovali něco jiného než volnou soutěž politických stran.
A to se děje?
Jeho neustálé zdůrazňování, že „není politik“, že se „stát má řídit jako firma“, to nebezpečí naznačuje. Doufám,že ať už ANO v budoucnu zůstane jako jeden subjekt, nebo jako více subjektů, že se mu podaří nějak se programově ukotvit. Pak by riziko pro demokracii nepředstavovali. Ale dosavadní program ANO je zcela neuchopitelný.
Byl jste jeden z nejvýraznějších představitelů pravicového vládnutí. Necítíte odpovědnost za vzestup hnutí, které označujete za nesystémové?
Musím cítit spoluodpovědnost. Jinak bych nebyl normální. Ale není to jen odpovědnost politiků, ale i novinářů. Bída české politiky kráčí ruku v ruce s bídou české žurnalistiky. A veřejné mínění významně ovlivňovali i šiřitelé blbé nálady.
Kdo to je?
Protikorupční fond Karla Janečka a Transparency International viděly za naší vlády korupci za každým rohem, i tam, kde bylo opravdu hodně obtížné ji hledat. Musím si klást otázku, proč právě oni teď mlčí tváří v tvář největšímu konfliktu zájmů a největšímu korupčnímu prostředí, které tady kdy bylo, a tváří se, že je všechno v pořádku. Na to se velmi těžko hledá odpověď, která by nebyla zároveň osočením.
Jaké korupční prostředí máte na mysli? Nevšimli jsme si, že by někdo něco zneužil, zpronevěřil, ukradl.
Těch příkladů, kdy je Andrej Babiš ve střetu zájmů, jsou stovky. Ministerstvo financí je významným hráčem na kapitálovém trhu. Emituje dluhopisy za 110 miliard ročně, je partnerem bank. K některým může být vstřícné méně, k některým více. Při veřejné zakázce nad dva miliony je nutné výběrové řízení, při operacích na kapitálovém trhu za desítky miliard žádné výběrové řízení neprobíhá, musí se rozhodovat rychle. Nikdy tak nezjistíte, zda rozhodnutí bylo učiněno podle nejlepšího vědomí a svědomí, nebo za protihodnotu. Pokud takovou možnost má někdo, kdo má 25 miliard úvěrů, tak je to neuvěřitelné korupční prostředí.
A vy víte, že se něco nekalého děje?
Důkaz nikdy nezískáte. Ale Babiš se ministrem financí nikdy stát neměl. Moje kritika primárně nesměřuje na něj, ale na premiéra Bohuslava Sobotku. Jako bývalý ministr financí musí znát desítky možností konfliktu zájmů. Nikdy neměl připustit, aby člověk, který má desítky miliard úvěrů, byl ministrem financí.
Takový konflikt je ale u každého ministra financí, který má známé podnikatele.
Riziko nemůžete vynulovat. Ale není důvod ho maximalizovat. V minulosti bylo několik případů mnohem menších podnikatelů než Andrej Babiš, kteří se dostali do vlády a vždy se snažili s tou situací nějak vypořádat, firmy se nějakým způsobem zbavili. Otázka je, jak moc věrohodně to udělali. Ale že to byl problém, bylo jasné a všichni novináři na to upozorňovali – ať už u Aleše Řebíčka (bývalý ministr dopravy ODS), nebo Kamila Jankovského (ministr pro místní rozvoj VV). Teď část „hlídacích psů demokracie“ žádný problém nevidí. Nebo jiný příklad: já jsem se nikdy netajil přátelstvím s Richardem Hávou, který podnikal ve zbrojním průmyslu. Zajímalo by mě, co by média psala, kdyby se Richard Háva stal ministrem obrany, to bych tedy opravdu chtěl číst. Přičemž upozorňuji,že takový konflikt zájmů je pro veřejné rozpočty asi stokrát méně nebezpečný než pozice Andreje Babiše na ministerstvu financí.
Kdybyste vládli lépe, tak by Andrej Babiš nikdy nedostal 18 procent hlasů. Vždyť konflikt zájmů byl zřetelný, a lidé si to vyhodnotili tak, že je to menší zlo než vy.
Otázka je, zda si veřejnost byla schopná uvědomit míru konfliktu zájmů. Problematika je sofistikovaná, a nemůžete chtít od člověka, který do ní není ponořen, aby si množství rizik uvědomil. A neuvědomí si to doteď.
A co když si toho lidé vědomi jsou a nevadí jim to, protože Babiš opravdu „maká“, jak slíbil, a hledá peníze? Investuje volné peníze na kapitálovém trhu, bere miliardy z ČEZ...
Tak si to rozeberme. 36 miliard, které investoval na kapitálovém trhu, to není žádná nová aktivita, je to logické pokračování projektu státní pokladny, která se rozjela k 1. 1. 2013. Prosadil jsem ji já. Co se týče odebrání zisku ČEZ pro vládní spotřebu, dívám se na to s děsem. Je tady dlouhodobá dividendová politika, naposledy jsem rozhodl o výplatě 60 procent zisku, 40 jsem ponechal na investice. Základní důvod, proč má stát ČEZ, je energetická bezpečnost a rozvoj té firmy. Nikoli snaha vytáhnout z ní co nejvíc peněz. V posledním roce ČEZ za pět miliard modernizoval zdroje a dvacet miliard byly vynucené ekologické investice, které budou pokračovat. Když akcionář sebere firmě peníze a nutí ji, aby si vzala úvěr, není to přístup odpovědného hospodáře. Takhle se o energetickou bezpečnost není možné starat.
Jenže ČEZ není předlužený a má na účtech 25 miliard.
Ale čekají ho vynucené ekologické investice. Sebrat firmě veškerý zisk pokládám za principiálně špatné. Nabízí se otázka, kdo z minoritních akcionářů ČEZ může být přítelem či obchodním partnerem Andreje Babiše. Pro minoritní akcionáře je taková dividendová politika zcela jistě výhodná, pro stát ne.
Nepokračuje ale Andrej Babiš v některých vašich plánech? Třeba ve vašem přístupu k výdajovým paušálům u OSVČ, také jste je chtěl omezit, a ODS byla proti.
To ale nesmíte diskutovat jako detail. To, s čím přichází Babišovo ministerstvo financí,především znamená,že se zvýší daně. Od 1. ledna 2015 by měla být daň pro OSVČ 19 procent z hrubé, nikoli superhrubé mzdy a šest a půl procenta zdravotní a sociální pojištění. Jenže vláda odkládá zrušení superhrubé mzdy. Kdyby to neudělala, mělo by to logiku, ale takhle to je mnoho psů, zajícova smrt. Zkrouhnou paušály a k tomu zavedou registrační pokladny a centrální úložiště dat. To je pro živnostníky významný investiční náklad. Také jsem uvažoval o omezení paušálů, ale to bylo v rámci zcela jiného mixu. Zejména při zásadním snížení zdravotního a sociálního pojištění.
Nesype se vám trochu projekt TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých?
Ne, proč?
Protože téměř jistý nový šéf STAN Martin Půta se o něm vyjadřuje dost skepticky.
To vyjádření je půvabné v tom, že říká: Když to pro nás bude výhodné, půjdeme do toho společně, pokud ne, nepůjdeme. Je to legitimní stanovisko, stejně legitimní je stanovisko TOP 09. Ta smlouva platí do roku 2017. Myslím, že pro oba dva subjekty je spolupráce úspěšná, atmosféra v poslaneckém klubu je naprosto nadstandardní. A v roce 2017 se jeden nebo druhý subjekt rozhodne, zda budeme spolu pokračovat. Jen nevím, nakolik je od našich partnerů rozumné rozhodnutí kandidovat v pražských komunálních volbách v rámci koalice Sekyra–Hrdlička. Ale je to jejich svobodné rozhodnutí.
Tím myslíte alianci lidovců a zelených?
Možná to zelení nevědí, ale že tu koalici domlouval Sekyra s Hrdličkou, o tom si povídá celá Praha.
Když jsme u Prahy, máte radost, že kandidátem TOP 09 na post primátora je Tomáš Hudeček?
Podporuji Tomáše Hudečka. Netajil jsem se na stranické půdě tím, že se mi zdá skromné, pokud se nepokusíme získat nějakou výraznou osobnost. To se ale nepodařilo, primátor je výrazná osobnost a má moji podporu.
Co jste za stranu, když musíte pomalu na každé volby shánět nějakou osobnost zvenku? Minule to byl v Praze Zdeněk Tůma, teď v evropských volbách jsou na prvních místech také nestraníci...
Jsme otevřená strana. A snažíme se pro danou pozici nabídnout veřejnosti toho nejlepšího možného kandidáta. A ne nejzasloužilejší straníky. Luděk Niedermayer je autoritou pro otázky společného finančního trhu, pánové Pospíšil a Polčák jsou takovou autoritou pro jednoduchou evropskou legislativu. Profesor Šarapatka je autoritou pro ochranu životního prostředí a pan senátor Štětina pro ochranu lidských práv. Řečeno slovy Jiřího Paroubka, pánové, kdo z vás to má?
Ale vy je ve straně nemáte, sháníte je jako Andrej Babiš.
To není pravda, na rozdíl od ANO jsme hodnotově ukotvená strana. A to velmi výrazně. A to okázale antipopulistická. To, že naši kandidáti nejsou členy TOP 09, neznamená, že jsou zcela nezávislí. Jsou závislí na hodnotových zásadách TOP 09 a jejím programu. A zavázali se, že ten program budou prosazovat. Podívejte, Luděk Niedermayer mohl být ministrem financí za ANO, tu nabídku dostal. Ale protože by se nemohl ztotožnit se stylem a programem ANO, odmítl ji a kandiduje za nás.
Je s programem a hodnotami TOP 09 ztotožněn taky Jiří Pospíšil, který ještě v lednu kandidoval na prvního místopředsedu ODS? A který stále trvá na referendu o přijetí eura, což TOP 09 jasně odmítá?
Ano, odmítá. Ale o tom nebudou rozhodovat europoslanci. Pokud by chtěl Jiří Pospíšil za nás kandidovat do Poslanecké sněmovny, musel by se zavázat, že nebude hlasovat pro referendum o přijetí eura. Prostě má na tuhle jednu věc jiný názor. Ale tohle nás čeká u řady jiných věcí a členů TOP 09. Až sem Jiří Dienstbier předloží návrh na adopci dětí homosexuálními páry, tato strana bude – včetně mě – dominantně proti. A dopředu vím, že někteří poslanci na to budou mít jiný názor. A mám je velmi rád a není to důvod ke stranickému rozkolu.
A proč se vám nepovedlo najít osobnosti i pro Prahu?
Většinový názor byl, že ideálním mužem je Tomáš Hudeček. Já ten názor akceptuji a Tomáš Hudeček má mou plnou podporu.
Tak možná to není horší rozhodnutí než Zdeněk Tůma, kterého politika přestala hned po volbách bavit.
Zdeněk Tůma se rozhodl a já se na něj nemohu zlobit. Život je krátký a máme jen jeden.
A to budete stejně hledat i nového předsedu TOP 09? Při vší úctě, Karlu Schwarzenbergovi je 76 let, při příštích volbách mu bude 80 a už jednou odchod oznámil.
Až se z nějakého důvodu Karel rozhodne nekandidovat na předsedu, já rozhodně kandidovat budu. Ale to neznamená, že budu jediný kandidát. Nezlobte se, nejsem Bárta ani Babiš, založil jsem standardní demokratickou stranu.
Není načase uvažovat o spojení české pravice? Tak jste přece o tom v roce 2009 s Mirkem Topolánkem uvažovali.
Není pravda, že jsem TOP 09 vymýšlel s Topolánkem. Je pravda, že když jsem měl na stole projekt TOP 09, začal jsem o něm mluvit s Mirkem Topolánkem a oba jsme v té době velmi stáli o předvolební koalici. Situace se ale změnila. Já i Petr Fiala jsme přesvědčeni, že mezi oběma stranami nemá být nezdravé nepřátelství, protože jak s oblibou říkám: Ten Turek táhne odjinud. Velmi bych si přál, a první to řekla na našem sněmu Mirka Němcová, abychom našli už v podzimních senátních volbách nějakou formu spolupráce. Snadno si umím představit, že v nějakém, zatím nedefinovaném počtu senátních obvodů bude kandidovat jen ODS s naší podporou a v dalším jen kandidát TOP 09 s podporou ODS. Teď o tom vedeme rozhovory. Zejména v levicových obvodech bychom neměli tříštit síly. Ale společné kandidátky, společný klub ODS a TOP 09 si představit neumím.
***
Miroslav Kalousek.Třiapadesátiletý politik již šestnáct let působí jako poslanec. V letech 1998–2010 za KDU-ČSL, od roku 2010 za TOP 09, kterou spolu s Karlem Schwarzenbergem v roce 2009 založil. Od listopadu 2009 je jejím 1. místopředsedou. V letech 2007–2009 byl ministrem financí druhé Topolánkovy vlády, v letech 2010–2013 zastával tuto pozici také v Nečasově kabinetu. Před vstupem do vysoké politiky pracoval na Úřadu vlády ČR, kde byl odborným poradcem místopředsedy vlády, později ředitelem odborů poradců místopředsedy vlády ČSFR. Od ledna 1993 do ledna 1998 působil na Ministerstvu obrany ČR jako náměstek ministra odpovědný za rozpočet a akviziční procesy. Je rozvedený a má dvě děti. Vždy konzervativně připraven Jeden muž, jedno místo, jedno aranžmá. Miroslav Kalousek po vynuceném odchodu z ministerstva financí přesídlil do kanceláře v Poslanecké sněmovně, ve které poskytoval rozhovory ještě jako předseda KDU-ČSL. Vítá nás mluvčí Ondřej Jakob, který svého (místo) předsedu od nepaměti provází na cestách mezi Malostranským náměstím a Letenskou ulicí, sídlem ministerstva. Střízlivé interview je, stejně jako kdykoli předtím, zakončeno anekdotou, která je tentokrát nepublikovatelná pouze proto, že pointa stojí na gestikulaci. Miroslav Kalousek je zkrátka konzervativní politik. A také, jak pozorovatele informují stěhovací bedny v koutě místnosti, vždy na vše připravený člověk.
Hospodářské noviny, 28. 3. 2014, rubrika: Rozhovor, str. 2