Kalousek: 20 let se tady o dluhopisech pro domácnosti jen mluvilo

Po státních dluhopisech se jen zaprášilo. Neprodělá ale na nich stát kalhoty? S nesouhlasem Senátu ohledně změny DPH se dalo počítat, dá se ale počítat se všemi v koalici, že Senát přehlasují? Mnohým zahraničním bankám klesá úvěrové hodnocení, jak nás zasáhne krize v eurozóně? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání přijal ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek, dobrý den, pane ministře.

Dobré odpoledne. Děkuji za pozvání.

Pane ministře, prodat státní dluhopisy evidentně nebyl problém. Všichni jsme zaregistrovali i vaši radost nad tím, jak vy říkáte, také u drobných střádalů, ovšem z ekonomického hlediska potřeboval stát takové dluhopisy vůbec vydávat?

Já si myslím, že z dlouhodobého ekonomického hlediska je to nesmírně důležité, protože jedna věc je samozřejmě aktuální úrok, který získáte nebo který musíte nabídnout na tom trhu. Druhá věc je stabilita a schopnost refinancovat dluhovou službu tak, aby to bylo plynulé, stabilní, aby tam nebylo žádné ohrožení. Tam je samozřejmě hrozně důležité, aby určitou část státního dluhu drželi domácí investoři, ideálně české domácnosti. 20 let si na to nikdo netroufl, 20 let se o tom pouze mluvilo, zatímco v jiných vyspělých zemích Evropy české domácnosti drží 10 až 15 % domácího dluhu, tak u nás jsou to naprosto komická, setiny procenta.

Neboli kladem je podpora nebo přerozdělení toho dluhu také na domácí investory, na drobné domácnosti?

Stabilita - to znamená diverzifikace mezi zahraniční společnosti. Podívejte se, my jsme dodnes, Česká republika má a bude ještě dlouho mít výpůjční potřebu zhruba 200 miliard korun ročně vzhledem k závazkům, které uzavřela v minulých obdobích. Dodnes si těch 200 miliard korun ročně půjčovala buď na evropských trzích nebo na domácích trzích od velkých finančních společností.

Ale výhodněji, než si teď půjčuje od svých vlastních lidí, a to o procento výhodněji.

No, to se takhle nedá říct, protože, když si půjčí od svých vlastních lidí, tak buď je to o nějakou desetinku procenta možná dražší ...

Počkejte, pane ministře, je to desetinka, anebo je to 1 celé procento, jak říkají někteří ekonomové, oproti srovnání při prodeji dluhopisů na běžném trhu dluhopisů?

Já bych rád viděl ty ekonomy, kteří udělají tu aukci a udělají to srovnání. Na druhou stranu říkám, co by za to můj italský kolega dal, kdyby dokázal prodat 5leté dluhopisy za 3 %, které si kupovaly české domácnosti.

Lidovky.cz spočítaly ten neprospěch státu ve srovnání s běžnou aukcí dluhopisů na trhu na 100 milionů korun u dluhopisů, tak stojí to za těch 100 milionů korun?

No, s tím já absolutně nemohu souhlasit, to není jako prodělek 100 milionů korun, to je velký výdělek pro stát na tom, že může svoji dluhovou službu rozložit velmi stabilně a nemusí se bát o příští rok, a přespříští rok a přespříští rok.

A ta stabilita stojí za těch 100 milionů korun?

Ale jako, kdo říká 100 milionů korun, tak je hlupák, protože pouze porovnává aukci, kterou jsem na domácích trzích udělal před 14 dny a jenom proto, že jsem tam byl výjimečně úspěšný za 2 %, tak mi dnes vyčítají 3 %. Upřímně řečeno ...

A proč jste takhle výjimečně úspěšně neprodal i ty další dluhopisy, proč jste je tedy nabízel domácnostem?

Protože musíte na bankovním trhu, retailovém bankovním trhu pro domácnosti je nějaká hodnota produktu. A my jsme museli nabídnout tu hodnotu produktu tak, aby byla konkurenceschopná KNG kontu, k celé řadě jiných produktů, které nabízejí komerční banky. Pro nás jako pro státní kasu, tedy pro občany České republiky to bylo mimořádně výhodné, protože prostě k této hodině bylo objednáno za 20 miliard korun dluhopisů, které české domácnosti jsou připraveni půjčit svému státu za velmi slušný úrok pro ten stát i pro ně, tedy kolem těch 3 %, v případě jednoročních dluhopisů diskutovaných ...

Ano, ale pointa je v tom, že těch 20 miliard by byl zřejmě ochoten půjčit státu i jiný investor a nebyla by to domácnost a výhodněji.

No, dobrá, paní redaktorko, pokud máte pocit, že by to radši půjčit JP Morgan.

To není o můj pocit, to je o to, abyste vysvětlil lidem, proč je to výhodné prodělat na státních dluhopisech?

Já naprosto odmítám, že je to prodělání. Z dlouhodobého hlediska je to pro tu společnost velmi výhodné. Vaším prostřednictvím říkám, máte-li pocit, že by bylo lepší, aby na českých státních dluhopisech vydělal JP Morgan Washington a nikoliv Anežka Nováková, Dolní Knín, tak já mám opačný názor, já jsem šťasten, že na českých státních dluhopisech mohla vydělat Anežka Nováková, Dolní Knín a o něco méně vydělá, o něco méně vydělá JP Morgan Washington, o ničem jiném to není.

To je sice pěkné vlastenectví, ale vy spravujete státní kasu.

Spravuji ji velmi odpovědně a právě proto, že ji spravuji odpovědně, tak jenom v letošním roce na dluhové službě na rozdíl od svých předchůdců ušetřím 12 miliard právě proto, že spravuji státní dluh tak, jak ho spravuji, včetně toho, že se snažím ta rizika, diverzifikace těch, kteří drží státní dluh, směřovat na několik míst, nejenom do zahraničních bank, ale také na domácí trh a do českých domácností.

Stále ale neslyším odpověď na to, kdybyste dluhopisy neprodal tedy Anežce, jak vy říkáte, neboli na domácí trh, prodal jste je jinde, zda byste skutečně nevydělal pro státní kasu víc?

Letos možná, letos možná ano, z dlouhodobého hlediska bych těžce prodělal, protože každá investice i každý úvěr s sebou nese rizika a rizika je potřeba rozdělovat, chcete-li diverzifikovat, jenom hlupák svá rizika nediverzifikuje. Já jsem byl vždycky nervózní z toho, že rizika refinancování státního dluhu svěřujeme pouze velkým zahraničním finančním společnostem. Já bych docela rád, kdyby část těch rizik byly přeneseny i na české domácnosti, dělá to tak každý rozumný rozvinutý stát. Kromě toho, že ...

Pardon, tady vás přeruším, třeba Brit, Němec nebo Američan, když už teda máme porovnání s dalšími státy, ...

Třeba Brit, ano, třeba ...

... si jde státní dluhopisy za tržní cenu koupit do své banky a těmi může ručit třeba za hypotéky nebo je prodat, ty české takhle nefungují, proč?

Třeba Brit, Němec nebo Američan, nebo chcete-li Ital, Ital, Itálie, která je dnes zadlužená více jak 100 % svého HPD, 120 % se stále ještě drží na finančních trzích právě proto, že velkou část jejího dluhu drží italské domácnosti.

Ale za jiných podmínek, než české domácnosti teď drží český dluh.

Ne, já jsem prodával za tržních podmínek, za velmi slušných podmínek. Vy teď ...

Ne, pane ministře, my si možná nerozumíme, já se ptám, proč Čech nemůže se svými dluhopisy nakládat rovnocenným způsobem jako ten Brit, Němec nebo Američan?

Program českých dluhopisů, který jsme rozjeli, nepředkládá možnost sekundárního obchodování, to znamená, je to čistě vztah ministerstva financí vůči tomu, kdo ten dluhopis nakupuje. Začínáme s tím. Já se velmi obávám při míře důvěry v české společnosti i míře, promiňte mi to slovo, finanční gramotnosti ve vztahu ke kapitálovým trhům, kdybychom teď začli vydávat dluhopisy, o kterých bychom říkali, že jsou sekundárně obchodovatelné, protože ten Angličan, Ital nebo Američan si ty dluhopisy sekundárně obchodovatelné kupuje s vědomím, že se mu taky může stát, když je bude prodávat, že je prodá jenom za 70 % ceny, protože na tom trhu prostě klesly.

Promiňte, ale vy jste tady nenabídl Čechům dluhopisy sekundárně obchodovatelné, protože je považujete za finančně negramotné?

Ne, já jsem nabídl Čechům dluhopisy sekundárně neobchodovatelné proto, že jim jejich jistinu chci garantovat, což ty země, které vy mi předhazujete, negarantují. Ty říkají, pokud budete chtít za 2 roky ty pětileté dluhopisy prodat, tak za ně můžete dostat třeba jenom 50 % ceny, za které jste je koupili, zatímco ...

Neměli bychom tohle to rozhodování nechat na lidech, jestli budou chtít to riziko podstoupit třeba za to, že by měli sekundárně obchodovatelné dluhopisy?

Samozřejmě, ale to záleží na tom, kdo ten produkt nabízí.

A v té druhé vlně státních dluhopisů budou už sekundárně ...

Počkejte, ten produkt nabízí, paní redaktorko, promiňte, ten produkt nabízí ministerstvo financí a my jsme se rozhodli nabídnout ten produkt tak, že těm lidem říkáme - nemůžete přijít o 100 % své jistiny. Zatímco americké ministerstvo financí vydává dluhopisy, které, když si koupíte, a chcete je za rok prodat, tak za ně dostanete třeba jenom 50 % té ceny, za kterou jste je koupili, tak český střádal má naprostou jistotu, že tu jistinu, za kterou to koupil, koupil-li si dluhopisy za 300 tisíc korun, tak má naprostou jistotu, že těch 300 tisíc korun dostane zpátky, k tomu malý úrok. To je, my jsme vsadili na produkt, který českému střádalovi chtěl nabídnout jistotu. Kdybychom chtěli vsadit na produkt, který by českému střádalovi chtěl nabídnout riziko, tak by mohl mít větší ...

Tak byste na něj vsadili, rozumím.

... výnos anebo také větší ztrátu.

Pane ministře, druhou daňovou úpravou zároveň ale znevýhodníte ostatní způsoby investování. Ve sněmovně už má za sebou první čtení nové zdanění výnosů investic, ty mají být osvobozeny od daně až po 5 letech, nikoliv po půlroce jako dosud, a navíc ještě srážková daň má být místo 15 19 %. K čemu to má být dobré, aby to podpořilo státní dluhopisy pokud možno ty 5leté?

Ne, to naprosto s vydáváním dluhopisů to nemá nic společného. My v současné chvíli bohužel a jsme za to terčem obrovské kritiky zdaňujeme dvakrát kapitálové výnosy, to znamená daně, uplatňujeme srážkovou daň na daň z dividend fyzických osob, přičemž i u právnické osoby výplata dividendy je plně zdaněná, jedná se tedy o dvojí zdanění. Já proto navrhuji, aby fyzické osoby byly osvobozeny od srážkové daně z dividend, aby to bylo stejné pro individuální i pro kolektivní investování, protože tady musí být rovnost daňového přístupu, ale v takovém případě pak není možné, aby byl jenom 6měsíční časový test, protože to je de facto osvobození od daně z příjmu při prodeji akcií a nechci nahradit distorzi dvojího zdanění, která je teď a já ji chci odstranit za distorzi dvojího nezdanění, protože to je stejná hloupost. Já jsem připraven diskutovat o tom, že ten časový test nebude 5 let, že bude třeba 4 roky nebo 3 roky, jsem připraven o tom, že upravíme hranici pro osvobození na nějakých 100 tisíc ročně, aby se to netýkalo drobných akcionářů, ale nemůžu upustit od časového testu. Podívejte se, nám bylo často dáváno ...

Neboli těch 5 let ještě není definitivní hranice, jste schopen z ní ustoupit až na 3 roky třeba?

No, s tím já jsem upřímně řečeno dopředu počítal, že budu ustupovat, proto jsem dal 5 let.

A kam až chcete, nebo jste ochoten ustupovat, která je ta nejzazší hranice, za kterou teda opravdu nepůjde ani pan ministr Kalousek?

Tak to, co bych pokládal za logické, jsou ty 3 roky. Podívejte se, nám při zdaňování kapitálu bylo často dáváno za příklad Slovensko, ale Slovensko nemá žádný časový test, tam zaplatíte tu daň i třeba po 20 letech. Já jsem tady připraven diskutovat, já jsem tady připraven diskutovat o tom, že to nebude za 5 let, ale za 3 roky, ale nejsem připraven diskutovat o tom, že to bude 6 měsíců, to je prostě šílenství.

Odpor Senátu vůči změně sazby DPH a dopady dluhové krize v eurozóně budou dalšími tématy pro ministra financí Miroslava Kalouska. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Pane ministře, Senát dnes zamítl vládní návrh na zvýšení dolní sazby DPH na 14 %, na přehlasování teď potřebujete ve sněmovně 101 hlas. Když sledujeme chování Věcí veřejných a řadu jejich protinávrhů, jste si jist, že je koalice jednotná alespoň ohledně DPH?

Z hlediska toho návrhu, který dnes Senát zamítl a ta diskuse byla opravdu mimořádně neposlouchatelná, ale vydržel jsem to, když si vezmu pouze tento návrh, tak ano, jsem přesvědčen, že vládní koalice má dostatek sil na to, aby přehlasovala kvorem 101 poslanců názor Senátu.

Když ale Věcem veřejným nevyjdete vstříc ohledně změn daňové reformy a že jich podaly poměrně dost, copak si nevzpomínáte na ultimatum ministrů této strany při hlasování o rozpočtu, tak přece senátní veto DPH dává úplně jasnou příležitost ke stejnému postupu?

A já jsem dnes s Věcmi veřejnými seděl a byl jsem absolutně submisivní, říkal jsem, že jsem absolutně připraven vyjít vstříc, co se týče daňové reformy, tedy zákonu týkající se jednotného inkasního místa, tak ti odešli do Poslanecké sněmovny ve formě, pro které hlasovali všichni 4 ministři Věcí veřejných. A já jsem říkal - slibuji vám, že celý poslanecký klub TOP 09 a Starostové bude naplňovat vůli všech 4 ministrů za Věci veřejné ...

Já se ptám ale teď na reálnou situaci, nikoliv na sliby. Jste si jist, že nedostanete nůž na krk ustupne nám v některých věcech daňové reformy, jinak vám nepomůžeme přehlasovat Senát u DPH?

Počkejte, reálná situace je taková, že poslanecký klub TOP 09 je připraven podpořit hlasování ministrů Věcí veřejných ve vládě. Jediný, kdo může potopit to hlasování ministrů Věcí veřejných ve vládě, je poslanecký klub Věcí veřejných, to já jsem přesvědčen, že neudělá, protože ...

V čele s Vítem Bártou?

Tak podívejte se, TOP 09, poslanecký klub TOP 09 podporuje hlasování ministrů za Věci veřejné, poslanecký klub ...

Neboli nože na krk kvůli DPH se nebojíte od véčkařů?

Zkuste mě to nechat domluvit. Tohle je docela důležité. Poslanecký klub TOP 09 je připraven podpořit názor ministrů za Věci veřejné ve vládě. Poslanecký klub ODS je připraven svým hlasováním podpořit názor ministrů Věcí veřejných ve vládě. Jediný, kdo může potopit názorů ministrů Věcí veřejných ve vládě, je poslanecký klub Věcí veřejných. Já doufám, že takovou hloupost neudělají. My všichni ostatní říkáme ano, ministři za Věci veřejné v té vládě hlasovali dobře.

Jedním z míst, kde se ale názory véčkařů shodují ohledně úprav daňové reformy i s částí ODS je zachování zvýhodnění stravenek. Jste schopen ustoupit a nechat lidem výhodnější stravenky?

No, počkejte, jako všem lidem nebo některým lidem na úkor jiným lidem? Ta přiznám se, že mě trochu jenom podráždila ta otázka. Zvýhodněná, daňově zvýhodněná stravenka je zaměstnanecký benefit. Já nemám nic proti zaměstnaneckým benefitům, to je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale trvám na tom, aby ta dohoda byla pouze dvoustranná, zatímco teď je to tak, že obě dvě strany jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec trvají na tom, že do té dvoustranné dohody musí vstoupit ještě ten sponzor, ten daňový poplatník, který jim na tom přispěje. To funguje tak, že zaměstnavatel říká zaměstnanci Františku, já ti nemůžu přidat 2 tisíce čistého měsíčně, protože na to nemám, musel bych za tebe odvádět ještě zdravotní a sociální pojištění, já ti dám 2 tisíce ve stravenkách, ty to budeš mít nezdaněné, já si ještě odepíšu 55 % z daňového základu, oba dva na tom vyděláme, máme bohatého sponzora, což je daňový poplatník. Já bráním ...

Dobře, pane ministře, tedy to znamená, že neustoupíte od toho, jak jste nastavil stravenky?

Já jsem ministr financí a bráním toho daňového poplatníka, který na to má nedobrovolně přispívat.

Takže neustoupíte od toho, jak jste nastavil stravenky v daňové reformě?

Nemohu, protože jsem ministr financí a mojí povinností je bránit toho daňového poplatníka, který má nedobrovolně přispívat na tuhle nemravnou dohodu těch dvou.

Véčka ale tvrdí, že zrušení zvýhodnění stravenek a zavedení ročního třítisícového daňového bonusu pro každého zaměstnance by udělalo díru do rozpočtu minimálně půl až jednu miliardu korun. Stále ještě bráníte daňového poplatníka? Je to dobře spočítaná obrana?

Domnívám se, že to, co říkají, je totální hloupost a jsem schopen to i vykalkulovat.

Takže určitě to neudělá díru do rozpočtu?

Ne, naopak. Znovu říkám, prostě podívejte se, daňová výhoda pro jednoho vybraného člověka znamená ...

Udělá to, nebo neudělá díru do rozpočtu, pane ministře?

Neudělá, za prvé. Za druhé tvrdím, že daňová výhoda pro jednoho vybraného člověka znamená daňovou ...

To už jste říkal před 2 minutami, v pořádku, ano.

... diskriminaci pro jiného.

Pojďme ještě krátce k té eurozóně, prosím.

Ne, pojďme, ne, prosím, pojďme to nechat vysvětlit, nebo si o vás budu myslet, že jste placena stravenkovou lobby. Já vás opravdu ...

Já jsem OSVČ, pane ministře, mě stravenková lobby opravdu zaplatit nemůže.

Ale může, jako OSVČ na smlouvu ano.

No, jistě.

Já vás opravdu chci poprosit, až uvidíte kdykoliv kdekoliv kohokoliv nakupovat, jako že vidíme v krámech nakupovat někoho  za stravenky běžné potraviny, abyste si uvědomila, že na to přispíváte ze svých daní a položte si otázku, jestli se vám to líbí, mně ne, já chci rovné daňové podmínky pro všechny.

Dám ještě jednu základní zásadní otázku pana Petroviče na Facebooku, ta se týká eurozóny, lidé se bojí, jestli za této vlády nedojde k žádné podpoře Řecka od nás daňových poplatníků. Můžete ujistit nejen pana Petroviče, ale i další posluchače, že nebude tato vláda nějakým způsobem podporovat z kapes lidí Řecko?

Přímou podporu nikoliv, to mohu ujistit, nicméně zprostředkovaně prostřednictvím kvót Mezinárodního měnového fondu, protože tam se podílíme jako všichni akcionáři Mezinárodního měnového fondu jsme půjčky Řecku podpořili v tuhle chvíli asi 3 miliardami korun, je to zprostředkovaně. Pohledávku nemáme vůči Řecku, vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, ale díky našem úložkám Mezinárodní měnový fond mohl podpořit Řecko, to je férový říct.

Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr financí Miroslav Kalousek. Díky za váš čas, na slyšenou.

Děkuji za pozvání. Na shledanou.