Kdyby už platila nově navržená změna ústavy, tak by si po odmítnutí vlády Jiřího Rusnoka ve Sněmovně vybírala napodruhé premiéra koalice. A možná by teď místo předčasných voleb vládla Miroslava Němcová.
MF DNES včera získala od poslance Stanislava Polčáka návrh novely ústavy, který má omezit a zpřesnit pravomoci prezidenta.
Politici o něm mluvili už během léta a návrh vznikl rekordně rychle. První pokus pověřit budoucího premiéra sestavením vlády by sice zůstal prezidentovi, ale druhou volbu už by měla většina ve Sněmovně a o pověřeném premiérovi by se hlasovalo jako o zákoně.
Se jmenováním členů bankovní rady by podle návrhu musel nově souhlasit Senát. A v návrhu je též možnost odvolat prezidenta, pokud poruší ústavu. Novela obsahuje i změnu podmínek pro přímou volbu. Prezidentský kandidát už by nepotřeboval 50 tisíc podpisů, ale jen osm tisíc, ovšem ověřených.
„Návrh jsem prodiskutoval s ústavními právníky a dal ho už k dispozici i ODS a ČSSD,“ řekl včera Polčák.
Ke změně ústavy je potřeba 120 poslanců. Jako možný partner pro schvalování se jeví sociální demokracie, která má také něco podobného v programu, i když zdaleka ne všechno. „Sociální demokracie bude podporovat změnu u jmenování členů bankovní rady. Jsme připraveni podpořit lhůty u jednotlivých pokusů při jmenování vlády,“ sdělil předseda strany Bohuslav Sobotka. O něco zdrženlivěji reaguje ODS, která vidí, že její pravicový rival TOP 09 staví na boji proti Zemanovi volební kampaň. „My se nebráníme diskusi o zpřesnění ústavy, třeba pokud jde o lhůty, ale nechceme z ní dělat volební téma,“ reagoval Jiří Pospíšil za ODS. Komunisté se do změn nehrnou. „Politické síly by měly respektovat ústavu. Neměla by se měnit, hned jak se někomu znelíbí,“ myslí si Stanislav Grospič z KSČM.
Prezident ponoukl politiky k činu, když jmenoval vládu natruc Sněmovně a avizoval, že s druhým pokusem nebude po jejím odmítnutí nijak spěchat. Hrad logicky nevidí žádný důvod, aby se něco měnilo. „Program politických stran by měl být dle nás zaměřen na aktuální problémy tížící občany,“ rýpla si do TOP 09 Zemanova mluvčí Hana Burianová. „I vzhledem k aktuálnímu průzkumu, ze kterého vyplývá vzrůstající oblíbenost pana prezidenta, nevidíme jediný důvod, proč se na něj některé strany tak zaměřují,“ dodala Burianová.
Návrh novely ústavy od Stanislava Polčáka z TOP 09, který má podporu i u opozice, působí jako „pomsta za prezidentskou volbu“. Je ještě o něco radikálnější než dosavadní úvahy politiků.
Návrh zákona vznikl poté, co v létě po vyslovení nedůvěry vládě Jiřího Rusnoka Miloš Zeman k nelibosti poslanců oznámil, že oddálí druhý pokus na sestavení kabinetu. Podle právníků by však navrhovaná změna ústavy platila až pro prezidenta zvoleného v roce 2018.
1. Pověření premiéra: Pevné lhůty nahradí nejistotu Polčák by rovnou prezidentovi sebral druhý pokus pověřit premiéra. Jen pro první pokus prezident lhůtu nedostane, i když se o tom uvažovalo.
„Tady zrovna problém nebyl (Zeman pověřil Rusnoka poměrně rychle – pozn. red.), ale můžeme o tom diskutovat,“ řekl Polčák.
Po neúspěchu prvního pokusu tedy přichází ke slovu Sněmovna a ta už dostane lhůtu 60 dnů, aby vybrala druhého možného předsedu vlády. „Lhůta se může i zkrátit, ale neměla by klesnout pod 30 dnů,“ prosazuje Polčák.
2. Jmenování ministrů: Žádné váhaní, prostě povinnost V ústavě by se objevila i nová povinnost pro prezidenta – odvolat či jmenovat člena vlády po návrhu premiéra nejpozději do 15 dnů. Takže už by mu neprošlo žádné oddalování. Polčák reaguje na dva sporné případy z éry Václava Klause. Ten odmítal jmenovat Jiřímu Paroubkovi v roce 2005 po určitou dobu ministra zdravotnictví Davida Ratha, a naopak loni blokoval Petru Nečasovi odvolání véčkařského ministra školství Josefa Dobeše.
3. Podpisy ke kandidatuře: Méně jmen, ale ověřených Nově už by zájemce o prezidentský úřad nepotřeboval 50 tisíc podpisů, ale jenom osm tisíc – avšak úředně ověřených. Nápad reaguje na chvílemi nedůstojné přepočítávání podpisů na ministerstvu vnitra, které vyřadilo tři kandidáty, kterým našli úředníci pochybné podpisy. Návrh vychází z rakouského modelu. Příznivec kandidáta by si musel jít nechat ověřit podpis na poštu či radnici. Této změně se brání ČSSD. „My vidíme v zemi více palčivějších problémů než počet podpisů na peticích. Padesát tisíc je rozumné číslo,“ odmítl ho včera šéf strany Bohuslav Sobotka.
4. Odvolání prezidenta: Návrh poslanců by posoudil soud Prezident má obsáhlou imunitu a lze ho soudit pouze za vlastizradu a žalovat za hrubé porušení ústavy, což letos zkoušeli senátoři u Václava Klause za vyhlášení amnestie. Nový návrh by rovnou umožnil odvolání prezidenta známé z USA jako „impeachment“. Jak by se prezident přesně odvolával, ještě autor návrhu ujasněné nemá, ale asi by návrh parlamentu na odvolání prezidenta přezkoumával Ústavní soud.
5. Výběr bankovní rady: Jen se svolením Senátu či premiéra Prezident smí dnes sám zcela volně vybírat členy bankovní rady. Proto také může funkci už dnes Miloš Zeman víceméně slíbit Jiřímu Rusnokovi, až skončí v křesle premiéra. Podle návrhu by buďto schvaloval kandidáty na centrální bankéře ještě Senát, podobně jako dnes ústavní soudce, anebo by se přesunuly do kontrasignovaných pravomocí. Pak by je zase musel podepsat i premiér nebo jím pověřený člen vlády.
Podobně by návrh obsahoval ještě jednu změnu, a sice by prezidentovi úplně vzal pravomoc samostatně rozhodovat o milostech.
Mladá fronta DNES, 23. 9. 2013, rubrika: Titulní strana, str. 1
