Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velká voda letos zaskočila Moravu dřív, než se čekalo. Květnové povodně jsou, nebo alespoň zatím byly výjimečné. Klimatologové ovšem už několik let varovali, že silné povodně z roku 1997 se můžou kdykoliv zopakovat. Přesto některé obce zaskočily nepřipravené. Mezi nimi třeba Troubky na Přerovsku, které před 13 lety voda skoro úplně srovnala se zemí. Kromě finanční náročnosti za to může taky neochota místních sedláků vzdávat se svých polí, na kterých by bylo možné vybudovat suchou nádrž na horním toku Bečvy. Takový poldr by údajně ochránil několik obcí, včetně Troubek. Voda, která se přes ně převalila v posledních dnech, pomalu opadává. A já jsem se odpoledne starosty Radka Brázdy nejprve zeptala, jak rozsáhlé budou asi konečné škody.
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
Tak to teďka nedokážu odhadnout, jak moc velké budou škody, my se snažíme samozřejmě minimalizovat, snažili jsme se to i v těch nejhorších okamžicích, teďka mluvím o obecním majetku, ale co se týká dalšího, nedokážu v žádném případě říct, že ty škody budou za 100 milionů, za 200 nebo za 20 milionů. To nevím teďka.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to srovnat s rokem 1997, kdy záplavy postihly velmi krutě vaši obec?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
S rokem 97 se to dá srovnat v tom směru, jak moc velká to byla povodeň, protože opravdu ten sloupec vody i ten průtok byl opravdu značný, i když tam přece jenom k tomu roku 97 chybělo nějakých 50 až 80 čísel.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane starosto, kdo podle vás může nejvíc za to, že Troubky se opět staly cílem velké vody, že se nedokázaly ubránit jejímu náporu?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
Tak záleží, jak to kdo hodnotí a posuzuje. Já nejsem od toho, abych někoho soudil a říkal, že tohle udělal špatně a že to mělo být takto. Já jenom říkám, že samozřejmě za 13 let se v protipovodňových opatřeních na řece Bečvě, která byla plánována, nebo která se připravovala, mělo být uděláno více, v každém případě, minimálně to největší protipovodňové opatření, kterým je stavba suchého poldru v Teplicích, která by pomohla zploštit tu povodňovou vlnu i pro celé Přerovsko.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem zhruba polovina majitelů pozemků, které jsou potřebné k budování té suché nádrže, o které vy mluvíte, vůbec s úřady nekomunikuje, zhruba dvacítka řekla rovnou, že svá pole neprodá. Vy stále věříte tomu, že se podaří tyto poměry vyřešit?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
To je na odpovědných lidech, kteří tady tuto akci připravují, protože přece musí být ve veřejném zájmu, aby prostě tady ty pozemky byly nadřazeny zájmu obecnému, jde i o životy a majetek cirka 50 až 100 tisíc obyvatel Přerovska.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, vyvlastnění?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
Samozřejmě, posledním krokem k tomu, pokud nesouhlasí, je i podle mě vyvlastnění.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvažuje obec o nějakých jiných protipovodňových opatřeních, například o budování hrází kolem vesnice?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
V takové variantě, jaká byla navržena v roce 98, o tom moc uvažovat nemůžeme, poněvadž to byly takové náklady, že obec by musela mít ten rozpočet tak na sto let dopředu. My tady zvažujeme určitou možnost řešení nějakého krizového místa tím, že bychom se možná pokusili tam vybudovat nějakou hrázku, abychom rozšířili teďka ten stávající hrázový systém, ale bude to věc dalších jednání, posuzování, uvidíme, jak se to dál vyvine. Co se týká nějakých dalších opatření, tak to bude potom na koordinaci se správcem vodního toku, s Olomouckým krajem a samozřejmě dalšími odpovědnými orgány.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvažoval jste, pane starosto, že byste se zkusil domluvit s místními sedláky o tom, aby místo svých polí třeba vysázeli lužní lesy, které by dokázali tu velkou vodu zachytit?
Radek BRÁZDA, starosta Troubek na Přerovsku
--------------------
Samozřejmě i o tomhle uvažujeme, nebylo by to asi tak, že by byly celé pole zalesněny, nebo že by byly osázeny tak, jako máme v jednom místě třeba vysázen trnkový sad, jo, který je třeba v tom území, takže, ale zvažujeme samozřejmě i tuhle možnost, protože teď se to nabízí třeba z operačního programu životní prostředí a je to podporováno, to znamená, například jakési obnovení těch remízků, které mohou pomoci samozřejmě zmírnit taky tu povodňovou vlnu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává starosta Troubek na Přerovsku Radek Brázda. Na protipovodňová opatření vydal stát od posledních velkých povodní v roce 2002 do loňského roku víc než 10,5 miliardy korun. Údajně srovnatelnou částku má připravenou na příští tři roky. Zvládá podle vás budování zařízení, která mají chránit rizikové oblasti před velkou vodou? Pište nám buď e-mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání do diskuse přijali náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Dobrý den.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Dobrý den.
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
Dobré pozdní odpoledne.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, my jsme před chvílí slyšeli starostu Troubek na Přerovsku, který si stěžoval, že úředníci udělali málo, aby ochránili obec, kterou vede před povodní. Myslíte si to také, mohlo Povodí Moravy potažmo stát udělat víc?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak já musím říct v první řadě, že protipovodňová ochrana v tom daném regionu probíhala. Navazovala samozřejmě na samotné odstraňování povodňových škod po roce 97 a samozřejmě my musíme chápat jako protipovodňovou ochranu jako takovou, že nemůže zamezit, úplně vyloučit následky škod, může je pouze zmírňovat a v tomto směru je třeba říct, že co se týče konkrétně Troubek, tak samotné ohrázování řeky Bečvy bylo provedeno ze strany správce Povodí Moravy a nebylo dokončeno v jednom jediném úseku, kde ten úsek byl ve vlastnictví samotné obce Troubky. A to je právě problém, kudy se teď dostává voda. Nicméně mluvil-li jsem o zmírnění následků, tak můžeme skutečně posuzovat následky v roce 97 v Troubkách a následky teď, byť já chápu, že to je samozřejmě i po těch 13 letech zaplavení 50 centimetry vody nepříjemné a bolestné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Bláho, myslíte si, že v případě Troubek, ale nejenom v případě této obce stát dělá dost, aby ochránil obce, které jsou v rizikových oblastech před velkou vodou?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
Já se nedokážu vyjádřit úplně přesně k obci Troubky, tu konkrétní lokalitu neznám, čistě obecně už v těch protipovodňových opatřeních, které realizuje ministerstvo zemědělství, se nepočítá s celou škálou opatření, které je možné provést přímo v krajině, které jsou mnohem levnější a mnohem efektivnější, než opatření, která se dělají. Ta opatření, která se dělají, jsou převážně stavebního charakteru, určitě ohrázování v obcích a další opatření přímo v obcích mají svůj význam, ale budování nádrží, budování, jako jsou třeba Nové Heřminovy a dalších opatření, je podle našeho názoru mrhání peněz. Vůbec se neuvažuje, aspoň v těch, v těch, v té politice ministerstva zemědělství se neuvažuje například s přirozenými rozlivy řek, to znamená, umožnit rozlivy řek tam, kde škody nedělá, to by ovšem předpokládalo, když ne vykupování, na které třeba sedláci a majitelé ne vždycky reagují pozitivně, tak alespoň kompenzace náhrady za změnu, řeknu kultur tak, aby se změnila, změnila orná půda na mokřadní louky, aby se obnovily lužní lesy s tím, že ten rozdíl v zisku by byl majitelům kompenzován, taková opatření v programech ministerstva zemědělství nefungují a přitom právě třeba tato opatření, přirozené rozlivy řek mají mnohem větší kapacitu a efektivitu, než to opatření stavební, vezměte si, že třeba při povodni v roce 1997 zadrželi tři malé zbytky lužních lesů povodí Moravy a Odry tolik vody, kolik všechny přehrady na Moravě a Odře dohromady, třeba jenom, jenom v případě Ostravy, tam se zmenšila povodňová vlna o nějakých 100 kubíků za sekundu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky děkuji za ty příklady. Já bych nechala reagovat zástupce ministerstva zemědělství. Je to pravda, že nepočítáte s tím, aby si pomohla sama příroda, abyste šli tou cestou, ne budování, jak říká tady pan Bláha, těch drahých staveb, ale třeba osazování ploch lužními lesy?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Víte, já stále říkám, že protipovodňová ochrana je o kombinaci technických opatřeních s opatřeními přírodě blízké, jak tady mluvil pan Bláha. A v tomto směru já vím, že vždycky resort ministerstva životního prostředí usiloval o to mít je v gesci přírodě blízká opatření ve své gesci, dal si je do operačního programu životního prostředí, já bych velmi rád třeba i využil tý příležitosti a rád bych si i část těch kompetencí, aby se tyhle ty opatření v krajině rozhýbaly, vzal pod svou gesci, nicméně tak to bylo dojednáno, že ministerstvo je gestorem zemědělství za technická opatření a životní prostředí realizuje přírodě blízká opatření. Já mohu za ty technický opatření říci, že ten projekt běží, finanční prostředky se čerpají, protipovodňové ochrany ve vazbě na ta technická opatření, proběhla první etapa 4 miliardy korun, bylo vyčerpáno, teď je nastartována druhá do roku 2003, která by měla vyčlenit těch 10,5 miliardy korun. Ty projekty jsou rozjetý, spousta akcií, zhruba se jedná o tisíc akciích, jsou ve stádiu už stavební, jo, stavební realizace, některé jsou ve stavu investiční přípravy, ale mají minimálně platné územní rozhodnutí. Takže on to není jednoduchý proces vůbec ty akce připravit a myslím si, že třeba ty přírodě blízká opatření, přírodě blízká opatření se potýkají trochu s problematikou investiční přípravy, ono taky je těžko, co můžete v krajině dělat bez účasti zemědělců. A to, že třeba jakoby stálo za to třeba do budoucna uvažovat i operační program životního prostředí zpřístupnit zemědělcům na výstavbu remízků, samozřejmě jsou to stavby ve veřejném zájmu, nikdo v dnešní hospodářské krizi je nebude dělat za 60 procent a 40 procent vlastních prostředků.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už mluvíme o tom veřejném zájmu, pak je tady otázka, která je také aktuální, a to vyvlastnění v případech, kdy je to nutné, protože zrovna v případě obce Troubky to aktuální bylo, protože tam několik majitelů, zhruba dvacítka, řeklo, že své pozemky neprodá a z těch důvodů se zatím nemohl začít stavět poldr, který údajně mohl zabránit vodě, která napadla zmíněnou vesnici. Já zdravím po telefonu náměstka ministra životního prostředí a experta na správní právo Františka Korbela. Dobrý večer.
František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo
--------------------
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, řekněte prosím, za jakých okolností může stát vyvlastnit pozemky pro stavbu protipovodňových opatření?
František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo
--------------------
Tak těch základních podmínek je několik a vyplývají přímo z Listiny základních práv a svobod. Tou podmínkou je, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu a pro účel, který je stanoven zákonem a pak samozřejmě za náhradu, to je třetí podmínka. A konkrétní účely vyvlastnění stanoví stavební zákon a vyvlastnění z důvodu ochrany území, například povodněmi, je právě jedním z těch důvodů veřejného zájmu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě Troubky, o kterých mluvíme, podle vás jsou tím veřejným zájmem, protože jejich starosta před několika minutami v našem vysílání volal po tomto opatření, aby byl vystavěn poldr, ta suchá nádrž na horním toku Bečvy?
František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo
--------------------
Tak podle mého názoru ano, určitě.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, že stát by měl uplatňovat v tomto ohledu vyvlastňování a bude to dělat?
František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo
--------------------
Takto, ono vyvlastnění je samozřejmě institutem, který je poslední možný, čili pokud lze dosáhnout nabytí pozemků jiným způsobem, zejména dohodou s jejich vlastníkem a vyplacením na základě dohody, tak je nutno přistoupit ke smírnému řešení, ale pokud to možné není, tak vyvlastnění v tomhle případě je možné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik náměstek ministra životního prostředí František Korbel. Děkuji, na shledanou.
František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí, expert na správní právo
--------------------
Na slyšenou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla právní vsuvka do naší debaty. Pane Bláho, vy jste řekl, že stát málo dbá na to, aby jaksi preferoval opatření přírodě blízká, ale slyšeli jsme od pana náměstka Turečka, že to často není možné právě třeba s ohledem na majetková práva, není lepší třeba investovat přeci jenom peníze, pokud je stát už konečně vyčlení na stavby, které ochrání obce před povodněmi?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
No, co se týče, určitě, určitě, já souhlasím s tím, že je potřeba kombinovat opatření stavební a opatření v krajině, ale to, co jsem říkal, je, je to, že ministerstvo zemědělství preferuje převážně ta opatření stavební, přestože ta opatření v krajině jsou mnohem efektivnější a nemohu souhlasit s panem náměstkem v tom, že je to pouze v kompetenci ministerstva životního prostředí. Ta možnost ministerstva životního prostředí skrze program revitalizace /nesrozumitelné/ systémů je velmi malá, ty rozpočty v tomto programu jsou velmi nízké, většina kompetencí zůstává skutečně na ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství disponuje Programem rozvoje venkova, kde mohli vyčlenit obrovské částky právě na kompenzace a nemluvme, nemluvme pouze o vyvlastnění, stát může těm zemědělcům kompenzovat ušlý zisk a tím je motivovat k převodu kultury, oni mohou mít, oni mohou pěstovat místo, řekněme, polí kukuřice nebo brambor mohou skutečně pěstovat lužní les a mohou z toho mít i určité zisky potom z prodeje dřeva, biomasy, nemusí to být pro ně tak ekonomicky ztrátové a stát jim to může kompenzovat. Tohle vůbec, ten, takový program tady ministerstvo zemědělství vůbec nenavrhlo a nezavedlo, ačkoliv k tomu možnosti mělo. A ty prostředky z Evropské unie k tomu byly k dispozici, ale nešáhlo se po nich, věnovali se ty peníze na jiné, a to nemluvím, a to teď mluvíme třeba o možnosti zadržet srážky prostřednictvím přirozených rozlivů řek, které jsou skutečně obrovské a přesahují všechny možnosti ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom jsme mluvili, kompenzace ušlého zisku, já bych ráda zůstala, abychom nejenom my, ale i posluchači udrželi pozornost u těch bodů, které jsou konkrétní, teď kompenzace ušlého zisku pro zemědělci, kteří by dali přednost například tomu, aby vysázeli třeba lužní lesy nebo plodiny, které zadržují vodu víc než to, co pěstují dosud, proč o tom ministerstvo zemědělství, jak říká pan Bláha, neuvažuje?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak to bylo skutečně zjednodušení představy o Programu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova je svázán společnou zemědělskou politikou Evropské unie. A ty pravidla jsou jasný a samozřejmě tak, jak mluvil pan Bláha, to nastavení samozřejmě neumožňuje společná zemědělská politika. Samozřejmě Česká republika v tomto směru, a to je třeba říct, v rámci diskusích o dalším programovacím období patří k aktivním členům, k aktivním členům, prostě který prosazují namíření společný zemědělský politiky spíše i k retenci v krajině, spíše kompenzaci zemědělcům za výsadbu ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A budete to tedy dělat, i když, jak říkáte ano, děláte to už nebo to připravujete vůbec takový plán nějaký?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
My to prosazujeme v rámci společné zemědělské politiky ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rámci Evropské unie?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
... protože, Evropské unie, protože ty finanční prostředky, o kterých mluvil pan Bláha, nejsou prostředky národního rozpočtu, ale jsou to prostředky Evropské unie.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musí to nejdřív schválit Brusel?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Musí to schválit Evropská unie, byť samozřejmě nejenom Česká republika, Polsko, Slovensko se dostávají do těch problémů, Británie, Francie. A musím říct, že pro to další programovací období ta úvaha je, nicméně padla tady kukuřice, samozřejmě kukuřice je téma velké, nicméně já chci upozornit zase na konflikt s určitou ekologickou legislativou, podpora biopaliv, dneska tržní jaksi nejtržnější plodina zemědělská je řepka, a to je právě plodina, která má negativní dopady dlouhodobé ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na zadržování vody.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
... na zadržování vody v krajině. Takže ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba změnit celou politiku prostě?
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, je třeba změnit celou politiku, ale i v tomto směru politiku ekologickou ve vztahu biopaliv, když už jsme u toho ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Biopaliva, to je zase druhé velké téma. Pane Bláho, prosím, pokud možno už jen krátce, vy si myslíte, že Česko nedělá dost, protože slyšíme, že Evropská unie má určitou politiku, Česko prosazuje něco, co by se mohlo líbit i vám, nestojí za to nechat víc času vládě?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
Tak Evropská unie ten program má, v rámci toho programu jsou i prostředky na opatření, kterým se říká /nesrozumitelné/, tedy těch, se kterými by bylo možné čerpat právě na toto opatření. A Česká republika to prostě nenavrhla, a to je vinou, a to je skutečně vina ministerstva zemědělství, nehledě na to, že ministerstvo zemědělství má i další nástroje, jak může zadržování srážek v krajině ovlivnit, je to třeba lesní zákon, lesy fungují jako houba v krajině, ale fungují tehdy, když jsou, když jsou zdravé. V momentě, kdy lesní zákon umožňuje takové hospodaření, které snižuje schopnost lesů zadržovat srážky, tak pochopitelně ty lesy nezadrží to, co by zadržet měly.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nám se krátí čas, prosím, už jen jednou větou reakce pana Turečka.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ne, já tady musím jako ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím už jen jednou větou, ukončíme ...
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Lesy jsou zdravé, má je v kompetenci ministerstvo zemědělství, nicméně Šumavu v kompetenci ministerstvo zemědělství, pane kolego, nemá.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neshodnete se. Končí náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Loučím se i s Jaromírem Bláhou s Hnutí Duha, který mě ...
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
V tom problém určitě není, ten problém je v obrovských /nesrozumitelné/, které se dělají ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
... teď bohužel nenechá domluvit, ale oběma pánům děkuji za to, že přišli do studia. Na shledanou.
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
--------------------
Hezký večer, na shledanou.
Karel TUREČEK, náměstek ministra zemědělství
--------------------
Hezký večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozvěny dne končí. Pěkný večer a další poslech pořadů Radiožurnálu vám přeje Veronika Sedláčková.
ČRo 1, 19. 5. 2010, Pořad: Ozvěny dne
