Dlouhodobým záměrem zástupců odborů je zvyšování odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných. Jejich postoj nabývá na aktuálnosti v souvislosti s projednáváním tzv. exit strategie v rámci tripartity, jak uvedly středeční Hospodářské noviny. Dovolím si upozornit, že daňové prostředí nelze vytrhovat z celkového rámce, ve kterém se podnikatelské subjekty pohybují. Daně a jiné odvody totiž nejsou jediným aspektem podnikání. Odlišné podmínky se týkají např. otázky pracovního práva, kde bychom naopak mohli tvrdit, že jsou zaměstnanci v mnohém zvýhodněni oproti živnostníkům. Když třeba klesá poptávka po výrobcích pekaře a on zkrachuje, nemá nárok na odstupné jako zaměstnanec firmy, po jejichž výrobcích klesá poptávka stejným způsobem. Stejně tak nemá vymezeno, kolik hodin týdně může maximálně pracovat. Platební neschopnost jeho odběratelů může být pro něj likvidační a ručí celým svým majetkem. Spíše bychom měli jít cestou systémových opatření na straně zaměstnanců, jako je paušální odpočet na výdaje, který ve své daňové reformě navrhoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Tento koncept jasně uznává, že zaměstnanci mají stejně jako živnostníci výdaje spojené se zaměstnáním a měly by tedy být odečteny z daňového základu. Škoda, že ministerstvo paušální odpočet pro zaměstnance již neprosazuje.
