Jak je to s mým otcem
Václav Klaus mladší mě v minulých dnech napadl za zpěv české hymny. Chtěl bych říci, že „Kde domov můj“ jsem samozřejmě zpíval už odmalička, tedy dávno před tím, než se Václav Klaus mladší vůbec narodil. V té době se ještě zpívalo i "Nad Tatrou sa blýska", neboť jsme byli Československá republika. Že zpívám falešně, vím, dobrý zpěvák jsem nikdy nebyl. To snad ale není měřítkem vlastenectví.
![Jak je to s mým otcem](/files/photos/large/20130117165708.jpg?max-width=1000)
Pan Václav Klaus mladší také cituje naprostou lež o nějaké cestě mého otce do Berlína. Nevím, kdo si to vymyslel a proč, ale je to pustý výmysl. Je pravda, že otec byl coby student ve „Vlajce“. Vystoupil ale, když se schylovalo k okupaci. Bylo to během mobilizace 1938. Narukoval tehdy jako důstojník Československé armády v rámci mobilizace na Slovensko.
Když se z rozhlasu dozvěděl, že by mohla "Vlajka" kolaborovat, požádal okamžitě o uvolnění svého nadřízeného a ještě téhož dne odjel nočním rychlíkem do Prahy. Tam z "Vlajky" vystoupil. To, že byl v mládí v této organizaci, bylo možná proto, že byl stejně zuřivý národovec jako je dnes Václav Klaus mladší. Na Mirovicku a Miloticku je ještě dost lidí, kteří pamatují, jak můj otec bojoval proti nacismu. Aktivně se účastnil odboje a byl to on, kdo tam zahájil a vedl povstání.
Byl jsem také napaden za minulost svého tchána. Chci říci, že jeho dcera, tedy moje manželka, s ním hluboce nesouhlasila. Když jsem ji představovat svým rodičům, měl jsem docela strach. Otec mi ale tehdy řekl: “Rodiče si nevybíráme. Nebudeme podle jejich skutků soudit děti tak, jako to dělají komunisté a nacisté.“
aktualne.cz, 22. 1. 2013