* E15: Na konci roku se mají otevírat obálky s nabídkami v rámci obřího tendru na odstranění starých ekologických zátěží. Je podle vás reálné, že se objeví nabídka, která bude pro stát zajímavá?
Musím říct, že k ekotendru mám od začátku spíše ambivalentní vztah. Na jedné straně chápu, že jde o splnění závazku státu vůči těm, kteří si v dobré víře koupili nějaká průmyslová zařízení. Dostali slib, že pokud objeví nějakou starou ekologickou zátěž, stát to vezme na sebe a uhradí sanaci. Potud s tím naprosto nemám problém. Je třeba dodat, že významnou roli hraje Česká inspekce životního prostředí, která všechny zátěže registruje a musí schválit navržený postup sanace. Pak to má samozřejmě také druhou stránku – finanční a manažerskou. Na to ale já nejsem odborník.
* E15: Máte na mysli dilema, zda to má být jeden velký tendr, nebo více malých zakázek?
Ano, přesně to mám na mysli. A také mi není zcela jasné, jestli je výhodnější, aby mělo sanaci na starosti ministerstvo financí, nebo je lepší, aby se vše svěřilo nějaké firmě či instituci. Tohle je vysloveně manažerská záležitost. Ale byl bych nerad, kdyby z toho, co říkám, někdo vyvozoval – Moldan schvaluje zakázku za 114 miliard. Není to tak jednoduché.
* E15: Sporná je ostatně i ta částka 114 miliard…
To samozřejmě není zakázka za 114 miliard, ale je tam řečeno, že podle současných odhadů vše bude stát maximálně 114 miliard. A jestliže se prokáže, že těch 114 miliard opravdu potřeba je, stát je zkrátka ochoten tuto sumu na řešení starých zátěží vydat. To je všechno.
* E15: Není chyba, že se vůbec tato částka objevila? A že se o ní mluvilo?
Je nutné mít alespoň rámcovou představu, o jakých sumách mluvíme. Tahle suma vyšla ze všech jednání a smluv o privatizaci. Ale určitě není správné tvrdit, že je to zakázka za 114 miliard. Od samého počátku jsem říkal, že je nutné postupovat v souladu s analýzou rizika a že lze odstraňovat jenom takové zátěže, jejichž odstranění přinese výrazné zlepšení životního prostředí a také skutečně odstraní riziko. V mnoha případech se může stát, že nakonec ani nebude nutné cokoliv odstraňovat. Mám na mysli některé staré skládky různých průmyslových odpadů, jež jsou dnes začleněny do krajiny. Nikoho neohrožují a jejich rozebrání by možná přineslo větší riziko pro životní prostředí než jejich ponechání. Je nutné se dívat na jednotlivé případy. Musíte dělat různé analýzy, vyhodnocovat řadu věcí.
* E15: Jak rychle je to možné udělat?
Myslím, že to je otázka na celou řadu let.
* E15: Ale ekotendr se bude uzavírat možná už letos…
Pokud by byl celý tendr postaven na seznamu prací, které jeho vítěz uskuteční, byl bych první, kdo by to odmítl. Ale jestli ten, kdo předloží nejvýhodnější nabídku, také důkladně vysvětlí, jak bude postupovat, s tím, že to udělá co nejlevněji, nejúčinněji a tak, aby to nepřineslo víc škody než užitku, proč ne.
* E15: Tři strany, které připravují vládní koalici, se dohodly, že nebudou prolamovat územní limity těžby uhlí. Do jaké míry je to trvalé stanovisko?
Je to trvalé stanovisko, protože ho potvrdila koaliční devítka.
* E15: Nemůže se to změnit s novou energetickou koncepcí nebo s jakýmkoliv dalším vývojem v budoucnosti? Nevrátí se to téma?
Vrátit se samozřejmě může. Součástí naší dohody je, že se koalice zasadí o legislativní zajištění těch limitů. Ale limity jsou zatím stanoveny vládním usnesením, které určuje čáru na mapě. To samozřejmě může být jakkoliv změněno, není možné to zajistit donekonečna. Přijde nová generace lidí, nebo třeba jenom nová vláda, a může na to mít zcela jiný názor.
* E15: Vy byste byl proti prolamování limitů kdykoliv v budoucnosti?
Zcela určitě.
* E15: Možnost prolamování byla uvedena jako jeden ze scénářů třeba ve zprávě Pačesovy komise. Je tato zpráva ještě dnes relevantní?
Pačesova zpráva byla vždy stejně relevantní, jako je teď – je to prostě expertní zpráva, která shrnovala informace získané v určité době určitou skupinou odborníků a nikdy neměla žádnou právní závaznost. Byl to vždy podpůrný materiál, jeden z materiálů, ze kterého má vycházet vláda při stanovení nové energetické politiky. My jsme se během koaličního jednání shodli, že vláda má co nejdříve – během příštího roku – novou energetickou politiku předložit.
* E15: Dalším scénářem z Pačesovy zprávy byl rozvoj jaderné energetiky v Česku. Vy ho podporujete?
Já osobně nikoliv. Vycházím z toho, že jaderná energetika jak ve světě, tak v České republice je prostě faktem. A že její další rozvoj by měl velmi striktně dbát nejen ekologických rizik, ale zejména ekonomických faktorů. Jsem osobně přesvědčen, že existují levnější, ekonomicky dostupnější a bezpečnější způsoby…
* E15: Máte na mysli plyn?
Ne, mám zejména na mysli obnovitelné zdroje. Když se dívám na vývoj posledních deseti let, na sluneční energii ve Španělsku, na větrnou energii v Německu či Dánsku, ale i Velkou Británii a její poslední rozhodnutí o větrné energii, jsem stále více přesvědčen, že jaderná energie už není dostatečně konkurenceschopná v soutěži s novými zdroji. Nové zdroje jsou levnější, dají se rychleji vystavět a nejsou spojeny s takovými riziky, i když já ta rizika jaderné energie nepřeceňuji.
* E15: Obáváte se bezpečnostních rizik?
Jde o nejrůznější rizika, ale chci k tomu na druhé straně říct, že jaderný průmysl je ze všech průmyslových odvětví na zvládání těchto rizik nejlépe připraven. Patří to k jeho tradici. Problém je v tom, že skutečně dokonalé ošetření rizik by bylo nesmírně náročné. Je nutné počítat s náklady nejenom na technická zabezpečovací zařízení, ale i na ostrahu, na případnou mobilizaci – i třeba státních orgánů, jako je ministerstvo vnitra, policie a podobně. Protože je třeba zajistit ochranu proti potenciálním teroristickým útokům.
* E15: Předpoklad, že elektřina vyrobená z jaderných elektráren je nejlevnější, tedy neplatí? Nebo platí jen ve chvíli, kdy už je jaderná elektrárna postavena?
Ano, to platí, když je postavena, když všechno funguje a když už se všechny tyto náklady do toho nepočítají. Ale postavit všechny jaderné elektrárny na světě trvalo nejméně dvakrát tolik času, než se předpokládalo, a také to nejméně dvakrát tolik stálo. Jsem přesvědčen, že pokud to nebude vysloveně státní podnik a prostě se neřekne – Česká republika si teď postaví za asistence peněz daňových poplatníků jadernou elektrárnu, nemůže to nikdo postavit. Proč se nestavějí jaderné elektrárny v Americe? Protože na to žádná společnost nemá dost peněz. To se dá stavět jedině se státními zárukami.
* E15: Obnovitelné zdroje také mají státní podporu, v tom si jsou s jadernou energetikou podobné…
Ale podpora obnovitelných zdrojů by se měla postupně snižovat až k nule. Když se ukazuje, že už větrná energie v zásadě žádnou podporu nepotřebuje, není naprosto nutné, aby nějakou podporu získávala.
* E15: Ale výkupní ceny pro elektřinu z větrných elektráren jsou pořád vyšší…
Ano, ale postupně se určitě sníží. Pokud mluvíme o desetileté perspektivě, jsem přesvědčen, že to je dostatečně dlouhá doba, aby se mezi obnovitelnými zdroji prosadily takové, které budou i po ekonomické stránce konkurenceschopné.
* E15: V Česku máme špatnou zkušenost s fotovoltaickými elektrárnami. Nebo to jako špatnou zkušenost neberete?
Já to neberu jako až tak špatnou zkušenost. Vezměte si, že nakonec prokázaly svou životaschopnost. Teď je samozřejmě nutné výkupní ceny elektřiny výrazně snížit. Ale díky tomu, že byly ceny nastaveny tak relativně vysoko, se ta technologie dotáhla, dospěla. Právě proto se nyní ceny radikálně snižují. A to je dobrá zpráva.
* E15: Různé propočty ale ukazují, že kdyby se připojily všechny fotovoltaické zdroje, které dosud získaly povolení, znamenalo by to velkou zátěž pro daňové poplatníky. V řádu miliard či desítek miliard korun…
Nejsem si jist, jestli jsou všechny tyhle výpočty spolehlivé. Nejsem odborník na elektroenergetické sítě. Ale vím, že vždy, když se hovoří o dopadech opatření, jež mají chránit životní prostředí, se objevují kalkulace, které se nakonec ukážou být o řád přehnané. To se ukázalo třeba při regulaci chemických látek nebo snižování emisí škodlivin.
* E15: Co si myslíte o budoucnosti plynu? To přece měla být surovina tohoto století, je relativně ekologičtější než jiné…
Otázku zdrojů považuji až za nějakou třetí nebo čtvrtou v pořadí. První věcí je efektivní využívání energie, druhou věcí její distribuce, uchovávání a decentralizace energetických zdrojů. Třetí věcí je, že ty záležitosti musíme brát nejen v kontextu českém, ale v kontextu minimálně evropském. To souvisí zejména s energetickou bezpečností. Třeba fotovoltaické systémy na střechách vedou právě k decentralizaci a úsporám přímo tam, kde se energie spotřebovává. Už dnes se zejména v Německu, ale vlastně v celé Evropě schyluje k tomu, že se budou stavět jenom pasivní budovy s nulovou spotřebou energie. Vy jste se ptal konkrétně na plyn. Vždy jsem soudil a soudím do dneška, že plyn je přechodná záležitost mezi fosilními palivy a obnovitelnou budoucností.
* E15: Kandidujete na post ministra životního prostředí?
Na to se nekandiduje, takže nekandiduji.
* E15: Kdybyste takovou nabídku dostal…
Tak bych ji jistě přijal.
* E15: Asi byste byl kandidátem TOP 09?
To zcela určitě. Ale těch kondicionálů je opravdu hodně: Kdyby se TOP 09 rozhodla, že toto ministerstvo chce, kdyby rezort pak opravdu připadl TOP 09...
* E15: Na jednáních o chystané koalici zaznělo, že post ministra životního prostředí je důležitý i proto, aby dělal důležitá rozhodnutí ohledně posuzování vlivu staveb na životní prostředí – EIA. Zmínilo se to v souvislosti s odporem proti rozšíření letiště ve Vodochodech. Měl by vůbec ministr zasahovat do podobných záležitostí, nebo by se měl držet odborných stanovisek?
Rozhodně by neměl rozhodovat ve věcech, ve kterých mu to nepřísluší. Proces EIA má ministerstvo životního prostředí na starosti, ale nikoliv, co se týče rozhodování o jeho výsledcích. Ministerstvo musí dohlížet na správnost postupu. Může jít tak daleko, že pokud se třeba ukáže, že některá zákonná pravidla nejsou nastavena dobře, ministerstvo by mělo iniciovat změnu zákona. To je jasná úloha. Ale rozhodování o stavbách je především záležitostí územního plánování, územního rozvoje. To mají na starosti zcela jednoznačně určené orgány – na jedné straně jsou to obce, na druhé straně kraje. Teprve ty nejdůležitější záležitosti jsou v pravomoci vlády, kterou v tomto reprezentuje ministerstvo pro místní rozvoj.
* E15: Proč jste vlastně přešel z ODS do TOP 09?
To souvisí i s další otázkou, kterou také dostávám – proč nejsem ve Straně zelených. Vždy jsem byl přesvědčen, že environmentální politika se může dostatečně uplatnit a rozvíjet jenom tehdy, když se stane součástí hlavního proudu, mainstreamu. Byl jsem v ODS prakticky od začátku a považoval jsem – lidově řečeno – její ozeleňování za takové své poslání. Ale v posledním roce jsem dospěl k závěru, že se mi to prostě nedaří.
* E15: Myslíte, že v TOP 09 máte větší šanci?
Usoudil jsem, že ano, protože mi taková nabídka byla dána a byl jsem ubezpečen, že tady budu mít daleko větší prostor. Zatím nejsem zklamán. S koaličními jednáními, jichž jsem měl čest se zúčastnit, jsem spokojen. Nemusel jsem vůbec se svými stanovisky nijak uhýbat, měnit je, změkčovat. Je samozřejmě těžké předjímat, co bude dál, ale to už je věc budoucnosti.
E15, 28. 6. 2010, Rubrika: Rozhovor, Strana: 14
