Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ČT 24 Interview, vítejte. Voda opadá, opadne i pozornost státu a samospráv, která by měla být upřena na protipovodňová opatření trvale, tedy i v těch měsících v roce, kdy zrovna silně neprší? Statutární náměstek ministra pro zemědělství Karel Tureček je naším hostem. Dobré odpoledne.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Dobré odpoledne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuální žadatelé čerpají z balíku, který se má vyčerpat do roku 2013 právě na protipovodňová opatření. Původně mělo na tato opatření proti povodním putovat v letech 2007 až 13 v rámci druhé etapy programu Podpora prevence před povodněmi 10,5 miliardy. Právě dnes se na vládě navrhovala suma o 1 miliardu vyšší a taky vydání státních dluhopisů za 3,5 miliardy. To jsou úplně ty aktuální čísla, protože podle těch aktuálních informací se podařilo navýšit tu miliardu, tedy na protipovodňová opatření, na ty stavby by mělo jít o miliardu víc. Odkud se vezmou peníze, odkud se vezme miliarda v době krize, v době velkých schodků?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak samozřejmě já chci v prvé řadě zdůraznit, že tento materiál ministerstvo zemědělství připravovalo dříve, než nastala ta povodňová situace před týdnem. My jsme ten materiál museli projednat s Evropskou investiční bankou, protože se jedná o realokaci finančních prostředků a toto navýšení půjde na úkor programu, s kterým se řeší budování, budování malých vodních nádrží. A to z toho důvodu, že právě pro tuhle tu oblast je prostor v operačním programu životního prostředí. Kdežto pro technická opatření protipovodňového charakteru není prostor, takže jsme udělali prakticky tuto realokaci finančních prostředků.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně o té miliardě se teď nejednalo aktuálně, ale vy jste měli vymyšlenou tu strukturu, odkud poputuje a kam přesně, je už dříve. Takže tam vlastně nedochází k nějakému zásadnímu nabourání těch rozpočtových výdajů.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Nedochází.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co přesně bude ta miliarda navíc použita? s
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak bude to na technická opatření, to znamená na opatření charakteru zprůtočnění kapacity koryta vodního toku, dále to bude na zvýšení bezpečnosti vodních děl, což je taky podstatné. Nakonec jsme to viděli teď v poslední době na severní Moravě, kdy prakticky tu povodňovou vlnu jaksi účinky, ty ničivé účinky se dařilo minimalizovat přes 5 vodních děl. Takže cílem je zvýšení bezpečnosti vodních děl a v neposlední řadě ohrázování vodních toků.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nějakým způsobem ty peníze, které teď poputují třeba i navíc v rámci těch protipovodňových opatření, tak budou se nějakým způsobem potýkat i s vyrovnáváním se s těmi stávajícími škodami po povodních, jestli vlastně ty peníze nějakým způsobem jsou cíleny i tímto směrem.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ne, ne, ne, ne. Tohle to je skutečně program protipovodňové prevence a ten skutečně má zvyšovat, zvyšovat, řekl bych, odolnost území proti povodním všeobecně. Takže odstraňování povodňových škod, to je zase jiná kapitola rozpočtu a o tom se taky dneska na vládě jednalo.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A co přesně jste dnes na vládě dojednali? Co se právě dojednalo směrem k těm aktuálním potížím v jednotlivých místech se škodami po záplavách?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, tak tohle to jsme mluvili o tom materiálu, který ministerstvo zemědělství připravilo bez ohledu na tu povodňovou situaci. Nicméně ministr zemědělství Jakub Šebesta zároveň předložil dnes návrh zase určitejch úspornejch opatření, ale uvnitř kapitoly ministerstva zemědělství a zároveň uvnitř státních podniků v Povodí Moravy a Odry s cílem nalezení prostředků v souhrnné výši 150 milionů korun. A ty půjdou skutečně na odstraňování povodňových škod, těch, které byly minulý týden na vodních tocích a vodním díle.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké protipovodňové stavby by se měly v té další etapě, teď už se plánuje třetí etapa protipovodňových opatření, jaké by se měly stavět, aby nedocházelo k těm škodám v tak velkém rozsahu, jakých jsme byli svědkem třeba i právě teď minulý týden?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak my jsme ten program protipovodňové prevence připravili už v roce 2001 a navazoval právě na ten program odstraňování povodňových škod z roku 97. Já musím říct, že filozofií tohoto programu všeobecně je ne zabránit, absolutně zabránit škodám povodňovým. To se prostě nedá. A takhle k tomu programu je třeba přistupovat, že lze pouze zmírňovat, zmírňovat následky vodního živlu. Takže zmírnění následků. A ten program byl rozdělen na tři etapy, protože v první etapě se řešila prakticky protipovodňová prevence v nejhůře postižených regionech či v regionech, kde třeba průtok kapacity koryta vodního toku byl prakticky dimenzován pouze na pětiletou nebo desetiletou vodu. V druhé etapě my jsme šli cestou zase zprůtočnění koryt vodních toků, větší dimenzace koryt vodních toků, zlepšení ohrázování vodních toků a v té třetí etapě, která by měla navazovat na tu druhou etapu, my jí říkáme taky etapa retenční, kdy bysme měli, řekl bych, řešit stavby nebo charakter staveb by měl být suchých poldrů, polonádrží a s cílem zvýšit vůbec retenci vody v celém tom řešeném území.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Výrazný problém podle mnohých se objevil a komplikuje některé ty protipovodňové stavby a to jsou výkupy pozemků, které brání těmto stavbám. Řekněte mi, stát občas naznačuje, že tito majitelé své pozemky předražují a že za ně chtějí příliš mnoho peněz. Ale neměl by je stát vykoupit i za tu cenu požadovanou, tak aby se ty protipovodňové stavby mohly postavit nebo dokončit, protože potom stát participuje na škodách, stejně musí velké částky vynaložit, tak jestli, pokud by zaplatil třeba vyšší cenu za tyto pozemky, jestli by nakonec v tom konečném efektu stejně i tak neušetřilo?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak záleží, jakou cenu vememe s tímhle tím ohledem. Já teda musím říci, teď jak se diskutoval například poldr Teplice nad Bečvou, tak tam já neberu ani takový to negativum, že někteří občané nebo vlastníci pozemků řekli my to neprodáme, ale komunikovali. Tam bylo ale bohužel 200 vlastníků, který prakticky odmítli jakkoli komunikovat. To je jedna věc. Druhá věc je samozřejmě, že ministerstvo zemědělství samozřejmě chce i do budoucna zohlednit tuhle tu připomínku. To znamená, že můžeme nebo chtěli bychom v těhle těch strategických území nabídnout částku vyšší. Nicméně já se domnívám, že v současné krizi státních rozpočtů není možné ze strany vlastníků tu škodu šponovat do nějaký závratný výše. Například aby výkup pozemků vyšel dvojnásobně dráž než třeba stavba samotná.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A nevyjde vás potom dráž třeba státní pomoc a likvidace následků škod po povodních? Když si mezi to postavíte to rovnítko nebo znaménko menší nebo větší, jestli nakonec ten efekt pro stát není horší, když nedokončí ty stavby kvůli nevykoupeným pozemkům a potom stejně platí a likviduje vlastně i stát následky samozřejmě škod po povodních.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ne, znova já opakuju, že v tomto směru musí platit jako i princip jakési mezilidské solidarity. A i v tomto směru myslím si, že stát navrhuje, viz třeba výkup pozemků v zátopě budoucí přehrady Nové Heřmínovy, v tomto směru byl zohledněn i pro samotné vlastníky. Nicméně není možné ze strany vlastníků šponovat tu cenu, kdy by třebas překročila ten dvojnásobek, dvojnásobek ceny vodního díla.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se děje?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
To se by mohlo dít, kdyby se přistoupilo na ty ceny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu neudělalo chybu i Povodí Moravy? Protože ten minulý management podle těch informací i dostupných dnes už, tak on sice obeslal vlastníky potřebných pozemků, ale pokud oni nereagovali, tak se o to dál nestaral. To jsou páteční slova ministra zemědělství Jakuba Šebesty, jestli se toto změní a jestli ministerstvo zemědělství apeluje i na ta jednotlivá správní místa, právě třeba na Povodí, aby bylo aktivnější v tom příznivém pozitivním tlaku na ty majitele pozemků.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, já myslím, že to není tajemstvím žádným, že pan ministr Šebesta toto oznámil. A on skutečně k jednatřicátýmu červenci loňskýho roku odvolal generálního ředitele Povodí Moravy. A důvodem, jedním z důvodů bylo taky neuspokojivá realizace nějakých protipovodňových opatření.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A za ten rok se tedy něco změnilo?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, musím říct, že teda v tuto chvíli Povodí Moravy realizuje, realizuje přípravné fáze zhruba u 10 protipovodňových opatření. Když mám být konkrétní, jde třeba o protipovodňové opatření Lanžhot, Třebí, Slavkov a podobně. Na druhé straně současně ministr zemědělství uložil generálnímu řediteli, aby opět oslovil všechny vlastníky teplický ..., pozemků pod teplickým poldrem a zároveň, zároveň v tomto směru apeloval na mezilidskou solidaritu. A ministerstvo zemědělství v tomto směru půjde ještě dál, že chce uvolnit generálnímu řediteli Povodí Moravy jaksi trochu ruce z hlediska právě těch výkupů pozemků, z hlediska vyhláškových cen. Nicméně předem upozorňuju, že to nemůže být o vydírání, že tam kompromis musí být nalezen.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i tak, pokud až teď dostal nový ředitel podniku, tedy Povodí Moravy, za úkol do těch dvou měsíců zpracovat analýzu postupu a oslovení těch vlastníků, tak přece jen, není to, jak se lidově říká, s křížem po funuse? Protože teď už zase vidíme na těch obrázcích ty otřesné záběry a pokud vlastně za celou tu dobu ten problém spal a ti vlastníci pozemků, kteří nereagovali doteď, spali, tak až teď, vlastně do dvou měsíců, pokud bude Povodí Moravy oslovovat ty majitele, tak mi to přijde trochu pozdě.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Takhle, v tomhle tom konkrétním případě se to může zdát, nicméně já musím zdůraznit, že v rámci tohoto programu neprobíhá jenom příprava jedné akce. Tam je zhruba v tuto chvíli součtově tisíc akcí, jo, a to já musím teda v tomto směru celkově zase management hájit, kdy prostě tisíc, připravit tisíc stavebně náročných akcí, je skutečně, skutečně úkol velký.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to tím, že zkrátka vždycky, jak opadne velká voda, tak opadne spolu s tím i pozornost a takové ty velké plány, jak vykoupit pozemky, jak postavit protipovodňové stavby?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ale tak to víte, že jo, že my se s tím i jako úředníci ministerstva setkáváme. Vždycky týden, čtrnáct dní po povodni velká podpora, všichni najednou chtějí realizovat programy protipovodňové prevence, ale samozřejmě tak jak voda opadává, čas plyne, tak samozřejmě ta vůle, vůle jaksi se ztrácí. Já mohu říct ten případ roku 2000, 2001, kdy prakticky bylo tři čtyři roky po té katastrofální povodni a přišli jsme s tím programem protipovodňové prevence, tak prakticky jsme v prvním momentě byli zatraceni. A jen díky pochopení tehdejšího náměstka ministra financí Janoty, současnýho ministra financí, se nám podařilo vůbec prosadit alokaci těch finančních prostředků do té prvé etapy.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nové, úplně aktuální informace, vláda schválila 3,5 miliardy na vydání povodňových dluhopisů a teď půjdou tyto dluhopisy ke schválení do Poslanecké sněmovny. Během první etapy protipovodňového programu byly v Česku v letech 2002 až 2006 investovány 4 miliardy korun, dnes už je připravována třetí etapa a její finanční výhled se pohybuje mezi 20 a 25 miliardami korun. Ministr zemědělství Jakub Šebesta v pátek slíbil prosazovat, aby ve státním rozpočtu byly peníze na protipovodňové stavby až do roku 2020. Pane náměstku, takhle na tom papíře se to vyjímá skvěle a řekněte mi, když to tak je a stát tedy do prevence investuje a realizuje ji, jak je tedy možné, že voda zaplavuje majetky a ohrožuje lidi pořád na těch stejných místech?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak ono samozřejmě s ohledem na současnou situaci v těch postižených regionech je stále jaksi bolestné a citlivé o tom takto otevřeně mluvit. Na druhé straně já musím říct, že v tuhle tu chvíli si musíme uvědomit, že skutečně neporučíme větru ani dešti a že tyto škody můžeme pouze zmírňovat. A v tomto ohledu já musím konstatovat, že ty škody jsou skutečně mnohonásobně nižší, než byly v roce 1997. Samozřejmě zafungovala ta protipovodňová, preventivní protipovodňová opatření. Když se podíváte na tom toku od Kroměříže dolů po Hodonín, tak jsou skutečně ty škody mnohonásobně nižší. Fungovalo ohrázování řeky Moravy, takže my samozřejmě musíme ty škody zmírňovat i do budoucna. Nicméně, nicméně je to běh na delší trať a v tomto směru chci i uvést příklad, o čem je ta protipovodňová prevence. Zhruba před třema, čtyřma, možná pěti měsícema se diskutovalo o tom zemětřesení na Haiti. A tam bylo, pokud se nemýlím, síla toho zemětřesení 7 stupňů Richterovy škály. Bylo tam několik desítek, set tisíc mrtvých. Na druhé straně pak byli jsme svědky zemětřesení v Chile, kde to bylo prostě o síle asi 9 stupňů a ty škody byly jak na majetku, tak na životech mnohonásobně nižší. A toto je cílem i protipovodňové prevence. Ne živel zastavit, ale zmírňovat ty následky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, ono třeba zemětřesení nemůžete ..., třeba nemyslím úplně předpovědět, ale nemůžete si říci nepostavím dům tady, protože by tady mohlo být zemětřesení. Ale řeky se vylévaly odjakživa a existují záplavové oblasti, kde zkrátka není rozumné stavět. Neměl by se stát zasadit o to, aby lidé v záplavových oblastech nestavěli a pokud ano, tak na svoje vlastní riziko, i když to zní jakkoli krutě samozřejmě?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Je to krutý, ale je to tak. Nicméně já zase tady musím trochu jít do historie. My jsme skutečně si zvykli od roku 1950 jednak ideologií poroučení větru dešti, na druhé straně nás záplavy toliko nepotkávaly. Ty první katastrofální přišly poprvé v roce 96, ale byly tak malýho regionálního významu, že skutečně nás trochu probraly až ty záplavy v roce 1997. A do té doby, do té doby musím říct, že skutečně i stavební úřady ke stanovisku příslušným správcům vodních toků byly velice benevolentní, když je upozorňovaly pozor, stavba se bude nacházet v záplavovém území. Na druhé straně právě po tom roce 1997 jedním z podprogramů té prevence proti povodním bylo vymezení těch záplavových území a u těch vodohospodářsky významných toků se ještě to záplavové území rozdělilo na takzvanou aktivní a pasivní zóna. Pasivní zóna jenom zaplavuje a aktivní, aktivní ničí, boří, dělá škody.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je samozřejmě velmi těžké vykořenit staré nebo ty starší lidi hlavně z těch míst, kde se narodili, kde žili, a na těch ohrožených zónách oni znovu postavili třeba domy, které byly už jednou povodňovou vlnou spláchnuty. Prezident Václav Klaus dokonce navrhuje, aby příspěvky a státní pomoc nedostávali ti, kteří právě postavili nebo znovu postavili domy takto zničené. Vy byste byl pro toto? Jaký na to je váš názor?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak je to jedno z opatření. Já kdysi právě po povodni v létě 2009 jsem navrhoval zase mechanismus povinného, povinného pojištění, pojištění domů právě v záplavových ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni pojišťovny moc pojišťovat nechtějí.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, bylo by to o solidaritě, bylo by to o určité zákonné úpravě, doslova jsem se to snažil porovnat například s havarijním pojištěním aut. Záleží ... Taky řidič nezodpovědný určitě nedostane nějakej lepší bonus jako řidič zodpovědný. Něco navázat těhle těch systém. Je to jedna z diskusí a vím, že když se mě teď novináři ptali, co by bylo třeba udělat, tak samozřejmě o výkupu pozemků asi se diskutuje hlouběji, nicméně i toto je jedno z opatření, z opatřeních jak do budoucna třeba i mírnit výdaje státního rozpočtu na to odstranění povodňových škod.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Troubky na Přerovsku. Vodní živel trápí obec odnepaměti. Voda poškodila Troubky už v sedmdesátých letech patnáctého století. Zřejmě i dříve, ale odtud se datují archivy. V roce 1715 způsobila škody na polích. Dlouho trvající rozvodnění Bečvy sužovalo obec v roce 1829. Velká voda udeřila i v roce 1960. Katastrofa před 13 lety připravila v Troubkách o život 9 lidí, na 300 obydlí muselo být zbouráno a škody dosáhly 700 milionů korun. Víte, já v roce 97 jsem v Troubkách natáčela a na ten obraz nikdy nezapomenu, protože ta vesnice je opravdu, byla skoro srovnaná se zemí a vypadalo to, jakoby byla vybombardována. Přesto si tam lidé ty domy postavili znovu a teď vlastně mnohé z nich voda opět vyplavila, 13 let od té poslední hrůzy. To není tak dlouhá doba. Řekla bych, že by si to mohli ti lidé pamatovat. Nevím, jestli je pro ně jednoduché vlastně žít na tom místě, pokud zažili třeba tu tehdejší povodňovou vlnu, která byla děsivá. Řekněte, proč tam pořád protipovodňová opatření nejsou? Kde se tady zrovna na tomto místě stala chyba, že i teď vlastně voda tu vesnici spláchla? Samozřejmě ne už s takovými dosahy jako před těmi 13 lety, ale stejně, kde se stala chyba tady?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Já si myslím, že to byla základní taková filozofie v tom pojmu stoletá voda. Ti lidé si skutečně mysleli, že pojem stoletá voda jim nějakým způsobem garantuje, že i na základě té historické, historických událostí a záznamů ta voda přijde za 100 let. A musím říct, že samozřejmě se to trochu v tomto směru podcenilo ze strany občanů, ten pojem myslím. Samozřejmě Povodí Moravy určitou část protipovodňových opatření realizovalo a já musím říci, že tehdá i obec v tom prvopočátku po opadnutí té vlny měla zájem, měla zájem prakticky realizovat ty protipovodňová opatření.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, oni třeba po roce 98 existovaly plány na vybudování hrází, ale ty se nakonec neuskutečnily.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Ano, ale pak jako právě ze strachu, ze strachu i z třeba spodních vod, vím, že třeba obec si tehdá najmula, nechci říct neautorizovaného projektanta, ale rozhodně to nebyl projektant, který by měl zkušenosti s projektováním vodních děl a vodních staveb. A došlo tam k takovej, řekl bych, podezření, že to samotný ohrázování by zase mohlo způsobit další katastrofu. Takže se tam rozeběhla velká diskuse. Ta část těch protipovodňových opatření se tam nerealizovala právě na obecním majetku a to já si myslím, že je v tuhle tu chvíli jednou z příčin současného opětovného zatopení obce.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte, jak velké škody vznikly na vodních dílech a na zemědělských, teď tedy v tom posledním týdnu při záplavách a jestli jsou zaplavené pozemky pro tuto letošní sklizeň definitivně ztraceny nebo ne.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak teď to berme skutečně jako hrubé odhady. Já zítra budu mít i od příslušných správců vodních toků už zpřesňující čísla. Nicméně ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, i my máme ještě odhady.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Hrubý odhad činí, co se týče vodních toků a vodních děl, 500 až 700 milionů korun. Co se týče zemědělců, 200 až 300 milionů korun.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty zaplavené pozemky, zaplavená pole jsou pro letošní sklizeň už definitivně ztracené?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak určitě nejsou. Myslím si, že třeba /nesrozumitelné/ z řepky je ztracen, na druhé straně porosty jařin určitě ztraceny nejsou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se s tím zaplaveným polem stane? Ono vyschne velmi rychle poté, co voda opadne, nebo třeba tam dochází k nějakým trvalejším poškozením, že se tam třeba vytvářejí nějaké laguny, které třeba nevyschnou tak rychle? Proč vlastně to pole po takové velké záplavě zůstává vlastně dlouho, když to řeknu laicky, indisponováno, že nevyschne hned a nevzpamatuje se rychle po té povodni?
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Tak je to dlouhodobě třeba podmáčení toho pozemku zase například způsobenou vysokou hladinou, hladinou spodních vod, což je samozřejmě v tom území Moravy, když řeknu od Teplic nad Bečvou až po Hodonín, docela běžnej jev, protože je to v nížinné oblasti.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Statutární náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Děkuji vám za interview. Na shledanou.
Karel TUREČEK, statutární náměstek ministra zemědělství
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes Interview končí, ale před sebou máme celý týden. ČT 24 pokračuje počasím. Na viděnou.
ČT 24, 24. 5. 2010, Pořad: Interview ČT24
