Hospodářská krize dopadá na všechny. Podniky propouštějí nebo snižují platy zaměstnancům, šetřit musí živnostníci i obecní úřady. V příštím roce klesnou platy státním zaměstnancům, zvýšily se některé daně a seškrtaly provozní výdaje ministerstev.
Musíme si klást otázku, proč by zrovna politické strany měly být výjimkou. Odpověď zní zcela jasně - žádný racionální důvod nenajdeme.
Proto přicházejí poslanci TOP 09 s vlastní iniciativou v podobě návrhu zákona, který snižuje státní příspěvek politickým stranám o polovinu. Tento návrh byl zařazen na pořad nyní probíhající schůze Sněmovny.
Jedná se o redukci státního příspěvku na činnost politické strany a také na mandát poslance či krajského zastupitele. Zákon by platil po dobu tří let (2010-2012) a umožnil by veřejným rozpočtům ušetřit miliardu korun.
Jistě, tato suma veřejné rozpočty nespasí, což ale nikdo netvrdí. Podstatné je, že politické strany nebudou vyňaty z dopadu nutných úspor, stejně jako domácnosti, podniky, neziskový a celý veřejný sektor. Není ospravedlnitelné, aby čerpaly příspěvky stejně štědré jako v období růstu a prosperity. Politici a politické strany tak mají jedinečnou možnost ukázat občanům, že začnou šetřit u sebe, pokud totéž chtějí u celé společnosti.
Naše iniciativa se již stala předmětem kritiky některých politiků. Aby ne, když se jim sahá na peníze od daňových poplatníků, na které si zvykli. Za všechny uveďme vyjádření předsedy ČSSD, který návrh odmítl a prohlásil, že „ta demokracie také něco stojí. A k demokracii patří politické strany. No a tam, kde nejsou politické strany, tam také není demokracie."
Těžko lze označit náš návrh za útok na demokracii. Politické strany se prostě jen musí uskromnit jako všichni. Nebo si Jiří Paroubek myslí, že pokud nebudou mnohastránkové inzeráty ČSSD za desítky miliónů korun vycházet v novinách každý týden, demokracie se zhroutí?
Nikoli, střídmost politických stran a politiků není ohrožením demokracie. Mohou pouze občanům ukázat, že se chovají jako zodpovědní hospodáři. Pokud to politici neumějí v rámci svých partají, jak by potom mohli řídit hospodaření státu?
