Více prostoru pro pestrou krajinu, pro pestrou a živou krajinu, a méně intenzivního zemědělství. To všechno požaduje petice, která se nazývá "Vraťme život do krajiny" a podepsalo 56 600 lidí. Ornitologové a myslivci v ní apelují na ministra zemědělství, aby tyto požadavky, které za chvilku podrobněji uvedeme, zahrnul do plánu právě projednávané reformy společné zemědělské politiky Evropské unie.
(editovaný přepis rozhovoru s expertem na životní prostředí TOP 09 Jakubem Hruškou)
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane profesore, proč jste vlastně teď přišli s peticí? Co byla nějaká, řekněme, nevím, rozbuška?
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
Ta petice je určená k vyjednávání o nové společné zemědělské politice. Chceme dát najevo, že se v ní skrývá klíč k tomu, proč zemědělská krajina je v tak bídném stavu. Je to způsob rozdělování dotací jak na unijní, tak na národní úrovni.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To je čistě česká akce, nebo to je koordinovaný postup celé Evropské unie? Ono totiž před měsícem, myslím, že vědecká komunita přišla za novou předsedkyní komise s velmi podobnými požadavky.
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
Tohle je jenom česká akce. Samozřejmě můžou probíhat separátně nějaké akce v jiných zemích. Ty podpisy se sbíraly poměrně dlouho. Já tady musím říct, že je i v Evropě znovu vědecká žádost, na kterou se podpisy teprve sbírají přes celou Evropskou unii. Já jsem ji podepsal asi před třemi dny a je určena striktně jenom pro vědeckou veřejnost, není to obecná petice, aby jako dopad té věci byl, dejme tomu, vážnější, že opravdu nejen laikové, ale hlavně i odborníci varovali, že věci jsou špatně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vědci varují i v petici, kterou má teď i ministr zemědělství, a celý ten text začíná slovy: Naše krajina vymírá. Tak to je skutečně?
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
Je to tak. To je naprosto jednoznačně pravdivé tvrzení.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No zní to totiž velmi katastroficky, když se bavíme o vymření, tak to znamená, že nula kusů daného druhu existuje na jednom místě, jestli to tak můžu říct.
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
Já si myslím, že funkční vymírání není, že ten druh vymře zcela úplně. Poslední vrabec je stejný, jako když těch vrabců je velmi málo anebo není žádný vrabec. Ty organismy, třeba ptáci nebo hmyz, se musí v krajině vyskytovat v nějakých minimálních počtech, aby tam existovala nějaká ekologická vazba, aby oni byli schopni spolupracovat, aby byli schopni se množit a aby v tom ekosystému mohli tu funkci vůbec vykonávat. Prostě říct, že není žádný problém, dokud nevyhne poslední jedinec daného druhu, není možné.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak jsem to rozhodně nechtěl říct. Mě by spíše zajímalo, jak daleko a kterým směrem jsme od té minimální hranice?
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
U některých druhů ptáků jsme už v podstatě těsně na ní, jsou funkčně vyhynulé. Je to například chocholouš, ale týká se to i některých druhů sov, jako je sýček. To jsou prakticky funkčně vyhynulé druhy, i když stále existují.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A ten trend směřuje k jakému výsledku? Mrtvá krajina, zní to výhrůžně, ale co to vlastně znamená? Co si pod tím představit?
Jakub HRUŠKA, expert na životní prostředí /TOP 09/
Zemědělství určitě i v té relativně mrtvé krajině může nějakou dobu ještě běžet, ale nemůže běžet do nekonečna, protože budou chybět opylovači. Zcela se změní a zničí půdní struktura, která je závislá mimo jiné na činnosti velkého množství mikroorganismů a malých půdních živočichů, které normálně vlastně ani nevnímáme. Přestane se tvořit humus, půda se přestane provzdušňovat a ztratí funkčnost. Zemědělství je schopné to do jisté míry technicky velmi dlouho nahrazovat, ale jednoho dne dojde i ta technická síla zemědělství.
Podívejte se na celý rozhovor s expertem na životní prostředí TOP 09 Jakubem Hruškou.
Zdroj: ČT24, 90’, 6.12.2019
