Hlasování o nedůvěře vládě

Vážené dámy, vážení pánové,

všichni poslanci klubu TOP 09 připojili své podpisy pro svolání této schůze o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Příběh kolem kriminální kauzy pana předsedy vlády začíná připomínat lacinou béčkovou gangsterku. Bohužel to není film, je to realita, která rozežírá jako rakovina principy našeho právního státu. Jak chceme vysvětlit lidem, že tady bude právo platit rovně pro každého, když kterýkoliv z obviněných nebo vyšetřovaných může mít oprávněný pocit, že mu neprojde to, co předsedovi vlády. Co víc, předsedovi vlády a šéfovi exekutivy, pod kterého spadají exekutivní útvary, jako je policie a státní zastupitelství.

Nikdy za poslední čtvrtstoletí České republiky nebyl žádný člen vlády v tak obludném konfliktu zájmů. I Miloš Zeman blahé paměti, když byl premiérem a byl obviněn jeho člen vlády, ministr financí Ivo Svoboda, neprodleně navrhl jeho odvolání prezidentovi republiky. Odůvodnil to tenkrát tak, že ve vládě prostě nemůže sedět trestně stíhaná osoba. Podle všeho se zdá, že se pan prezident za ta léta ve svých názorech posunul. Ovšem jeho původní názor k principům právního státu patří.

Tím, že onou trestně stíhanou osobou je premiér, je v konfliktu zájmů celá jeho vláda. A jestliže existují důvodná podezření, že maří vyšetřování, tak jsou skutečně ohroženy základní principy právního státu a důvěra veřejnosti ve spravedlnost. Myslím si, že něco takového by Poslanecká sněmovna, které se vláda zodpovídá, neměla připustit.

Nechci se obracet na pana premiéra, protože on nám svůj postoj jasně vyjádřil slovy: „Nikdy, nikdy, nikdy". Chci se obrátit na kolegy, zejména na ty, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj tak, že odejdou z jednacího sálu a nebudou hlasovat. Kolegové, všichni jsme skládali poslanecký slib a v Ústavě je napsáno, že máme hlasovat podle svého svědomí. Je skutečně v souladu s vaším svědomím uprchnout před hlasováním do kanceláři či do bufetu a hlasování se nezúčastnit?

My všichni dříve narození, co jsme prožili určitou část svého ekonomicky aktivního života v totalitě, si dobře pamatujeme situace, kdy náš strach přehlušil naše vlastní svědomí. Těch skutečně statečných, kterým se to nikdy nepřihodilo, bylo velmi málo. I já často se studem vzpomínám na situace, kdy jsem raději mlčel, protože jsem měl strach. A toto je nyní situace, které se vy chcete naprosto dobrovolně vystavit. Chcete se vystavit situaci, kdy váš strach, vaše obava, přehluší vaše vlastní svědomí.

Není totiž pravda, že neexistuje žádný plán B. Plán B existuje a jsou to všechno varianty, které ústava předpokládá. Je samozřejmé, že v takovém okamžiku by byl první na tahu prezident republiky. Pokud by skutečně znovu jmenoval trestně stíhanou osobu, která maří vyšetřování, byla by to ale jeho odpovědnost a byla by to otázka jeho svědomí, nikoliv našeho svědomí.

Plán A je jednoduchý: V čele vlády bude stát trestně stíhaná osoba, která maří vyšetřování.
Plán B: Rozhodujeme podle našeho svědomí. Poslanci TOP 09 si to nepřejí, a proto budou také hlasovat proti důvěře této vládě.