Heger: Zbude víc na platy ostatních

* Když 1. března nenastoupí čtyři tisíce doktorů, bude omezena péče v 80 nemocnicích. Mají se pacienti bát, že nedostanou péči?

- To rozhodně odmítám. Nechci spekulovat, největší zátěž bude na hejtmanech, ale slíbili jsme jim, že budeme v každém kraji hledat řešení, jak skloubit pozici fakultních a krajských nemocnic - hlavně pak tam, kde se péče rozpadne.

* Když tedy pacient přijde do nemocnice, kde nebude fungovat chirurgie, pošlou ho jinam, kde lékaři budou?

- Zcela určitě. Kraje i ministerstvo budou sbírat a poskytovat právě tyto informace, aby všem bylo jasné, kam mají jít s akutními problémy. Drobné záležitosti budou řešit ambulance. S pojišťovnami jsme vyjednali, aby tam, kde budou nemocnice zavřené, přesunuly platby do ambulancí a uvolnily těmto lékařům limity na předepisování léků, materiál. Ambulantní specialisté mají prostor, jak své výkony zvýšit, pokud za to dostanou zaplaceno. Tím se nemocnicím uleví.

* Je možné, že si nemocnice začnou půjčovat doktory?

- O tom nepochybuju, to se děje i teď. Každý rok je zavřeno několik oddělení, protože se například přestavují. Okolní nemocnice si pak vypomáhají. Věřím, že lékaři, kteří zbudou v nemocnicích, pomohou v tomto směru situaci překlenout. A pokud bude lékařů dlouhodobě méně a situace se stabilizuje, tak to mimo jiné bude zdroj peněz na mzdy pro ty, kteří zbudou.

* I vy říkáte, že v zahraničí je méně lékařů než u nás. Mohl by se tak snížit počet lékařů, aniž by to provázely nějaké protesty?

- Pohybujeme se někde ve středu, co se týká Evropy. Náš systém by mohl mít méně lékařů, ale tam, kde to tak funguje, je jiný styl práce. Například sestry mají vyšší kompetence, mohou zastat část práce lékaře, čemuž u nás lékařský stav dlouhodobě brání. Je to však věc, kterou nelze zavést ze dne na den.

* Když zůstanou některá oddělení nebo nemocnice opuštěné, mohou se přeměnit na oddělení takzvané následné péče.

- To nepůjde tak rychle, a pokud jde o situaci v krajích, měli by mít hlavní slovo hejtmani. Celá řada hejtmanů se už snažila síť restrukturalizovat, ale odpor ze strany lékařů a nemocnic byl tak obrovský, že to byl pro ně politický problém. Jestliže se některé nemocnice vyprázdní, tak to hejtmanům uvolní ruce v rozhodování, ale neznamená to, že zrovna ta nemocnice, ze které lékaři odejdou, musí být transformována.

* Nemocnici v Hradci Králové, kde jste byl ředitelem, chce podle odhadů opustit 190 lékařů. Cítil jste už dříve jejich nespokojenost?

- Řekl bych, že ne. Každý rok jsme vedli úporná kolektivní vyjednávání, lékaři samozřejmě chtěli zvýšit platy, ale vždycky jsme se dohodli. Ono záleží hodně na šéfech. Mám zprávy, že šéf anesteziologie, který toho času vydělává peníze v Kanadě, psal maily, ať lékaři udělají, co je potřeba, aby se jim zvedly platy tak, jako mají na Západě. To pokládám za neseriózní.

* Mrzí vás, že se vaše domovská nemocnice přidala k protestu?

- Mrzí mě to, ale bude záležet, kolik výpovědí nakonec bude a jak jednotliví ředitelé budou dál s lékaři jednat. Problém je v tom, že peníze ze státního rozpočtu nelze očekávat, v tom má vláda jednoznačné stanovisko. Jediné peníze, které je možné najít, jsou uvnitř systému, tedy i uvnitř jednotlivých nemocnic. Jestliže nemocnice nějak omezí svoji rozvojovou činnost, mohou něco málo přidat na mzdy. Ale požadavky Lékařského odborového klubu jsou tak masivní, že je není možné naplnit.

* To znamená, že máte podporu ve vládě v tom, že není možné lékařům přidat z rozpočtu?

- Vláda je jednoznačně pro, aby se žádné peníze do zdravotnického systému v této době nedávaly. Nakonec státní rozpočet je schválen, takže za normálních okolností to není ani možné.

* Ministr dopravy Bárta řekl, že vyjednává s lékařskou komorou. Informuje vás o svých krocích?

- Pan ministr Bárta mě informoval o tom, že stanovisko Věcí veřejných je takové jako za celou vládu: ze státního rozpočtu by se neměly žádné peníze do systému přidávat, a dokud nebude hotová reforma, je třeba zdroje hledat uvnitř.

* Není zvláštní, že s lékařskou komorou jedná ministr dopravy?

- Je to dost neobvyklé. Já ale nejsem z těch, kteří by to nějak kritizovali a bránili muv tom. Na druhou stranu mě strašně mrzí to, že lékaři jsou v nemocnicích opravdu nespokojení, ten stav trvá dvacet let a nebyl radikálně řešen. Nemocnice upřednostňovaly vlastní rozvoj, rozvoj lékových a diagnostických možností a víc než dřív zanedbávaly rozvoj celé infrastruktury a zejména lidských zdrojů. Lékařský odborový klub se toho chytil, strhnul některé velmi radikální lékaře, ale co mě na tom nejvíc mrzí - strhnul i lékaře slušné a pracovité, kteří už jsou tak otrávení, že se k tomu přidali. Ale každý člověk, který je vně zdravotnického systému, vidí, jak jsou jejich požadavky v této době nadnesené a v podstatě nesplnitelné.

* Neškodí odborový klub lékařům svou akcí?

- Lékařský stav si touhle akcí dělá strašnou ostudu. Rétorika chvílemi připomíná rétoriku z února 1948. „Vykořisťování. Pojďme na barikády. Celá Evropa půjde s námi.“ - Takhle se oni vyjadřují. Musím jim sklonit poklonu, že v manipulativních a demagogických schopnostech jsou jedineční. To na lékařský stav dlouhodobě vrhne temnou skvrnu. Ale zdaleka ne celý lékařský stav s tím souhlasí. Většina se k násilnému protestu nepřidala.

* Část veřejnosti má názor, že když chtějí jít, ať jdou. Souhlasíte?

- Tohle mě hodně mrzí. Ano, jsou lidé, u nichž by bylo lepší, kdyby odešli. Ale naprostá většina lékařů, s nimiž jsem mluvil, jsou rozumní, jen otrávení. A ačkoliv je to k nevíře, dají hlas těmto lidem, kteří jsou ochotni dělat takovéhle násilnosti.

* Uznáváte, že lékaři mají nízké platy. Proč jim nemůžete pomoct?

- Ministerstvo zdravotnictví disponuje omezeným rozpočtem. Jediné peníze, které můžeme aktivizovat v následujícím roce, jsou peníze z reformy. Ta se však nenaplní během jednoho roku. Chystáme několik opatření, jednali jsme s pojišťovnami, aby se omezily rozvojové záležitosti, které nejsou dokončené a mohou se ještě zastavit. Byla by možnost zastavit investiční akce, ale není jaké - letošní rok je na ně velmi chudý.

* Protestní akce lékařů Děkujeme, odcházíme provází celé vaše působení na ministerstvu. Ještě vás to neotrávilo?

- Jestli mě to otravuje, nebo ne, to bych se snad radši nevyjadřoval. Škoda je, že to vytěžuje řadu pracovníků na ministerstvu a že budou zbrzděny některé reformní kroky, na kterých bychom měli teď pracovat a věnovat jim veškeré úsilí.

* Jak myslíte, že protest skončí?

- Jsem přesvědčen, že náš zdravotnický systém je tak objemný a natolik flexibilní, že to rozhodně neskončí žádnou medicínskou tragédií. Pacienti dostanou zcela určitě akutní péči. Pokud by se problém táhl déle, musí to skončit nějakým zeštíhlením naší sítě. Centralizací. Protože nejchoulostivější jsou malé celky. Nerad bych předjímal, ale kdyby lékaři opravdu drželi kartelovým způsobem pohromadě a jeden obor se domluvil, že celé zdravotnictví zablokuje, byl by to problém. Ale zatím se to nestalo ani u leteckých dopravců, ani u železničářů, vždycky se našlo východisko.

* A jak dopadnou lékaři, kteří dali výpovědi a 1. března nenastoupí do práce? Budou nakonec žádat o práci ve stejné nemocnici?

- Jsem člověk, který se vždycky snažil najít kompromis, na kterém by měly profitovat obě strany. Takže já si myslím, že nakonec pro lékaře ta cesta zpátky zase bude. V tomhle bych nepředvídal nějakou pomstychtivost. Budou vyhrocené případy, ale v průměru si myslím, že se lékaři vrátí. Mohou odejít do ciziny, ale takových bude pár set. A v ambulantní sféře není prostor. PRAHA Pokud lékaři, kteří dali výpověď, k 1. březnu vážně nepřijdou do práce, ministr je přemlouvat nebude. Ve vyhrocené situaci vidí možnost, jak řešit několik letitých problémů českého zdravotnictví.