Heger začne známkovat nemocnice

V Česku vznikne první oficiální žebříček nemocnic podle kvality péče. Kdo léčí špatně, dostane méně peněz. Ministr zdravotnictví Leoš Heger dá už příští rok pacientům nový návod, do kterých nemocnic mají chodit. Ve druhém balíku svých reformních zákonů, které dnes projednává vláda, počítá s povinným hodnocením kvality léčby a péče.

„První chceme zveřejnit koncem příštího roku. Nejprve půjde o fakultní nemocnice, pak i o krajské,“ řekl včera HN ministr Heger.

Mezi kritérii, která se budou sledovat, má být úspěšnost nemocnic při určování diagnóz, úmrtnost při infarktech, ale také výskyt proleženin u pacientů nebo počet pádů z postelí.

„Stačí pět až deset kritérií, hodnocení bych pak velmi podpořil,“ souhlasí hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Žebříčky mají proměnit fungování celého zdravotnictví. Do některých nemocnic pacienty přivedou, z jiných je naopak vyženou. A právě podle toho začnou pojišťovny od příštího roku platit. Nemocnicím už nebudou vyplácet paušál, ale peníze začnou posílat podle počtu pacientů a zákroků.

Druhou část reformy schvaluje vláda

Druhá část zdravotnické reformy nově definuje správný léčebný postup Hegerovy zákony, které dnes projednává vláda, ovlivní pacienty i lékaře

Pacienti už nebudou mít právo na všechno, co medicína nabízí, ale jenom na to, co je zrovna možné poskytnout. Počítá s tím jeden ze tří nových zdravotnických zákonů, které dnes projednává vláda.

Tuto definici lege artis neboli správného léčebného postupu si do něj prosadili lékaři. Nynější verze je totiž dostává do pasti. „V malé nemocnici v Čáslavi jsou jiné možnosti než třeba na chirurgické klinice v Motole. Říkat, že má člověk medicínsky nárok na cokoli, pak způsobuje právní problémy,“ vysvětluje právník České lékařské komory Jan Mach.

Pro pacienty se tím však zřejmě nic nezmění. To nejlepší a nejdražší nedostávají všichni ani dnes. „Zdravotnická zařízení péči regulují. V nemocnicích se nastaví limit na to, co se smí spotřebovat, a do toho se pak lékaři musejí vejít,“ popisuje prezident lékařské komory Milan Kubek.

V praxi to znamená například to, že lékař chvíli používá při operacích dražší materiál, a když dojde, přejde na levnější. Nařizuje mu to totiž jeho management. „Mluví se o tom třeba u endoprotéz nebo u operací očí,“ říká Alena Hanilcová z České lékařské společnosti medicínského práva.

Lékaři se však úsporným tlakům snaží bránit. „Pokud podlehnou, nesou odpovědnost vždycky oni, ne ředitel. Proto zodpovědní lékaři obvykle chtějí, aby takové příkazy dostali od ředitele písemně,“ vysvětluje Miloš Voleman, chirurg z vinohradské fakultní nemocnice.

Do nemocnice s rodiči

Druhý reformní balík ministra Hegera však řeší také práva pacientů. Těm nezletilým například zajišťuje přítomnost rodičů v nemocnici.

Tento nárok už sice u dětí vyplývá dnes z ústavy, ale v praxi nový zákon situaci ulehčí. Rodiče nyní totiž často musejí bojovat o to, aby mohli se svým dítětem zůstat. „Vím o příběhu, kdy tatínek nechtěl z nemocnice odejít, jak mu doporučovala zdravotní sestra. Nakonec k němu museli zavolat primáře, až pak mu ukázali prázdný pokoj, kde mohl se synem být,“ popsal HN Radek Nohál z Nadace Klíček, která situaci v nemocnicích z tohoto pohledu dlouhodobě mapuje.

Jindy však podle něho nechá personál matku dítěte klidně přespávat jen ve spacáku na karimatce. A téměř nepřístupná jsou pro rodiče obvykle oddělení JIP a ARO. „S tím je problém po celé republice. Tato oddělení nejsou připravena na přítomnost rodičů,“ potvrdil Nohál.

Na JIP vstup zakázán Podobně to funguje i v pražské Fakultní nemocnici Motol, která je spolu s brněnskou v Bohunicích největší dětskou nemocnicí v republice. „Mohli jsme se synem být den před operací a po ní. Ale na JIP, kde byl v den zákroku, nejsou ani návštěvy,“ řekl HN tatínek Jiří, jehož pětiletý syn podstoupil v Motole operaci srdce.

Jinak si však přístup personálu pochvaloval. „Několikrát jsem přespal na ubytovně v nemocnici, ale pak se uvolnilo lůžko přímo na pokoji. Nebyl to ani nadstandard, takže to bylo dostupné,“ dodal Jiří.

Naopak v Brně-Bohunicích si rodiče musejí připlatit. „Za hotelové služby je to 209 až 313 korun za noc,“ řekla Anna Mrázová, mluvčí brněnské fakultní nemocnice.

Pokud je rodič hospitalizován spolu s dítětem, což bývá třeba u kojících matek, nebo pokud je potomek ve vážném stavu, zaplatí rodič jen poplatek za den v nemocnici, nyní 60 korun denně.

„V době, kdy se nemocnice stavěla, nikdo nepočítal s permanentní přítomností rodičů na lůžku, ale pracujeme na tom. Vybudování rodičovského lůžka znamená zrušení jednoho dětského lůžka,“ dodala Mrázová.