Heger: Vyjmutí vadných implantátů by měly zaplatit pojišťovny

Zdravotní pojišťovny by měly ženám platit vyjmutí vadných prsních implantátů PIP od francouzské firmy. A to bez ohledu na to, zda je ženy dostaly ze zdravotních důvodů, nebo si je koupily pro krásu a větší prsa.

„Na výkony, které si hradí pacientka, je záruka. Když se po vypršení záruční doby objeví komplikace, která je zdravotně závažná, což je případ těchto implantátů, pak už je to bráno jako onemocnění. Vynětí nebezpečné věci z těla by měly hradit zdravotní pojišťovny,“ řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Nový implantát by si ale už měla žena zaplatit sama, pokud podstoupila zvětšení prsů pro krásu. Jestliže dostala implantát po rakovině prsu, pojišťovny by měly zaplatit nejen vyjmutí implantátu, ale i novou náhradu.

Podle Hegera diskuse na toto téma sice ještě uzavřena není, ale řešení prý „krystalizuje“ tímto směrem. Navíc se ministr zasadí o to, aby v příštím roce do nadstandardů byly zařazeny lepší implantáty. Žena by pak doplatila rozdíl mezi úhradou pojišťovny a cenou lepšího implantátu.

Podle docenta Jana Měšťáka, přednosty kliniky plastické chirurgie pražské Nemocnice Na Bulovce, na vyjmutí implantátů je čas třeba i pět let, není třeba podlehnout panice. Právu ale řekl, že „všechny implantáty od uvedené firmy by měly být vyměněny“.

Měšťák soudí, že pokud žena nemá obtíže a ultrazvuková vyšetření neprokážou změny, nemá se čeho obávat. Musí ale dodržet pravidelnou lékařskou prohlídku. I kdyby implantát praskl, látka se nedostane do těla hned, ale zachytí se v regionálních uzlinách v podpaží. Rozšíření zabrání i vazivové pouzdro, které kolem implantátu vytvoří tělo samo.

Tři tisíce implantátů PIP dostaly v ČR dva tisíce žen. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo výměnu. Pojišťovny počítají, kolika jejich klientek se výměna bude týkat. Například VZP zatím došla k číslu 210, pojišťovna ministerstva vnitra uvádí 54 a pojišťovna Metal Alianze osm případů.

Podle informací byly vadné implantáty voperovány ve třiceti procentech ženám ze zdravotních důvodů, tedy po rakovině prsu, kdy celý výkon plně hradila pojišťovna. A v 70 procentech ženám, které si zákrok hradily samy, protože chtěly prsa zvětšit.