Heger: V Česku přetrvává pocit, že zdravotní péče je zadarmo

„Odborníci dělí život na dvě části -jednu prožitou ve zdraví a druhou v nemoci. Dělají se z toho statistiky. Takže například ve Švédsku se lidé nejen dožijí vyššího věku, ale z hlediska zdraví je jejich život také kvalitnější. V Česku v průměru prožije člověk v nemoci sedmnáct let, ve Švédsku jen dvanáct,“ říká poslanec Heger z TOP 09.

Z toho mě napadá parafráze Jakubiskova filmu: Je lepší zemřít později a zdravý jako Švéd než dříve a nemocný jako Čech. Ale vážně: je možné zvýšit zdravou část života o dva roky do roku 2020, jak si přeje vláda?
To vychází z plánu Evropské komise. Cílem je prodloužení kvalitního života i ve stáří. Tedy nemoc, která vás invalidizuje, aby se co nejvíc oddálila. Tyhle statistiky jsou spíše podkladem pro argumentaci, že je potřeba žít zdravě. Lidi, kteří jsou obézní, mají cukrovku nebo kloubní problémy, je sice dnešní medicína schopna udržet při životě, ale už to není ono. Tu zdravou část života vám žádná léčba pořádně neprodlouží, hlavně u chronických onemocnění. To si musíte zařídit v mládí a ve středním věku.

Co s tím má společného vláda?
Už dříve vznikla strategie Zdraví 2020 na ochranu a podporu zdraví a prevence nemocí. Obecně jde o to, že všichni v Evropě se snaží udržet kvalitní populační život, i když jsou veřejné rozpočty nižší. Základní teorie zjednodušeně říká, že zdraví populace je dané nejen úrovní zdravotních služeb, ale i dalšími významnými faktory. Jsou jimi životní prostředí, dále genofond, který je samozřejmě neovlivnitelný, a třetí faktor je právě zdravý způsob života. Ty faktory mají stejnou váhu jako úroveň zdravotní péče. To je třeba důvod, proč v Mexiku dávají do zdravotnictví polovinu peněz co ve Spojených státech, ale výsledky se moc neliší.

Podle profesora ekonomie Michala Mejstříka, který na to zpracoval studii, Česko na prodloužení věku života svých obyvatel nemá peníze a zdravotnictví se na to ani moc nesoustřeďuje. Třeba, že prevence míří moc na děti, málo právě na starší.
S tím nesouhlasím. U nás jsou tři základní preventivní programy, všechny dost podporované. Jsou to mamografická vyšetření u žen, preventivní vyšetření nádoru tlustého střeva a prevence kvůli karcinomu děložního čípku. Platí to pojišťovny, jsou na to všechno jasná pravidla. Ten náš hlavní problém je, že lidé chodí na prevenci málo. Třeba s tlustým střevem přijde na prevenci jen třicet procent lidí, v zahraničí šedesát procent z té generace, která by měla přijít. V tom je naše prevence velmi kritizovaná.

Čeští pacienti jsou ve srovnání s cizinou výjimeční i tím, že nejenže nevědí, na jaké preventivní prohlídky mají nárok, ale často nedodržují předepsaný léčebný postup nebo si nevyzvedávají léky. Čím to je?
V České republice je pořád pocit, že zdravotní péče je zadarmo. A nikdo se o to tudíž nemusí starat, stát se postará. U nás například lidé daleko víc chodí své problémy řešit rovnou ke specialistům a nic je netlačí k tomu, aby chodili ke svému praktickému doktorovi. Ti nedělají takové objemy práce jako v zahraničí, kde jsou opravdu rodinní lékaři a nad pacientem i celou jeho rodinou drží oči, zvou si je sami k preventivním prohlídkám.

Ekonom Mejstřík ve své studii cynicky vyčíslil přínos z prodloužení zdravého života o jeden rok na jeden milion korun na člověka. Jak na to přišel?
To souvisí s tím, jak se ekonomové už dlouho snaží pro různé finanční kalkulace vyčíslit cenu života. A ono to v podstatě dost dobře nejde, takže se to různě odhaduje.

***

Index neřestí 2012 Zdroj: Bloomberg

Země Alkohol Kouření Užívání drog

1. Česko 1 5 2

2. Slovinsko 7 2 25

3. Austrálie 32 31 24

4. Arménie 25 9 40

5. Španělsko 24 7 8

6. Bulharsko 23 4 33

7. Itálie 29 21 5

8. Řecko 29 1 50

9. Chorvatsko 29 1 18

10. B. a Hercegovina 35 8 28

Pozn.: Celkově je Česko v pořadí států podle neřestí na prvním místě. Konkrétně v pití rovněž vede, v kouření je páté a v užívání drog druhé.