Ministr zdravotnictví Leoš Heger si včera musel oddechnout – největší kus reformní práce má pro letošní rok za sebou. Sněmovnou totiž i přes odpor opozice a Senátu protlačil první část největších změn v českém zdravotnictví za posledních dvacet let.
Druhá část reformy by měla podle předpokladů projít dnes.
Zákony, které poslanci schválili včera a budou ještě schvalovat dnes, poprvé rozdělují zdravotní péči na standard a nadstandard a zároveň pozvolna mění financování celého systému.
Vládní koalice se o změnách dohadovala déle než rok a nakonec převážily dva hlavní cíle: na straně jedné se má do rozpočtu přisypat více peněz, na straně druhé zamíchat s tím, co tam už je. Tímto krokem si však ministr Heger proti sobě postavil jak pacienty, tak pojišťovny. Od těch prvních totiž vybere tři čtvrtě miliardy ročně díky vyššímu poplatku za den v nemocnici, těm druhým zase rozpustí přebytky, které mají na účtech. Jen tak totiž bude v systému dost peněz na běžný provoz i příští rok, kdy se kvůli nárůstu DPH a vyšším platům zdravotníků zvednou náklady.
Další opatření, která nové zákony zavedou, už ale mají být systémovější: z pojištění se už třeba nemá platit všechno, co v medicíně existuje, ale jen to, co je nezbytné. Na zbytek si budou lidé připlácet v rámci takzvaného nadstandardu, který právě vytvářejí odborné společnosti. „Jsme domluveni tak, že do poloviny září by nám měli návrhy předat a my je pak začneme procházet,“ popsal HN minulý týden ministr Heger. Jako příklad zmínil nákladné robotické operace nebo příliš časté rehabilitace.
Rozumněji utrácet se má nově i v dalších oblastech zdravotnictví. Třeba nákupy léků mají od příštího roku probíhat především prostřednictvím elektronických aukcí, což v zahraničí stlačilo ceny o desítky procent.
Šetřit se má také v lázeňství. Ministerstvo zdravotnictví se chystá významně proškrtat seznam nemocí, při nichž má člověk nárok na hrazený pobyt – první návrhy už jsou i na papíře, sepsala je Česká lékařská komora. Vypadnout z hrazeného režimu podle nich mají třeba lázně pro cukrovkáře nebo pro pacienty po operaci žlučníku. Medicína jde totiž podle ministerstva dopředu a u řady diagnóz už nejsou účinky lázeňských procedur viditelné.
Ne ve všech případech je však zdravotnická reforma stejně přísná. Zatímco lázeňské lobby, která bojuje za zachování současného rozsahu péče, politici odolali, očkovací zřejmě vyhověli.
Zdravotní výbor na poslední chvíli jednomyslně rozhodl, že pojišťovny začnou dívkám hradit injekce proti rakovině děložního čípku. Problém však je, že o účincích vakcíny, která bude stát ročně desítky milionů korun, se stále vedou spory. Řada lékařů se tak nad rozhodnutím, které potěší především farmaceutické firmy, podivuje.
Ještě více kritiky vzbuzují zákony, které řeší postavení pacientů. Vláda sice ráda říká, že se jejich práva posilují, ale tak úplně to neplatí. Drobné změny typu nároku na přítomnost tlumočníka v ordinaci totiž zastíní nová definice toho, jak má lékař postupovat. Léčit už nebude tak, jak je medicínsky možné (tzv. lege artis), ale jen tak, jak mu dovolí dané podmínky. Podle právníků tak budou chráněni lékaři, ale ne pacienti – ti se v případě pochybení ničeho nedomohou.
Hospodářské noviny, 7. 9. 2011, Rubrika: Česko, str. 4
