Podle plánu se už nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny neměl řešit na politických schůzkách, ale v otevřeném výběrovém řízení. Stal se však přesný opak. Křesla v nejvlivnější zdravotnické organizaci si rozparcelovaly největší vládní strany tak jako obvykle. Post ředitele dostala ODS – stal se jím Zdeněk Kabátek. Místo šéfa správní rady obsadila TOP 09 Petrem Noskem.
Ministru Leoši Hegerovi se totiž nepodařilo prosadit takzvané odpolitizování, s nímž v novém zákoně počítal. Kabátkovu volbu ale hájí. „Nerad klasifikuji lidi. Více než to, že je někdo kandidátem ODS, je pro mě jeho práce, kterou jsem za dva roky s ním na ministerstvu poznal. A ta je vynikající,“ vysvětluje ministr v rozhovoru HN.
Kdybyste zavolal namátkou do nějaké nemocnice, Zdeňka Kabátka tam ještě včera nikdo neznal. Jak se dostal do čela největší zdravotní pojišťovny v zemi?
Okolo ředitele VZP byl zájem TOP 09 i ODS. Je ale jasné, že jestliže my máme ministerstvo a šéfa správní rady, ODS bude chtít svého člověka v čele VZP. Souhlasil jsem s tím tedy a oni vybrali Zdeňka Kabátka.
To je ale přesně to, co jste kritizoval. Do VZP, kterou ročně proteče kolem 200 miliard a zajišťuje péči pro šest milionů lidí, se nevybírá odborník, ale politický kandidát.
Ano, to se nám nepovedlo. Se zákonem, který měl mechanismy ve správních radách a především ve VZP upravit, byly komplikace. Narazili jsme s tím už v legislativní radě vlády a celé to nabralo dost skluz. Ale věřím, že změny ve fungování pojišťovny prosadíme teď i tak. Nerad totiž klasifikuji lidi podle toho, co není v rozhodování klíčové. Tedy konkrétně: u Zdeňka Kabátka je pro mě více než to, že je kandidátem ODS, jeho práce, kterou jsem za dva roky s ním na ministerstvu poznal. A ta je vynikající. A to jak po stránce kvality, tak iniciativy.
Uvedete příklad?
Když jsem nastoupil na ministerstvo, chtěl jsem po něm, aby připravil protikorupční plán pro fakultní nemocnice. Je tedy třeba strůjcem toho, že když se do soutěže hlásila jen jedna firma, výběrové řízení se ve fakultních nemocnicích rušilo. A to ještě dříve, než platil nový zákon o veřejných zakázkách.
V médiích se zatím objevují spíše opačné zprávy. přihlížel řadě sporných zakázek, jako třeba dodávce firmy kardioport pro IKEM. lze vůbec čekat, že pojišťovnu teď otevře a změní?
Já to čekám. Když jsem přišel na ministerstvo, dal jsem mu přesně takové zadání a on směr, kterým jsem chtěl ministerstvo vést, velmi dobře pochopil a plnil. Teď jsme například hodnotili, jak fakultní nemocnice hospodaří, porovnávali jsme jednotlivé provozní položky a to také řídil on. Zároveň má ale s nemocnicemi dobré vztahy, chová se k nim partnersky a to je třeba dostat i do pojišťovny.
Co tedy mohou nemocnice, lékaři a nakonec i pacienti čekat, až se podaří zavést ten nový styl?
Mohou čekat, že se s nimi bude zase normálně mluvit. Příkladem jsou průtahy s vyúčtováním. Některé nemocnice ještě nemají doúčtovaný ani rok 2010, jsou v nejistotě a nikdo jim ani neřekne „nezlobte se a tady máte za naši chybu určité penále“. Nemusely by to být přitom horentní částky, jde spíše o styl práce. Pak kamkoli přijdete, tam jsou lidé nervózní, naštvaní, všichni nadávají a to se přenáší samozřejmě i na pacienty.
Co ale s tím? Peněz je opravdu málo a sám přece víte, jak to například lékaře štve. dost často vám to vzkazují.
Ve zdravotnictví nebude peněz nikdy dost. To nakonec každý rozumný člověk pochopí. Špatné zacházení se ale obhajuje hůř. Zlepšit jednání přitom nic nestojí. A právě to od Zdeňka Kabátka mimo jiné čekám. Sám jsem ho poznal už jako ředitel královéhradecké nemocnice a vždy se choval férově.
Změna stylu většinou souvisí i se změnou managementu. Jaké lidi si kabátek do VZP přivede?
Dříve tam seděla řada osobností s dobrou pověstí a řada jejich partnerů se za nimi jezdila radit. Za někým kvůli smluvní politice, za někým kvůli informatice či metodice vykazování. Tohle všechno ale poslední dobou z VZP vymizelo a my se teď k tomu musíme vrátit, aby pojišťovna znovu získala svou reputaci. Konkrétní ale nebudu. Koho si vybere, to je věc Zdeňka Kabátka jako manažera.
Problémů je ale víc. Nikdo třeba neví, jak se rozdělují peníze mezi jednotlivé nemocnice. Výsledkem pak je, že za jednu operaci platí pojišťovna jednou osmnáct tisíc a podruhé téměř čtyřicet. Zveřejnění smluv proto opakovaně navrhují i experti NERV.
Počítáme s tím a myslím, že Zdeněk Kabátek pro to bude mít pochopení a bude to jedna z klíčových věcí, na které začne pracovat. Stejně to ale budeme muset dát do zákona.
Přesto je namístě skepse. v poslední době totiž spíše slyšíme o tom, co z vašich návrhů krachuje. Například nadstandardy nebo přísnější pravidla pro lékové dealery. Je něco, na čem si teď budete trvat a z čeho ve zbývajících dvou letech necouvnete?
Chceme se soustředit na změny v pojištění a prosadit takzvané dvousložkové pojistné. To spočívá v tom, že tam, kde budou dobře hospodařit, dají slevy na pojistném, a naopak tam, kde budou v deficitu, začnou vybírat více. Lidé si tak začnou pojišťovnu vybírat podobně jako u bank podle výše poplatků. To rozpohybuje konkurenci a tím pádem vznikne i tlak na větší efektivitu v nemocnicích, ordinacích a samozřejmě ve fungování samotné pojišťovny. Opatření je revoluční, ale mohlo by projít. Už je totiž zaneseno i v národní strategii na posílení konkurenceschopnosti Česka.
Hospodářské noviny, 27. 11. 2012, rubrika: Téma, str. 2
