Všeobecná zdravotní pojišťovna poprvé přiznala, že peníze došly. Rezervy na účtech nejsou ani na dva dny. Není to znepokojující, když je to nejvýznamnější plátce?
Samozřejmě že je to nepříjemná situace. Právě kvůli tomu jsme přistoupili k tomu, že začneme peníze mezi pojišťovnami jinak přerozdělovat a zároveň jednorázově přerozdělíme zůstatky. To VZP poměrně hodně pomůže.
Pomůže to tak, že se propad ve financích nebude již dále prohlubovat?
Pojišťovny mají jistý manévrovací prostor. Teď jsme třeba zjistili, že poskytovatelé od nich za péči dostávají více, než to mělo letos podle úhradové vyhlášky být. Vyšší platby dostali třeba praktičtí lékaři nebo ambulantní specialisté.
Znamená to, že když teď všichni křičí, že dostávají od pojišťoven málo, není to pravda?
Myslím, že to souvisí s tím, že se ty peníze na příští rok teď dohadují, takže se každý předhání v tom, aby dostal co nejvíce. Nechci to ale podceňovat. Zdravotnictví se opravdu dostává do velkých tenzí. Původně jsme nepočítali třeba s růstem DPH a to jsou hned v nákladech čtyři miliardy navíc.
A to, že by se přilévalo z rozpočtu, nepřipadá v úvahu?
Vláda se rozhodla, že půjde až na dřeň systému. Chce tak zvýšit tlak na vnitřní efektivitu. To jestli to půjde, aniž by se zdravotnictví finančně propadlo, se teď teprve ukáže.
To vysvětlování nutných úspor trochu ztěžují problémy typu IZIP, kdy se investuje do projektů, které doprovází řada pochybností. Budete do toho nějak vstupovat?
Ten problém není dramatický finančně, ale spíše symbolicky. Budeme chtít vidět všechny smluvní vztahy a vyhodnotit případná rizika. Chceme to udělat sami, ne jen prostřednictvím ředitele VZP Pavla Horáka. Proces nápravy IZIP už ale před prázdninami nezávisle na tom začal. Správní rada rozhodla, že je po deseti letech třeba udělat pilotní projekty, které to definitivně zhodnotí.
Hospodářské noviny, 11. 10. 2011, Rubrika: Téma, str. 3
