Heger: Proti zastáncům kouření se musí ministerstvo postavit

Závislosti na tabáku se v Česku podle posledních evropských studií učí už od školních let. Pravidelných kuřáků je mezi šestnáctiletými dokonce více než čtvrtina. S cigaretou v puse lze často potkat ale i děti mladší než 13 let. Zbavit se svého zlozvyku se přitom alespoň jednou pokoušel téměř každý kuřák. Odborníci tvrdí, že čím dříve člověk s kouřením začne, tím hůře se návyku zbavuje. Ministr Leoš Heger se proto prý zaměřuje hlavně na opatření, která by zamezila dostupnost cigaret mladistvým.

Jakou roli hraje u kuřáka právě závislost?

Celý základní problém je v tom, že ovlivnit dospělé lidi, kteří kouří, je velmi obtížné. Víme ze statistik, že pětina kuřáků se každým rokem snaží odnaučit a vracejí se k tomu. Polovina kuřáků se o to snažila aspoň jednou. Závislosti jsou u různých typů neřestí různě silné. Je to velmi individuální, ale v průměru je závislost na nikotinu téměř tak silná jako na heroinu, kde je odnaučování mimořádně obtížné.

Jak ke snížení celkového trendu kuřáctví a závislosti přispějí opatření zaměřená zrovna na děti?

Chování populace se prostě ovlivňuje obtížně. Zdaleka nejefektivnější se jeví populačně dosáhnout toho, aby se méně dětí učilo kouřit a tomu návyku propadaly. Ví se také, že když se začne s kouřením později, závislost není tak silná, jako když se ta závislost pěstuje od mládí. U nás statistiky říkají, že asi deset procent kuřáků začíná už v patnácti letech a počty mladých kuřáků se za posledních patnáct let zvedly o polovinu.

Podle studií kouří dlouhodobě v Česku více než čtvrtina šestnáctiletých. S cigaretami začínají navíc už na základní škole. Čím to je?

Je velmi obtížné říct, v čem je problém. Jeden z fenoménů, který se celosvětově na statistikách projevuje, je cena cigaret. Jestliže jsou ceny dostupné pro děti, zkouší to snáz.

Ukázalo se ale, že vyšší cena cigaret nehraje tak výraznou roli. Tabákové výrobky mají relativně nízkou elasticitu poptávky a ani cena často kuřáka nepřesvědčí, aby přestal.

Elasticita je ale nízká u těch dospělých, kterým to můžete zdražovat a zošklivovat jakkoli, ani nad tím nezamhouří oči. Využívá se to u těch dětí, protože tam ta elasticita je vysoká, když se to stane neatraktivním nebo odpudivým. Na to mladí kuřáci reagují. Já myslím, že někdy stačí, že chodí mladý kluk s holkou a té holce to vadí. I to může ovlivnit někdy víc než jakékoli opatření ministerstva zdravotnictví.

Je slabá prevence ve školách, nebo je chyba v rodinách?

Ovlivnit výchovu v rodinách a ve školách je poměrně těžkou záležitostí. Snahou je v nových opatřeních zamezit, aby děti přístup k cigaretám měly, aby zákazy, že do osmnácti let se nesmí prodávat kuřivo ani alkohol, byly vyžadovány tvrdším způsobem než dnes a sankce za to byly větší.

Plánované kroky ministerstva jsou ale spíše represivní než preventivní.

To ne. U mladých lidí mají vyloženě preventivní úkol, ačkoli ta represe je v tom také. Je otázka, jestli třeba zákaz prodeje cigaret v automatech je spíše prevence nebo represe. Já bych řekl, že je to prevence. Rozhodně ale nechceme dělat násilnou represi u dospělých kuřáků. Ti ať si kouří, jak chtějí, tam ať je to prostředí liberální, a jestli je někde omezujeme, tak jen v zájmu nekuřáků.

Asociace hotelů a restaurací namítá, že pokuty, které vy navrhujete zavést až do výše dvou milionů korun, jsou příliš vysoké a pro některé podniky by mohly být likvidační. To je vaším záměrem?

Mám zkušenosti ze Spojených států, kde jsou velmi tvrdá pravidla pro alkohol u mladistvých a i jejich vymáhání je velmi tvrdé. Ano, příklad Spojených států se k nám nedá přenášet, je to jiná kultura. Ale odpůrci těchto navrhovaných opatření se odvolávají na liberální přístup a svobodu podnikání, tak zrovna ve Spojených státech se svobodou v čemkoli problémy nemají, ale jakmile se řekne, že mladiství nebudou pít alkohol a kouřit, tak přes to vlak nejede. Myslím si, že důvod ochrany mladistvých obecně nejen před drogami, ale i všemi návykovými látkami je na místě. Dost se nám to vyčítá, ale ať je to, jak chce, zastánců kouření je tady dost. Kdo jiný by proti nim měl stát než ministerstvo zdravotnictví?

Také na politické scéně máte značnou řadu odpůrců napříč spektrem, kteří vaše návrhy považují minimálně za neúčinné.

V boji proti kouření a alkoholismu je to nekonečný boj a bude to tak vždycky. Není to nic lehkého přesvědčit populaci. Ale přinejmenším, když se o tom mluví, i když třeba naše opatření nebudou prosazena, tak jen samotná diskuse vede k jakési vyšší kultuře prostředí. Před čtyřiceti lety se nekouřilo zase o moc víc než teď, opatření tedy nejsou u dospělých tak účinná, ale v případě kouření se kultura prostředí výrazně zvýšila. V osmdesátých letech se běžně kouřilo v kancelářích, to si dneska už nikdo nedovede vůbec představit. Nejenom, že jsou ti nekuřáci ochráněni, ale i kuřáci to většinou uznávají ochotněji než před dvaceti lety.

Podle některých odborníků na závislosti na tabáku je na vině i stále silný marketing tabákového průmyslu. Reklamy na cigarety jsou přeci jen vidět všude. Tabákový průmysl se navíc zaměřuje na skupiny obyvatelstva, které jsou k závislostem nejnáchylnější. Mezi nimi právě i děti. Není i toto cesta, jak odlákat děti od kouření?

Zákon, který my prosazujeme, kopíruje světový vývoj a toto omezuje, například reklamu na cigarety. Diskutuje se na půdě Evropské unie, jestli se zmenší ta hezká barevná plocha na krabičce cigaret. Prý se dělají i krabičky pro dívky v dámských barvách a s kytičkami (směje se). To by se omezilo a byly by tam naopak ty ošklivé obrázky s nemocnými plícemi, což přispívá také k atraktivitě nebo naopak neatraktivitě. Mladí lidé prostě kopírují nějaké vzory. V mé generaci tady nebyly žádné americké cigarety, a kdo měl obrázek s Marlboro manem, tak to bylo něco, kovboj, kterého každý obdivoval. To se podle mě postupně potlačuje a je zájem v tom pokračovat.