Heger: Připravujeme zákon o dlouhodobé péči

Jak by v praxi mělo vypadat signování spotřebované péče pacientem?

Skutečnost, že by se pacient stal první instancí při kontrole výkazů lékaře, je určitě zajímavá, nicméně v současném systému úhrad, který je mimořádně složitý a jejž se postupně budeme snažit zjednodušit, zavedení takové kontroly nevidím jako aktuálně možné. Větší podíl pacienta na kontrole vykazované péče bychom však určitě uvítali a tento princip již obsahuje novela zákona 48, podle níž budou mít zdravotní pojišťovny povinnost zpřístupnit vyúčtování týkající se jeho péče.

O kolik by se mohlo zvednout pojistné osobám samostatně výdělečně činným – OSVČ?

Tato úprava stávající legislativy je pod patronací ministerstva financí a uvažuje se o ní v souvislosti se změnami daňových zákonů. Jednou z možností by bylo rozšíření daňového základu, z nějž se zdravotní a sociální pojištění platí. V takovém případě pracovní verze novely navrhuje nárůst až o 50 %, nicméně stále platí, že jsou to pouze návrhy k projednání.

A o jakou částku by byl systém v takovém případě posílen?

V tuto chvíli je představa ministerstva financí taková, že celkový objem vybraného pojistného se nemá nijak dramaticky zvyšovat. Ovšem vzhledem k tomu, že dnes platí na zdravotním pojištění osoba samostatně výdělečně činná v průměru přibližně polovinu toho, co odvádí zaměstnanec a zaměstnavatel dohromady, je logické, že se do budoucna uvažuje o narovnání těchto poměrů. Stát by měl uvažovat o jiných motivačních úlevách pro OSVČ než na úrovní výběru zdravotního a sociálního pojištění.

Uvažujete, že by se při restrukturalizaci lůžkového fondu částečně posílila úhrada následné a dlouhodobé péče?

Platby, které jdou v současnosti do následné péče, jsou menší, než které spotřebovává segment akutní péče, a proporce těchto plateb se zatím měnit nebude. Jde spíše o to, aby poskytovatelé ušetřili na nákladech za akutní lůžkovou péči v případech, kdy oddělení mají malou obložnost lůžek a blokují personál, který by mohl být efektivněji využit jinde. V současné době tolik potřebných restrikcí nemůže žádný segment očekávat navýšení úhrad.

Uvažuje se v segmentu dlouhodobé péče o zavedení vícezdrojového financování jak ze systému zdravotního, tak sociálního, popř. jiných zdrojů?

Plánujeme spíše úpravu úhrady dlouhodobé péče ve smyslu nastavení stejných podmínek bez ohledu na to, zda se o pacienta stará zařízení tzv. zdravotního nebo sociálního typu. Dnes pobývá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, ale i v domovech pro seniory se zvláštním určením relativně velká proporce pacientů, jejichž zdravotní stav je porovnatelný, a byli by vhodní převážně pro dlouhodobou sociální péči. Podíl zdravotního pojištění a sociálního příspěvku je u nich nicméně velmi odlišný. Chtěli bychom nadefinovat zvláštní platby v režimu následné péče a jiné pro režim dlouhodobé péče tak, aby úhrady byly férovější a ze zdravotního systému se hradila zdravotní péče bez ohledu na to, na jakém lůžku a v jakém zařízení pacient leží, a podobně by to mělo být s úhradou sociální péče. Příprava zákona o dlouhodobé péči je ve fázi schvalování věcného návrhu zákona na ministerstvu práce a sociálních věcí a doufám, že na začátku příštího roku by už mohlo být paragrafované znění.