(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedou TOP 09 Leošem Hegerem)
Václav MORAVEC, moderátor
Otevřené ordinace s úmrtním listem na dveřích. 10 tisíc lékařů se má v úterý zapojit do protestu praktiků, zubařů i ambulantních specialistů. Části lékařů vadí povinnost předepisovat recepty jen elektronicky a chystaná elektronická evidence tržeb, do které mají vstoupit. Lékaři chtějí protestovat v úterý také proti tomu, že úhrady jejich práce ze strany zdravotních pojišťoven mají příští rok stagnovat. Vadí jim, že ministerstvo přidává především nemocnicím. Pan exministr Heger si zažil, když byl ministrem, protest „Děkujeme, odcházíme“. Myslíte si, pane docente, že je na místě ten symbolický protest 10 tisíc lékařů v úterý a vyvěšovat parte u primární péče?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Parte, podobně jako byly černé sanitky přemalované na furgony, jsou podle mě nemístné a ve zdravotnictví nemají co dělat. Česká lékařská komora by víc měla zatlačit na pozitivní strunu a hledání efektivity ve zdravotnictví, ne jenom věčně protestovat.
Václav MORAVEC, moderátor
Myslíte, že to není na místě, když diváci ČT24 i ČT1 v průběhu týdne posílají dopisy, kdy se čeká v ambulancích i třeba na předoperační vyšetření, protože to je jedna z pravomocí praktiků. Zároveň to zdravotní pojišťovny neuhrazují. Takže než si pacient obejde kolečko všech předoperačních vyšetření, tak to stejně udělají nemocnice. Tím se zbytečně plýtvá. Není na místě, že se upozorní na další problematickou část zdravotní péče v Česku, a to jsou právě praktici?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Nesplnil bych svoji roli pravicového politika, kdybych tady neřekl dvě věci. Ta jedna je, že ve zdravotnictví poté, co současná vláda definitivně zrušila prakticky všechny poplatky, chybí množství peněz, o kterém se stále mluví jako o procentu z HDP. Chybí každým rokem 4 miliardy. To ale jistě není hlavní příčina. Druhou věc, kterou bych řekl jako pravicový politik, je, že jestli funguje ve zdravotnictví nějaký trh, tak je to trh práce. Jasně ukazuje, že v nemocnicích jsou podmínky horší a že lidé, pokud mohou, tak odtud utečou.
Václav MORAVEC, moderátor
Jako správný novinář bych pravicovému politikovi měl přečíst to parte, kde je nám v hlubokém zármutku oznamováno, že po dlouhodobém strádání, zaviněném hlavně zanedbáváním péče ze strany ministerstva zdravotnictví, odešla již z řady vesnic a menších měst České republiky primární péče. K odchodu jsou nuceny i ostatní ambulance. Poslední rozloučení s drahými zesnulými se uskuteční 10. 10. 2017 v 10 hodin před již opuštěným zdravotním střediskem ve Žlebech, okres Kutná Hora. Takže to je ten trh? Trh s partem?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ne. Pokud vím, tak u praktických lékařů chybí jenom jednotlivci. Zatímco únik lékařů z nemocnic je poměrně masivní. Je to také dáno tím, že jestli je tady z medicíny někdo zatížen novými technologiemi, tak jsou to právě nemocnice, kde se technologie soustřeďují.
Václav MORAVEC, moderátor
Neukazují praktici, ambulantní specialisté a možná i zubaři, že podobný problém bude u této péče za rok nebo za dva? Protože z těch praktiků a zubařů nechce nikdo přijímat nové pacienty, protože toho mají moc. Přehazuje se na ně péče, viz předoperační vyšetření.
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Zcela souhlasím s tím, že primární péči, to znamená praktické lékaře nebo registrující lékaře, je potřeba podpořit. Já to dělám, kde mohu. Pro praktiky mám svým způsobem slabost. Můj otec byl venkovský praktik a vím, jak je to důležitá práce. Vím, jak jsou praktici cenění v cizině. Pokud bych do toho mohl ještě někdy mluvit, tak bych rozhodně přidával.
Václav MORAVEC, moderátor
Praktici tvrdí, že návrh úhradové vyhlášky na příští rok ignoruje slib představitelů ministerstva zdravotnictví ze září roku 2016, kdy vznikla dohoda o tom, že navýšená cena lékařské práce bude o 10 % v seznamu výkonů, a to ve dvou fází. Část dohody byla naplněna v roce 2017, ale teď říkají, že je nutné o 3 % na příští rok zvýšit kapitaci. Vy byste na to jako ministr šel?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ne. Praktikům je potřeba zvýšit o několik procent, nikoliv na kapitaci, ale na konkrétních výkonech, které jsou nedostatkové. Protože kapitační platba je de facto paušální. Některé lékaře nemotivuje k tomu, aby pracovali tam, kde je to potřeba a aby pracovali více.
Václav MORAVEC, moderátor
U kterých výkonů byste navyšoval, když byste nešel o 3 %, což je jejich požadavek?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Nechci být příliš konkrétní. Je to otázka debaty se zástupci praktiků, kdy by k tomu mělo dojít. Rozhodně by tam ale patřila prevence, která už je přímo hrazená. Mohlo by se ale ještě přitvrdit, protože preventivních vyšetření není dostatek. Rozhodně by tam patřila návštěvní služba u nemocných a výkony, které jsou po standardní ordinační době, protože to by velmi ulehčilo zdravotnické záchranné službě. Ta není na běžné věci, které se dají návštěvní službou praktika vyřešit. Je zbytečně přetížená. Takže prostor tady je. A aniž bych chtěl zlobit ambulantní lékaře, kteří jsou mimo nemocnici, tak musím říct, že dneska jsou platební mechanismy relativně stejně nastavené pro nemocnice a pro jejich nemocniční ambulance i pro ambulantní specialisty. Nemocnice praskají ve svých ambulancích ve švech. Když jsme v Hradci Králové plánovali internu, tak se všichni chytali za hlavu, jaké množství ambulancí tam budeme stavět. Nakonec se ukázalo, že jich mohlo být o 50 % víc. Zatímco soukromých ambulantních lékařů je o 50 % více, než je standard.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak byste řešil celou situaci, abychom za rok nebo za dva neřešili u tohoto stolu stejnou situaci?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Jsou dva pohledy. Pokud jde o praktické lékaře, o místa praktických lékařů je kupodivu dost velký zájem ze strany mladých. Problém je vzdělávání, protože to curriculum je strašně drahé a je dotováno státem asi 1,5 až 1,25 milionu na jednoho lékaře za vzdělávací periodu, což je dost peněz. Praktičtí lékaři podřezávají tomu systému větev, protože nechtějí udělat benevolentní přechod mezi zkušeným internistou nebo jakýmkoliv lékařem ze základního oboru. U internistů je to ale nejsnazší. Jestliže je internista v nemocnici unaven a chtěl by jít dělat něco jiného, tak by mohl jít klidně dělat praktického lékaře s kratším doplňujícím kurzem, než je tomu dneska.
Václav MORAVEC, moderátor
A tomu brání systém vzdělávání?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Tomu brání systém vzdělávání, který je v rukou praktických lékařů a ministerstva. Tam musí ministerstvo bouchnout pěstí do stolu. Druhý bod se týká administrativy, na kterou si celé zdravotnictví strašně stěžuje.
Václav MORAVEC, moderátor
Elektronický recept a zavedení elektronické evidence tržeb?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Je to jednak v elektronizaci a jednak v tom, že se tady tradičně administrativa nikdy velmi profesionálně nedělala. Ono by to pomohlo. Elektronizace má šanci, ale úhrady, o kterých se tady mluvilo, znamenají nejenom nižší příjmy lékařů, ale že si lékař nemůže zaplatit širší zázemí. Zaplatí sestru a nájem ordinaci. Ale nezaplatí si sekretářku třeba na půl úvazku nebo nějakého organizátora, který mu pomůže řadu věcí pro ordinaci zařídit. Paní náměstkyně říkala, že by měl lékař sedět 35 hodin v ambulanci.
Lenka TESKA ARNOŠTOVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví /ČSSD/
To teď zavedli na Slovensku.
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ono to vypadá dobře, ale je to argument, jakože učitelé mají 2 měsíce prázdnin a nemají co dělat. To není úplně fér. Znamená to, že má lékař potom v ordinaci hodinu na to, aby dodělával věci, které musí administrativně řešit. Tam by mu pomohlo, kdyby měl širší zázemí. To si musí mít ale možnost zaplatit, a to nemá.
Václav MORAVEC, moderátor
Vy chcete zrušit evidenci jako takovou.
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Samozřejmě, protože povinností, které na živnostníky, obchodníky a všechny drobné podnikatele napadaly, je strašně moc. EET v tom hraje prim. U lékařů je to naprosto absurdní, protože v ambulancích se vyberou malé stokoruny. Je absolutní výsměch něco takového ve zdravotnictví realizovat.
Václav MORAVEC, moderátor
Loni se na zdravotnictví vydalo 7 %. Z toho 6 % HDP tvořily příjmy z veřejného zdravotního pojištění, 1,2 % HDP byly příjmy ze soukromých zdrojů, tedy spoluúčast pacientů. Jaké procento HDP tvoří veřejné peníze na zdravotnictví v evropských zemích? Menší podíl na hrubém domácím produktu, pokud jde o veřejné peníze, jdou na zdravotnictví na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Řecku. Víc než 8 % tvoří veřejné peníze na zdravotnictví ve Francii a Německu. Zatímco z veřejných peněz jde u nás na zdravotnictví 6 % hrubého domácího produktu. Pro srovnání, na obranu dáváme něco přes 1 %, na školství kolem 4 % hrubého domácího produktu. Je to zdravotnictví, pane exministře, připraveno na zásadní ekonomickou krizi?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ne, určitě není. To, že se atmosféra začíná velmi podobat atmosféře "Děkujeme, odcházíme", kdy vrcholila krize a dneska vrcholí konjunktura, je opravdu velmi rizikové. Vy jste tady řekl spoustu čísel. Já to malinko zjednoduším a možná jenom s nadhledem. Jedno procento z HDP z těch 7 %, tak kdyby se to mělo zvýšit na 8 %, tak by to stálo zdravotnictví asi 40 miliard. To je ve srovnání s tím, že valorizace je 3,5 miliardy ročně, obrovská suma. Ukazuje to, že zdravotnictví potřebuje opravdu razantní zásah.
Václav MORAVEC, moderátor
Když jste byl ministrem zdravotnictví, měl jste Miroslava Kalouska ministrem financí. Teď je tedy 1 % navýšení objemu veřejných prostředků, které jdou do tuzemského zdravotnictví ze 7 na 8, nezbytné?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
To by byla velmi výrazná změna, která by nervozitu utlumila, pokud by se ty peníze dobře využily.
Václav MORAVEC, moderátor
S tím, že by to byl polštář pro budoucí ekonomické krize? Protože 3 miliardy navíc, to, co navýšila tato vláda do roku 2020, je nedostatečný polštář na krizi?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ne, já se nechci vracet pořád k poplatkům. Přímé poplatky nehrají absolutní roli, ale ty 3,5 miliardy je pořád méně, než byly poplatky, které se zrušily.
Václav MORAVEC, moderátor
Je to 1 % nezbytné pro budoucí ekonomickou krizi, aby neklesl index kvality tuzemského zdravotnictví?
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Zdravotnictví se zatím díky hledání vnitřních rezerv stává efektivnějším a taky komunikuje a kumuluje vnitřní dluhy. Nestíhání administrativy a zanedbání investičních věcí v nemocnicích je nedostatek lékařů. Injekce je opravdu potřeba. Můžeme debatovat o tom, jakým způsobem ji udělat, jestli dál navyšovat procento, které platí stát. Tam by byl velký prostor, protože si vezměte, že člověk, který neplatí daně, není státním pojištěncem a platí si zdravotní pojištění ze svého, tak platí asi 1 400 korun. Z minimální mzdy platí měsíčně nějaké procento. Zatímco stát platí na jednoho pojištěnce asi 690 korun čili téměř o jednu třetinu méně. Je vidět, že peníze do zdravotnictví netečou správně.
Václav MORAVEC, moderátor
To znamená, že 1 % navíc je nezbytné a těch 40 miliard, odhadovaných Leošem Hegerem, se musí najít?
Lenka TESKA ARNOŠTOVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví /ČSSD/
I těch 40 miliard je málo. OECD a doporučená čísla nám říkají, abychom se dostali na hranici 9,9. To činí až 100 miliard za rok, takže ta částka je podstatně vyšší. Skutečně je vidět, že zdravotnictví je podfinancované. Úkolem sociální demokracie je získat a vrátit finanční prostředky, jak říkala i kolegyně paní poslankyně Marková, to, co tady nebylo v průběhu roku 2010 a 2013.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale to byla ekonomická krize.
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Ono to jde stále za mnou, ale jestli jsme teda museli ušetřit 19 miliard, tak těch 100 miliard každým rokem je úplně jiná dimenze. Proto jsem mluvil o tom jednom procentním bodu, jako jsem mluvil o 40 miliardách. Je potřeba zrekonstruovat celý státní rozpočet. Jestliže žijeme v konjunktuře a stát počítá v rozpočtu s mínus 50 miliardami, tak tady není něco v pořádku. Tady se mluví o 40 miliardách nejrůznějších dotací, které narostly, o 30 tisících úředníků, kteří spotřebovávají přes 20 miliard, takže o tomhle je potřeba mluvit v rámci makroekonomů, a nikoliv v rámci zdravotníků.
Václav MORAVEC, moderátor
Jakmile výrazně nenavýšíte procento veřejných peněz, jdoucích do zdravotnictví, pokud nechcete jít cestou zvyšování spoluúčasti, dokonce ji chcete snížit, tak podle selského rozumu výrazně snížíte kvalitu zdravotní péče pro všechny.
Lenka TESKA ARNOŠTOVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví /ČSSD/
Ne, není to pravda. My chceme získat finanční prostředky do zdravotnictví automatickým valorizačním systémem. Zdravotnictví musí být priorita.
Václav MORAVEC, moderátor
Ale to byste museli mít na základě doporučení OECD 100 miliard, což je zhruba dvanáctina státního rozpočtu, kterou by navíc snědlo ministerstvo zdravotnictví. Ukažte mi ministra financí, který vám to dá.
Lenka TESKA ARNOŠTOVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví /ČSSD/
Hledáme samozřejmě prostředky, aby se neříkalo, že pořád jenom natahujeme ruku. Hledáme prostředky i v rámci efektivizace ve zdravotnictví, elektronizace ve zdravotnictví, kdy věřím v to, že do zdravotnictví se ušetří peníze, které tam dneska jdou. Takže to není jenom o tom, že bychom říkali, chceme maximum.
Leoš HEGER, bývalý ministr zdravotnictví, místopředseda strany, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /TOP 09/
Mám obavu, že v situaci, kdy se 3 měsíce před koncem roku zkouší a testuje, jak bude vypadat elektronický recept, se SÚKL moc nevyznamenal. Takhle efektivitu nedoženeme. Mě strašně zlobí, že se pořád mluví o poplatcích a nadstandardech jako o nějakém strašném zlu v chudinské zemi. Paní náměstkyně, u nás jezdí na dovolenou k moři miliony lidí a stále to číslo roste. Myslím si, že to není moc odlišné od Německa. U nás jezdí lidé úžasnými auty, samozřejmě že to je bohatší část populace. Ale my, když mluvíme o nadstandardech, tak říkáme, aby ten systém zůstal solidární. Teď máme limit na léky. Tím se systém zatíží půl miliardou. To se spoluúčast dále sníží. My chceme vybírat peníze, ať to bude na nadstandardech nebo komerčním pojištění, od těch bohatších lidí, kteří tady taky jsou. Nejsou tady jenom ti nejchudší, kteří musejí mít dokonalý sociální strop. Ale tam, kde ty peníze jsou, není potřeba, aby se utrácely na všechno možné, jestliže není na základní zdravotnictví.
Zdroj: Otázky Václava Moravce, ČT24, 8. 10. 2017
