Heger: Pomáháme lidem s čištěním studní

Povodně ještě nedozněly, odhady škod se ale už teď šplhají na desítky miliard korun. Například na vodohospodářském majetku zanechala voda stopy za víc než 2 miliardy, jak předpokládá ministr zemědělství. Zasaženo je zhruba 80 veřejných vodovodů a na 9 stovek studní. A právě s jejich čištěním chce lidem v zatopených oblastech pomoci resort zdravotnictví. Pozvání do dnešních Dvaceti minut přijal ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Dobrý den.

Dobrý den.

Pane ministře, jak tedy pomůže váš resort sanovat znečištěné studny?

Tak my jsme se rozhodli, že v rámci rozpočtu hygienické služby budeme nabízet vyšetření vody po vyčištění studny zdarma a budeme se tak snažit pomoct lidem, kteří nevědí, co dříve, tak aspoň v tomto směru jim nějak ulehčit.

Vy budete objíždět regiony, zjišťovat, kdo potřebuje pomoc, nebo se budou lidé muset hlásit sami?

Ne, lidé se musí hlásit sami a musí to být samozřejmě s nějakou zárukou obecní, že se jedná opravdu o zaplavenou oblast a o zaplavené studny nebo studny, které jsou nějakým způsobem rizikové a studny, které jsou používané pro pitnou, pro zásobování pitnou vodou:

Když říkáte obecní záruka, to znamená, že ministerstvo bude vyjednávat spíš se starosty, kteří budou shromažďovat požadavky těch konkrétních lidí nebo se třeba takový žadatel o vaši pomoc bude muset donést nějakou dokumentaci, fotografie, doklad, že je ze zaplavené oblasti?

Ne, já myslím, že tohle to si dohodnou lokálně hygienici, kteří samozřejmě v těch jednotlivých krajích vědí o konkrétních obcích a domluví si formu té dokumentace a bude co nejjednodušší.

Kolik peněz máte vyčleněných na tenhle účel, na čištění studní?

Tak my počítáme, že by se to pohybovalo v řádu jednotek milionů korun a jsme to schopni pokrýt ze svého rozpočtu a popřípadě se dohodnout s ministerstvem financí na nějakém menším posílení. U nás ty náklady, které se budou počítat ještě na ty různé průzkumy a zákroky proti komárům, se budou pohybovat opravdu asi do řádu 10 milionů a ne více, takže ve srovnání s těmi miliardovými škodami je to relativně malá částka, ale my také ty rozpočty nemáme nějaké velké, ale tohle si myslím, že nebude problém doladit.

Budete postupovat v nějakých fázích, nebo vezmete všechny ty peníze najednou a hygienici řeknou lidem - pojďte, můžete teď se hlásit o naši pomoc, nebo třeba někde to bude později?

Tak my tohle to nebudeme organizovat, protože ono je to víceméně dáno těmi přirozenými podmínkami. Za prvé tu studnu lze vyšetřovat nebo má smysl vyšetřovat, až když ji opravdu vyčistíte a vydezinfikujete, tak to chvíli trvá a v první řadě musí opadnout ta voda, aby už nebylo riziko, že se ta studna zaplaví znovu.

A každá ta studna, která je v oblasti, kudy prošly záplavy, je vadná, závadná? Měli by lidé vždycky požádat o rozbor vody, nebo můžou tu vodu potom, co opadne ta ze záplav, používat alespoň jako užitkovou?

No, tak používání užitkové vody, pokud se jedná opravdu o kontaminaci studně masivní, tak to bychom nedoporučovali. To je asi totéž, jako kdybyste se chodili mýt do té záplavové špinavé vody, ale jestliže ta studna je vydesinfikovaná a vyčištěná z toho základního, tak předtím vyšetřením hygienickým určitě jako užitkovou vodu ji lze používat.

Ony samozřejmě jsou tam i jiné problémy, hrozí jiná nebezpečí v těch zaplavených oblastech než jenom ze znečištěných studní. Co doporučuje ministerstvo hygienici hlavně, především v těchto dnech, kdy se bude uklízet?

Tak hygienická služba je nasazená v plném rozsahu, spolupracuje v rámci integrovaného záchranného systému v těch štábech na krajích a ten její základní úkol úplně nejpodstatnější je dohlížet nad epidemiologickou situací. Ta voda, jak jsme slyšeli opakovaně, vymyla celou řadu čističek odpadních vod, takže tu vodu je nutno považovat za potenciálně kontaminovanou. Je to samozřejmě v těch akutních fázích, kdy protéká obrovské množství vody, tak se ta voda hodně ředí, ale jakmile ta voda stojí, tak to riziko roste, takže na to dohlížejí naši hygienici, dohlížejí na to velmi pečlivě a zaplaťpánbůh musím říct zatím ta epidemiologická situace je klidná a kdyby se někde vyskytlo nějaké nakažlivé onemocnění, tak se to okamžitě musí hlásit cestou té hygienické služby a ona potom provede místní šetření a rozhodne o těch opatřeních, jestli je potřeba oočkovat lidi v okolí nebo nějakým způsobem tam zasahovat desinfekčně.

A jaké infekce hrozí především?

Tak v první řadě to jsou alimentární infekce, zejména běžná úplavice a salmonelózy a potom hrozí infekce, která, které jsou přenášeny zvířaty, hlodavci, to jsou nemoci, které jsou relativně vzácné, ale poměrně těžké, jako, jako jsou leptospirózy, to byla taková klasická nemoc, které se dříve říkalo Vailova horečka, to je postižení, které vede k sepsi, jaksi k celotělové infekci a k poškození jater a ledvin, takže na to je potřeba dávat také pozor a tyhle ty infekce na rozdíl od těch alimentárních, které se přenášejí zejména pitnou nebo nepitnou vodou, tak tyhle ty infekce se přenášejí cestou různých ran a škrábanců, kde se mohou dostat dovnitř těla.

Oděrek. Vy už jste taky, pane ministře, zmínil, že hygiena bude zasahovat proti komárům v tom horkém létě, které teď asi nastane, to bude asi významné riziko?

Tak ti komáři kombinují 2 věci, jednak velmi nepříjemnou situaci, jestliže jsou jich mračna, tak to zná každý z dovolené ve vlhčích krajích, ale mohou přenášet i některé nemoci. U nás samozřejmě nehrozí riziko malárie, což je největší problém v teplých tropických zemích stále ještě, ale přece jenom se tady objevily takové vzácnější nemoci jako nilská horečka, které mohou udělat záněty mozkových blan nebo přímo záněty mozku a to dost těžké a pak je určité podezření, že přece jenom lymská borelióza by se mohla šířit také nejenom přes klíšťata, ale přes komáry. Takže hygiena tu situaci sleduje. Oni umí jejich odborníci vysledovat, kde je hodně larev v té zátopové vodě a určitě to správné stádium, kdy je potřeba chemicky zasáhnout, anebo v případě, že se tahle ta fáze nestihne, tak potom je potřeba zasahovat přímo proti létajícímu hmyzu zase jinými prostředky, a tam se samozřejmě každý už potom může chránit i repelenty a chránit své obydlí sítěmi a podobně.

Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je ministr zdravotnictví Leoš Heger. V posledních dnech eskaluje taky boj odborů za české lázeňství. Podle krizového štábu lázeňství jsou některé z nich na pokraji krachu. Odboráři po vás chtějí, abyste jednal o vyhlášce ministerstva, o seznamu lázeňské péče. Chystáte se k tomu?

Tak my jsme jednali opakovaně o lázních i na parlamentní úrovni. Ministerstvo zdravotnictví se domnívá, že se tady sešli dvě, dva vlivy, ten jeden byl opad zájmu o lázeňství, už v dvou minulých letech, kdy prostě méně lidí si o ty lázně žádalo.

Pardon, pane ministře, a to i méně lidí, kteří by měli nárok na to, aby jim ty lázně proplácely pojišťovny, i ty si žádali méně?

Ano, my sledujeme zejména ty pacienty, které platí pojišťovna ať v plném rozsahu anebo menší počty lidí v takzvané příspěvkové léčbě, kdy jsou placeny jenom lázeňské procedury a tu hotelovou složku si platí pacient jako samoplátce, těch je asi jedna pětina, ty čtyři pětiny jsou plně hrazené lázně.

A proč ale lidé nechtějí jezdit do lázní, když jim to proplatí pojišťovny, říkáte v posledních dvou letech, že ten trend jsme zachytili na ministerstvu?

Ano, já mohu být zcela konkrétní. V roce 2010 byly úhrady, ty pojišťovenské platby za lázeňskou péči byly asi 3,5 miliardy a v loňském roce 2012 už byly jenom asi 2 a tři čtvrtě miliardy, takže tam došlo opravdu poklesu naprosto spontánně a já si myslím, že je to tím, jak pojišťovny dbají na ty přesné indikace už i podle toho starého indikačního seznamu, ona v tom panovala přece jenom jistá benevolence.

Že lékaři, pardon, předepisovali i těm lidem, kteří nárok neměli?

No, já si myslím, že se to stávalo a že se vykládaly historky o tom, jak byly skupiny lidí, které do těch lázní jezdily s banalitama opravdu zcela pravidelně každým rokem, tak to se zpřísnilo tenhle ten dohled ze strany pojišťoven. A i lékaři si uvědomují, že prostě ne každý pacient ty lázně musí dostat. Že je celá řada chorob i podle těch starých měřítek indikačních, kde to nebylo tak úplně nezbytné a myslím si, že na to měli vliv i pacienti, protože ono nesmíte zapomenout, že do těch lázní, když se jede na 4 týdny, tak někdo, kdo má zaměstnání, kde se mu těžko z toho zaměstnání vypadne a je třeba po nějaké nemoci, operaci lehčí, kde už nějaký čas v tom zaměstnání nebyl, takže váží jestli to riziko ...

Jestli si to může dovolit.

No, tak, jestli to riziko pro něj, že třeba se na něj zaměstnavatel bude mračit, že je pořád pryč, není příliš velké a to je přesně ta hrana, kde ty lázně jsou na hranici užitečnosti, ale přeci jenom ne takové, aby je musel ten člověk absolvovat.

Tak ale, pane ministře, tady to všechno vypadá, jakoby to byl pozvolný přirozený úbytek těch lidí, kteří do lázní jezdí, ale odbory tvrdí, že ten hlavní problém začal až s novou ministerskou vyhláškou, která omezuje ty možnosti lázeňské péče, která je právě hrazena z veřejného pojištění, že proto si to lidé nemůžou dovolit. Údajně od té doby, co začala ta vyhláška platit, to je tuším od loňského října, tak příjmy lázní klesly o 40 %, takhle to podle vás není?

Ne, podle nás ten zásah tím novým úhradovým seznamem je opravdu zatím jenom okrajový, protože on sice vešel v platnost 1. října, ale bylo tam přechodové období, kdy do konce roku do těch lázní mohli jezdit lidé, kteří je měli objednané nebo zadané ještě před platností té úhradové vyhlášky nové a v rozsahu té staré, takže celý loňský rok vlastně jakoby de facto platil ještě, platila ta původní indikační vyhláška a ta vyhláška nová vlastně začala platit až od letošního roku. Já si myslím, že ten problém je jinde, že ony ty lázně mají takový objednávací cyklus a že tenhle ten cyklus touhle tou změnou, ke které došlo po 15 letech, tak ten se narušil. Řada lidí si v loňském roce ty lázně pro jistotu vybrala už dříve ještě podle toho starého seznamu a teďka najednou byli ti zájemci vyčerpáni a že postupně se budou do těch lázní vracet. My jsme o tom jednali i se zdravotními pojišťovnami, přesvědčovali jsme je ...

Jsou na to připravené, mají na to peníze?

No, určitě, protože my jsme plánovali ten útlum, že by mohl být tak asi na úrovni té tři čtvrtě miliardy, ke které už došlo, takže teďka není důvod to škrtit nějak dále a spíše chceme, aby lékaři tam, kde je to opravdu užitečné, tak ty lázně předepisovali a nebránili nikomu a ty pojišťovny také, aby byly otevřenější.

Tady panuje velká obava hlavně o lázně, které jsou zaměřené na dětské pacienty, protože podle odborníků tam nevykryje výpadek, pokud nebudou mít možnost jejich rodiče zaplatit ze svého právě ten indikační seznam, který krátí dobu, po které můžou děti být v lázních a teď jde o to, že některým těm dětem třeba s dětskou obrnou to může velmi zkomplikovat i celý další život, jestli toto nebezpečí berete v úvahu?

Tak s těmi dětmi je ta problematika trošku odlišná. Oni vývojové křivky už od devadesátých let, celých 20 let ukazují, že dětí na takovouhle následnou rehabilitační péči ať lázeňskou nebo v různých dětských léčebnách, že velmi výrazně ubylo. Je to nepochybný fakt, medicína se za těch 20 let strašně změnila a celá řada ortopedických indikací, já řeknu jednu odbornou diagnózu, morbus pertes, to jsou ...

Teď ještě pro laiky.

To jsou poruchy růstových chrupavek, kdy se v koleni nebo v kyčli rozpadne ta růstová chrupavka, hlavice toho kloubu se v podstatě zdeformuje, oploští a tyhle ty děti ...

A na to byly dřív lázně,

No, tak jako v osmdesátých letech tyto děti ležely například v odborném léčebném dětském ústavu v Košumberku půl až jeden rok a za těch 20 let se ten ortopedický přístup velmi změnil, ty děti se léčí daleko aktivněji, někdy i operačně a už takhle dlouhou léčbu vůbec v podstatě nepotřebují. Takže zbyly děti zejména s poruchami respiračními a s poruchami pohybovými ve smyslu mozkových obrn.

A pro ty lázně budou?

A pro ty lázně jsou. Naopak ty lázně mají příliš velkou kapacitu, když se to sečte všechno dohromady, a oni teďko hledají, jakým způsobem by ji naplnili. Já si myslím, že určitá redukce lůžkového fondu je nezbytná. My jsme to řešili v lázních, nad kterými přímo dohlíží jako zřizovatel ministerstvo zdravotnictví, a to jsou proslulé Jánské Lázně, které se proslavily v době, když byla dětská mozková obrna.

Tam to vypadalo hodně špatně.

Ano, já jsem tam osobně byl a jednal jsem tam jak s místními lidmi ...

Demonstrovalo se dokonce proti ministerstvu, proti vám jako zřizovateli.

Ano, byli tam odboráři. My jsme jednoznačně řekli, že máme zájem ty lázně zachovat a hledají se tam cesty, jak ten lůžkový fond optimalizovat, část lůžek se dokonce převedlo z těch lázeňských na ta lůžka rehabilitační ve smyslu odborné léčebny, protože tam se ten rozsah té rehabilitace dělá takový, že si to ta lůžka zaslouží a mimochodem k tomu, co jste říkala na začátku tohohle bloku lázeňského, jestli na to ty rodiny budou mít, tak lázeňská péče u dětí je vždycky hrazená plně a přestože se ta léčba zkrátila, tak je minimální doba, kdy tam to dítě má být, je 4 týdny a v případě, že je potřeba z hlediska rehabilitačního ten pobyt delší, tak ...

Tak se to prodlužuje.

... tak je to možno prodloužit a stále je to ještě hrazeno. Jak říkám, ten problém prostě je, že medicína se velmi proměnila a řada dětí už to nepotřebuje.

Rozumím. Něco se dá nahradit.

Přestože bohužel tedy těch dětských obrn máme ještě víc, než bychom chtěli, zejména je to díky záchraně velmi malých nedonošených dětí.

Naladili jste Dvacet minut Radiožurnálu tentokrát s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem. Pane ministře, ještě si myslíte, že zdravotní pojišťovny by neměly přispívat na léčebné konopí, protože to není lék?

Tak léčebné konopí je strašně ošidná záležitost. Ten dodatek zákona, který umožnil jeho konzumaci, si myslím, že byla taková náhražka za to, aby se uvolnila možnost pěstování konopí pro, aby se nahradila nemožnost pěstování konopí u lidí, kteří jsou zdravotně postiženi.

Dobře, mně jde o to, jestli si myslíte, že by měly to konopí proplácet pojišťovny nebo ne?

Tak já si myslím, že my máme velké spektrum léků, které jsou podstatně levnější než konopí v té podobě farmaceutické. Ten problém je, že když si ho někdo vypěstuje nelegálně doma, tak je asi 5krát levnější, než když se má pěstovat pod přísnou kuratelou farmaceutických předpisů a vychází to strašně draho. A kdyby měli lékaři předepisovat benevolentně konopí a měli by ho mít ti pacienti propláceni, tak by byl ohrožen systém až 1 miliardou, a to si myslíme, že teda není možné.

Podle některých odborníků třeba adiktologa Tomáše Zábranského ale léčebné konopí pro některé diagnózy jako úlevný lék, podpůrný lék je nenahraditelné, roztroušená skleróza nebo velmi zvyšuje kvalitu lidí s těmito diagnózami. Vy si to nemyslíte? Říkáte, že to jde nahradit, ale někde prý to je jaksi významné pro ty lidi?

Tak pan doktor Zábranský je velký příznivce konopí a myslím si, že ale ty všechny evidence, které ukazují, že to těm lidem pomáhá, neukazují nic jiného, než že jim pomáhá cokoliv dalšího, tak asi v tom smyslu, jako když je někdo zvyklý si dát dva panáky alkoholu na noc a lépe potom spí a tohle to je věc, která se proplácí z veřejného zdravotního pojištění velmi těžce zvláště, když je tak drahá.

Vy si myslíte, že léčebné konopí je na úrovni alkoholu nebo dvou panáků na noc?

No, víte, ono se třeba o tom léčebném konopí diskutovalo u řady neurologických postižení a například u postižení Parkinsonismem je podle jiných odborníků než je pan doktor Zábranský, naopak to požívání velmi, velmi škodlivé, protože řada těch nemocí má tu léčbu nastavenou velmi citlivě, pacienti reagují na drobné změny a velmi individuálně a když začnou kouřit marihuanu, tak se může ta základní léčba, která jim pomáhá uvolnit ty neurologické problémy, tak se může dokonce zkomplikovat a progrese toho onemocnění může začít velmi, velmi rychle, takže ono to zdaleka není tak, jak říkají ti příznivci konopí. Já bych možná řekl jenom jedno číslo.

Prosím už jen jedno, ano.

Izrael byla země, která to propagovala tu volnost a mluvilo se, že u nás by mohlo být 20 až 30 tisíc pacientů, kteří by to konopí konzumovali, ale podle měřítek, která jsou v zemích, kde to konopí je k dispozici jako Německo nebo Velká Británie, tak by u nás mělo být tak asi do tisíce lidí, takže tam jako ta se debata o tom, kde opravdu jsou ti vybraní pacienti nejpotřebnější, tak se ještě stále musí dokončit.

Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu byl ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger. Díky, že jste si udělal čas. Na shledanou.

Děkuji za pozvání. Na shledanou.