Když jsem se bavil se zaměstnanci, tak všichni říkali, že jim vadí právě ta vyhláška. Že kvůli ní lázně přišly o klienty - hlavně o ty takzvaně křížkové. Co vy na to?
Nevím, jaké spektrum lidí Velichovky měly. Zcela určitě vím, že tam bylo hodně pacientů, kteří se - alespoň dříve - předávali z lůžka na lůžko. O tyhle pacienty neměly přijít. To jsou dost těžké rehabilitační případy, které rozhodně z toho seznamu nevymizely. Je fakt, že lázně v dobách své největší prosperity poměrně dost investovaly a teď nastal útlum. Je to holt odvětví, ve kterém je velká konkurence. Navíc je to privátní sektor, některým se daří a některým ne.
Narazil jste na pojem privátní sektor. Velichovky jsou přes sto let staré, neměl by stát jít cestou, kdy takové historicky vyhlášené, podniky nebude pouštět z rukou? Je to přeci jen naše tradice...
To, že je to stoletý podnik, je samozřejmě svatá pravda. Já Velichovky znám a je to takové milé místo a pro obec znamená velký přínos, ale podpora ze strany zdravotnictví znamená dávat peníze jinam, než je potřebuje dávat. Na druhou stranu je zdravotnictví stále v tenzi a za dva roky stouply náklady v centrech velmi těžké péče, jako je onkologie, neurologie, o dvě miliardy. Takže ve zdravotnictví prostě je daleko větší prioritou léčit těžší pacienty. Jestli by se lázně měly o něco starat, tak o rozvoj cestovního ruchu. Tam to ministerstvo zdravotnictví celkem podporovalo, měli jsme dohodu s ministerstvem místního rozvoje na podpoře lázeňské turistiky. Udělali jsem dohodu s ministerstvem vnitra na zjednodušení vízové agendy pro klienty za zahraničí, kteří nejsou z Evropské unie, ale to ostatní už zdravotnictví ze svého rozpočtu udělat nemůže.
5plus2, 25. 7. 2013, rubrika: Stalo se
