Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, o regulačních poplatcích tato Sněmovna slyšela již příliš mnoho. Dovolte mi tedy jenom velmi stručně zrekapitulovat, v čem je problém a proč dnešní opozice protestuje proti jakémukoli rušení poplatků.
Poplatky jsou ústavně konformní, jak víceméně svými výnosy Ústavní soud potvrdil. Poplatky regulují, jak potvrdily statistiky, poplatky jsou potřebným příjmem pro zdravotnická zařízení. Pokud jde o hospitalizační poplatek, který byl zrušen Ústavním soudem pro svoji výši, byla připravena změna zákona a vrácení výše toho jednodenního poplatku za hospitalizace na 60 korun. Potom však po domluvě koalice byla tato verze stažena a poplatek nebyl tedy obnoven.
Dalším argumentem je samozřejmě fakt, že náklady za jídlo a energie jsou jistě vyšší přinejmenším než těch 60 korun, o tom nikdo nepochybuje.
A nikdo nepochybuje o tom, že evropské statistiky, které říkají, že dostupnost péče je v České republice na velmi vysoké úrovni, jsou pravdivé. Rovněž je pravdivé, že spoluúčast u nás je velmi nízká.
Jeden příklad, jak hospitalizační poplatek efektivně využít, je v léčebnách dlouhodobě nemocných. Dnes je přístupnost léčebných lůžek lepší a samozřejmě poplatky zčásti aspoň kompenzovaly to, že pacienti neleželi na přání rodin v LDN tak dlouho a některé rodiny, ty které pacienty dříve nechtěly, si je braly zpět domů.
Kupodivu, a to tady v minulosti příliš nezaznívalo, poplatek 100,- Kč, potom navrhovaných a potom stažených 60,- Kč, dnes nula - všechny tyto verze byly podstatně nižší, než jsou poplatky, které pacient hradí v sociálních zařízeních. Mluvím o léčebnách, protože spektrum pacientů, kteří leží v léčebnách dlouhodobé péče a pacientů, kteří leží v domovech pro seniory se speciálním určením, se velmi překrývá. Přitom pacient platí na sociálním lůžku v průměru asi 300,- Kč denně, protože je mu odebírán veškerý důchod s výjimkou toho, co mu ze zákona musí zůstat.
Diskuse o regulačních poplatcích je obtížná. Obtížná proto, že zdravotnictví, pokud jde o finanční toky a stránku věci, je velmi zkoušený resort, kde se univerzální řešení hledá jen velmi těžko. Důvody jsou celkem jasné a platí ve všech zemích. Zdravotníci chtějí pro dobro pacienta poskytovat více, pacienti a jejich blízcí chtějí dostávat péče více, často více, než je skutečně potřebné. Věci, které nelze individuálně omezovat, jsou neřešitelné.
Jestli chcete příklady, tak je například velmi těžké určit hranici, kde je třeba už utlumovat péči, protože je to péče naprosto zbytná u pacientů, kteří umírají. Je velmi obtížné a prakticky nemožné utlumovat péči u extrémně drahých pacientů. Nedávno bylo zveřejněno pořadí nejdražších pacientů v České republice v loňském roce a nejdražší pacient v této republice stál příslušnou zdravotní pojišťovnu 40 milionů korun za rok. Protože se jednalo o hemofilika, není prakticky možné léčbu takovéhoto pacienta utlumovat.
Rozpočet všeobecného zdravotního pojištění je z takovýchto a z nejrůznějších důvodů limitován a každý dodatečný příjem, tedy i příjem z poplatků, je velmi vítaný.
Jediné řešení, jak regulovat zdravotnictví, je regulovat ho přímo zákonem a plošně. Celosvětově se ví, že žádný systém všeobecného pojištění není bez regulací udržitelný a regulace jsou nutné ve veřejném zájmu.
Nejúčinnější regulace jsou samozřejmě na straně poskytovatelů a jejich kapacity, ale regulace na straně příjemce péče, tudíž přímá spoluúčast nebo v našem případě regulační poplatky, je rovněž potvrzeno, že funguje a ze zákona, jak už jsem zde citoval Ústavní soud, je regulace možná. Ústavní soud to potvrdil již dříve, když se zabýval otázkou ještě za éry ministra Julinka, tak to potvrdil i nedávno, že spoluúčast a omezování péče je možné, když se vyjadřoval k lázeňské vyhlášce.
Přesto všechno musím konstatovat, že zrušení jakéhokoli poplatku je samozřejmě po volbách legitimní a každý, kdo v této Poslanecké sněmovně demokraticky získá dostatek hlasů, může tento krok udělat. ČSSD se na to připravovala řadu let a v tomto směru je ve svých názorech konzistentní, takže demokracie zde porušována není.
Je ale potřeba říci, že po mnohaletém úsilí, když si všichni na regulační poplatky zvykli a kdy se staly výrazným a vítaným příjmem, na tom koalice trvá celkem tvrdohlavě a řešení má dost populistický charakter. Z tohoto důvodu bude TOP 09 proti posilování rozpočtu do zdravotnictví ze státního rozpočtu hlasovat, protože koalice zde udělala chybu, poplatky zrušila a neměla přitom zajištěné náhradní zdroje. Navíc svými opakovanými sliby, že peněz pro zdravotnictví ze státního rozpočtu dodá dostatek, odblokovaly brzdy a nastartoval se typický mechanismus morálního hazardu, kdy vyvolaná očekávání popustila otěže šetření a na peníze nyní všichni zoufale čekají. Dnes již můžeme jen konstatovat, že se bez nich nemocnice neobejdou. TOP 09 nebude proto blokovat návrh na zrychlené čtení a vetovat ho nebude. Děkuji vám za pozornost.
6. 5. 2014
