Heger: Kdo péči opravdu potřebuje, tak ji i do budoucna vždy dostane

Pane ministře zdravotnictví Leoši Hegře. Sněmovna hlasy koaličních poslanců schvaluje vaše zákony. Jste spokojen?

Určitě. Jsem spokojen.

Mnozí ale říkají, že rozdělení péče na standard a nadstandard není správné a že léčba je než jedna.

V naší ústavě je nárok na péči napsán velmi ve prospěch pacienta. Takže opravdu něco jako péče pro chudé a bohaté nepřipadá v úvahu. My jsme si toho byli vědomi, proto jsme definici nadstandardu napsali velmi opatrně. Jak se to bude realizovat, se ukáže. Záměr byl nechat prostor pro nadstandard velmi malý, aby pacient byl chráněn. Když někdo potřebuje nějakou zdravotní péči, protože jinak jeho zdravotní stav nelze řešit, tak by ji vždy měl dostat bez připlácení za nadstandard. Tedy nadstandard v našem pojetí je jistá míra luxusu, která by se do našeho zdravotnictví mohla vnést.

Skončilo by období obálek pro lékaře?

Ano. Místo pod pultem by se platilo přímo a čestně. Směřuje to tedy i k tomu, aby peníze, které se dnes dávají lékařům bokem -a vykládají se historky, že na porodnicích je to za porod pět až deset tisíc korun -aby se takovéto praktiky odstranily.

Ministr zdravotnictví k přijatému reformnímu zákonu:

Definici nadstandardu jsme napsali velmi opatrně. Prostor pro nadstandard je malý, je tak chráněn pacient.

Nadstandard si nebude muset kvůli svému zdraví nikdo připlatit!!! Připlatí si ho jen kvůli svému pohodlí a luxusu.

Připlatit si bude možno jen za věci, jako antireflexní čočky, odlehčené sádry nebo robotické operace, nic víc.

Kromě zvýšeného poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun  pacienti reformu zdravotnictví nijak negativně nepocítí.

Nadstandard prý je ale pouze lepší jídlo, samostatný pokoj, televize a lednice na pokoji, nikoli péče.

Dnes se už běžně připlácí za oční čočky, i když je to obcházení zákona. Dělá se to formou různých nadací. Pro dobré vidění při šedém zákalu potřebujete například vyměnit oční čočku za novou, plastovou. Ta stojí asi 3000 korun. Jestliže někdo chce čočku, která má antireflexní vlastnosti nebo má další vylepšení, pak je to určitý luxus a může se diskutovat, jestli je to za hranou péče nárokové nebo ne. Povede-li se diskuse seriózně, společnost se shodne, kde ta hrana je pro dané finanční možnosti systému.

A co říkáte myšlence výběru lepšího jídla v nemocnicích, stejně jako je tomu v restauracích?

Je to problém organizace uvnitř nemocnice, aby zvládly menu jako v restauraci. To se netýká zdravotní péče. Zákon to nezakazuje. Je to však relativně drahé. Proto to nemocnice nejsou schopné zorganizovat a pacientům nabídnout.

Na co by si lidé tedy měli připlácet? Kdo stanoví, co je standard a co nadstandard.

Chceme začít příplatky v oblasti materiálů. Mluví se o očních čočkách, lehkých sádrách a dalších. Tam by se mohlo připlácet. Stále tvrdím, že dalších možností mnoho nebude. Nebude to masivní medicína pro bohaté. Už několik týdnů vyzýváme odborné společnosti, aby nám dodávaly nápady na nadstandardní péči. Stanovovat nadstandard bude ministerstvo a bude to mít charakter vyhlášky. Tedy jistou veřejnou oponenturu.

Opozice vám ale vyčítá, že nadstandard by měl být stanoven zákonem, nikoli jen vyhláškou.

Ano. Rádi bychom na pár příkladech demonstrovali, že ono zneužití není tak snadné a ani k tomu nesměřujeme. Pokud to však opozice dá k Ústavnímu soudu a Ústavní soud se postaví na stranu opozice, prohlásí, že by to mělo být stanoveno zákonem, pak to technicky není problém do zákona dát, jen to bude hrozně dlouho trvat.

Takže nadstandard, na který si připlatíme, zatím budou lepší čočky, lepší sádra při zlomeninách a co dál?

Bude to i na lepší kyčelní kloub při totální endoprotéze a také na operaci robotickým systémem. To je zatím vše.

Nemocnice si budou za nadstandard účtovat různé ceny? Nebo bude jednotný ceník?

Nemocnice si budou ceny určovat samy. Hranici ceny standardní u výkonu, který je srovnatelný a postačuje, stanoví seznam výkonů s bodovými hodnotami. Vedle toho v seznamu výkonů bude výkon, který lze provozovat jako nadstandardní, a tam cena určena nebude. Tu stanoví nemocnice. Rozdíl mezi cenou hrazené standardní a nehrazené nadstandardní péče zaplatí pacient, pokud se pro nadstandardní péči rozhodne. Vždy mu lékař dá alternativu a je na pacientovi, aby se rozhodl.

Není to pro pacienta zatěžování kapsy, když se ještě bude zvyšovat poplatek za den v nemocnici z 60 na 100 korun?

Nadstandard si nebude muset kvůli svému zdraví nikdo připlatit. Připlatí si ho jen kvůli svému pohodlí a luxusu. Lidé, kteří budou chtít raději si zaplatit dovolenou než luxus v nemocnici, tak si dovolenou zaplatí. Chudší lidé si nadstandard nezaplatí, ale zdravotně je to nepoškodí. Stokoruna bude povinná. Pro běžné hospitalizace, trvající několik týdnů, by to neměl být žádný zátěžový prvek. Analýzy ukázaly, že i v těch nejchudších domácnostech je spotřeba člověka ve variabilních nákladech, tedy strava, topení, teplá voda, zhruba 100 korun za den.

ČSSD ale tvrdí, že tento poplatek za hospitalizaci je třeba omezit na určitý počet dní v roce. Dnes se platí 365 dní v roce.

Tak to ale bylo zadáno programovým prohlášením vlády.

A zvýšíte poplatek za návštěvu ambulantního specialisty bez doporučení praktického lékaře? Hovořilo se přece až o 200 korunách.

Zatím nic takového neplánujeme. Poplatek u ambulantního specialisty je však součástí diskuse, která se vede v Evropě a zahrnuje tzv. řízenou péči. Pacient by měl směřovat hlavně k praktickému lékaři a péči specialistů čerpat méně. Opakuji, teď do této oblasti zasahovat nebudeme.

Po reformních zákonech, které jsou schváleny, jak stoupne spoluúčast pacienta?

V ČR spoluúčast pacienta je zhruba 45 miliard korun ročně. Z toho menší polovina je spoluúčast, která je vázána na péči. Asi 25 miliard jde na různé vitamíny v lékárnách nebo kosmetické operace, které si pacienti samozřejmě přímo platí. Jak vidíte, za toto zaplatí pacienti víc než za soubor všech věcí vázaných na péči. Ať už to jsou poplatky v nemocnicích, regulační poplatky nebo doplatky za léky a stomatologické výkony.

Chcete říct, že spoluúčast je pořád malá?

Letos změnami v lékové politice, poplatcích za hospitalizaci stoupne spoluúčast zhruba o dvě miliardy korun.

Vraťme se ještě ke standardu a nadstandardu. Opozice se obává tzv. salámové metody. Kdy ze standardu placeného pojišťovnou se bude stále více ukrajovat a tato péče přesouvat do hrazeného nadstandardu.

Rolí opozice je, aby se obávala budoucnosti a kreslila výhledy v nejčernější podobě. My to opravdu v úmyslu nemáme. Když byly regulační poplatky u Ústavního soudu, ten nezkoumal ani tak princip, ale zda brání někomu v přístupu k péči, na kterou má nárok. A neudělal takovýto závěr. Je to však memento pro organizátory zdravotnictví, aby si na to dali pozor. Kdyby chtěli poplatky zvyšovat příliš nebo chtěli ze standardní péče příliš ukrajovat, Ústavní soud by to mohl vyhlásit za rizikové pro občany. Už jenom tento moment bude brzdit snahy omezovat práva pacientů. Současné vedení ministerstva zdravotnictví tuto snahu určitě nemá.

Řekl jste, že nepřipravujete péči pro bohaté. Co tedy vzkážete pacientům?

Kromě zvýšeného poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun by pacienti reformu zdravotnictví neměli nijak pocítit, zejména pokud se týče zdravotních služeb a práv pacientů. Přístup k péči by se rozhodně snižovat neměl. Zdravotnictví má relativně málo peněz, ale zatím se chybějící finance snaží hledat daleko víc na úkor nákupů, korupce, racionálního uspořádání péče, než je tzv. vytahovat pacientům z kapsy. V každé rozumné zemi jistá míra spoluúčasti být musí. Tam, kde není, se péče konzumuje nadbytečně. Ať se to komu líbí, či nelíbí - když ho někde píchne, jde hned k lékaři, a ne jednomu. Když si za to musí zaplatit, tak přece jenom určitou brzdu mít bude. Ale je to brzda pouze symbolická. Kdo péči opravdu potřebuje, tak ji i do budoucna vždy dostane.

Velký rozruch vyvolává zákon o záchranné službě, který prodlužuje dojezd záchranky z 15 na 20 minut. Opozice tvrdí, že tím zbytečně budou umírat lidé, protože záchranka nepřijede včas.

Bude povinnost připravit dojezdové plány podle zón z centra záchranky. Už dnes bydlí asi milión lidí nad rámec 15minutové dojezdové doby. Dojede tam třeba do 20 minut a nic se neděje. K lidem na horách a zvlášť v zimě, kdy jsou závěje, sanita fyzicky nestihne za 15 minut přijet. Když je špatné počasí, nemůže vzlétnout záchranářský vrtulník. S tím vším je nutno počítat. Všichni v tomto směru žijeme v určitém riziku, které kdybychom měli úplně odstranit, spotřebujeme polovinu rozpočtu zdravotnictví. A ne každému jednotlivci by to život zachránilo.

Co říkáte návrhu na odchodné po 15 letech od záchranky ve výši šesti průměrných platů?

Politicky jsme se v koalici shodli, že tento návrh podpoříme. Problém je technický. Tato věc musí být řešena cestou pracovního zákonodárství. Do dvou let se to musí vyřešit.

Kontroverzní je, aby umělé oplodnění mohla podstoupit žena do 55 let. I část koalice tvrdí, že je to proti přírodě.

Ano, je to kontroverzní. Mohu li říct svůj soukromý názor, tedy ne jako ministr zdravotnictví, ale jako občan Heger, tak si myslím, že lidé po padesátce by si měli pořizovat své děti velmi opatrně. Je to tak věk myslet na to, jak se starat o vnoučata…

…pak se ale ptám, proč 55 let vůbec v návrhu bylo?

Ukazuje se, že umělé oplodnění se ve světě dělá jako u náhradních matek i v 60 letech. Těch 55 let je medicínský pohled na možnost zákrok provést a dítě donosit. Je-li žena starší, je už to riziko.

Zmínil jste termín náhradní matka. V ČR nic takového není.

Ve světě se náhradní matka využívá. V ČR se poprvé tento termín objevuje v občanském zákoníku, který je navržen a je na cestě z vlády do sněmovny. Jsme dohodnuti s ministerstvem spravedlnosti, že jestli náhradní matka v zákonu bude a projde, my přesně definujeme pravidla do zdravotnických zákonů.

Nemocnice tvrdí, že nebudou mít peníze na zvýšení platů v příštím roce o deset procent, jak jste se zavázal v memorandu. Kde chcete peníze vzít?

Chceme získat peníze různými drobnými opatřeními, například zamezením korupci, zamezením předraženým nákupům, redukcí nemocničních lůžek atd. Není tedy jedno zázračné opatření. Samozřejmě ale finance ve zdravotnictví budou napjaté. Na zvýšení platů potřebujeme asi čtyři miliardy a na zvýšené DPH také asi čtyři miliardy. Doufáme, že část DPH půjde na konto dodavatelů, kteří dnes ve zdravotním systému žijí snadněji než poskytovatelé péče a mají prostor snižovat ceny.

Neuvažujete v této souvislosti o zvýšení odvodu na zdravotní pojištění?

To je otázka vyjednávání koaličních špiček. Zadání, že se nebude zvyšovat odvod na zdravotní pojištění, vycházelo z toho, že v ČR je stále relativně nízká spoluúčast pacienta, a tam je prostor, jak získat peníze, i když ne velké. Vycházelo se i z toho, že systém opravdu není v pořádku, protože v posledních letech prudce stouply náklady. Zčásti šly na nové, velmi užitečné technologie, ale zčásti šly i na rozmařilost. Máme například příliš mnoho lékařů v ambulantní sféře, nakupují se věci, které jsou zbytečné. Je převybavenost některými těžkými a drahými přístroji, například v rentgenové diagnostice. Ty pak nejsou využity, protože není dostatek pacientů nebo personálu. Tedy efektivita systému se snížila. Proto snahou je najít peníze vylepšením této efektivity.

To má ale své meze, ne?

Rozhodně. S tím lze vydržet rok dva maximálně. Pak aby rozvoj medicíny i u nás mohl pokračovat, bude se muset do systému dostat víc peněz. Jestli to bude zvýšením odvodů pojistného na zdravotnictví nebo zvýšením peněz státu za své pojištěnce, o tom se teprve bude diskutovat.

Příští rok se mají ceny léků díky vyšší DPH o čtyři procenta zvýšit a od roku 2013 znovu. Lékárníci před tím varují. Prý budeme v Evropě jedna z mála zemí s tak vysokou DPH na léky. Opravdu nešla vyjednat výjimka?

Nepodařilo se ji vyjednat. Bylo to rozhodnutí koaličních špiček. Musíme s tím žít.

Opozice tvrdí, že přijetím reformních zákonů se péče spíše zhorší, než zlepší…

Toho se rozhodně neobávám. Neplánujeme žádné zhoršování péče. Úhradová vyhláška bude napsána na zhruba stejný rozsah péče, jako je dnes.

Ve funkci jste přes rok. Co vám dal a vzal?

Hlavně mi ten rok vzal čas. Ta funkce je 24 hodin denně sedm dní v týdnu. A dá se z ní vystoupit velmi špatně. Uvítal jsem tedy 14 dní dovolené a snažil se mít klid a obnovit svou tělesnou schránku…

…ale po sportovním výkonu na kole jste skončil v nemocnici…

…jen krátce. A poplatek jsem zaplatil. Dostal jsem fakturu na 60 korun. Ještě znovu zopakuji: nepřipravujeme žádnou péči pro bohaté a chudé. Přestože je snaha spoluúčast pacienta zvýšit, v ČR je vrstva slabších lidí, kteří žijí třeba na minimální mzdě, a ty je třeba chránit. Na druhou stranu je hodně lidí, kteří mají peníze na drahá auta, luxusní dovolené, a u nich není důvod, aby se spoluúčast nezvyšovala.