Heger: Jsem připraven na další cestu po "politické galaxii"

Nepřemlouvala vás novomanželka Hana, ať se na politiku vykašlete a raději jdete do důchodu?

Už jsme spolu asi deset let, takže mě zažila ještě jako ředitele nemocnice i můj nástup do pražské politiky. Prostě si na to nějak zvykla, do mého rozhodnutí nezasahovala a nechala to na mě.

O návratu do medicíny jste prý neuvažoval, a dokonce jste naznačil, že vám ujel vlak. Je to pravda?

Když jsem skončil jako ředitel nemocnice, už mi bylo dvaašedesát let a protože jsem do svých pětačtyřiceti dělal rentgenologa, chtěl jsem se do oboru vrátit a měl jsem představu, že po 15 letech výpadku se vše doučím. Opravdu jsem rentgenologa asi rok dělal a potřeboval jsem další rok praxe a studia, abych měl do 70 let vystaráno. Nejsem si jistý, zda bych byl nyní opět schopen něco podobného absolvovat, ale kdybych se nyní nedostal zpět do sněmovny, na kliniku se půjdu zeptat, zda tam ještě nemají místo. I když... Možná bych skutečně odešel do důchodu.

Takže si připouštíte i variantu volebního neúspěchu?

Jsem na pozici lídra a pravděpodobnost, že se do sněmovny dostanu, je přece jenom dost vysoká. Na druhou stranu je potřeba myslet na to, že voliči hodně kroužkují a nemám nic jistého.

Nesnaží se vaše „topka“ znovu nastartovat euforii z prezidentských voleb?

Ano, to byla velmi příjemná záležitost a rádi bychom, aby se vrátilo nadšení pro pravicovost, kterou reprezentoval Karel Schwarzenberg, evropanství, moudrost a spolehlivost. Ale nálady voličů jsou vrtkavé.

No právě. Ve svém internetovém pořadu Hovory od kanálu, kde je na bazénku namalovaný Ferda mravenec, což je parodie na Škromachovy Hovory od bazénu, se pravidelně loučíte s ručníkem kolem krku coby nejlepší proprietou cestovatele po politických galaxiích. Nabízí se paralela ručníku s ringem...

Jde o humoristickou ságu Stopařův průvodce po galaxii a ručník zde symbolizuje optimismus a zdravý risk. Hození ručníku do ringu v tomto případě nepadá v úvahu. Rozhodnou voliči a v mém případě je to vzhledem k věku risk asi poslední.

Jak se vyrovnáváte s kritikou? Levice dokonce používá takové výrazy jako „masakr“ zdravotnictví a „zavinil“ to Leoš Heger.

V posledním roce se o zdravotnictví coby zásadním problému mluvilo podstatně méně než o sféře sociální, školské či hospodářské. Samozřejmě nejsem rád, když jsem takhle kritizován, ale je to do značné míry politicky účelová kritika. Ve zdravotnictví klid nikdy nebude, a když budete chtít, vždycky si najdete důvod proč kritizovat.

V kterých bodech je kritika opodstatněná? Co berete na sebe?

Když jsme psali úhradovou vyhlášku – a ta je velmi kritizovaná – snažili jsme se jí přizpůsobit realitě. Zčásti jsme zatížili pojišťovny a z té druhé poskytovatele péče. Dostalo se nám kritiky z obou stran. Levice kritizuje, že jsme strašně asociální, že pacienti skončí na dlažbě a že se bude léčit křenovými plackami. Naši pravicoví předchůdci se do nás zase opřeli, že celý systém jsme měli vybudovat daleko tvrdší. Jestliže jsem s něčím nespokojen, jsou to ale spíš věci, které jsme nestihli a zbyly v šuplatech.

V nemocnicích to opět vře. Neobáváte se, že lékařská akce Děkujeme odcházíme se může velmi brzo opakovat?

Myslím, že ne. To, co se podařilo v roce 2011, vedlo k velmi výraznému navýšení platů a atmosféra se zklidnila. Já jsem tomu dlouho nevěřil, ale ukázalo se, že lékaři, kteří byli v čele toho hnutí, byli ochotní spáchat i profesní sebevraždu. Nakonec, i kdyby ta akce nebyla, platy by stejně musely narůst.

V posledních měsících se v hradeckém kraji skloňuje spojení slov krach a Janské Lázně. Znáte recept na jejich záchranu?

Na hranici krachu byly lázně před naším zásahem a dnes už je ta situace přece jen stabilnější. Nyní je otázka, zda se nový management chytí v tak obrovské konkurenci. O pacienty se hrají tvrdé hry a některé lázně pravděpodobně zaniknou.

Jaký je váš názor na dostavbu náchodské nemocnice?

Potřeba je, ale ne v takovém rozsahu. Mluví se o částce přes jednu miliardu, ale je to přece jen někdejší okresní nemocnice. Pravda je taková, že situace je v Náchodě zanedbaná, protože za 20 let se nepodařilo sloučit dva areály a třeba interna je ve stejné podobě, jako když jsem tam byl jako medik na stáži.

Dlouhodobě bojujete za zákon na omezení kouření v restauracích. Proč to trvá tak dlouho?

Ten boj trvá už od 50. let. Nikdy se nepodařilo oslabit počet kuřáků, ale povedl se vývoj nekuřácké kultury. Když jsem v 70. letech přišel do medicíny, kouřilo se i v ordinacích, zatímco dnes je to nemyslitelné. I když se nedaří prosadit konkrétní zákon, už jen diskuse je přínosná.

V Bulharsku, Maďarsku, Polsku či na Ukrajině už se v restauracích kouřit nesmí a podobný zákon bude od příštího roku platit i v Rusku. Není to, že se něco podobného nepodařilo prosadit i u nás, pro vás jako exministra špatná vizitka?

I když se nepovedl prosadit protikuřácký zákon, diskuse, kterou jsme rozpoutali, velmi prospěla. Když jsem nastupoval na ministerstvo, vešel v platnost současný protikuřácký zákon, který zpřísňuje některé poměry v restauracích. A měnit zákony každý rok není úplně rozumné.

Jste pro legalizaci konopí?

Velmi choulostivá otázka! Řeknu něco, za co budu velmi kritizován, ale zdravotní důsledky rozumné konzumace konopí jsou asi méně rizikové než konzumace alkoholu.

Myslel jsem spíš léčivé účinky konopí, které se bude dovážet z Nizozemí, a specializované pěstírny, které v budoucnu mají vzniknout i tady. Mimochodem, jste pro dekriminalizaci domácího pěstování pro léčivé účinky?

Bylo by to nejjednodušší, ale bohužel to nejde kvůli protidrogové úmluvě. Ale léčivý účinek konopí se velmi přeceňuje. Řada lidí, kterým z nejrůznějších důvodů není dobře, s pomocí měkkých drog utíkají do pohodlnějšího světa, ale léčebné účinky to opravdu nemá.

Řada lidí však přísahá opak...

Když si člověk, který trpí nespavostí, místo prášku nebo změny životního režimu dá několik panáků... Tak asi takový efekt mají měkké drogy.

V politice může být slušnost dvousečná

Rozhovor se točí převážně kolem zdravotnictví, což pro Leoše Hegera jako experta bylo velmi pohodlné. Jeho odpovědi jsou na politika věcné a mají šmrnc. Ale zdravotnictví vždy bylo, je a bude jedním z hlavních volebních témat, takže se jako námět předvolebního rozhovoru nabízí a pan Heger měl prostě oproti ostatním zpovídaným lídrům výhodu. Já expertem na lékařskou péči nejsem, takže namísto obsahové oponentury výroků nabízím několik postřehů získaných mezi řádky.

Od sněmovních voleb v roce 2006 se u nás provozují negativní kampaně (první s nimi jako s hlavní strategií přišla ČSSD). S každými dalšími volbami se útoky na politické protivníky stupňovaly a soutěž má někdy až agresivní podobu. V odpovědích Leoše Hegera ale nic podobného nenajdeme. Mohl využít otázek redaktora a obout se do hnutí ANO, rýpnout si do sociálního demokrata Škromacha nebo vrátit úder kritikům úhradové vyhlášky, ale neudělal to. Bohužel i v politice může být slušnost dvojsečná – řadu voličů přitáhne, pro jiné je výrazem slabosti.

Stejně nevídaným jevem jako pozitivita je v kampaních pokora. Povšimněme si, jak Leoš Heger zmiňuje, že ač je lídrem kandidátky, nemá zvolení jisté, protože může být voliči „vykroužkován“. Na druhou stranu mnozí moji kolegové, kteří se specializují na politický marketing, by tento výrok posuzovali jako chytrý způsob mobilizace voličů.

Z odpovědí na otázky po zákazu kouření v restauracích lze vyčíst konzervativní založení Leoše Hegera. Zatímco socialista by byl zastáncem radikální změny, konzervativci sází spíše na postupné reformy a přirozený vývoj. Uvidíme, nakolik to ocení voliči-nekuřáci. Naopak názory lídra hradecké TOP 09 na měkké drogy jsou spíše liberální. Strana, za niž kandiduje, se jako konzervativně-liberální prezentuje a v tomto ohledu je Leoš Heger čitelným a vypočitatelným kandidátem.

Leoše Hegera hodnotil Jan Outlý, politolog, působící na Metropolitní univerzitě Praha v Hradci Králové a na Univerzitě Hradec Králové