Heger: Děti v inkubátorech rozhodly

* Jak to, že se najednou našly dvě miliardy pro lékaře, když jste celou dobu tvrdili, že v systému už žádné prostředky na platy nejsou?

Peníze jsme jim slíbili, ale ne tolik, kolik chtěli. Je to tak akorát, aby to systém ještě unesl. Není to určeno stoprocentně lékařům, ale převážně lékařům.

* Ale jak to, že to najednou šlo?

My jsme ty finanční prostředky ještě nesehnali. Ve zdravotnictví peníze neleží na talíři, jak si možná někdo myslí. V každém roce má pojišťovna nějakou vatu, aby mohla dělat rozvoj sítě svých poskytovatelů, a tato vata se teď využije na platy lékařů.

* Já myslel, že se peníze mají ušetřit díky zrušení deseti tisíc nemocničních lůžek.

Tyto peníze se v žádném případě nevygenerují letos. Naopak jsme slíbili, že jestli se někde něco zavře, tak se posílí jiné nemocnice. Za zrušená lůžka se peníze vygenerují až za dva, tři roky. Možná, že se nám tento rok podaří získat půl miliardy, ale to je všechno.

* A kde vezmete zbytek?

Z části ho získáme tím, že se zastaví rozvoj zdravotnictví. Teď se dávalo každým rokem do systému navíc asi pět až deset miliard. V nemocničním sektoru šly tyto peníze hlavně na rozvoj technologií. Teď to půjde na platy. A něco se ušetří na tom, že se bude pokračovat v revizi cen léků, které se díky tomu částečně zlevní. Musí se šetřit na drobnostech.

* Kolik budete potřebovat, aby se každý měsíc na zvýšení platů lékařů ušetřilo?

Asi 300 milionů.

* Takže každý měsíc budete vymýšlet, kde tyto peníze v systému najít?

Samozřejmě, ale zdravotnictvím protéká dvacet miliard korun měsíčně. V takovém toku peněz se něco najít dá.

* Na druhou stranu se ale asi ve zdravotnictví velice lehce zbytečně utrácí. Podle České lékařské komory přišlo veřejné zdravotní pojištění například od roku 2008 o deset miliard korun, protože Státní ústav pro kontrolu léčiv neprovedl cenovou revizi léků.

To jsou odhady, které nejsou podloženy žádnými čísly. Není ale pochyb o tom, že se léky přecenit musí a že tam nějaké ztráty jsou. My to děláme. Je to jedno z prokletí, které jsme zdědili.

* Lékaři upozorňují také na korupci. Podle organizace Transparency International se ve zdravotnictví ztratí korupcí přes dvacet miliard ročně.

Já si myslím, že to si lékaři vzali jen jako záminku. Říkat, že když odstraníte korupci, tak získáte dvacet miliard do zdravotnictví, je snadné, ale udělat s tím něco hned nejde. My jsme vyhlásili nějaká opatření. Řekli jsme, že se budou věci uveřejňovat na internetu, že zpřísníme dohled nad veřejnými výběrovými řízeními, že se budou zveřejňovat ceny a tak dále. Lékaři by si ale měli uvědomit, že do korupce spadají i jejich zájezdy na různé kongresy, které jsou placeny farmaceutickými firmami, a nebo úplatky od pacientů. Nedávno jsem slyšel o neoficiálním průzkumu, kde jeden člověk chodil po lékařích a ptal se, kolik se dává za porod, když chce jít pacientka do porodnice, která se jí líbí. A z toho průzkumu vyplynulo, že ve více než polovině nemocnic chtěli úplatek a nebylo to o stokorunách. Mapování korupce je velmi obtížné, ale samozřejmě se s tím něco udělat musí.

*A co dál? Slíbili jste lékařům, že se jejich platy dostanou na 1,5 násobek celostátního průměru u mladých lékařů a u těch zkušenějších na trojnásobek. Kdy tento slib chcete splnit?

Příští rok by se mělo dosáhnout 2,5 násobku jejich průměrné mzdy, což představuje asi pět miliard korun, které bude potřeba na platy dát.

* Takže za dva roky dostanou zdravotníci sedm miliard korun.

My jsme to podmínili tím, že dobře poběží reforma, protože ještě v příštím roce stát nedá do zdravotnictví žádné peníze.

* Jste tedy vůbec schopni lékařům toto navýšení nějak garantovat?

Ta garance se nemůže dát jinak, než že na sebe bereme riziko, že by se pojišťovny mohly propadnout do minusového hospodaření.

* A budete lékařům také garantovat, že se budou moci všichni vrátit zpět do zaměstnání?

Nemůžeme garantovat osud každého jednotlivého člověka ve zdravotnickém systému. Jsou například nemocnice, které si už stihly nabrat nové lidi a výpovědi už brát zpátky určitě nebudou. Když se lékaři chovali podle hesla po nás potopa, tak také museli počítat s tím, že mohou ztratit zaměstnání. Tuhle hru přijali. Na druhou stranu ale musím říct, že většina ředitelů se těší na to, až tohle martýrium skončí a lékaři se jim začnou vracet.

* Lékaři se ale mohou obávat, že ty nejaktivnější z nich, ty, kterým ostatní vděčí za navýšení peněz, nebudou chtít ředitelé nemocnic z pomsty znovu přijmout.

Kdybych byl ředitel, tak je přijmu.

* Ale možné takové chování je.

Připouštím, že to možné je, ale řada nemocnic vyhlásila určité moratorium. Řekly: „Když do konce ledna výpovědi stáhnete, garantujeme vám, že váš pracovní poměr nebude narušený.“ A některé nemocnice tuto nabídku daly až do konce února. Takže tam se lékaři mají šanci vrátit.

* Cítíte, že máte teď silnější pozici ve vládě, když jste tuto krizi zřejmě ustál?

Ta akce ještě neskončila. Nepředbíhejme. Jestli se ale odboráři spokojí s našimi návrhy a nastoupí do práce a začne normální běh věcí, tak si myslím, že to pro mou židli bude znamenat jakousi lepší politickou podporu.

* Myslíte, že se už začala pod vámi kývat?

Nemyslím, že by šlo o to, jestli přežiju, nebo ne. Ale některé změny se nelíbí všem a musíte vše v rámci koalice těžce dohadovat. Čím budu mít lepší pozici, tím se mi to bude dařit lépe.

* Kdo z koalice vystupoval proti vašim návrhům?

Navrhoval jsem, že by se například mohlo uvažovat o zvýšení příspěvku státu za státního pojištěnce. To bylo ale nepřijatelné. Nebo že se zpoplatní banální zubní výkony, že by si lidé s nějakou sociální klauzulí mohli platit plomby. To ale také vyvolalo politické víření a taky to neprošlo. Přitom by to přineslo celkem rychle navíc dvě miliardy.

* A neříkal někdo, že by se těm lékařům vůbec nemělo ustupovat, že by se jim neměly dávat žádné miliardy navíc?

Samozřejmě, že to za tím vším stálo jako stín. Když se ale začaly objevovat zprávy, že se nebude mít kdo postarat o novorozence v inkubátorech, bylo jasné, že tady přestává veškerá legrace. V tomto momentě se staly rukojmími lékařů malé děti. Kdyby se z dvanácti center, které se starají o krizové porody a které jsou už teď přetížené, najednou pět zrušilo, tak by to byla katastrofa. To nemělo řešení.

* Takže obava o děti v inkubátorech rozhodla, že vláda přistoupila na požadavky lékařů?

V podstatě to byl rozhodující vliv. Představte si, jak by to vypadalo, kdyby přestaly některé porodnice fungovat a vrtulníky by musely svážet rodičky moc daleko. Pak se ta vina bude zkoumat strašně tvrdě a je to hrozně rizikové.

* Jedna skupina vašich kritiků ale říká, že to všechno byly jen plané výhrůžky, že to lékaři se svým odchodem nikdy nemysleli úplně vážně a vy jste jim zbytečně ustoupil, což může být recept pro další nátlakové akce.

Ta akce začala někdy v březnu a nikdo si z ní nedělal příliš hlavu. Na začátku to vypadalo, že si dají lékaři říct, když se tady rozbíhá nějaká reforma, a s protesty ustanou. V tomto odhadu jsme se netrefili. A když už jste ve fázi, kdy to začíná být ohrožující a řeknete Jo, to se ještě dá ustát, tak vám lidé začnou vyčítat, že jste hazardér. A na druhou stranu, když zase řeknete Fajn, tak my musíme prozkoumat, jestli krizový zákon umožňuje, aby se do toho vložila armáda a podobně, tak vám zase řeknou, že si tady hrajete na válku, místo toho, abyste jim ty prachy už nasypal, a tím to ukončil. Ať uděláte, co uděláte, tak je to vždy špatně.

* A druhá skupina kritiků říká, že jste měl s lékaři začít vyjednávat dřív. Jejich výzva byla zveřejněna v březnu minulého roku a vy jste začal s lékaři skutečně jednat až na konci minulého roku.

Tuhle výtku, prosím, neberu. Plně uznávám, že naše odhady nebyly úplně přesné. Kdybychom věděli, k čemu až to dojde, tak jsme třeba v září asi postupovali jinak. Situace byla nejistá a odhadli jsme ji jinak, ale s odboráři jsem jednal. Ke mně pan prezident Lékařské komory Kubek, který je s tím vším spjatý pupeční šňůrou, chodil každé tři neděle a kdykoli potřebuje, tak mi zavolá. Také s doktorem Engelem jsme jednali. V tomhle ohledu mám svědomí naprosto čisté.