Markéta ŠENKÝŘOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Reforma zdravotnictví má ambice velké změny a tady jsou některé její součásti. Hlavní bod, takzvané určení standardu a nadstandardu, ruší zákaz připlácení. Základní materiál či péče budou hrazeny pojišťovnou. Pokud pacient bude chtít lepší, doplatí si rozdíl mezi koncovou cenou a tím, co hradí pojišťovna. První změny ucítí pacienti už v druhé polovině letošního roku. Připlatit si budou moci nejdřív za lepší materiál, třeba u čoček, nebo u sádry. Peněženek pacientů se dotknou taky změny regulačních poplatků. Sníží se ten za recept na jednotných 30 korun a to bez pohledu na počet položek. Naopak den pobytu v nemocnici podraží ze 60 na 100 korun a právě tato změna by měla do zdravotnictví za půl roku přinést 350 milionů korun. Pacienti dostanou díky reformě také více práv. V případě pochybnosti ohledně diagnózy budou moci požádat o konzultaci jiného odborníka a pojišťovna to zaplatí. Změny ale na pacienty přenesou i víc odpovědnosti. Kdo chodí na pravidelné prohlídky, bude mít slevy, naopak ten, kdo si cíleně bude ničit zdraví, třeba jako kuřáci, si připlatí. Reforma počítá i se změnou vzdělávání nejen lékařů, ale i sester.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane ministře, reforma zruší zákaz připlácení, pořád se o tom mluví, ale ono je to logické. Neříkejte, že nehrozí, že nakonec v součtu opravdu lepší péči nedostanou ti, kteří na to budou mít.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak, obvyklý argument opozice, sociální demokracie je, že je snaha tvořit medicínu pro chudé a bohaté. To je jeden pohled na věc. Druhý pohled na věc je, že je péči potřeba trošku zastropovat, protože neexistuje země na světě, která by si mohla dovolit zaplatit úplně všechno, i ty nejbohatší země, zcela určitě třeba tak bohaté země, jako severské země v Evropě, mají prostě strop na to, co je hrazeno a ten strop má pravidla, jak se to, co je hrazeno, rozděluje mezi jednotlivé pacienty a my bychom chtěli zavést takovýhle systém. Samozřejmě, že vždycky to bude kompromis mezi tím, aby ten standard, který je hrazený všem a vždycky, tak aby nebyl příliš nízký, aby byl na úrovni, řekněme, která je dnes, on se bude také postupně zvyšovat tak, jak se zdravotnictví rozvíjí. A bude ho potřeba hlídat. Proto pravděpodobně na začátku té reformy ty peníze, které připojí přes ty příplatky pacientů za ten nadstandard, nebudou velké a ty oblasti, kde bude možno si připlácet, se budou teprve vytvářet.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, pardon, podle vás hrozí, že budou lepší péči dostávat ti bohatší?
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak to uvidíme, jak bude vypadat finále, jak to ministerstvo zdravotnictví napíše. V této chvíli je jasně vidět, že problém bude například s tím zvýšením poplatku za hospitalizaci, protože ten se nepočítá do sociálního limitu, čili tam i ti, kteří na to nemají, mají smůlu a v podstatě to musí platit a když si vezmete, že ten člověk bude třeba ležet měsíc v nemocnici, tak jsou to tři tisíce a řada lidí v České republice bohužel žije a musí vyžít s částkami třeba 5, 6, 7 tisíc a když onemocní, tak to bude tedy pro ně hodně tvrdé, protože nebudou mít možnost kam se obrátit a já jsem zvědav, jak si s tím poradíme, protože pak třeba i majitelé nemocnic budou stát před dilema, zda například dát exekuci na nějakého takového člověka, protože nebude mít na zaplacení třeba 6, 9 tisíc za pobyt v nemocnici a toho bych se, toho bych se nerad dočkal.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, z toho vláda nemá obavu, pardon?
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Já to, co říká pan hejtman Rath, respektuji, to je samozřejmě velké riziko a musí se hlídat ta sociální stránka věci, ale když on říká 3 tisíce korun měsíčně, tak já musím říct, že jestliže člověk odejde do domova pro seniory a tam je uložen také třeba na lůžko a dostává často podobnou péči jako v léčebně dlouhodobě nemocných, tak tam sice neplatí ten hospitalizační poplatek, ale za to odevzdává svůj celý důchod. On samozřejmě se tím přesunem do domova důchodů se zbaví bydlení a tím zase ušetří, ale rozhodně zatím ten pobyt v té léčebně pořád je pro toho pacienta levnější, než je ten pobyt v domově důchodců.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si o tom myslí lidé, podívejme se na několik názorů lidí v anketě, která samozřejmě není reprezentativní, ale přesto ilustruje, co řada občanů od reformy zdravotnictví čeká.
osoba
--------------------
Měli by se víceméně zaměřit na to, že sociálně slabší lidi, aby měli lepší přístup k péči, než momentálně je, aby neměli takový poplatky za léky, který k životu hodně potřebují. A nevychází jim na to.
osoba
--------------------
Přístup personálu k pacientům by měl být na prvním místě.
osoba
--------------------
Souhlasím i s tím, že, že si může na některý ty /nesrozumitelné/ připlatit, to jo. No, ale že se stane nějaká velká změna, to, v tom je velká korupce, ty farmaceutický firmy, no, tak na ty asi nemá ani pan ministr nějak jako dlouhou ruku.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte dlouhou ruku na farmaceutické firmy?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, říká se i ve Spojených státech, že farmaceutické firmy, když se rozhodnou, že svrhnou vládu, tak ji svrhnou, takže to je opravdu silné, silný obor.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jen taková odbočka. Pane ministře, spoluúčast, regulační poplatky, to je evergreen, který mnohé lidi děsí. Už to tu zaznělo. Mluvilo se taky o dvousetkorunovém poplatku za návštěvu specialisty bez doporučení. To nakonec ze zákona vypadlo, takže za tento druh péče si lidé nebudou připlácet, nebo kdy to přijde.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
My jsme to tam úmyslně teďka nedávali, aby toho nebylo příliš mnoho a hlavně ten vyšší poplatek za vstup ke specialistovi je svým způsobem něco jako regulace pohybu pacienta po systému. Ten regulační poplatek není pro to, aby se vybraly peníze, i když ty peníze samozřejmě ve zdravotnictví každá koruna je dobrá. Ale je tady proto, aby naznačoval pacientovi, co se od něj očekává, jak se má chovat. A tam, kde se víc platí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, budete chtít časem ten dvousetkorunový poplatek zavést a kdy?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Ano, já bych velmi rád, my budeme psát další novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a byli bychom rádi, aby k ní bylo připojeno něco, jako byl kdysi pojistný řád u pojišťoven, který byl zrušen ještě v raných 90.letech jako neústavní. Takže tohle je potřeba ošetřit a říkat, co musí udělat lékař, kdy mu má předepsat pacientovi lék, kdy mu má předepsat lék specialistovi a podobně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, promiňte, řekněte mi, kdy ten poplatek by mohl být zaveden podle vašich představ.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
To, my máme tu první novelu zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění teďka na úrovni vlády a jakmile projde parlamentem, tak budeme připravovat další novelu, takže to bude v druhé polovině roku.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
V druhé polovině tohoto roku.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
A byli bychom rádi, kdyby to bylo možno od příštího roku, nevím, jestli od začátku roku, ale tak asi v tomto rozmezí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vysoký by tento poplatek mohl být, tento specielní.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, mluvilo se o dvou set korunách, mluvilo se také o 90 korunách, aby ty poplatky byly stejné třeba jako na pohotovosti. To myslím, že bude ještě předmětem debaty.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíš 90 nebo spíš 200.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, já bych byl pro to spíš 200, ale musím připomenout, že by to byl poplatek vstupní jednorázový, ne tak, jak je teďka u lékaře, že se platí za každou návštěvu 30 korun. Ten poplatek by opravdu měl odrazovat od toho, aby pacient svévolně šel ke specialistovi. U nás je potřeba posílit tu sféru praktických lékařů a praktičtí lékaři jsou všude na světě schopni vyřešit banální věci, nepotřebují specialisty a u nás je potřeba tenhle ten režim pracovní zavést. Patří to k těm krokům, které zracionalizují zdravotnictví.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, vaše reakce na tento druh poplatků, který by tedy mohl být zaveden od příštího roku.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Nám se nelíbí, protože samozřejmě považujeme právo lidí, právo pacientů obrátit se na specialistu i v případě, kdy nejsou bohatí, tak to považujeme nebo nemají peníze, tady nemusíme mluvit o nějakém bohatství, jistě 90 korun není známkou bohatství, ale určitě pro řadu lidí, zvlášť těch starších a kteří jsou odkázáni na nějaký invalidní důchod, starobní důchod, to nejsou zase tak úplně bagatelní peníze. Tak těmto lidem v podstatě komplikovat jen proto, že nemají peníze, nejsou dobře situovaní, možnost, aby se obrátili přímo třeba na kardiologa, nebo diabetologa, pokud mají cukrovku a nutit je prostě říkat, vy nemáte tedy peníze, tak si choďte k tomu praktickému lékaři a jenom, když on uzná za vhodné a teď samozřejmě víme, že spektrum praktických lékařů je velmi různorodé, jsou tam skvělí lékaři, jsou tam průměrní lékaři, ale setkáte se tam občas i s problémy a já jsem to řešil ještě jako šéf komory, prostě jsou praktičtí lékaři, který nikoho nikam prostě nepošlou, jsou to naštěstí výjimky, ale jistě já jsem za svoji kariéru potkal stovky pacientů, kteří si stěžovali, že jejich praktický lékař je odmítal kamkoliv poslat. Byť měli třeba i vážné problémy. Například, já nevím, krev v moči a on říkal, že ho nikam nepošle na žádnou urologii.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Opusťme konkrétní diagnózu, pane poslanče, pokud by se ČSSD dostala k moci, řekněte, které ze zvažovaných momentů reformy byste zrušili, kromě poplatků, což se ví.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak samozřejmě ty poplatky, s těmi my máme velký problém a ty bychom rušili či výrazně zredukovali.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste ještě zrušili z reforem, pokud byste se dostali k moci.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak, ono zatím těch reforem moc provedeno nebylo, byla zásadně za ministra Julínka a to nevím, jestli lze nazvat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale znáte plány samozřejmě.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Jasně, nevím, jestli to lze nazvat reformou, ale naprosto zchaotizována léková politika, jo. Ta je u nás teda, to je neuvěřitelný cirkus, co se tam děje.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Z těch plánů, je něco, co by vám.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak to bysme určitě zrušili.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten chaos byste zrušili.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Ten chaos, ano, a zkusili v tom zavést zase nějaký řád a pořádek. Myslím v té lékové politice, protože ten chaos je neuvěřitelný, platíme tady neuvěřitelně vysoké ceny třeba oproti jiným státům, platíme za totéž úplně jiné ceny. No, jak říkám, já nechci použít slovo, nějaké tvrdší slovo, ale je to neuvěřitelný nepořádek v lékové politice. Čili to by byl jeden z našich prvních kroků, udělat v lékové politice pořádek. A pak samozřejmě záleží, co se podaří prosadit této vládě. Například mě velmi nepříjemně překvapilo, že pan ministr se podepsal pod snahu zrušit zákon o neziskových nemocnicích, což je samozřejmě trend pravicových vlád privatizovat ty nemocnice, tento zákon jim dělá určitou vrásku, určitou potíž, protože já tady budu expresivní a myslím si, že ta privatizace je v podstatě rozkradení těch nemocnic. A ten zákon má ambici tomu čelit. Čili pokud dneska vláda ten zákon zruší, tak samozřejmě uděláme vše pro to, pardon, ještě jenom poslední větu, tak my uděláme vše pro to, abychom ty neziskové nemocnice, ten zákon obnovili a zabránili tomu rozkradení.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, prosím, teď jen stručnou reakci na toto a potom bychom se posunuli dále. Ano, pane ministře.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
My máme velký zájem udělat například z fakultních nemocnic neziskové nemocnice, odstátnit je, nikoliv zprivatizovat. To zdůrazňuji, a ten problém s tím zákonem, který tu cituje pan hejtman Rath, ten zákon pochází z jeho dílny, byl napsán velmi rychle, byl to heroický čin, že ho protlačil, ale ten zákon má řadu chyb a pochybností a je rizikový pro ta zdravotnická zařízení, proto k němu byl od začátku velký odpor. Dokonce Ústavní soud část toho zákona zrušil a je potřeba udělat pořádný zákon o neziskových nemocnicích.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zatím vám děkuji. Pojišťovny.
Markéta ŠENKÝŘOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Reforma zasáhne i pojišťovny. Ministerstvo chce taky urychlit vstup neoriginálních léků na český trh. Slibuje si od toho snížení jejich cen zhruba o třetinu. Ušetří tak nejen pojišťovny, ale i lidé. Pacienti si ale ty nejlevnější léky třeba na chřipku budou hradit sami. Zjednodušit a zrychlit by se měla i tvorba cen všech léků. Dodnes není nová asi u poloviny z nich. Doplácí na to jak pacient, tak pojišťovny a ze zdravotnictví tak utíkají miliardy. Reformní plán se dotkne i principu přerozdělování pojistného. Teď se peníze přepočítávají hlavně podle věku pojištěnce a tratí na tom především VZP, která má nejvíc těžce nemocných seniorů a dětí. Nový systém zohlední právě třeba chronické nebo vážně nemocné pacienty. Do budoucna by zdravotnictví nemělo vydávat tolik peněz za nové dostatečně nevyzkoušené způsoby léčby a zároveň více kontrolovat nákupy přístrojů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanec ODS a předseda správní rady VZP Marek Šnajdr, zdravím vás.
Marek ŠNAJDR, poslanec, předseda správní rady VZP /ODS/
--------------------
Hezký večer přeji.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane poslanče, vy jste byl dlouhá léta na ministerstvu, podílel jste se na řadě koncepcí, pokud po nástupu generik, tedy těch neoriginálních léků a po té nové cenotvorbě se ušetří až třetina na těch výdajích, proč se nedařilo třeba za vašeho působení na ministerstvu tyto záležitosti dovést do konce. To muselo být velké, velká, silná lobby ze strany farmaceutických firem, které jste tedy nedokázali čelit?
Marek ŠNAJDR, poslanec, předseda správní rady VZP /ODS/
--------------------
Já si myslím, že je to přesně naopak. Já bych byl velmi skeptický k té jedné třetině, já si myslím, že už je dostatečně dobře známo, že poprvé po dlouhé době v roce 2010 klesly výdaje na léčivé přípravky, které hradí zdravotní pojišťovny, významným způsobem asi o osm procent. Je to jediná nákladová položka zdravotních pojišťoven, která klesá. A procento výdajů na léky, které hradí české zdravotní pojišťovny, je významně podprůměrné a v roce 2010 dosáhlo asi 16 procent. Já bych jenom připomněl i svému kolegu poslanci ve studiu, že v roce 2005 to bylo 20 procent. To znamená, určitě prostor v oblasti lékové politiky máme, ale znova opakuji, léková politika představuje pouze 16 procent výdajů českých zdravotních pojišťoven. Ty zásadní úspory musíme hledat nejen v lécích, ale především v těch největších výdajových položkách, což je především lůžková péče.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Doteď se pojistné přerozdělovalo podle věku, nově se plánuje, že to bude podle diagnóz, jak jsme slyšeli, když tedy zůstaneme u lékové politiky. Na ten stávající systém doplácela právě VZP, protože tedy má nejstarší pojištěnce. Pak neměla žádné rezervy, neměla jak a z čeho ušetřit. Kolik tato změna Všeobecné zdravotní pojišťovně vynese, jestli ji tedy vnímáte jako pozitivní směrem k VZP.
Marek ŠNAJDR, poslanec, předseda správní rady VZP /ODS/
--------------------
Nepochybně, tak, já bych neřekl jenom směrem k VZP, nepochybně úprava nebo zdokonalení systému přerozdělení je spravedlivý krok, protože dnes skutečně zohledňuje pouze věkové průměry nebo věkové standardy a my potřebujeme mezi pojišťovnami zohlednit to, jaké mají, jaký mají podíl, řekněme, těch mimořádně závažných pacientů a tedy i mimořádně nákladných a tam skutečně VZP hraje prim, nebo je pojišťovnou, která má významně nadprůměrný podíl těchto pojištěnců a těchto pacientů a je potřeba to zohlednit. To znamená, tento krok je správný, já mohu v této chvíli avizovat, že v průběhu několika málo dnů společně podáme první technickou část této legislativní úpravy tak, aby začala platit ještě letos. A je samozřejmě na místě se bavit o dalších, dalších variantách, jak to zpřesnit, například použít-li nizozemský model či jiné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanec Marek Šnajdr, děkuji vám, na shledanou.
Marek ŠNAJDR, poslanec, předseda správní rady VZP /ODS/
--------------------
Hezký večer, děkuji.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane poslanče, slyšeli jsme, že důraz by neměl být kladen jen na zlepšování nebo vymycování chaosu v lékové politice, ale hlavně tedy v racionalizaci lůžkové péče.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Víte, já mám pocit, že pan bakalář Šnajdr je strašný popleta, protože on na ministerstvu nebo ministerstvo změnilo metodiku sledování nákladů na léky tím, že přestalo sledovat ty léky dohromady, to znamená i s těmi nemocničními a teď tady pan bakalář Šnajdr před lékárnou, jak stál, tak se radoval, že když si vyřadili mnoho miliard ze statistiky o lécích, tak se raduje, že mu ta statistika klesla. Takže on by se měl podívat na náklady na léky jako celek za celý systém zdravotního pojištění a tam samozřejmě každý rok je poměrně raketový nárůst. Ty náklady na léky u nás rostou někde kolem 8, 7, 8, 9 procent meziročně. Jediný rok, kdy klesly, a to mně pan ministr dá za pravdu, byl rok, kdy jsem byl na ministerstvu já a vedl jsem poměrně tvrdou válku s farmaceutickou lobby, taky mě to stálo spoustu nervů, protože oni neváhali proti mě si najmout pana Hrabovského, který dneska byl najatý proti panu ministrovi zase ze strany lékařů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pan Hrabovský tady není, nemůže reagovat, držme se tedy věcně té stránky.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak jaksi PR proti mně bylo veliké kvůli tomu. Ale co tím chci říci, skutečně v těch lécích je neuvěřitelný chaos, plýtvá se tam a bohužel pan Šnajdr na ministerstvu i dnes je takovým reprezentantem té farmaceutické lobby, té lobby těch silných zahraničních farmaceutických společností.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Držme se věcně toho, o čem mluvíme, pane ministře, centrální lékové seznamy, které se navrhují, které navrhujete, kde budou tedy doporučené léky s dohodnutou nejnižší cenou, vyřeší ten stávající chaos s léky?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak je to jedna, jedna z cest, jak ovlivnit preskripci lékařů. Je to osvědčeno v zahraničí, že pojišťovny soutěží léky a z několika možností vždycky v každé skupině nebo na každou diagnózu vyberou, soutěží ty nejlevnější a hradí ho potom a nepřímo tak nutí lékaře, aby ten lék předepisovali. V některých zemích je vytvořen i jakýsi pozitivní seznam toho, co ta pojišťovna prostě hradí a co ti lékaři, kteří s tou pojišťovnou mají mít smlouvu, tak jim uhradí. To je jedna z mnoha cest. Samozřejmě je pravdou, že ten systém stanovení maximálních cen a úhrad se opravdu nepovedl. Je administrativně strašně náročný, zdržuje všechno, ty léky nejsou zrevidovány, takže to je vše potřeba předělat. My už pracujeme s pomocí našich expertů na tom, aby se ten systém změnil a v příštím roce už by měl být nastolen nějaký nový. Je to mimořádně složitá záležitost, v každé zemi je několik jedinců, kteří té lékové politice rozumí a těm mechanismům té cenotvorby a riziko je samozřejmě v tom, že ti jedinci nejsou nezávislí. Každý hraje za někoho, někdo za nemocnici, někdo za pojišťovny, za pacienty a někdo bohužel i za ty firmy a ti, ty znalosti mají veliké, takže ta hra je opravdu složitá. Ono v tom nárůstu za léky je taky spousta zmatků i pokud jde o informatiku. My jsme viděli v té akci Děkujeme, odcházíme, jak je těžké v této zemi mít přesné počty lékařů, dokonce i přesné počty nemocničních lůžek se liší mezi údaji pojišťoven a podobně je to u léků, protože ony jsou léky sledovány cestou na předpis, ale jsou sledovány i dovozy a část těch léků se vyváží zpátky, protože naopak některé jsou zase příliš levné u nás. Takže ti dealeři je rádi nakupují tady a vyvážejí zpátky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Prvním březnovým dnem, tedy dneškem, měla Českou republiku opanovat největší krize ve zdravotnictví v polistopadové éře. Nestalo se tak. Většina lékařů se nakonec po dohodě s ministrem zdravotnictví do nemocnic vrátila a léčí jako dřív. A o to právě jde. Zůstalo tedy vše při starém? Změní se něco v systému prolezlém korupcí a klientelismem? Doktoři dostanou víc peněz, polepší si ale taky pacient? Na změny, na reformy, na budoucnost zdravotní péče v Česku zacílíme v dnešním speciálním vydání Událostí, komentářů, vítám vás u něj. Ministr zdravotnictví Leoš Heger, dobrý večer.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A stínový ministr zdravotnictví ČSSD, poslanec a hejtman David Rath, dobrý večer.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, je 1.březen, počínaje dneškem se mohlo stát, že by neměl v českých nemocnicích téměř kdo léčit, prožil jste hodně bezesných nocí?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak v posledním týdnu už to bylo docela dobré, poté, co jsme podepsali vzájemné memorandum a co lékaři začali brát výpovědi zpátky, tak bylo jasné, že ta akce tedy usne a svým způsobem je vlastně vyřešená.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A v těch předchozích týdnech jste i vy usínal dobře?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
V těch předchozích týdnech to bylo samozřejmě napínavé a dramatické, strávili jsme spoustu času jednáním, přípravami, takže to bylo.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bezesné noci se konaly?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak občas také.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, připouštěl jste si opravdu možnost, že se lékaři s ministerstvem nedohodnou, co by to provedlo se zdravotní péčí, o tom jste uvažoval? Vy jste asi spal dobře, předpokládám, jako opoziční poslanec.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
V jisté jsem skutečně měl strach a tak úplně klidný jsem nebyl, protože přeci jenom se to týkalo i našich krajských nemocnic, byť jsme nebyli nejpostiženější kraj. Takže z toho mi vůbec dobře nebylo, protože představa, že se ve většině nemocnic vlastně dneska zastaví nebo, chcete-li, zhroutí zdravotní péče, tak ta představa mě dost děsila.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, pane poslanče, celým dnešním speciálním vydáním, vysíláním budete procházet ještě i s dalšími hosty, budeme komentovat reformy a připravované změny. A spolu s námi se dnešního vydání zúčastní taky kolegyně, zpravodajka Markéta Šenkýřová. V prvním vstupu nám řekne, jak to bylo s memorandem, které akci Děkujeme, odcházíme ukončilo.
Markéta ŠENKÝŘOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Hezký večer. Podepsané memorandum zajišťuje pro nemocnice od března dvě miliardy navíc tím, že prostřednictvím vyhlášky lépe hodnotí práci lékařů. Přidané peníze ředitelé rozdělí podle počtu úvazků v daném zdravotnickém zařízení. Platy lékařů se zvednou i díky novým tarifním tabulkám a to nejen nemocničním doktorům, ale i těm v léčebných ústavech, léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v záchranných službách. Tam, kde platové tabulky nemají, se kraje zavázaly, že lékařům peníze také pošlou. Další přidání čeká doktory prostřednictvím reformy v příštích letech tak, aby se jejich mzdy od roku 2013 pohybovaly na jednom a půl až trojnásobku průměrné mzdy. To vše ale s podmínkou, že počet přesčasů nepřesáhne 8 hodiny týdně. Memorandum pak také slibuje další změny, na kterých budou spolupracovat odbory, lékařská komora, odborné společnosti a Asociace sester.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane ministře, kde přesně vezmete peníze na platy lékařů v letech 2011, 2012 a dále. Z rozpočtu víc peněz nepřijde, zajímá mě, kde přesně uvnitř toho systému peníze budete hledat cestou reformy.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak důležité je to, co jste řekla, že to musí být peníze zevnitř systému. Státní peníze nemůžeme očekávat, zejména v té klasické podobě platba za pojištěnce. Takže ten systém se musí zefektivnit, musí se zefektivnit jednotliví poskytovatelé, i když ti na sobě 20 let pracovali, ale ten systém bohužel má spousta vnitřních neefektivit, které je možno odstraňovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
To je takové zaklínadlo neefektivity, jak to přesně bude vypadat.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, tak je třeba u nás známo, že je příliš bohatá síť nemocnic, příliš hustá, ne všechny nemocnice, které jsou nazývány akutní, vykonávají opravdu tu nejakutnější péči, některé jsou na hranici péče následné, takže to je jedna cesta. Pojišťovny musejí začít dělat racionálnější smluvní politiku, například ambulantních lékařů je v některých sférách také příliš mnoho. Nové technologie sem vpadávaly v posledních letech naprosto chaoticky, bez jakékoliv kontroly a mnohé byly uzavírány smlouvy na zařízení, která nebyla nezbytně potřeba, takže těch cest je mnoho.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, souhlasíte jako stínový ministr ČSSD vlastně s těmi plánovanými kroky, jsou podle vás účinnou reformou, účinným nástrojem právě v boji s těmi neefektivitami, jak jsme o nich teď tady ve studiu mluvili?
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Já na rozdíl od pana ministra tu, ty největší neefektivity a ony jsou v tom systému, spatřuji trochu někde jinde než on. Především ve zdravotních pojišťovnách, víte, že já je s oblibou nazývám tlustými pijavicemi na těle českého zdravotnictví. A tady pomáhají, stejně jako pomáhaly v tom středověku, když je lékaři přikládali těm těžce nemocným pacientům, čili pomůžou spíš českému zdravotnictví do hrobu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
K pojišťovnám se ještě dostaneme, prosím, vraťme se k tomu systému, k těm nástrojům, které teď mají získávat ony dvě miliardy.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
To je, čili to je první věc, kde by se měly hledat úspory, to znamená, v těch obrovských byrokratických aparátech pojišťoven. Druhá věc, pan ministr o tom nehovořil, ale to je v lékové politice. Léky, to je skutečně černá díra, kam každoročně dáváme čím dál tím víc a třetí věc je zdravotnický materiál. Opět černá díra, kam mizí obrovské peníze a o tom se příliš nehovoří. Místo toho se hovoří o redukcích lůžek. Já nechci o tom zásadně polemizovat, ale chtěl bych jenom připomenout, že s tím už přišel svého času pan ministr Stráský, který začal hubit lůžka s tím, že říkal, že jich máme hodně a že když jich budeme mít méně, tak ten systém se vylepší. My jich dneska máme podstatně méně, než za pana ministra Stráského a problémy jsou stejné. A tehdejší pan ministr Stráský dneska se snaží hubit kůrovce na Šumavě tím, že kácí lesy a doufám, že bude úspěšnější, než s tou jeho reformou tehdejší zdravotnictví.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, pane ministře, některé recepty jste slyšel z dílny opozice.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak já musím souhlasit samozřejmě, úspory léků, úspory materiálů, je potřeba hlídat tuhle sféru rovněž, je potřeba dělat lepší výběrová řízení, je potřeba kontrolovat léky, které vstupují do našeho veřejného zdravotního pojištění. S tím my se vším počítáme a samozřejmě v tom zdravotnictví jsou některé změny, které jsou potřeba udělat jako klíčové a některé změny, které je potřeba odpracovat, protože to je těch tisíc drobných ďáblů, kde ty detaily nefungují.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
To všechno dnes probereme, netrpělivý v očekávání je taky jeden z odborníků ODS na zdravotnictví, poslanec Boris Šťastný.
Boris ŠŤASTNÝ, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Velmi tlačíme a budeme čím dál tím víc tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby neprodleně předložilo zdravotnickou reformu. Řada těch zákonů, které ministerstvo má předložit, už byla napsána v minulém volebním období občanskými demokraty a není žádný důvod jejich předložení dále zdržovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, exministr Julínek vám umetl cestu podle poslance Šťastného, prolomil tu psychologickou bariéru bezplatného zdravotnictví. To jistě pro vás byla výhoda v tom směrování reformním. Proč to trvá tak dlouho?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak zdravotnický, zdravotnictví je velmi setrvačný systém a není snadné vstoupit do zákonů, my jsme některé věci už v září poslali do vlády a stále ještě nejsou hotové. Ten legislativní proces je pomalý. To za prvé. Za druhé, ne všechny ty zákony, které tam byly připravené minulý garniturami, jsou použitelné. Uplynul některý čas, představy o některých změnách jsou zcela odlišné, já bych třeba uvedl jako příklad zákon o záchranných službách, který byl prezentován jako ten nejsnadnější a připravený v podstatě k tomu, aby se předložila, prošel a ono se ukazuje, že tam jsou postupy financování, které jsou pro dnešní situaci nepoužitelné. Měla se zvýšit ingerence státu například, vede se obrovská debata, ještě se povede, já myslím, dlouho o tom, jaké mají být vlastně dojezdové doby, protože dnešní dojezdové doby jsou napsány ve vyhlášce jako doby do patnácti minut, ale statistiky ukazují, že se zdaleka nenaplňují. Takže měli by se zvýšit, měl by se zvýšit počet středisek výjezdových, ale to je strašně drahé, a ta střediska jsou potom neefektivní. Takže tohle všechno se musí znovu zrevidovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, ještě k těm obecnějším momentům, změny procházejí vlastně napříč vládními resorty, teď přišla jedna taková, mám na mysli zvýšenou DPH. Jak zvýšená DPH zamává celou tou reformou, jak prodraží zdravotnictví, protože tento moment zřejmě musel trochu zkřížit plány v té vaší reformě.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak to zcela určitě, teďka se začíná vést o DPH velmi ostrá debata, zatím v koaliční dohodě je, že DPH zůstane snížené na některé základní potraviny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvme, prosím, o zdravotnictví, jak zamává DPH se zdravotnictvím.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Přicházejí, přicházejí nápady, jako snížit DPH proti tiskoviny a podobně, a to zdravotnictví zatím zůstalo mimo, i když si mnoho lidí myslí, že právě léky a zdravotnické materiály by měly být.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete ho chtít zařadit zdravotnictví, některé položky do snížené DPH?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, určitě, určitě se budeme snažit znovu o tom diskutovat, protože ten rozdíl nebo nárůst, který je odhadnutý dneska velmi hrubě, se pohybuje někde mezi pěti a deseti miliardami, a to je částka, se kterou si zdravotnictví už velmi těžko poradí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přesně byste chtěl do té snížené sazby DPH, pokud jde o zdravotní péči, co byste do ní chtěl dostat. O co se budete snažit.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, tak léky především, léky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Léky a půjdete třeba i proti koaličním partnerům, proti koaličním ministrům? Ty to asi nebudou chtít.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Já si myslím, že ta debata se o tom ještě povede dlouho, to DPH zatím je to nejkontroverznější z přípravy důchodové reformy a nedá se čekat, že by to prošlo hladce, byť je to momentálně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
O kolik DPH prodraží zdravotnictví, pane ministře, máte to už třeba dnes spočítáno, máte představu?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, to je právě těch 5 až 10 miliard.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže o 5 až 10 miliard.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
O 5 až 10 miliard, což je na 200 miliardách jako relativně hodně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, co podle vás by to tedy mohlo udělat nejen s cenami ve zdravotní péči, ale hlavně tedy s lékařskou péčí v úrovni pro pacienta.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
To je samozřejmě velká rána. Ono vůbec debata o tom zvýšení DPH, to znamená zdražení prakticky všeho, bude rána pro občany a tady to bude rána dvojitá. Jednak rána pro zdravotnictví jako takové, především tedy pro nemocnice a další subjekty, které okamžitě začnou platit víc za věci, které potřebují, to znamená, které nakupují. Nemocnice nejsou plátci daně, takže to se okamžitě promítne do dražších léků, ale ty nedostanou od pojišťoven, nebo dostanou a budou v deficitu pojišťovny. Do veškerého zdravotnického materiálu, ale ještě do mnohých dalších komodit, které nemocnice nakupují. Čili skutečně my to odhadujeme na nějakých těch zhruba 10 miliard a to zdravotnictví těžko rozdýchá, ale bude to rána i pro jednotlivé pacienty, protože samozřejmě jim to zdraží konkrétní léky v lékárnách a tam bude zajímavé, co to udělá, protože buď na to bude reagovat stát tím, že zvýší úhrady z pojišťoven, tak to bude okamžitě finanční propad a finanční díra a dluh ve zdravotních pojišťovnách, anebo bude bojovat pro zadlužení zdravotních pojišťoven a přenese to na bedra těch jednotlivých pacientů a pro ty to bude znamenat zdražení léků, tedy vyšší doplatky a poměrně zase značné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím asi souhlasíte.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Já bych k tomu řekl, že je potřeba určitě, je potřeba říci, že se odhaduje to zdražení, které by bylo na potravinách, kdyby nebyla, nebylo to DPH na té nižší hodnotě, že by dělalo asi 7 miliard a je potřeba vidět, že to je sedm miliard rozprostřených na celý národ, zatímco těch 5 až 10 miliard ve zdravotnictví je rozprostřeno na ty nemocné pacienty. Takže tam ta koncentrace toho, nebo ten náraz bude daleko vyšší.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, postoupíme dále.
Markéta ŠENKÝŘOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Odboráři svoje požadavky během 9měsíční kampaně a vyjednávání pozměňovali. Hlavní důvody, proč akci odstartovali, jsou následující. Požadovali třeba zlepšit financování zdravotnictví, to je podle nich dlouhodobě podhodnocené, ročně do něj přiteče kolem 7 procent HDP, přičemž evropský průměr je o tři procenta vyšší. Peníze za děti, seniory a nezaměstnané neodpovídají podle odborů penězům za péči, které tito pacienti spotřebují a proto je nutné, aby i za ně stát dával víc. Nejviditelnějším požadavkem lékařů bylo zvýšení platů prostřednictvím speciální tabulky určené jen pro doktory. Původně chtěli, aby jejich příjmy ještě letos dosahovaly na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. Později svoje nároky snížili na zvýšení o osm až 12 tisíc měsíčně. Doktoři taky apelovali na regulaci přesčasů a zlepšení podmínek pro vzdělávání. Vadil jim i složitý systém pro výpočet cen a úhrad léků, který podle nich v současnosti, skrze něj v současnosti utíkají ze zdravotnictví miliardy a taky nákupy předražených přístrojů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdravím teď předsedu Lékařského odborového klubu Martina Engela, dobrý večer.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, vás nemocnice hodila přes palubu, ale stal jste se, takříkajíc, profesionálním odborářem, placeným předsedou, rozhodně jste neprodělal a taky lékaři tedy díky akci Děkujeme, odcházíme dostanou přidáno. Bude líp taky pacientovi podle vás?
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Tak já bych se chtěl jenom krajně dotknout toho, co jste říkala. Já jsem se zatím žádným placeným odborářem nestal, to ještě předjímáte, je to jedna z variant a ještě rozhodně není realizovaná, takže zatím, prosím, o ní takto nemluvte.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy takhle bude realizovaná, ví se to, pane předsedo, kdy to bude v jednání, jen prosím stručně, kdybysme toto tedy uvedli.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Já si myslím, že to je, že to je v horizontu několika dní, ale v této chvíli to prostě realizováno není.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám za upřesnění.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Takže o tom takto nemluvme. A druhá věc je ta vaše otázka, že jestli se zlepší postavení pacienta, tak já si myslím, že i péče o pacienta tím, že z těch našich 13 bodů vlastně dva byly jenom ryze lékařské, jak bylo zmíněno, jeden byl o penězích, druhý byl o postgraduálním vzdělávání a všechny zbylé spěly ke kultivaci jak systému zdravotnictví a takových 6 z nich spěly ke kultivace jakéhokoliv systému. Čili já pevně věřím, že pokud k realizaci dojde, tak se to projeví kladně i pro pacienty.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemrzí vás, že se nakonec akce Děkujeme, odcházíme redukovala jen na platy, protože na úplném počátku, vy už jste to zmínil, vlastně bylo 13 bodů toho, důvodu toho exodu, byla tam právě i téma rozpadlého systému vzdělávání mladých lékařů, to v té vřavě úplně zapadlo. Nemrzelo vás, že nakonec se celá ta akce redukovala, alespoň z hlediska toho veřejného mínění, na platy?
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
No, ale já si myslím, že je potřeba si položit otázku, proč se to takto redukovalo a toto je odpovědnost vás novinářů a těmi články, které o tom byly psány. To není naše vina, my jsme pořád měli těch 13 důvodů a bohužel ta masáž mediální, která probíhala tady ty dva měsíce letošního roku, tak působila to, že se.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, samozřejmě záleží na tom, jak aktéři nebo organizátoři té akce vystupují, která témata akcentují, co projednávají v rámci nejrůznějších jednání s ministry a podobně. Novináři opravdu jen analyzují a mapují ten sled událostí, které ale modelujete vy.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Ne, tak opravdu to tak úplně není. Víte dobře, že je novinář a novinář. Takže já tady nechci rozpitvávat dál, ale nemyslím si, že je férové to hodit na nás a že to je vina toho, o čem jsme jednali, to vůbec tak není. Víte dobře, že my jsme pro kontinuitu péče.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, moje otázka spíš směřuje k tomu, jestli máte pocit, že ta akce Děkujeme, odcházíme vlastně pomohla nastartovat tedy pozitivně ten proces i v řešení těch dalších sporných otázek, nejen platů, takto to položme.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Tak já pevně věřím, že ano a zároveň jsem velmi rád, že se z Lékařského odborového klubu stalo něco víc, než jedno z 72 připomínkových míst a my skutečně tu svoji roli toho garanta a jaksi hlídače těch změn ve zdravotnictví chceme skutečně důstojně plnit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se podle vás v reformě českého zdravotnictví musí udělat nejdříve, před čím byste varoval, co se nesmí podcenit, aby reforma a její výsledek byl efektivní.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Tak já si myslím, že samozřejmě kromě určení standardů a nadstandardů a jaksi dopadů pro jednotlivé skupiny obyvatel, tak první, co si myslím a v tom si myslím, že je pořád ta, ty nástiny nejsou dostatečně razantní a to je prostě jít razantně do té lékové politiky, změnit ty úniky a samozřejmě už vím, že pan ministr vydal nějaké nařízení pro ty přímo řízené organizace, jak se mají změnit výběrová řízení, jak se mají stát transparentnější a jak se má výrazně zlevnit prostě, mají se odstranit ty kompetátorské firmy a podobně. Čili toto vítám, ale přesto si myslím, že specielně vůči lékové politice jsem zatím nezaznamenal žádný účinný mechanismus.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel, děkuji vám, na shledanou.
Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane ministře, jedna z těch věcí, která byla kritizována, bylo třeba nedodržování zákoníku práce, lékové politice, o které mluvil pan předseda, k té se ještě dostaneme. Řekněte mi, osm hodin přesčasů týdně od příštího roku, to je jeden z těch plánů, ne víc. Pak se mají zrušit dohody o provedení činnosti, na které teď vlastně lékaři slouží přesčasy. Česká správa sociálního zabezpečení si na to hodlá posvítit na ty dohody. O kolik lékařů se tedy budou muset nakonec zvednout stavy, aby rozsah péče zůstal zachován.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že když byl zaveden nový režim do přesčasů s novelou zákoníku práce, tak řada nemocnic, které tu možnost měly, což byly především velké nemocnice, atrahovaly spousty lékařů, ale ty stavy se zvedly tak asi o 20 procent. Po období, kdy byly velké personální restrikce. Těch přesčasů je opravdu hodně a byl to jeden z důvodů, proč ta akce LOKu byla takto úspěšná, já myslím, že tam nešlo jenom o ty mzdy, ale hlavně o to pracovní přetížení obecně. A ty přesčasy k tomu samozřejmě přispívají.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se nebudou muset nabírat lékaři, ani se nesníží rozsah té péče, v tom systému se s tím bude dál pracovat?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, já si myslím, že oni ti lékaři ani nebudou na trhu práce pravděpodobně dostatečné množství.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se sníží rozsah péče, nebo jak tomu můžeme rozumět jako pacienti.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Ta péče se musí racionalizovat. My už jsme začali v letošním roce, kdy nemocnice dostaly úhradovou vyhlášku s paušální platbou, která bude vyplacena v tom objemu, který je domluvený, i v případě, že nemocnice klesnou se svými výkony až o pět procent v té hospitalizační části. A idea je taková, že nemocnice se mohou snažit část těch pacientů nehospitalizovat, snažit se dělat některé výkony ambulantně, buďto u sebe, nebo posílat ty lidi k ambulantním lékařům, kteří nejsou tak úplně přetížení. To je jedna cesta. Druhá cesta je změna normativů, u nás platí normativy, které vznikly víceméně jako nátlakové nástroje pojišťoven na to, aby se nezvyšovala péče. Pojišťovny například u léčeben dlouhodobě nemocných nebo u jednotek intenzivní péče odmítaly nasmlouvávat výkony, pokud ten normativ nebude naplněný a on je někde opravdu přehnaný. Takže tam je další možnost, jak snížit ty nároky na služby. Je tu možnost snížit kvalifikaci lékaře a mít na telefonu pro nemocnici specialistu, který bude k dispozici, přijede, bude-li potřeba tak, jak to v je západních nemocnicích.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a další nástroj, jak se dostat k penězům v systému zdravotnictví, je snížení korupce, klientelismu a korupce, podle Transparency International uteče ročně z resortu z těch celkových 280 miliard až 27 miliard kvůli vnitřním neefektivitám, ale právě taky korupci. Oceňuje ČSSD protikorupční strategii tak, jak ji představilo ministerstvo zdravotnictví? To byl vlastně jeden z dalších bodů, na který ta protestní akce ukazovala.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Tak to se uvidí, já osobně si myslím, že největší problém je náš zákon o zadávání veřejných zakázek, který není protikorupční, to je geniální prokorupční zákon, který funguje v celé veřejné sféře, je tak komplikovaný a tak zatmělý, že v podstatě, a to mně pan ministr asi dá za pravdu, žádná veřejná instituce dnes není schopna veřejnou zakázku si zorganizovat sama. Všechno je tak, jak říkám, zcela neprůhledné, komplikované a to je ze zákona, který je platný zákon, čili já, kdybych měl říci, co je úplně první v nějakém boji s korupcí, tak to není to, co píše vláda bod jeden až 50, ale v podstatě jedna naprosto jednoduchá věc. Zákon o zadávání veřejných zakázek velmi zjednodušit, učinit ho srozumitelným, jasným a v podstatě dát tam takovou selskou logiku, aby ten, který objednává a platí, tak si mohl vybírat toho nejvýhodnějšího zájemce, ale tady je to uděláno tak těmi různými zalepenými obálkami a já nevím, čím vším, že v podstatě tam není možné dělat to, co dělá každý člověk běžně, že když si chce zpravit koupelnu, tak si pozve tři instalatéry třeba a zeptá se jich, za kolik mu to udělají a pak si vybere třeba toho nejlacinějšího.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, nemusíme ale chodit daleko. Případ Centra akutní medicíny v Kladně, ve vašem kraji, postaveno a vybaveno bylo za 2 miliardy, vy jste jako hejtman ceny přístrojů za 300 milionů předražených v těch nákupech tedy revidoval, ale stejně podle těch analýz zůstávají předražené o 50 procent. Víte, jestli může nakonec tuto konkrétní praxi v krajích a v nemocnicích celkově vlastně zajistit nebo eliminovat nějaký zákon, jestli ta praxe vlastně stejně, pokud záleží potom na nejrůznějších momentech v těch posuzovacích jevech a podobně, jestli to vlastně může nějaký zákon vůbec spasit.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
No, určitě, protože k tomu výsledku, to začal můj předchůdce, za ODS se tam vysoutěžila kompletně stavba budovy i přístroje a těsně před tím, než my jsme nastoupili na kraj, tak podepsal i smlouvy. Myslím si, že jsme jediný kraj, který zavedl aspoň pracovní skupinu, která takzvaně hodnotí ceny obvyklé, já bych to doporučil panu ministrovi, jak ceny stavebních prací, tam je to jednodušší, protože na to jsou tabulky, dokonce i počítačové programy. Takže se snažíme spořit na stavbách a současně jsme se snažili všechny přístroje nějakým způsobem.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejně to ale zůstalo o 50 procent předražené podle analýz.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
No, počkejte, ono to je složitější, že jo. No, podle analýz, já jsem bohužel ty analýzy neviděl, tak samozřejmě těch položek, co se tam nakupovalo, bylo za 300 milionů, čili to jsou stovky, stovky položek. To samozřejmě nepočítá hejtman, protože já tomu ani nerozumím, já nevím, kolik stojí určitý typ ventilátorů. Čili to dělala ta pracovní skupina, která pro nás těch 300 milionů projela a zjistila, že tam je 80 milionů navíc, jakoby nad ceny na trhu obvyklé. Ale v jaké já byl situaci. Podepsaná smlouva našimi předchůdci, která byla platná, takže jsem začal vyjednávat s těmi dodavateli, byla to docela složitá, tvrdá jednání a jsem vůbec rád, že nakonec se nám je podařilo přesvědčit a nemuseli, oni měli platné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Alespoň tímto způsobem.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Rozumíte, oni měli platné smlouvy, čili oni, kdyby nás žalovali, tak těch 80 milionů prostě z nás vysoudí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Toto je konkrétní případ v jednom kraji. Pane ministře, i když bude nákupy posuzovat jakákoliv komise, i tady to tedy zřejmě, jak říká pan hejtman, posuzovala nějaká komise a v těch dalších případech třeba ministerská, vždycky se prostor pro korupci najde, obzvlášť v Česku, kdo může posoudit adekvátnost cen, je tu pár firem na trhu, ty kartelové dohody stejně mohou být mezi nimi uzavírány. Jestli ta vaše protikorupční strategie v tom konečném efektu nakonec nějaký výsledek přinese.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
No, tak jak to řekl pan hejtman Rath, uvidí se. Já mu můžu udělat radost. My už jsme opravdu zařídili, aby ceny byly zveřejňovány a doufáme, že z toho vznikne jakási tabulka u léků, materiálů, u některých přístrojů, co by mělo být standardní. Těch kroků je potřeba udělat víc. Já nemyslím, že ten zákon je tak strašně složitý, aby nešel administrovat, třeba uvnitř nemocnice větší, kde může vzniknout nebo řada nemocnic má vlastní oddělení, ale pravdou je, že v tom je spousta nejistoty a že některé nálezy úřadu pro dohled nejsou způsobeny jenom liknavostí těch nemocnic nebo korupčními snahami, ale také nejistotou ve výkladu zákona. Je to opravdu složité. A tady bych připomněl ještě jednu věc, ty nákupy je potřeba hlídat nejenom, pokud jde o ta vlastní výběrová řízení a obchodní jednání, ale je potřeba hlídat i ty lékaře, kteří si kladou požadavky, to každý ředitel nemocnice ví a pan hejtman Rath jistě to zažil taky v té své funkci vysoké, že prostě ty lékaři chodí, tlačí a chtějí to nej, nej a protože medicína je strašně široká a má mnoho oborů a mnoho přístrojů a materiálů, tak je opravdu málo lidí, kteří rozumí úplně všemu a ty referenční ceny a referenční vybavení se získávají těžko, takže tam lze ty náklady také velmi předražit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalším bodům reformy.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a podíváme se za hranice. Také slovenské zdravotnictví se topí v problémech. Celkový dluh v resortu představuje zhruba 220 milionů eur, což je v přepočtu téměř 5,5 miliardy korun. Lékaři na Slovensku patří k jedněm z nejhůře placených v rámci Evropské unie. V uplynulých dnech navíc situaci vyhrotilo jednání zdravotních pojišťoven, které začaly vypovídat lékařům smlouvy. Také na Slovensku je proto možné očekávat protesty. První z nich by se měl uskutečnit už za týden. Petici za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek s hrozbou následných protestů rozběhly na Slovensku také zdravotní sestry.
Ladislav KEREKEŠ, redaktor
--------------------
Přeplněné čekárny, nespokojení pacienti, zadlužené nemocnice, slabě placený personál. Napětí ve slovenském zdravotnictví stoupá. Lékaři se proto rozhodli protestovat.
Andrej JANCO, prezident Slovenské lékařské unie specialistů
--------------------
Je to alarmující stav, který dospěl k situaci, kdy prakticky nejsme schopni reprodukce svého vybavení své pracovní síly.
Ladislav KEREKEŠ, redaktor
--------------------
Už 9.března chtějí proto zastavit práci, nejprve jen na hodinu pro výstrahu.
Andrej JANCO, prezident Slovenské lékařské unie specialistů
--------------------
My nejsme ochotni plány velkých investorů ve slovenském zdravotnictví zaplatit životy svých pacientů, ani nejsme schopni zaplatit je svými vlastními životy.
Ladislav KEREKEŠ, redaktor
--------------------
Lékaři na Slovensku naposledy stávkovali před 5 lety, po týdnu však soud jejich protest zakázal. Dnes žádají změnu systému financování zdravotnictví a též vyšší platy. Oproti českým lékařům berou zhruba o třetinu méně.
Peter KRCHO, ředitel Dětské fakultní nemocnice v Košicích
--------------------
Všichni dobře víme, že na Slovensku lékaři nejsou optimálně ohodnocení, myslím, že tam je velká rezerva především v hrazení té práce, té náročné práce, kterou vykonávají.
Ladislav KEREKEŠ, redaktor
--------------------
Ministerstvo se však brání, tvrdí, že za současný stav ve zdravotnictví můžou jejich předchůdci. A lékaře vyzývá, aby se k protestům nepřipojili.
Katarína ZOLLEROVÁ, mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví
--------------------
Mrzí nás, že Slovenská lékařská unie specialistů namísto konstruktivního dialogu zvolila takovouto výzvu, kterou vlastně dokázala, že nemá problém hazardovat s lidským životem a s lidským zdravím.
Ladislav KEREKEŠ, redaktor
--------------------
Navzdory nespokojenosti však hromadné výpovědi, ani odchod lékařů ze Slovenska nehrozí. Jiné to však může být v případě sester. Ty sice zatím rozběhly jen petici za zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek, pokud neuspějí, chtějí protestovat dále, včetně výpovědí a odchodů do zahraničí. Z Bratislavy Olga Baková a z Košic Ladislav Kerekeš, Česká televize.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu vítám Milana Markoviče, českého lékaře, který pracuje v Rakousku, vítejte ve speciálním vydání komentovaných Událostí.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Děkuji.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se daří českým lékařům v Rakousku, jaké jsou výhody, jaká jsou úskalí.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Co se týče výhod, bych zdůraznil především kontakt s moderní, dalo by se říct nejmodernější medicínou. Jako jsou konzervativní postupy, operativní postupy, i vlastně motivace, co se týče vedení zdravotnických zařízení, které opravdu vyžadují další vzdělávání, existuje tam i instituce takzvaného postgraduálního diplomu, který je opravdu vyžadovaný, který je každé tři roky lékařskou komorou kontrolován a opravdu vyžadován. Samozřejmě neopomenutelná je i ta ekonomická stránka. Co se týče úskalí, snad za nejzávažnější bych považoval stránku jazykovou. Doporučoval bych.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro české lékaře.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Pro české lékaře samozřejmě, doporučoval bych opravdu dobré, dobré znalosti cizího jazyka, poněvadž v kontaktu s pacientem nějaká ta chybička se dá omluvit, ale velikou část té práce hraje administrativa. A pokud tam lékař nějakou chybu udělá, tak ta pro něj může mít velice nepříjemné a neblahé následky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v Rakousku pacient víc klientem, než je v Česku?
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Pacient se v Rakousku dostává do pozice klienta, poněvadž zdravotnická zařízení o něj opravdu soutěží, váží si ho a snaží se mu poskytnout opravdu maximum té nejlepší medicíny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je systém, systém vedení nemocnice ze strany managementu jiný než v Česku?
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Ne, ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je stejný, mě zajímá, jestli třeba tam nadřízení drží své podřízené stejně jako v Česku v loajalitě nástrojem osobního ohodnocení například.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Něco takového tam neexistuje. Tam si, dalo by se říct, že lékař si váží svého postu a snaží se opravdu o to maximum.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jinak vlastně ten systém vedení nemocnice je podobný v Rakousku jako v Česku.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Je obdobný, je obdobný, ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké rozdíly žádné byste vůbec nemohl najít?
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to spíš v tom vztahu nastavení mezi tedy lékaři a mezi podřízeným a nadřízeným.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Ano, ano. Snad ještě intenzivnější role managementu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem?
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Management kontaktu s pacientem, i vlastně management různých úsporných zařízení a podobně, kde jsou vlastně všichni pracovníci aktivně do toho zapojováni.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je jiný vztah mezi lékaři a pacienty, pokud byste mohl porovnat právě Česko s Rakouskem.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Jak jsem říkal, pacient se dostává vlastně do pozice klienta a z toho se odvíjí i vztah lékaře k tomu pacientovi, není vůbec výjimkou, nebo, lépe řečeno, už patří k takovému zlatému standardu, pokud pacienta přijímáte, postavíte se, podáte mu ruku, představíte se mu a potom s ním vlastně komplet celé jeho, celý jeho problém projednáte. Ale projednáváte to tím stylem, že vlastně to není jakoby diktování, ale to je rozhovor. A i ten pacient musí být absolutně informován, jsou tam opravdu rozsáhlé formuláře, které s tím pacientem musíte projít, na konci tohoto vy s ním provedete ještě závěrečný rozhovor, který musíte zase zaznamenat a oba dva podpisem stvrdíte, že tato vlastně část té péče byla vykonána.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, že toto v Česku chybí, že k tomu nejsou lékaři v Česku vedeni, nebo že to pacienti nevyžadují?
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
To si nedovolím z toho důvodu, že jsem prakticky mimo tady dění, nedovolím si to komentovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pracovní podmínky lékařů se hodně liší, jsou třeba po lékařích v Rakousku vyžadovány dlouhé služby, přesčasy a podobně.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Dříve to bylo, ale už asi dva roky je v platnosti zákon upravující tuto pracovní dobu, který zakazuje kumulaci služeb, ohraničuje maximální hodinovou výši toho úvazku. A co se týče týdne, i co se týče dlouhodobého průměru.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nic nadstandardního nad rámec toho úvazku není od lékařů vyžadováno.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Ne, ne, ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám děkuji, že jste přišel, dobrou noc přeji, na shledanou.
Milan MARKOVIČ, český lékař pracující v Rakousku
--------------------
Děkuji.
Markéta ŠENKÝŘOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Lékařské protesty zasáhly i ostatní sousedy. Německo řešilo zdravotnickou krizi v první polovině roku 2006. Odkládaly se plánované operace a omezoval provoz klinik. Lékařské odbory nakonec vymohly zvýšení platů komunálním lékařům o 10 až 13 procent, zlepšenou ochranu pracovních míst, navýšení příplatků za pohotovost a omezení maximální délky pracovní doby. Příslib lepších mezd dostali později i lékaři fakultních nemocnic. Polští doktoři protestovali hned několikrát, v dubnu 2006 si vypomohli, vymohli zvýšení platů zhruba o třetinu. Později si ale stěžovali, že se jim peníze navíc rozplynuly v hrubé mzdě a příjem se jim nezlepšil. Proto v roce 2007 a 2008 následovala další vlna stávek. Část nemocnic v zemi pracovala jako ve svátek, odkládaly se plánované operace a lékaři nevypisovali dokumenty. V některých zařízeních dokonce hrozila evakuace pacientů. Ve většině nemocnic se podařilo uzavřít kompromis až poté, co dva dny lékaři nepřišli do práce. Doktorům se v té době připisovaly desítky mrtvých pacientů a protesty se podepsaly na jejich profesní pověsti.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane ministře, jak se bude v toku času zvyšovat spoluúčast v Česku, na co se musejí čeští pacienti v těch následujících letech připravit.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Tak já si myslím, že ta spoluúčast, která je dneska kritizovaná ve formě těch regulačních poplatků, se nějak dramaticky zvyšovat nebude a pokud někde bude, tak se bude hlídat ten sociální limit, aby ti pacienti se opravdu nedostávali do nějakých životních problémů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik procent se spoluúčast může dostat v těch budoucích letech.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
To, že se, já si myslím, že to zvýšení oproti současnému stavu v nejbližších letech bude tak o deset procent. Já jsem totiž přesvědčen, že tam, kde se ten prostor vytvoří u těch nadstandardů, že si bude moct pacient zaplatit lepší materiál, nebo nějaký výkon na lepším přístroji, když by se mu to líbilo a není to medicínsky úplně nezbytné, takže on spíš bude lidi odrazovat od těchto výkonů a ty výkony jsou dneska hrazeny pojišťovnami běžně a docela zbytečně. Takže tam by se mělo ušetřit na veřejném zdravotním pojištění a ušetřit se na ty pacienty, kteří nemají možnost si připlatit, aby ten jejich standard byl slušný. To, co si vybere, asi nebude moc.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, končí doba, kdy každý dostal stejně kvalitní léčbu bez ohledu na peníze?
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
To je špatně. Jednak je to protiústavní a jednak my bychom skutečně měli zajistit, že pokud lékařská věda systémem, kterému se říká evidence based, tedy na důkazu založeném poznatku, řekne o něčem, že to zachraňuje život, že to skutečně zásadním způsobem pomáhá tomu pacientovi, tak tuto metodu, byť by byla sebemodernější a sebedražší, tak bychom měli umět zajistit každému, kdo ji potřebuje. Tam je problém skutečně roztřídit ten balík těch různých výkonů a léků a materiálů, co je tedy a má ty vědecké důkazy, že skutečně lidem zásadně pomáhá a co je taková trošku, řekněme, ta nadstavba a my tomu říkáme placebo nebo máte spoustu nových drahých postupů a léků, které mají úplně identický výsledek, jako ty starší, přitom jsou třeba tisícinásobně drahé. Ale pak máte nové léky, které jsou tisícinásobně drahé a přicházejí s úplně novou kvalitou. To znamená, zachraňují životy lidem, kteří by ještě před pár lety zemřeli. A to je naší povinností, takto umět takzvaně třídit to zrno od plev a to neumíme často.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, poslední stručná reakce na tu protiústavnost, která tu zazněla.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Já si myslím, že nehrozí, že by se sem nedostaly technologie, které jsou, jak říkal pan poslanec Rath, evidence based. Je to věčný boj medicíny, ale ty technologie, které jsou opravdu účinné a jednoznačně se to na nich pozná, tak ty se vždycky dostanou do medicíny, ať je restrikce peněžní jakákoliv a bylo tomu tak i dřív za socialistické medicíny, jakkoliv nebyla ideální. A bude tomu i tak do budoucna a my se budeme snažit zbavit těch metod, které nejsou úplně jednoznačné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám děkuji za účast ve speciálním vydání, které jsme věnovali zdravotnictví. Děkuji vám a dobrou noc přeji, na shledanou.
David RATH, stínový ministr zdravotnictví, poslanec, středočeský hejtman /ČSSD/
--------------------
Díky, na shledanou.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
--------------------
Dobrou noc.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Speciál věnovaný českému zdravotnictví na konci protestní akce Děkujeme, odcházíme taky končí. Za celý tým se s vámi loučím a zítra u běžného vydání na shledanou.
ČT 24, 1. 3. 2011, Pořad: Události, komentáře
