Hanáková: Vzít, či nevzít?

Vzít, či nevzít? Taková otázka už několik dní trápí poslankyni Alenu Hanákovou. Kolegové z hnutí Starostové a nezávislí (ve sněmovně společně s TOP 09) jí totiž nabídli, aby usedla do čela rezortu kultury, které musel kvůli utajenému bytu na Floridě opustit ministr Jiří Besser. "V této chvíli bych řekla, že se to spíš překlápí na stranu toho ano," říká nenápadná Hanáková. A jaké má vystudovaná učitelka na prvním stupni pro takovou funkci předpoklady? I na to odpovídala v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Už jste se rozhodla, jestli přijmete nabídku stát se ministryní kultury?

V pondělí je celostátní výbor STAN. Bude schvalovat lidi, kteří by na tento post měli jít. Takže i kdybych se teďka nakrásně rozhodla, že ano, ještě to neznamená, že to tak musí dopadnout.

Kdybyste ale měla mluvit jen za sebe, máte o ten post zájem?

Ještě mám prostor k tomu, abych dál přemýšlela a kladla na misky vah pro a proti. V této chvíli bych ale řekla, že se to spíš překlápí na stranu toho ano. A jsem ve fázi, že zpracovávám, co přinese pro mě, pro můj život i tu práci samotnou to, že řeknu "ano, souhlasím s touto kandidaturou". 

Je to takové pozlátko, tři dny slávy a pak jenom práce. A pokud je člověk alespoň trochu poctivý sám k sobě, zvažuje, jestli bude schopný tu práci vykonávat tak, aby byl přínosem nebo aby alespoň neškodil, když to řeknu velmi jednoduše.

Můžete ty misky vah popsat? Co je na straně toho ano?

To, že dejme tomu mohu přinést nový způsob, já nevím, komunikace. Některé nové myšlenky, které, věřím, že v každém občas jsou, a věřím, že budou i ve mně. (smích) Že můžu podpořit lidi, kteří mi věří, a že jim můžu něco nabídnout. Pak si myslím, že kultura jako taková je velmi zajímavá, pěkná. Kulturní věci mám ráda a myslím si, že pomoc potřebuje. Vždycky ji potřebovala. Ať už to bylo před několika sty lety a bude to i dál. Kultura je na tom tak, že sama za sebe by nemohla přežívat. Potřebuje ty, kteří jí budou pomáhat.

A co je na misce vah na straně případného ne?

Každý si chce uchovat nějaký osobní život. A k tomu, aby byl kvalitní, aby vás naplňoval, potřebuje většina lidí svoji rodinu, prostředí, místo, kam patří. A v případě, že přijmu tuto kandidaturu, tak se celé to soužití posune někam jinam. Druhá část toho ne se týká náročnosti práce, která by mě čekala. Vstoupit na takový post není vůbec jednoduché. Je to takové pozlátko, tři dny slávy a pak jenom práce. A pokud je člověk alespoň trochu poctivý sám k sobě, zvažuje, jestli bude schopný tu práci vykonávat tak, aby byl přínosem nebo aby alespoň neškodil, když to řeknu velmi jednoduše.

Jaké máte předpoklady pro funkci ministryně kultury? Jaký je váš vztah ke kultuře?

Celý svůj život jsem s kulturou nějakým způsobem ve spojení. Ať už to bylo z rodiny, kde rodiče byli kulturní lidé, přestože velmi obyčejní. Chodili jsme do divadla, na koncerty… Pak jsem studovala střední pedagogickou školu, kde jsem měla jako hlavní obor výtvarnou výchovu. Tam byl hlubší základ ke kultuře jako takové. Což pokračovalo tím, co jsem dělala - pedagogická práce s tímto zaměřením je hodně o kultuře. I samotný život jako takový. A protože mě to k tomu táhlo, tak kdybych jen rychle vzpomínala: Ať už je to loutkové divadlo, ve kterém jsem pracovala, různé pořady, které jsem dělala, návštěvy různých představení. Léta jsem pracovala mezi ochotníky. Nejenže jsem s nimi byla v divadle ve spojení lidsky, ale také jsem vyráběla kulisy. Něco jsem se také pokoušela hrát, nicméně to mi moc nejde.(smích) Jako starostka města jsem se díky tomu, že Vizovice mají městkou památkovou zónu, přirozeně zabývala problematikou těchto zón. Byla jsem v jedné z pracovních skupin ministra kultury Jedličky.

Kulturní věci mám ráda a myslím si, že pomoc potřebuje. Vždycky ji potřebovala. Ať už to bylo před několika sty lety a bude to i dál. Kultura je na tom tak, že sama za sebe by nemohla přežívat. Potřebuje ty, kteří jí budou pomáhat.

Máte nějaké manažerské schopnosti?

Po deseti letech v politice, osmi v komunální politice, tam asi nějaké budou. Když jdete do něčeho nového, nikdy nevíte přesně, co vás čeká. A je to možná štěstí. Protože kdybychom věděli, co nás čeká, do spousty věcí bychom vůbec nešli. 

Umělci sepsali dopis, ve kterém žádají za nového ministra Iva Mathé. Co na to říkáte a myslíte, že to vezmou starostové v pondělí v potaz?

Tu zprávu jsem zachytila. Je to přirozené, protože pan Ivo Mathé je člověk, který je tady známý, dlouhé roky pracoval na různých rezortech. Takže i co se týká části kulturní obce, tak s nimi byl ve spojení. Oni ví, o koho jde. Z druhé strany vím, že pokud byl ministr Besser za starosty, tak je samozřejmě taková snaha, aby byl nahrazený zase starostou, aby tam měli svého zástupce.