Ministryně kultury požádala ředitele Národní knihovny, aby zarazil projekt digitální knihovny, než se vyřeší všechny výhrady.
Dva dny poté, co Alena Hanáková vystřídala ve vedení ministerstva kultury Jiřího Bessera, napsala řediteli Národní knihovny Tomáši Böhmovi. V dopise ho žádá, aby zatím odložil signaci takzvaného akceptačního protokolu k prováděcímu projektu na Národní digitální knihovnu. Pokud by Böhm dokument podepsal, Národní knihovna by de facto schválila řešení digitalizace, jaké navrhla společnost Logica. Kritici tohoto - dosud v podobných podmínkách nevyzkoušeného - řešení spoléhají na to, že dokud není protokol přijat, existuje stále naděje, byť malá, že může být smlouva s Logikou vypovězena.
Na projektu Národní digitální knihovny, který vyjde celkem na 300 milionů korun, spolupracují dvě největší české knihovny: Národní knihovna a Moravská zemská knihovna v Brně. Většina nákladů - 255 milionů korun - je hrazena z Integrovaného operačního programu Evropské unie, zbylou část - 45 milionů korun - poskytne z rozpočtu ministerstvo kultury.
Kritici dosud nevyzkoušeného řešení ochrany dokumentů stále věří, že by mohla být smlouva s Logikou vypovězenaNa začátku července 2011 vyhlásila Národní knihovna soutěž na systémového integrátora, který má zajistit vybudování technické infrastruktury, masovou digitalizaci dokumentů, jejich trvalé uložení a zpřístupnění. V tendru zvítězila právě Logica, jež postavila projekt na spolupráci s berounskou dceřinou společností firmy Albertina icome Praha (AiP), která má zajistit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. Právě angažmá AiP a jejího řešení, jež nemá pro požadovanou aplikaci žádné reference, vzbudilo největší překvapení a nevoli v odborných kruzích.
Smlouva s Logikou byla podepsána 26. října. Reakce knihovníků následovala poté, co se s dlouho utajovaným vítězným řešením mohli seznámit. Odezva u mnohých byla radikální a vyvrcholila praktickým rozpadem týmu, který měl projekt Národní digitální knihovny několik let na starosti. Výhrady však nezaznívaly jen zevnitř instituce, ale i zvenčí. Ke kritikům se připojila nová ministryně kultury Alena Hanáková.
V dopise z 22. prosince adresovaném Böhmovi, který má ČESKÁ POZICE k dispozici, Hanáková mimo jiné konstatuje, že se seznámila s aktuální situací projektu i s "jistými problémy", jež ho provázejí. "Aniž bych chtěla tuto svoji žádost zatěžovat detaily, musím uvést, že i já mám jisté pochybnosti o plné funkčnosti řešení podle prováděcího projektu. Proto Vás, vážený pane generální řediteli, žádám, abyste nepodepisoval akceptační protokol týkající se prováděcího projektu, dokud se nepodaří vypořádat všechny připomínky, které byly k prováděcímu projektu formulovány," píše Hanáková.
Již nyní má digitalizace zhruba dvouletý skluz Vedení Národní knihovny reagovalo na dopis Hanákové tiskovým prohlášením. "S vědomím důležitosti projektu Národní digitální knihovna pro české knihovnictví byl ze strany generálního ředitele NK ČR přivítán zájem ministryně kultury o tento projekt a zároveň byla přivítána shoda postojů neschvalovat prováděcí projekt do doby vypořádání veškerých připomínek k němu vznesených. Stejně jako paní ministryně, tak i generální ředitel NK ČR má na paměti efektivní a hospodárné využití prostředků ze státního rozpočtu či z fondů EU," uvádí se v něm.
Kdyby nešlo o projekt za více než čtvrt miliardy korun, dalo by se říci, že má vedení Národní knihovny smysl pro černý humor. Již nyní má digitalizace zhruba dvouletý skluz. A vypořádávání připomínek její start ještě posune. Dle harmonogramu, který je zveřejněn na internetu, se měl projekt začátkem letošního roku z přípravné a investiční etapy posunout do takzvané poloprovozní fáze zahrnující ověřovací provoz. Jenže se tak nestalo a otázkou je, kdy tomu tak bude.
Jak již dříve informovala ČESKÁ POZICE, o výběru systémového integrátora Národní digitální knihovny (NDK) jednala 7. prosince Ústřední knihovnická rada, která vyjádřila silné znepokojení nad odchodem špičkových, mezinárodně renomovaných odborníků NDK. Rada rovněž vyslovila pochybnosti o zvoleném řešení v NDK.
Obdobně se vyslovila také Rada knihovny AV ČR i Dozorčí rada Knihovny AV ČR. Ve společném dopise ministryni Hanákové z 19. prosince konstatují: "Rady vyjadřují vážnou obavu nad tím, že připravované řešení nebude schopno dostát předpokládaným parametrům, a tím ohrozí budoucí kvalitní péči o digitální obsah doručený nejen Národní knihovnou, ale celým systémem knihoven." Zmiňují též znepokojení nad odchodem podstatné části týmu, který projekt velice odpovědně řadu let připravoval".
Dle zdrojů ČESKÉ POZICE vyjádřili odborníci k prováděcímu projektu zpracovaném Logikou, který podrobně rozebírá jednotlivé technologické postupy a technická řešení, několik set připomínek. Vedení Národní knihovny tvrdí, že projekt vybraný v tendru na systémového integrátora byl "zcela v souladu s požadavky zadávací dokumentace a schválenými cíli projektu Národní digitální knihovna". Připomínky nicméně nepopírá.
"Připomínky vznesené v rámci připomínkového řízení jsou převážně technicko-odborného charakteru a týkaly by se všech vybraných nabídek," tvrdí Tomáš Svoboda, který je od února 2011 koordinátorem projektu Národní digitální knihovny. Svoboda předpokládá, že se do 10. ledna podaří vyřešit všechny podněty pracovní skupiny, a "tudíž bude realizace projektu probíhat v předpokládaném časovém plánu". Se Svobodovými slovy ale oponenti polemizují
Nikdo z vedoucích pracovních skupin ani Moravská zemská knihovna údajně zatím nedoporučili akceptaci prováděcího projektu. "Jako zástupce partnera projektu jsem předal generálnímu řediteli Národní knihovny stanovisko Moravské zemské knihovny (MZK), které doporučuje plné využití smluvní lhůty pro připomínkování a které nesouhlasí s případnou akceptací návrhu s nevypořádanými připomínkami," uvedl pro ČESKOU POZICI Petr Žabička, náměstek ředitele MZK.
Národní knihovna přišla o možnost získat kvalitní, vysoce výkonné a dlouhou praxí ověřené softwarové nástroje, tvrdí jeden z kritiků projektuPřipomínky k prováděcímu projektu byly dvojího druhu - technické a dále ty, které se týkají koncepce projektu. "Vítězná nabídka obsahuje velké procento vlastního vývoje, což bylo již dříve vnímáno jako vysoké riziko," tvrdí Jiří Polišenský, vedoucí pracovní skupiny pro digitalizaci s tím, že jde o jeho osobní stanovisko, nikoliv Národní knihovny. "Národní knihovna přišla o možnost získat kvalitní, vysoce výkonné a dlouhou praxí ověřené softwarové nástroje," dodává Polišenský. Dle jeho názoru se technické připomínky podaří vypořádat do poloviny ledna. "Koncepční budou většinou zahrnuty do rizik a budou hledány cesty, jak tato rizika minimalizovat," domnívá se.
Dva nezávislé zdroje ČESKÉ POZICE tvrdí, že dle původních plánů měl být prováděcí projekt přijat 23. prosince. To, že zatím akceptován nebyl, zřejmě způsobila výměna ve vedení ministerstva kultury. Na dotaz, zda je reálné, aby se podařilo všechny připomínky k projektu vyřešit, odpověděl Jiří Polišenský: "Preferuji řešení postavené na využití ověřených nástrojů. Nové hodnocení nabídek by asi bylo řešením, které by se dalo realizovat v čase, který ještě zbývá. To je ale hlavně právní problém."
ceskapozice.cz, 5. 1. 2011
