Hanáková: Největším neštěstím je osamělost
Rozhovor s ministryní kultury Alenou Hanákovou
Co nejvíc nesnášíte?
Jednání do pozdní noci a následné časné ranní vstávání.
Co je podle vás největším neštěstím?
Zůstat osamělý.
Komu byste udělila never more?
Všem podrazákům, závistivcům a nepřejícným.
Kde jste byla 17. listopadu 1989?
Během dne v práci, večer doma s rodinou. Dodneška si pamatuji na překvapení a radost, které u nás zavládly.
Kde jste byla 11. září 2001?
V zaměstnání. Během přestávky mi známí volali, ať si pustím televizi. Nejdřív jsem si myslela, že vysílají katastrofický film. Když jsem pochopila, že nejde o filmové záběry, byla jsem opět překvapena. Tentokrát to bylo ale děsivé.
Povolila byste euthanasii?
Měla bych s tím dost velký problém.
Kouřila jste marihuanu či užívala jiné drogy?
Ne, nekouřím ani normální cigarety. Jakýmkoliv drogám, včetně alkoholu a kávy, se vyhýbám. Vítězí u mě čaj.
Zakázala byste po tragédii v japonské Fukušimě jaderné elektrárny?
Ne, kromě alternativních zdrojů jde pořád o nejekologičtější výrobu energie. Problematická je spíše úroveň zabezpečení této výroby.
Obnovila byste trest smrti?
Ne.
Kterými historickými postavami pohrdáte?
Krutými a krvelačnými.
Váš oblíbený skladatel?
Antonio Vivaldi, Antonín Dvořák a Ilja Hurník.
Váš oblíbený spisovatel?
Mám ráda básně, nedávno jsem četla výběr z díla Éluarda, Apollinaira a Préverta a byla jsem opět okouzlena. Z našich autorů Josef Kainar a František Halas. V próze je mým favoritem Hemingway. A teď i soudce Josef Holcman ze Zlína, který píše povídky či fejetony.
Jak byste chtěla umřít?
V pravý čas, rychle, pokud možno vesele a mezi svými nejbližšími.
Existuje Bůh?
Ano. Díky Bohu.
Reflex, 19. 4. 2012, str. 86