Dobrý den, vítám vás u Interview ČT24. Vláda zítra bude počítat, jakou má podporu poslanců. S největší pravděpodobností přežije, ale ve finále může ohrozit své vlastní klíčové zákony, pro které by třeba potom nenašla dostatek hlasů. Jedním z nich by mohl být i návrh na vyrovnání s církvemi. A naším dnešním hostem je Alena Hanáková, ministryně kultury, dobrý den.
Dobrý den.
Paní ministryně, asi nejviditelnějším počinem vašeho resortu v tuhle chvíli jsou bezpochyby církevní restituce, ty jsou ve sněmovně před druhým čtením. Zatím je ale neprojednal ani ústavněprávní výbor Senátu. Zítra bude vláda hlasovat o podpoře. Může se stát, že dostane důvěru, ale neprojdou církevní restituce?
Já předpokládám a jsem o tom přesvědčená, že mají šanci projít. Jistě, stát se to může, ale já mám, já jsem přesvědčená o tom, že mají šanci.
No, dobře a vy máte slíbeno od těch nezařazených poslanců, kteří budou podporovat vládu.
Mně osobně nikdo nic neslíbil, ale já předpokládám a věřím tomu, že tak zásadní zákon, který čekal 20 let na to, aby vůbec byl schválen, aby vůbec prošel, má šanci a má právo, aby schválen byl.
A myslíte, že to někdo slíbil premiérovi? Nebo máte takové informace, zajímala jste se o to?
Já nevím, kdo co premiérovi slíbil, ale předpokládám, že ta šance tady je, takže předpokládám, že ti, kteří budou moci rozhodovat, že z velké části a většinově rozhodnou pro to, aby církevní zákon prošel.
Ale tak víme, jaká je situace, předtím než jste vstoupili do bůhví kolikáté vládní krize, tak Věci veřejné požadovaly, aby se odložilo finanční vyrovnání s církvemi s ohledem na krizi, tak proto se na to ptám, protože teď budou ty samé Věci veřejné a někteří jejich poslanci v podstatě, nechci říkat držet vládu pod krkem, ale mají minimálně dobrý manévrovací prostor.
Ale určitě taky mají prostor a mají určitě chuť k tomu, aby zákony a věci, které byly nastartované a začaté, aby taky byly dokončené.
To sice ano, ale, ale před měsícem neměly tuhle chuť.
Ale jak jste správně říkal, věci se mění ze dne na den, proč by ji neměli mít právě teď.
No, proč ano? Když deklarovaly před měsícem, že církevní restituce pro něj problémem jsou a otáčely se na průzkumech veřejného mínění, kdy lidé s církevními restitucemi nesouhlasí.
Určitě lidé, spousta lidí s tímto může mít problém, ale věřím tomu, že argumenty a podklady, které i Věci veřejné měly k dispozici. Tak je přesvědčily o tom, aby nebyly zásadně proti tomu, aby spíše posouvaly i tento zákon dopředu. Takže já předpokládám, věřím tomu a doufám, že i Věci veřejné, přestože jakási krize další probíhá, a budou pro, aby se tento zákon schválil, aby prošel sněmovnou.
A ještě je teda ve hře vůbec požadavek, že by se finanční kompenzace pozdržely o několik let právě kvůli krizi a jejím dozvukům? Nebo ten požadavek už ve hře vůbec není?
To by ani nebylo správné. Jako jestli, jestli ve hře, jestli někdo má takový požadavek a chtěl by to prosadit, to je sice možné, ale...
No, před měsícem ho měly Věci veřejné.
Já vím, že ho měly Věci veřejné ještě před měsícem, ale myslím si, že v této chvíli spíš bude snaha o to, aby se tento církevní zákon schválil, protože jestli bysme se dívali na to, jenom na stránku finanční, což je hodně o financích, tak v podstatě nikdy nebude doba vhodná pro to, aby díky tomuto jako takovýto zákon byl schválen, protože vždycky to bude nápor na státní rozpočet a vždycky se bude muset přemýšlet o tom, co je vlastně prioritou.
To sice ano, ale můžeme si představit takovou situaci ve sněmovně, která by klidně mohla nastat, že ti samí poslanci Věcí veřejných a nezařazení kolem Karolíny Peake teď vezmou ta svoje slova a v rámci projednávání návrhu vyrovnání s církvemi řeknou: fajn, ale pojďme tam vložit paragraf odložení účinnosti týkající se finančního vyrovnání s církvemi o 2 roky.
Ano, můžou říct toto.
A v ten okamžik...
Mohou říct cokoliv jiného, takže já...
A třeba by to prošlo.
Stát se může cokoliv, ale já skutečně předpokládám, věřím a doufám, že ta snaha o to, aby takovýto církevní zákon prošel, bude dostatečně velká. Ale předjímat, jak se zachová ten či onen v rámci Poslanecké sněmovny, to skutečně nechci.
Věcem veřejným vadilo, že vláda neumí říct, kde se tyhle peníze vezmou. Kde se vezmou?
Jasně, tuto otázku zodpověděl ministr financí, takže, takže jasně, jasně ukázal, že ty zdroje nebo spíše ty možnosti, jako má, že ví, odkud se peníze mohou vzít. Takže i tato věc byla i s Věcmi veřejnými projednána. Takže já předpokládám, že všechny otázky, které byly dosti zásadní, tak byly zodpovězeny. A teď jenom jako, jenom, možná to slovo jenom není úplně to nejlepší, ale předpokládám taky to, že v této chvíli se můžeme posouvat dál.
Nebojíte se toho, že i s ohledem na to, jak křehkou většinu má tahle vláda ve sněmovně nebo bude mít, to uvidíme samozřejmě až zítra dopoledne. Tak že by Senát třeba návrh vyrovnání s církvemi vrátil do Poslanecké sněmovně a vy byste už nenašli sílu 101 hlasu v podstatě Senát přehlasovat?
Je to úplně, úplně stejné, co jsem říkala před chvilkou na vaši otázku. Stát se samozřejmě může cokoliv, ale pokud bysme v to nevěřili, nedoufali a opravdu veškerý čas, který se tomu věnoval, kdyby se nevěnoval, pak bysme nemohli vstoupit vůbec do ničeho. Takže ano, stát se může cokoliv, ale znovu říkám, že jsem přesvědčená o tom, že ta snaha o dokončení schválení tohoto zákona bude maximální.
Co by se stalo, kdyby ten návrh neprošel parlamentem, padla by vláda? Protože to je jeden z klíčových zákonů, o které v tuhle chvíli vláda hraje.
Nepředpokládám, že by zrovna kvůli tomu měla padnout vláda, ale v každém případě by to bylo minimálně zdržení a zase bysme šli o několik kroků zase zpátky, což by byla opravdu škoda.
Proč ten návrh církevních restitucí ještě neprojednal ústavněprávní výbor sněmovny?
No, zřejmě k tomu neměl dostatek prostoru nebo nenašel si čas, to těžko říct. Nevím, nevím to přesně.
A nepřijde vám to podivné?
Podivné? Přijde mi to, přijde mi to jako jedno z možných řešení. Zřejmě teda má, má ten prostor pro tady toto projednávání posunutý na pozdější čas.
A může se stát, že vyrovnání s církvemi bude vyřazeno teď z dubnové schůze poslanecké sněmovny?
Myslím si, že ne. Může se to samozřejmě stát, ale předpokládám, že nebude.
Tak pojďme teď k parametrům samotného vyrovnání s církvemi. Jaká je maximální výše té sumy, kterou stát vyplatí? Protože je potřeba říct, že samozřejmě do vyrovnání s církvemi je započtená i inflace. Tak se kterou maximální sumou vy počítáte?
Počítá se s 59 miliardami, které budou...
Bez inflace.
Bez inflace. Které budou samozřejmě navyšovány inflací, budou umořovány.
Já se ptám na tu sumu s inflací.
Na tu sumu s inflací, to nevím.
Jak to?
Bez inflace, bez inflace je to 59 miliard.
A tam není nějaká horní hranice, se kterou se počítá? Protože v tuhle chvíli vláda se chystá i zpomalit tempo valorizací důchodů, tak mě zaráží to, že tam není nějaká maximální suma.
No, záleží na tom, jak inflace bude, jak bude postupovat. Takže v této chvíli těžko říct, jak za 30 let, po kterou se budou tady tyto peníze vyplácet, se bude posouvat taky inflace.
Tomu sice rozumím, ale řekněme, že by si tam vláda dala nějaký horní strop už jenom symbolicky, že by to bylo třeba 100 miliard, nebo.
Tento horní strop určitě není.
Proč se vůbec započítává inflace do toho celého?
Myslím si, že je to v pořádku, že se započítá inflace, protože v podstatě kdyby, kdyby zůstala jenom ta základní částka, tak si myslím, že i v rámci toho vyrovnání by to nebylo příliš spravedlivé.
Vy už teď máte v ruce soupis majetku, o který církve žádají, kompletní je?
Existuje, existuje přehled majetku, ale o tom, jaké množství majetku se bude vydávat, to samozřejmě neví v této chvíli nikdo z nás, protože každá ta jedna církev, ten, kdo bude chtít jako jakýkoliv majetek získal, musí si o něho požádat. Takže v této chvíli skutečně přesně nevíme, jaké množství majetku se bude vracet.
A nebylo by lepší dát do zákona přímo výčtově ten majetek, aby to bylo, aby to bylo jasné?
Myslím si, že by to, myslím si, že by to lepší nebylo, protože těch položek je skutečně velké, velké množství. A skutečně se bude vracet jenom ten majetek, o který církve zažádají. Takže pro tam dávat celý výčet takového obrovského majetku.
Takže když se církve nepřihlásí o část toho majetku, tak ten majetek automaticky zůstává, automaticky zůstává státu.
Ano, bude vracen jenom majetek, o který se přihlásí, o který zažádají, který bude posouzený a který bude splňovat všechny podmínky pro to, aby mohl být vrácen.
Že by sám stát od sebe nabídl církvím takový majetek, o který se ony nepřihlásily, to nepřipadá do úvahy.
To v této chvíli nechci předjímat, ale zatím v této chvíli je to nastavené tak, že každá církev, která bude mít zájem o návrat některého z majetku, tak si o něj bude muset zažádat. Je jenom na ní, o který si zažádá.
A teď jak se poperete s tím, že samozřejmě spousta toho majetku není dohledatelná, v katastrech nemovitostí jsou chyby, protože tady mluvíme o soupisu majetku, který je dlouhá desetiletí?
My se s tím prát určitě jako ministerstvo kultury nebudeme, k tomu budou orgány, které se tímto budou zabývat, které budou kontrolovat veškeré to vrácení, které budou kontrolovat to, jestli všechny ty doklady a dokladování majetku splňuje všechno to, co splňovat má. Na základě teprve těchto dokladů, tohoto dohledání bude moct být majetek vrácen. Nebude moct být majetek vrácen ten, u kterého prostě bude chybět nějaký základní údaj, to opravdu nebude.
Tak základní sice ne, ale řekněme vedlejší.
Tak dobře i vedlejší, všechny údaje, které budou nutné a důležité pro návrat tohoto majetku, tak musí dokladovat. Pokud nebude, tak se vracet nebude.
Prezident Václav Klaus říká: "Já si nemyslím, že otázka církevního vyrovnání je, jestli si to teď můžeme dovolit." Toho trápí hlavu státu méně. Od si od nepaměti klade otázku, na kolik je to koncepčně správně zvolený princip. V tomhle smyslu řadu otazníků Václav Klaus vidí. Vidíte taky otazníky?
Jistěže, otazníků můžeme najít spoustu. A já si myslím, že někdy před tímto obdobím ,ani po nás se nenajde taková forma, aby byla skutečně úplně nejlepší, úžasná a vyhovovala úplně všem. Prostě můžeme si říct: ano, není to úplně nejlepší, ale pořád je to konečně po 20 letech vyrovnání s něčím, co nám tady scházelo a co se určitě mohlo a mělo udělat někdy po roce 89.
A takový základní otazník, který vidí ministryně kultury?
Základní otazník?
Ano, jestli máte s něčím problém, co se týče církevních restitucí.
Osobně základní velký otazník s problémem církevních restitucí nemám, protože já jsem přesvědčená o tom, že je to správný krok. A jistěže nemůžu si myslet, že všechno proběhne v naprostém klidu a v naprostém souladu. Určitě se budou dohledávat, určitě se objeví i některé chyby, určitě uvidíme, že jak spousta jiných zákonů, i tento bude mít takzvaně vadu na kráse. Nejsem naivní, abych si myslela, že všechno proběhne, jak bysme si přáli a jak by bylo úplně nejlepší. Ale jsem přesvědčená o tom, že i za těchto okolností a za tuto cenu je důležité, aby se tento zákon schválil, aby prošel sněmovnou, aby i tady tento dluh jsme splatili.
Jinými slovy, když si pomůžu větami poslance Koníčka, tak se může stát, že pár miliard bude vyplaceno neoprávněně?
Pokud se stane, že pár miliard bude vyplaceno neoprávněně, tak od toho tady máme soudy, aby situaci dořešily, vyřešily a aby ji napravily.
Proč návrh zákona o vyrovnání s církvemi obsahuje také novelizaci zákona o dani z příjmu, která de facto v podstatě osvobozuje církve od toho zaplatit daň v případě, že ten nově nabytý majetek někomu prodají?
Je přece důležité, abysme respektovali všechny zákony. Nemůžeme je obejít.
To sice ano, ale vy novelizujete zákon o dani z příjmu v tuhle chvíli.
Dobře, ale v tom případě pokud i zákon o dani z příjmů patří k jakékoliv, k jakémukoli příjmů, jakože patří, tak ho přece nemůžeme obejít v případě, že bude schválen, tak musí mít souvislost.
Tomu rozumím, tomu rozumím, ale vy ho v tuhle chvíli novelizujete tím stylem, že církve, které získají vrácený majetek zpátky, tak pokud ho budou chtít prodat, jakože třeba budou, tak nemusí zaplatit daň z převodu. A to je proč?
Jedni, mnoho, mnoho kroků nebo některé kroky, které se dělají, tak se dělají právě proto, aby církve měly šanci vlastně majetek, který budou mít k dispozici a finance, které z tohoto majetku mohou případně získat, aby měly taky možnost vlastně postarat se o všechny, všechny budovy a všechny objekty, aby mohly vlastně do těch majetků investovat. Je to taková pomoc od státu směrem k církvím.
Teď tomu nerozumím nebo nevím, jestli si nerozumíme my dva, ale vrátíte-li církvi nějakou faru nebo nějaké pole a církev tu faru a pole vezme a prodá ho soukromému majiteli, tak nebude muset zaplatit daň z toho převodu, z toho prodeje. A to je proč?
Je to právě proto, co vám říkám, aby se vlastně usnadnilo v těch...
Ale když přeci prodá ten majetek, tak z něj bude mít peníze.
Ano, to ano.
Ale proč je osvobozena od toho, od daně z příjmu, řekněme, v tuhle chvíli?
V tuhle chvíli je osvobozena od dani z příjmu právě proto, aby nenavyšovala další náklady finanční v rámci svých výdajů.
A vy když prodáte svůj vlastní dům, tak proč církev má být v tomhle tom odlišná?
Církve mají takovou možnost, aby nebyly závislí na státu. Takže dává se jim možnost, aby nebyla závislá na státu. A jedna z těch možností a vlastně takové pomoci je právě ulehčení právě od této daně. Víte, možná, možná se to zdá být zvláštní, ale mohli bysme takto...
To ano.
Ano, ale mohli bysme takto říkat, jak je možné, že třeba za x let, kdy církve přišly třeba o své, o své lesy, na kterých hospodařily a do státní pokladny za ty roky daly 160 miliard, je to správné, že těchto 160 miliard nedostanou zpátky? Možná bysme i tam mohli hledat úlitby. Je to prostě rozhodnutí, které si myslím, že církvím pomůže, aby byly samostatné, aby stát už nemusel k nim vyplácet další peníze, aby další vyplácení opravdu, aby měly jistotu, že mohou se o své majetky lépe starat a více starat, aby dál už stát nemusel tolik investovat. A také aby se majetky zachránily.
Při vší úctě by nás asi mělo zajímat spíš to, jestli jsme si před zákonem potom všichni rovni.
Ano, to by nás mělo zajímat, pak bysme se mohli ptát, jestli jsme si byli rovni před zákonem, co se týká vlastních majetků a církevních majetků do této doby.
To sice ano, ale vy přeci nějakou křivdu napravujete další křivdou.
Je to otázka, jestli je to křivda nebo je to právě ta náprava.
Pojďme dál, nechme to právníkům. Nebude to církve motivovat k prodeji toho majetku?
Může, ale nemusí. Proč by je mělo motivovat to, že získají zpátky, jistě v některých případech se to samozřejmě může stát, a jestli srovnáváte církve s každým jiným vlastníkem jakéhokoliv majetku, tak jistěže jestli já si jako soukromý vlastník budu mít vlastní majetek a zjistil časem, že z nějakých důvodů bude pro mě lepší, když tento majetek prodám, tak ho prodám. A ta církev přece jen ten majetek vlastní, je to vlastník a i ona má toto právo.
Tak řekněte mi ještě, kolik stát dlouhodobě ušetří tím, když projde vyrovnání s církvemi?
V této chvíli skutečně tuto částku vám neřeknu.
Proč?
Protože ji v této chvíli nevím, ale v případě, že byste chtěl, tak se podívám tady do té hromady papírů a budu ji hledat. Tak jak po mně nedávno chtěli výpočty, které byly na několik mnoho stran.
Dobrá, tak...
Ale udělám to ráda.
Tak tím nebudeme otravovat diváky, tak to dohledáme potom nebo paní ministryně nám to řekne v nějakém jiném pořadu. Bude tady nějaká záruka, paní ministryně, že po vás nepřijde nějaká jiná vláda a to narovnání totálně nepřekope?
No, já bych si přála, abych měla, abych měla skleněnou kouli, která by mi to řekla. Je to vůbec možné?
No, to se ptám já vás.
Já se naopak ptám vás, ano, možná, možná že přijde, možná že nepřijde, já nejsem, nemám skleněnou kouli, abych zjistila, jaká vláda a jaká skupina lidí bude rozhodovat o dalších změnách a krocích v rámci zákonů a vůbec dění v republice. Takže to skutečně, tuto odpověď vám dát opravdu nemůžu.
Dobrá. Tak pojďme k penězům na kulturu. Protože zhruba před měsícem se začalo uvažovat taky o tom, že by zaniklo ministerstvo kultury jako takové. Jsou tyhle úvahy ještě živé v okamžiku, kdy si tahle vláda prošla další vládní krizí a zítra možná dostane důvěru ve sněmovně?
Živé jsou určitě úvahy o tom, jakým způsobem v rámci státu a v rámci ministerstev ušetřit. Jedna z těch forem, která se nabízela a byl to jeden z takových jako, nechci říct slovo nápadů, ale typů, bylo i to, že by se případně některá ministerstva rušila. Co se týká ministerstva kultury, tak pokud se ptáte na toto, tak ministerstvo kultury určitě si zaslouží, aby rušeno nebylo. Naopak, tak jak před časem bylo deklarováno v souvislosti s tím, o čem mluvíte, tak se spíše by mohlo mít prostor a šanci, aby bylo posíleno třeba ze strany, že by k ní přišla například ze školství sport a podobně. Takže, takže tyto úvahy skutečně byly.
Takže ve finále, ve finále z těchto úvah, které říkali, musíme osekat vládu, musíme osekat její agendu, tak bude, že ministerstvo kultury posílí?
To neznamená, že neoseká agendu v rámci, v rámci úspor, v rámci vlastně všech ministerstev by tadyta úspora se projevila. Já nemluvím jenom o ministerstvu kultury, aspoň ne v té první části jsem o tom tak nemluvila. Takže v rámci úspor jako takových, ano, může, mohlo by dojít ke změnám, ale určitě by to nebylo v nejbližší době. Takže co se týká tohoto volebního období, tak určitě by k takovýmto změnám ani nemohlo dojít, mohlo by to být nejspíše až tak v roce 2014, protože celý ten proces těchto změn je dlouhodobý a musel by projít sněmovnou a je to prostě složitý proces. Takže dřív jak v roce 2014 stejně by k němu nedošlo.
A chce to někdo nebo počítá s tím někdo, debatujete o tom v tuhle chvíli nebo to není na pořadu dne?
V této chvíli se o tom nedebatuje, byla to jedna z úvah, která zhruba před těmi, já nevím, týdnem nebo 10 dny se objevila i v médiích.
Tak kdybychom zrušili ministerstvo kultury, která oblast by to nejvíc pocítila v okamžiku, kdy by prošly, prošlo vyrovnání s církvemi?
Ministerstvo kultury je tak velký a rozsáhlý resort, tak různorodý, že určitě by nebylo úplně jednoduché a z jiné strany určitě by si zasloužilo, aby vlastně celý tento resort a kultura se svým obrovským majetkem by si zasloužila, aby vlastně vedení mělo, protože jsem přesvědčená o tom, že i ono by mělo s tímto problémy. Vlastně, vlastně nevím, jak moc by se mohlo ušetřit, protože na každou jednu agendu nebo na ty sekce, které tam jsou, tak je potřeba spousta specialistů. Takže i tam by zřejmě k moc velké úspoře nedošlo. A nevím, jestli by podpora kultury mohla být dostatečně velká v tom případě.
Teď když to hodně zjednoduším, tak ministerstvo kultury si teď prošlo takovou očistnou kritikou, kdy to dostalo zleva zprava za to, že seškrtalo peníze na živé umění. A někteří tomu začali přezdívat ministerstvo památek. Tak proč by se vlastně nemohlo z ministerstva kultury stát několik odborů, které by v rámci jiného ministerstva tyhle peníze přerozdělovaly?
Určitě by se mohly, mohly, nakonec bysme mohli zrušit postupně všechna ministerstva, protože nejdůležitější ministerstvo je v této chvíli, no, vůbec jako ministerstvo financí, které vlastně rozhoduje o tom, jaká část peněz v rámci možností jde do daných resortů, do daných oblastí. Takže nakonec bysme to mohli zredukovat až takto. Proč ne?
Tak to jsem zvědav, až tohle oznámíte Miroslavu Kalouskovi.
To určitě mu neoznámím, ale nakonec on to zřejmě slyší teď. Ale v každém případě takovéto osekávání vždycky si určitě bude zasluhovat a určitě by mu předcházela velká diskuse. A takže nebudeme předjímat.
Tak když jsme mluvili o církevních restitucích, tak jenom pro zajímavost, rozpočet římskokatolické církve je zhruba stejný jako rozpočet Národního divadla. Tím se tak dostávám k dalšímu tématu. Vy jste zrušila výběrové řízení na nového šéfa Národního divadla, které podle mnohých kritiků mělo být ušité na míru jednomu zájemci. Zeptám se, proč jste to výběrové řízení zrušila?
Protože těch kritiků skutečně byla celá řada. A protože se zdálo být, že toto výběrové řízení je tím pádem neprůhledné a jakoby zavádějící. A tak jak jste správně řekl, v okamžiku, kdy, kdy jsme osočeni z toho, že máme výběrové řízení ušité na míru, takzvaně na míru na jednoho daného člověka, pak ta zodpovědnost byla natolik velká a byla jsem přesvědčená o tom, že je nezbytně nutné, aby se toto výběrové řízení zrušilo, abysme našli nový prostor k tomu, abysme se sešli se skupinou odborníků, kteří by nám mohli pomoci ještě znovu prodiskutovat celý tento proces. A výběrové řízení v nejbližších dnech udělat znovu s tím, že bysme ho doplnili vlastně o nové, o nové poznatky. Navíc do toho ještě přichází vyhodnocení analýzy, která byla hotová nebo která je v těchto dnech už hotová, a následkem vlastně některé indicie, které tam...
To je ten profesně personální audit?
To je ten profesně personální audit.
A vy už ho máte na stole?
Budu ho mít na stole zítra. Pokud teda sněmovna skončí, jak tradičně končí, jinak příští týden. Takže i toto bude další část. Takže teď se dozvíme, jak dopadl profesně personální audit, poté budeme mít setkání se skupinou lidí, odborníků, kteří by nám mohli pomoci. Hlavně prodiskutovat celou situaci a pomoci nám doplnit právě podmínky výběrového řízení tak, aby už neskýtali takové velké množství kritických hlasů. A bylo, bylo víceméně ještě takové jako otevřenější.
Už máte nějaké avizo, jak to dopadlo aspoň, nějaký předběžný závěr z toho auditu?
Předběžný závěr z toho auditu mám nebo avizo, jak jste řekl správně, avizo mám, ale o tom, jak dopadlo, skutečně nechci teďka mluvit, protože to neznám podrobně, takže by to ani nebylo v pořádku.
No, a proč ten audit v podstatě končil až poté, co padla lhůta na podání, na podání přihlášek na nového ředitele? Nebo on byl vypsán na základě, na základě toho, že jste byli osočováni?
Ne, audit nebyl vypsán na základě toho, že jsme byli osočováni. Audit byl vypsán na základě připravované vlastně, připravované transformace teda Národního divadla a Státní opery. Bylo komplikovanější, než jsme si původně mysleli, takže vlastně časově to přešlo až do těchto dnů.
Co vlastně od nového ředitele očekáváte? Protože v tuhle chvíli Národní divadlo vede, vede pan Černý, který v podstatě teda připravuje transformaci nebo spojení se Státní operou. Nebylo by lepší, kdyby to dokončil ten člověk, který to započal?
To je na zváženou. V každém případě v rámci těch transformačních kroků, které byly nastaveny, tak jedním z nich, těch zásadních bylo právě vypsání výběrového řízení a my jsme vlastně postupovali jenom v těch načatých krocích. Takže pokud se ukáže, že... a pokud se do toho výběrového řízení případně přihlásí současný ředitel Národního divadla, jakože má na to plné právo, a bude vybrán, pak bude dokončovat tento proces on.
A vy od nového ředitele teda očekáváte co? Tady možná i taková trochu další nešikovnost toho výběrového řízení, protože dramaturgické plány se samozřejmě připravují v podstatě na dlouhá léta dopředu.
My od toho nového ředitele očekáváme, že v rámci, v rámci vedení Národního divadla, že bude transparentnější, že dojde k větším úsporám, k lepšímu hospodaření, prostě že celkový ten systém bude akčnější, rychlejší, levnější. Mělo by to být možná v daném, možná použiju slovo, dejme tomu, modernější v celém tom vedení a ve všech těch procesech, které se tam nastavovaly a nastavují a měly by se teda spíše nastavit.
Tak to když vás tak poslouchám, tak to současný ředitel asi nemá moc šancí.
To nejsem schopná teď, já nechci hodnotit teda v této chvíli, jestli má šanci, nebo nemá šanci.
To sice chápu, ale vy jste tady snesla na něj teď docela, docela silnou kritiku, protože za to on zodpovídá.
Já jsem nesnášela kritiku. Já jsem nesnášela kritiku na pana ředitele, to v žádném případě ne. Vy jste se mě ptal na to, co bysme očekávali a co si představujeme od nového ředitele. A to ještě neznamená, že by třeba případně současný ředitel, proč by právě on nemohl pokračovat dál, když komise, která bude jaksi hodnotit toto výběrové řízení, ho vybere.
Proč by to nemohl vést postaru teda, dobře. Alena Hanáková.
Ne, proč by to nemohl vést, proč by to nemohl třeba i jinak.
Ministryně kultury Alena Hanáková, děkuju vám za odpovědi, na shledanou.
Díky vám, hezký večer.
ČT 24, 26. 4. 2012, Pořad: Interview ČT24
