Gazdík: Vadí mně faleš, přetvářka a lež. Nejen v politice.

Takže v Ranním ladění vítáme Petra Gazdíka, předsedu poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Pane Gazdíku, krásné ráno.

Krásné ráno i vám i divákům.

Tak musíme začít vstáváním, poněvadž náš pořad se jmenuje Ranní ladění. My pravidelně ladíme naše diváky. Jak se po ránu ladíte vy? Máte nějaké specifické rituály, které musíte každé ráno udělat?

Specifických rituálů moc nemám. Pouze, pouze když jsem v Praze, bydlím v Nerudově ulici, tak specifickým rituálem jsou strahovské zóny, které mě každé ráno, ráno budí.

Stylové probouzení.

Stylové probouzení, já jsem tomu velmi rád a doma je takovým stylovým rituálem většinou to, když nejmladší dcera řekne, tatínku, prosím, já chcu kakao. Tak to je asi, asi ten nejstylovější rituál, takže jdu dělat kakao.

Tak to je možná lepší než budík po ránu v pět ráno.

Ano.

Jste rodák z Uherského Hradiště, studoval jste Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jaký máte vztah vůbec k Praze?

K Praze mám, mám velmi zajímavý vztah, protože já jsem kromě, kromě toho, toho, že jsem do Prahy příliš nezavítal na svých studiích nebo, nebo ve svém raném věku, ale pak jsem býval vojákem Hradní stráže, takže jsem Prahu jako voják Hradní stráže poznal na vycházkách celkem, celkem, celkem často a ty malostranské uličky, v kterých se mohlo chodit v noci nebo brzo ráno, jsou, jsou opravdu úžasné. Prahu mám, mám skutečně rád a myslím, že je to největší klenot, který Česká republika má.

Jak na to vzpomínáte na to období. Hlavně na tu Hradní stráž, to je taková neobvyklá funkce.

Přiznám se, že na tom, že na to vzpomínám s velkou pokorou, protože ta služba byla velmi, velmi náročná. A myslím, že mě to mnohému, mnohému naučilo. Minimálně mě to naučilo to, čemu se říká slovo odpovědnost, co to znamená, protože a to se politikovi vždycky hodí vědět, co, co je to odpovědnost a kromě toho jsem úžasným způsobem poznal Zámek v Lánech, Pražský hrad a ta místa, kde se člověk normálně příliš nedostane.

Takže už jste byli v rámci Hradní stráže blíže k té politice?

Bohužel. Ano.

Váš život je propleten mnoha funkcemi, starosta, učitel, teď víme, že jste byl také u Hradní stráže. Pojďme se k té Praze vrátit, máte tady nějaké oblíbené místo, kam rád chodíte, kde relaxujete?

Určitě asi nejoblíbenější místo, místo v Praze je Petřín, večerní Petřín a ten výhled, výhled na Hradčany a ten, ten klid, který tam, tam panuje a ty, ty vodící se, vodící se páry a myslím, že ten, ten pohled se mu, se mu žádné evropské velkoměsto nevyrovná, zatím jsem nic lepšího v žádném evropském velkoměstě neviděl.

S tím souhlasím, Petřín to je bezkonkurenční. Jednička. Přeci jenom jak je to s vašimi koníčky, když máte čas, jak odpočíváte aktivně? Já jsem se na vašem facebooku dočetl, že máte rád metal, potom U2, rád máte české pohádky.

Ano. Tak jako odpočívám? Toho času na ten odpočinek moc není a když, když se věnujete politice, tak tu druhou část toho času se snažím věnovat rodině. Takže větší, většinou odpočívám s dětmi, občas poslouchám, poslouchám hudbu a velmi rád chodím s motorovou pilou do lesa na dřevo.

Mě totiž zaujalo přesně, že máte rád skauting, tak to s tím možná trošku koresponduje.

Ano, jsem, jsem, jsem vedoucí, vedoucí skautského, skautského oddílu. Takže víkendy a které některé akce trávím, trávím se skauty. Dnes už na ně mám toho času výrazně, výrazně méně než, než tomu bylo dřív. Dřív to byla, dřív jsem vedl, vedl družinu. Každý týden jsem chodil na schůzky, každé tři víkendy jsme, jsme jezdili na výpravu. Teď už toho času je méně.

To teda byla muzika, oblíbené místo v Praze, vy jste 6 let vyučoval mimo jiné také tělesnou výchovu v Pánově. Máte nějaký oblíbený sport?

Určitě florbal, já jsem dokonce, dokonce trénoval florbal, který tam byl na úžasném vzestupu a když jsme, když jsme jednou vyhráli nad tehdejšími vícemistry, vícemistry republiky v kategorii mladších žáků. Tak to byl neuvěřitelný úspěch.

Kromě ale tělesné výchovy jste také vyučoval matematiku a zeměpis. Je tam něco, co se dá právě z té oblasti pedagogiky přenést potom i do té politiky, co vám dneska přijde vhod?

Určitě ano, já si myslím, že dobrý, dobrý učitel a dobrý politik by měl vysvětlit, umět vysvětlit, co dělá a proč to dělá a jak se to dělá. To se, to se velmi hodí a třeba z matematiky vysvětlit sociální nebo zdravotní reformu je mnohdy mnohem složitější než vypočítat úlohy o pohybu třeba.

Jak se vám vůbec pracovalo se studenty? Protože pro někoho je někdy náročná práce. Říká se, dnešní generace je taková komplikovaná a podobně, jaké jste měl vy zkušenosti?

Já jsem měl zkušenosti velmi dobré, dokonce já jsem příliš nečekal, že mě zvolí starostou, upřímně řečeno jsem o to ani příliš, příliš neusiloval. Mým cílem nebylo stát se starostou, bohužel nebo bohudík, to dnes neumím, neumím úplně dobře posoudit. Se tak stalo a tehdy to bylo velmi smutné, smutné loučení se svými deváťáky, které jsem si, jsem si vedl od šesté třídy a připravoval je na přijímačky. Jezdili jsme spolu na čtyřdenní, čtyřdenní výlety, měli jsme fakt, fakt neuvěřitelný vztah, dokonce předtím ta jedna třída, když jsem byl u té Hradní stráže a už jsem předtím dva roky učil, tak mě se přijeli navštívit, což, což svědčí o tom, že ten vztah byl fakt dobrý a já se, až skončím aktivní politiku, tak se určitě těším na návrat do školství.

Pane Gazdíku, už víme, jak vstáváte, jaké máte oblíbené místo v Praze, taky že jste působil u Hradní stráže, což je možná pro některé diváky velkou novinkou. Hlavně jste osm let šéfoval nebo spíš starostoval v obci Suchá Loz, dneska zastáváte funkci místostarosty, ale hlavně, jak už jsem zmínil předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Jak byste zhodnotil to starostování v obci, která má něco přes, tuším, tisíc obyvatel a tu velkou politickou funkci?

Suchá Loz je přesně tisíckrát menší než hlavní město Praha. Takže má nějakých 1170 až 1200 obyvatel, pořád se to pohybuje. Jak bych to zhodnotil? Já myslím, že to musí hodnotit především spoluobčané. Suchá Loz byla za tu dobu oceněna v mnoha soutěžích. Vyhrála soutěž Vesnice roku Zlínského kraje 2007. A to nejvíc, co mě těší, je, že je to místo, kde ti lidí žijí spokojeně. Podařilo se mnoho věcí, Suchá Loz má neuvěřitelný, kulturní a sportovní život na ten počet obyvatel. Máme neuvěřitelné kulturní akce. Teď třeba příští týden je úžasná akce, na kterou se těším a která určitě by v Praze nešla udělat a ta jmenuje Suchá Loz plná strašidel, kdy je to tak trochu Halloween, kdy lidé rozsvítí své dýně před domy, my zhasneme veřejné osvětlení v celé obci. Do rozhlasu pustíme nějakou, nějakou barvitou hudbu a děti se svými rodiči ti mladší, ti starší sami mají za úkol po obci hledat, hledat strašidla a když splní pár drobných úkolů, tak pak se celá obec sejde u obrovského ohňostroje a ty děti dostanou, dostanou odměny. Takže to je akce, na kterou se těší a dnes už na to, že v Suché Lozi je zhruba, zhruba nějakých 130 dětí ve věku od, od, od první do, do, dejme tomu, šesté, sedmé třídy a klidně dnes už bývá těch dětí tam přihlášeno 250, 300, protože tam jezdí z širokého okolí na tu akci.

Přeci jenom to je starostování jako takové, mě by spíš zajímalo, jaký byl ten vstup právě na to výsluní té velké politiky, protože teď jste předsedou vlastně poslaneckého klubu TOP 09 a právě Starostové. Jaký tam byl zásadní rozdíl, jak to vnímáte?

Tak zásadní rozdíl je v tom, že v tom parlamentu všechno probíhá strašně pomalu a já myslím, že i mnozí, mnozí diváci by ocenili, kdyby některé věci, věci šly rychleji a pozitivnějším směrem. Nicméně ten zákonodárný proces je takový, jaký je a zatímco u toho starostování od prvního nápadu po začátek realizace to byly dny, maximálně týdny přes schválení zastupitelstvem, projekt a už prostě se s tím pořád něco dělo. Tak v parlamentu od prvního nápadu po výsledek nebo po realizaci jsou to měsíce a většinou bohužel roky. Což, což je, je na úkor toho, že ty změny jdou bohužel velmi pomalu.

Takže to je jen jediné úskalí, které vám nejvíc vadí?

Kéž by to bylo jediné úskalí. Těch úskalí je samozřejmě, samozřejmě víc. Jedná se už o velkou politiku, velké peníze, velké možnosti a také samozřejmě vekou odpovědnost. To znamená, těch tlaků, těch dohod politických, těch, těch různých sporů je tam, je tam daleko víc. Na té vesnice je to o tom, jestli chodník buď je potřeba nebo není potřeba. V parlamentu se bude o tom, jestli chodník je potřeba nebo není potřeba, když to zrelativizuju, debatovat tři čtvrtě roku a stejně z toho vyjde nějaký kompromis, že chodník někdy je a někdy není potřeba.

My se budeme věnovat těm velkým tématům, přeci jenom vy zastáváte funkci vrcholného politika rok a něco?

Ano.

Co na té politice nesnášíte, nemáte rád, co vám opravdu doslova vadí? Je tam něco takového?

Vadí mě faleš, přetvářka, lež. Ta tam bohužel je a je strašně zajímavé někdy sledovat některé, některé projevy některých kolegů v zákulisí a pak ty jejich oficiální projevy v médiích. Je to strašně, strašně velké pokrytectví v mnoha oblastech.

Tak teď víme negativa, je tam i něco, co vás opravdu na politice baví?

Určitě ano. Velmi příjemným překvapením jsou, jsou někteří konkrétní lidé napříč politickým spektrem, není to, není to tak, že prostě třeba z opozičních stran, že by jsme se s těmi poslanci neměli rádi, ba naopak. Pražský Blue Light bar je proslulý tím, že, tím mu nechci dělat reklamu, pardon.

Ano, díky televizi Metropol pan Babák tam měl jistou roztržku, jistě vzpomínáte.

Ano.

Přišel o zoubek.

Ano, někdo mu tam šáhl na zoubek a. Ale tam se, tam se schází politici napříč politickým spektrem, já myslím, že tam bývá velmi, velmi dobrá atmosféra. Jsme, jsme mnohé věci schopni vidět úplně jinak. Já si myslím, že na závěr tohoto volebního období by bylo úžasné vytvořit ideální politickou stranu ze zástupců všech Blue Lightu.

Z Blue Light. Politická strana Blue Light.

Politická strana Blue Light.

Napadá mě taková jedna věc. Teď jsem ji úplně zapomněl. Příští rok se budou, ano, konat krajské volby, to je zásadní, zásadní informace. Jakým způsobem se připravujete v tuhle chvíli?

Abych popravdě, popravdě řečeno řekl, tak probíhají jednání. My máme dohodu s TOP 09, která platí a v té dohodě je jasným způsobem napsáno, že Starostové i TOP 09 půjdou v krajských volbách ve všech, ve všech krajích společně. Takže, každá z těch dvou stránek TOP 09, tak Starostové tak ladí svoje kandidáty, hledá ty nejlepší kandidáty, kteří v tom kraji osloví, protože ty krajské volby, přece jenom ty celostátní jsou trochu o politické značce a o je, o jednom, dvou či třech hlavních lídrech. Ty krajské volby o tom nejsou, tam je potřeba tu kandidátku poskládat ze skutečných osobností, které ve svém regionu, ve svém okolí jsou, jsou známé. Tak tam značka nestačí.

Už jsem si malinko vzpomněl. Já se vrátím do toho klubu. Je nějaká osobnost, která, kterou můžete vypíchnout, která vám opravdu udělala radost a překvapila vás na té politické české scéně? Můžeme ji jmenovat?

Na politické scéně mě určitě mockrát, mockrát udělal radost třeba Honza Hamáček ze sociální demokracie, Jeroným Tejc ze sociální demokracie. Dělá mi, já bych nechtěl dělat chválu svému poslaneckému klubu nebo vyjmenovávat jednu osobnost, ale poslanecký klub TOP 09 a Starostové mi dělá velkou radost, protože když si vzpomenu, některé politické strany, které měly pár poslanců a byly schopny se rozhádat úplně na ultimum, tak 41 poslanců TOP 09 a Starostů jsou opravdu velmi vzácní, vzácní lidé ve směru moudrosti, odpovědnosti. Jsou tam, je tam 15 starostů, 11 lékařů, 6 vysokoškolských profesorů a já před nimi skutečně smekám a je mi ctí jim dělat předsedu klubu.

A naším hostem v Ranním ladění zůstává Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a my přeskočíme od těch takových uvolněnějších témat na ta velká politická. Prvním tématem, ano, je rozpočtové určení daní. Toto téma vyvolalo jakousi i možná trochu vládní krizi v jeden okamžik, k tomu se dostaneme. Naštěstí Petr Nečas to pravděpodobně zažehnal. Pojďme si připomenout, o jaký problém se přesně jedná, vlastně o co jde v tom tématu rozpočtové určení daní?

No, jde v tom podstatě o to, že vy jako občan Prahy jste 4,6 krát hodnotnější občan na daních a Praha z vás získává 4,6 krát více než například, například Suchá Loz, Suchá Loz na mě. To samozřejmě může být do jisté míry legitimní, protože samozřejmě Praha plní úplně, jiné, jiné samosprávné funkce než Suchá Loz. V Suché Lozi asi nikdy nebude metro, nikdy tam nebude tolik divadel, sportovišť, tak náročná městská doprava, to je jasné. Nicméně v Evropě je to trochu jinak. V Evropě Vídeň plní vůči nebo rozdíl mezi Vídní a menší obcemi Rakouska je úplně stejný, jak mezi Prahou a menšími obci České republiky. Ale ten rozdíl v Evropě je běžně zhruba dvou až dvou a půl násobný. Tak je to v Rakousku, tak je to na Slovensku, tak je to v mnoha dalších evropských zemích. V České republice ten rozdíl začal být šesti a půl násobný a moje obec kdysi zažalovala Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva za daňovou diskriminaci. A díky tomu mimo jiné po jednání s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem se ten rozdíl snížil zhruba na čtyř a půl násobný. No a cílem této vlády, dala si to do svého vládního prohlášení, že dostaneme ten rozdíl na běžnou evropskou úroveň. A pan premiér mě osobně podal ruku na to, že to bude maximálně trojnásobek.

To jsem se právě chtěla zeptat, že vaším cílem je, aby se tedy financování obcí dostalo na tu evropskou úroveň? To znamená, že se má jednat o ten trojnásobek nebo co to přesně znamená?

Mělo by se, mělo by se jednat o ten trojnásobek a to hlavní, co v tom je, mělo v tom najít systém. Ten současné, to současné rozdělování těch prostředků nemá žádný systém. Není v pořádku, aby čtyři největší města byla zařazena mimo systém a ty čtyři největší všech těch ostatních obcí a měst a ty čtyři největší města ještě donedávna, byť mají pouze 20 procent obyvatel, tak získávala více jak polovinu veškerého rozpočtu o určení daní. A zbývajících 8 milionů obyvatel získávalo tu menší polovinu, což v tom vidíte jistě jasný nepoměr a kromě toho nikdo nedokáže a zatím jsem to od nikoho neslyšel, odůvodnit rozdíl, proč lze na jednoho Plzeňana získávat 1,7 násobek toho, co České Budějovice na jednoho Českobudějovičana. Když, obě dvě ty města plní stejné samosprávné funkce, v Plzni i v Českých Budějovicích jistě je stejná veřejná doprava, je tam jistě stejné množství divadel, sportovišť a dalších akcí. Takže naším cílem je do toho, do toho vložit, vložit systém a bohužel tady ty diskriminace a křivdy, křivdy napravit. To, že asi nikdy nedosáhneme úplné spravedlnosti, je pravda, ale chceme to, chceme alespoň tu diskriminaci zmírnit.

Je to pár dní zpátky, kdy Prahou prošli starostové, aby obhajovali a podpořili své požadavky. Nicméně premiér Petr Nečas slíbil, že z vládního rozpočtu uvolní až necelých 15 miliard korun. Nicméně má požadavek, aby ta čtyři hlavní města velká, která jsou dotována nejvíce, neztratila ty peníze. Je to pro vás přesvědčivý a nějaký kompromisní krok nebo ještě budete jednat dál?

My určitě budeme jednat dál. Předně my víme z těch 14 miliard, které pan premiér naznačil, že by byl ochoten do toho vložit, víme, kde vezmeme 7 miliard. Těch 7 miliard se dá vzít z národních dotačních titulů, které dnes rozdělují ministerstva a myslím, že je rozdělují velmi byrokraticky, velmi netransparentně a patrně také pro korupčně. Myslím, že pokud se podaří těch 7 miliard dát přímo obcím a městům, kde o nich jejich zastupitelé budou rozhodovat a veřejnost to bude více kontrolovat a nebráníme se kontrole ani třeba Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších orgánů, tak to bude velmi protikorupční, protikorupční krok. Kdy by se vzalo těch zbývajících, ty zbývající miliardy, těch zhruba 6 až 8 miliard, to zatím netušíme, o tom ta jednání budou muset probíhat, protože každý bohužel ví, že český statní rozpočet je velmi napjatý a to, co se k nám řídí z Evropy, ta dluhová krize patrně v příštím, v příštím roce nic pozitivního nepřinese.

Vy jste řekl, že pokud se tento zásadní reformní zákon nepodaří prosadit, tak že vlastně ta současná koalice nemá smysl, platí to dál, že?

Určitě a není to nic, nic nového. Oni, oni z tohoto mého vyjádření udělaly, udělaly média velké téma, nicméně já nezastávám ten styl, že by se naši političní partneři měli od nás dozvídat takové to zásadní informace z médií. Naši političtí partneři samozřejmě tuto informaci věděli daleko dříve. Bavili jsme se o tom už před rokem a čtvrt při sestavování koalice a kdy pan premiér Nečas ví a všichni ostatní členové K9, že pro nás je tento zákon velmi zásadní, že ho považujeme za zásadní úkol, za stejně důležitý úkol, jako je třeba zdravotnická reforma, sociální reforma nebo daňová reforma a pakliže by ta koalice neschvalovala tyto reformy, tedy i reformu rozpočtového určení daní, tak nemá příliš, příliš smysl, aby, aby existoval.

Přeci jenom Petr Nečas ale slíbil pomocnou ruku, takže vidíte to pozitivně ten výsledek toho jednání?

Vidím to pozitivně, vidím to tak, že budeme muset nalézt nějaký kompromis. Ten kompromis se bude hledat obtížně, protože ta problematika je velmi složitá a vysvětlit ji divákům úplně detailně, to by zabralo několik, několik hodin času a jak jsem říkal, oni vždycky ty rozdíly v tom financování budou vytvářet pochybnosti. Ono je to tak, že když, když někomu dlužíte a někdo dluží vám, tak každá z těch dvou stran vnímá slovo spravedlnost úplně jinak.

Úplně jinak. My jsme naťukli první závažné aktuální téma, a to rozpočtové určení daní, už víme, že možná Petr Nečas zažehná tu případnou vládní roztržku. Nicméně aby to nebylo tak jednoduché, tak například Vít Bárta prohlásil, že podpoří rozpočet, když mu ale vláda dá plus minus 40 miliard korun na dopravu. Co si o tom myslíte vy?

Já se domnívám, že Věci veřejné už podpořily ve vládě rozpočet a tady ty, takové ty malé vydírací taktiky, které, které jsou, jsou u nich bohužel občas přítomny, tak že se asi, asi to budou zkoušet, nicméně jestli jsme se tady bavili o tom, že rozpočtové určení daní a jeho neschválení by mohlo znamenat pád vlády, tak neschválení rozpočtu by znamenalo pád vlády zcela určitě.

Než se dostaneme k volbě prezidenta při té přímé volbě prezidenta, před malým okamžikem jsme diváky lákali na to, aby investovali do státních dluhopisů, jak se na tuto investici tváříte vy a jestli taky třeba budete investovat do státních dluhopisů?

Já se na ni tvářím velmi dobře a dnes nebo zítra mám poslední, asi poslední možnost do nich do této první emise investovat. Takže já asi půjdu a část, nějaké státní dluhopisy do nich, do nich své, své malé zbytkové prostředky naúčtuju, naúčtuju, investuju, protože to považuji za velmi důvěryhodnou investici. Stát, který by nesplácel své dluhopisy, tak je vlastně po krachu. I Řecko zatím ještě splácí své státní dluhopisy. Dokud je splácí, tak nezkrachovalo.

Tam je to hodně nalomené v Řecku. A jedná se spíše o investici, že to uložení těch peněz, aby jsme o ně nepřišli než o nějaký velký zisk?

Jedná se o nejjistější investici a ten zisk je tam mírně nad úrovní standardních spořících produktů. Takže kombinace té jistoty a toho zisku, který je mírně nad spořícími produkty nebo kolem jejich výše, tak myslím, že je velmi výhodný.

My přeskočíme od státních dluhopisů k té přímé volbě prezidenta. I tento problém jsme včera probírali s politologem Jiřím Štefkem, vlastně je to další velký cíl vládní koalice, aby v roce 2013 Češi mohli volit přímo hlavu státu, nicméně paradoxem je, že spousta vládních stran to chce, ale předpokládá, že to neprojde. Tak kde je podle vás problém?

Já si myslím, že tady ten zásadní problém je od těch dvou největších stran od ČSSD a ODS, které ty zákulisní informace mluví o tom, že zejména senátoři těchto dvou stran si příliš přímou, přímou volbu prezidenta nepřejí. Momentálně je to ve stavu, kdy ty dvě velké strany si dávají vzájemně protichůdné požadavky na změnu nebo nezměnu pravomocí prezidenta. My jsme ochotni podpořit přímou volbu prezidenta, ať se změněnými pravomoci, pravomocemi prezidenta nebo bez změněných pravomocí prezidenta. Takže jsem sám zvědav, jak se to vyvine. V prvním čtení ten zákon ve sněmovně již prošel, jsme zvědavi na druhé zejména třetí čtení, zažili jsme něco podobného už u poslanecké imunity, kdy to vypadalo, že žádný problém nebude a všichni se na všem shodovali a ten průběh toho procesu byl celkem hladký a ve třetím čtení najednou přišel zcela ultimativní požadavek sociální demokracie, které celý ten zákon degradoval a oni tím vydírali, že když nebude přijat, tak oni pro to nezvednou dostatečný počet rukou, což se pak stalo.

A myslíte si, že doopravdy nakonec dojde k té shodě a v roce 2013 si budeme sami volit svého prezidenta?

Sám se přiznám, že tomu, tomu, tomu příliš nevěřím z postoje těch stran. Mrzí mě to, ale můžu pouze garantovat to, že naši poslanci jednomyslně pro ten zákon ruku zvednou.

Co by se muselo změnit, přeci jenom hlava státu nemá tak velké pravomoce, jaké by možná měla mít, kdyby teda byla přímá volba prezidenta, neměl by mít prezident opravdu větší pravomoce, když si ho zvolí hlas lidu?

Naše hlava státu má, má z hlediska ústavy celkem dostatečné pravomoce, když to srovnáte třeba s rakouským nebo maďarským prezidentem, který je volen přímo, tak on má mnohem menší pravomoce než, než ten náš. Ano, u nás je, máte pravdu v tom, že role, role prezidenta je u nás tradičně silná. V případě, že by byl, byl, byl volen přímo, tak mnoho občanů by to vnímalo tak, že by chtělo posílit jeho pravomoce. Tak se jedná o několik věcí. Například nelogicky dnes prezident jmenuje předsedu Nejvyššího soudu, ale předsedu Nejvyššího správní soudu jmenuje vláda, takže třeba tady by se to mohlo sladit a i předsedu Nejvyššího správního soudu by mohl jmenovat prezident jako další, další svoji pravomoc. Naopak trochu, trochu změna nebo takzvaně ubrání jeho pravomocí by mohlo být takzvané abolici, to je to, že prezident je, je to takový trochu středověký, středověký zvyk, že u nás je prezident naprosto beztrestný. On prostě se nepočítá s tím, že může spáchat, spáchat jakýkoliv trestný čin či přestupek, takže snahou byla tu abolici, abolici zrušit a takovýchto, takovýchto podobných věcí, o nichž se dá diskutovat, ale samozřejmě to nemusí být v souvislosti s tím zákonem, protože já si myslím, že česká ústava od té doby, kdy vznikla, už to bude skoro 20 let a si myslíme, že by měla být zahájena velká diskuse vůbec o revizi ústavy, o tom, o tom, o roli například prezidenta, o roli také senátů, o roli různých ústavních, ústavních institucí. Takže ta odborná diskuse by měla být zahájena, třeba při ní přijdeme na mnohé věci a dočkáme se nečekaných změn.

Uvidíme, jak dopadne přímá volba prezidenta. Takže zamíříme spíš také na vaše kandidáty, které máte, protože jedním z nich je Karel Schwarzenberg, je to tak?

Já zatím nemám oficiální vyjádření Karla Schwarzenberga, já nevím, jestli on, on se rozhodne tak nebo onak. On v těch neformálních diskuzích vždycky říkal, že on se rozhodne až podle toho, jak bude znám ten způsob, jestli ta volba bude přímá, přímá nebo nepřímá, což zatím, zatím nevíme. Já bych si to celkem přál. Oni, oni, mnoho lidí říká, že Karel Schwarzenberg je přece jenom už starší člověk. Já si to nemyslím, já obdivuju energii Karla Schwarzenberga, protože to, co on zvládá jako ministr zahraničí a předseda TOP 09 a jakým způsobem zvládá na to, že má takřka dvojnásobek let, co mám já, tak před ním hluboce smekám a obdivuju, obdivuju jeho, jeho vitalitu.

Takže vaším kandidátem je Karel Schwarzenberg, mezi lidma zatím vede.

On to musí říct sám.

Sám, ale že se spíš rozhodne podle toho, jaké nakonec ty volby budou. To znamená, že když bude přímá volba, tak by do toho šel spíš?

Patrně ano.

Mezi lidma zatím vede Jan Švejnar a Jan Fischer, kdyby přímá volba neprošla a byla by ta parlamentní, je schopna se vládní koalice dohodnout na jasném jednom kandidátu, když vidíme ty různé roztržky a nehody?

Já se domnívám, domnívám, že vládní koalice není schopna se dohodnout na jednom, jednom kandidátu. Mimo jiné v koaliční smlouvě to není, není tam společný, společný kandidát na prezidenta. Já, jediná věc, čeho se obávám v případě, že ta přímá volba neprojde, myslím, že mnozí z nás si ještě pamatují, jak vypadala posledně ta nepřímá volba, taková velká česká fraška a já bych nerad jako poslanec v té frašce účinkoval. I proto budu prosazovat spíše tu přímou volbu prezidenta.

Můžeme zmínit možná ještě nějaké jiné jméno vašeho kandidáta, kdyby náhodou Karel Schwarzenberg nechtěl?

Já vidím celou, celou řadu, řadu osobností, já bych je teď nějak nerad prozrazoval, aby, aby, abych je nezdevastoval. Nicméně i třeba, třeba když si vezmu kandidátku ODS, která potencionální paní předsedkyni Němcovou, tak já osobně bych s paní předsedkyní Němcovou neměl vůbec žádný problém, ba naopak si myslím, že by to byla velmi důstojná prezidentka.

Abychom toto téma uzavřeli. Vy jste zmínil, že teď bude probíhat další čtení. Kdy se dozvíme, jestli bude přímá volba nebo nepřímá volba prezidenta?

Já myslím, že je to, že je to otázka několika měsíců, myslím, že do konce roku by jsme se to mohli dozvědět.

My už jsme tady rozebrali mnoho témat z politiky, také mimo jiné přímou volbu prezidenta a teď se zaměříme tak celkově na politickou scénu jako takovou, protože v posledních dnech jsou zajímavé takové dvě, dá se říct pikantní záležitosti, Karel Schwarzenberg, ten usnul na konferenci v Bělehradě a Miroslav Kalousek dal několik facek na ulici mladíkovi, který ho urážel. Jak vy vnímáte tady tyto excesy?

No, vnímám to přesně tak, jak jste to řekla jako excesy. Já myslím, že by se to nemělo stávat, já si nejsem jistý, jestli úplně Karel Schwarzenberg usnul v Bělehradě. Víte, je vděčný záběr televizních kamer jaksi.

Člověk mrkne a zrovna.

Když mrkne nebo se skloněnou hlavou. Karel Schwarzenberg občas má skloněnou hlavu nebo tak, ale, ale jako jeho předseda poslaneckého klubu, když v takovém případě vedle něho sedím, on přesně pokračuje tam, kde jsme skončili. On velmi, velmi dobře vnímá. Já chápu, že mnoha, mnoha, mnoho lidí to může, může vnímat jako, že spí, ale on opravdu, opravdu nespí. A navíc jestli v tom Bělehradě kecali blbosti, měla na svém, na svém.

Člověk raději usne, než aby to poslouchal.

Tak, když kecají blbosti, tak spím. On si je v tomto směru schopen i sám ze sebe udělat legraci. Co se týká těch facek na ulici, já myslím, že to do politické kultury nepatří. Na druhou stranu neumím posoudit, jak to tam přesně bylo, jestli ten mladík prostě nepřesáhl určitou hranici. Na druhou stranu vím, že jako politik člověk musí vydržet o něco víc, co by vydržel jako normální občan. Já, já sám ale jako učitel a jako rodič beru facku jako, jako dobrou, dobrou výchovnou metodu, mnohem lepší, než nějaké, nějaké, nějaké poznámky, důtky a jiná kázeňská opatření.

Těch různých peprných roztržek bylo poslední dobou celkem dost. Pan, taková té rétotická roztržka mezi panem Bátorou a panem Schwarzenbergem, teď to usnutí, které média trochu zveličila. Dále pan Kalousek, jeho facky. Jak vnímáte aktuální situaci a pozici vládní koalice v Česku?

Tak já samozřejmě občas zajdu do hospody a už, už ta pozice vládní koalice není jednoduchá, protože na jedné straně občasné skandály našich koaličních partnerů, na druhé straně nepopulární, pro mnoho lidí nepopulární reformy, které jsou ale velmi nutné. Ještě před rokem a něco se nám vysmívali, že strašíme Řeckem, dnes víme, jak ta situace nejen v Řecku už, už vypadá. Přitom ta vládní koalice nám stoupl rating u mnoha agentur jenom tím, že ta koalice vznikla. Jsme ušetřili několik desítek miliard na státním dluhu, protože je ve světě vnímána jako, jako stabilní, což mi absolutně občas, občas, občas, občas překvapuje. Všechno má svoje pro a proti. Nicméně ve sněmovně, kterou já zastupuju, ty zákony prochází, ta sněmovna pracuje velmi dobře, velmi efektivně a já věřím, že snad časem to třeba bude zhodnoceno.

Takže jste spokojen. My to uzavřeme takovým příjemným tématem, jaký vás dneska čeká den? Snad bude příjemný, doufejme.

Já myslím, že určitě, určitě ano. Je to jedna schůze a schůzka za druhou, mám jich dnes asi 12 nebo 15 a večer to má být vernisáž výstavy, na kterou za mnou přijede i moje žena, těším se na to.