Gazdík: Nechci nikoho soudit na ulici

Učil matematiku, zeměpis a tělocvik na základní škole v Bánově. A chtěl by se k tomu jednou vrátit. Vedoucím ve Skautském středisku Suchá Loz je nepřetržitě. Nadějný politik, šéf poslanců TOP 09/STAN Petr Gazdík.

Protikorupční policie vyšetřuje, zda místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek přijal v roce 2008 úplatek za povolení internetových sázek. Znepokojuje vás to?

Samozřejměmě to znepokojuje, každé takové podezření, které se týká politiků, je znepokojující. Ale zároveň věřím, že vyšetřování policie ukáže, že to podezření bylo liché.

Znepokojuje vás víc fakt, že to policie vyšetřuje, nebo že je Kalousek podezřelý?

Znepokojovalo by mě víc, kdyby to policie nevyšetřovala. Mnohem horší než jakékoliv vyšetřování je neurčité nařčení, které se nikdy nepotvrdí ani nevyvrátí.

Policie se dnes vrhá na dříve nemyslitelné věci: prezidentské milosti, ČEZ, teď Kalousek – je to podle vás signál, že se něco mění?

Ano, myslím, že všichni potřebujeme vidět, že nikdo není nedotknutelný. Musí konečně začít platit to stokrát omílané „padni komu padni“.

Co si myslíte o kauze Martina Romana?

Jsou tu závažná podezření ze střetu zájmů. Karel Schwarzenberg něco takového naznačoval asi před měsícem a byl vysmíván. Je třeba co nejrychleji vyhodnotit důkazy a konat.

Abychom byli přesní, váš šéf naznačoval, že ČEZ dotoval politické strany. O majetkovém propojení pana Romana se Škodou neřekl ani slovo.

Mluvil o propojení ČEZ s politickými stranami. A pochopil jsem to tak, že se tady ne vše děje úplně kale.

Nečtete celou Romanovu kauzu jako selhání politických elit?

Je to ještě závažnější. Je tu dlouhá řada kauz, které se nedaří vyšetřit. Sice dvacet let budujeme systém postavený na demokracii a svobodě, ale má problém s morálkou. Celých dvacet let se neřeší propojení byznysu a politiky. Dvacet až třicet multimiliardářů potichu ze zákulisí ovládá politickou scénu, jednu stranu si dokonce mohou založit a ta strana dokonce může mít protikorupční étos.

Multimiliardáři ovládají politickou scénu a TOP 09 je výjimkou?

Starostové i TOP 09 mají naprosto transparentní účty, každých čtrnáct dní nad rámec svých povinností dávají sponzory na internet. Dvě největší strany to nedělají, jsou výrazně zadlužené a jsou tu pokusy, aby se omezila výše volebních nákladů, ale neomezila se výše státního příspěvku stranám. To pro ně může znamenat lukrativní byznys.

Zpět k Martinu Romanovi. V době, kdy stát prodával Škodu Holding společnosti Appian, jejíž vlastnická struktura nikoho „nezajímala“, byli lidovci součástí vlády a Miroslav Kalousek za ně stál v čele rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Máte nějaké vysvětlení, proč se o věc nezajímal ani on?

Především se o to měl zajímat ministr financí. A ano, máte pravdu, že parlament, respektive rozpočtový výbor to měl kontrolovat. Ale já v té době...

Vím, byl jste mimo politiku, ale zajímá mne váš dnešní pohled na to, co bylo. Miroslav Kalousek byl v té době nejen šéfem rozpočtového výboru, ale od roku 2003 i předsedou vládní strany a...

... minulý týden zfackoval chlapce na ulici.

To bylo vtipné, ale nerozumím tomu, že jste se u kolegy Kalouska o případ privatizace Škody nezajímal.

Tehdy byl v té funkci ministra financí Bohuslav Sobotka a ten jako dnešní lídr opozice, která má plná ústa protikorupčních řečí, nese plnou odpovědnost. Samozřejmě i Miroslav Kalousek, který byl v té době ve veřejné funkci, jež měla co do činění se Škodou Plzeň, má také částečnou odpovědnost.

V politice chybí morálka, říkáte často. Ale dokud nebudeme ty politiky jmenovat a ukazovat na ně, nic se nezmění.

To je úkolem vás novinářů. Já musím dát na to, co jsem zažil osobně a na co mám důkazy. Za dva roky, po které s Miroslavem Kalouskem pracuji, jsem nezažil jediný případ, kdy by přede mnou udělal něco amorálního, nebo něco, co by nahrávalo korupci.

Co třeba zaměstnání kolegy Bartáka v náměstkovské funkci?

Promiňte, já kolegu Bartáka neznám. Ano, jdou o něm pochybnosti. Ale prosím vás, mně samotnému se příčí, abych se s vámi přestal bavit proto, že na vás média začnou plivat. To je lidsky amorální.

Říkáte, že je na nás novinářích, abychom nečisté politiky jmenovali a ukazovali na ně. A když to uděláme – s vědomím, že právě Barták byl na ministerstvu obrany zodpovědný za zcela šílené armádní nákupy – tak řeknete, že by bylo lidsky amorální tomu pánovi nedat náměstkovskou židli na financích?

Existují nějaké lidské elementární vztahy. Paní redaktorko, až vy spácháte zločin a zavřou vás, slibuju, že vás rád půjdu do vězení navštívit. Naše vztahy neovlivní to, jestli jste, či nejste momentálně na výsluní.

Jde mi spíš o to, jestli až budu vyšetřována z předražených veřejných zakázek v řádu miliard, tak mě zaměstnáte za peníze daňových poplatníků.

To netuším. Neumím posoudit, neznám pana Bartáka, neznám jeho schopnosti, nevím, čím měl být přínosný ministerstvu financí ani jaké konkrétní schopnosti má. Asi ty schopnosti má, protože ho ODS nominovala na pozici ministra obrany, nikoliv Miroslav Kalousek.

Když do české politiky vstoupí někdo, kdo je skutečně vnitřně nešťastný z její amorálnosti, je mi divné, že není nešťastný z případné amorálnosti politiků ve vlastním politickém uskupení.

Uplynulý rok mě poučil v jednom: nedělám si názor podle novinových titulků, ale podle toho, co vyšetří orgány činné v trestním řízení.

Sám říkáte, že ty nevyšetří nic – takže amorálnosti nebyly?

Mohu kritizovat pana Bartáka, jeho nákupy pro armádu jsou veskrze podezřelé. Ale to neznamená, že budu odsuzovat lidi na ulici podle toho...

Ne na ulici, ale v české politice.

Nemám vhled do toho, co se dělo na ministerstvu obrany v době pana Bartáka.

Není pravda, že jste to byl vy, kdo tlačil na Kalouska, aby se Bartáka zbavil?

Je to pravda. Ano.

Jen na bázi novinových titulků?

Ministr Kalousek čelil významnému tlaku médií. A byl-li Barták na neplacené dovolené, tak ho asi ministerstvo může postrádat. Bohužel ten tlak byl tak veliký, že už to jinak nešlo.

Není to spíš bohudík?

Neumím to posoudit. Nemám fakta, o která bych se mohl opřít.

O jaká fakta se opíráte dnes, když kritizujete amorálnost v politice?

Vidím tady propojení byznysu s politikou, vidím tady tlaky některých politiků a některých stran, vidím tady lobbisty pobíhající po Poslanecké sněmovně a jsem třeba rád, že za poslední rok a čtvrt neprošel žádný přílepek. A že těch tlaků bylo!

Lobbisté pobíhají vždy a všude, to samo o sobě nic neznamená. Zajímají mě ti někteří politici a některé politické strany. Povídejte.

Stačí si udělat hlubší analýzu o tom, který poslanec podává který pozměňovací návrh, komu ten návrh asi nahrává, a máte tady desítky až stovky podezření.

Vtip je v tom, že každý zákon a každý návrh někomu pomáhá.

To jistě. Ale musíte si tím podrobně projít, abyste pochopila. Někteří lobbisté jsou dokonce tak drzí, že se vám smějí do obličeje a říkají, že si to zařídí jinak. Amě těší, že tu vznikají zákony navzdory lobbistickým tlakům.

Odkud tedy pramení vaše deziluze?

Příklad: minulý týden jsme podali pozměňovací návrh k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Rok a čtvrt se tu ten zákon připravuje, mluví se o něm jako o nejzásadnějším protikorupčním opatření. A pak zjistíte, že podle tohoto zákona sice firmy mají mít transparentní strukturu, ale dodavatelé už nikoho nemají zajímat. A to v momentě, kdy většina veřejných zakázek jde přes subdodavatele, nebo ji společnost dokonce celou přeprodá a nakonec ji realizuje firma úplně jiná. Jako třeba Opencard.

Vy jste ten zásadní zákon vůbec v rámci koalice nepředjednali?

Bylo to předjednáno velmi hekticky a stejně hekticky to šlo do Sněmovny. Očekávali jsme, že majetková struktura všech, tedy i subdodavatelů, bude v zákoně řešena. Ale nebyla.

Ale vždyť se o tom návrhu hlasovalo nejdřív ve vládě a vaši chlapci pro něj zvedli ruku.

Protože to byla zásadní podmínka Věcí veřejných. A kdyby tento zákon na vládě neprošel, je z toho další velká koaliční krize. To je právě to: Věci veřejné tvrdí, že jsou protikorupční strana a bojují proti korupci – a vy, když chcete ten zákon udělat skutečně protikorupčním, budete touto stranou nazvána korupčníkem, který je podrazil a jejich boj jim kazí.

Co jako bývalý učitel říkáte nápadu ministra školství Josefa Dobeše začlenit výchovu k národní hrdosti mezi povinné předměty na základních školách?

Jako skaut považuju za dobré, aby mládež vnímala nějakou elementární národní hrdost, ale ta má vycházet z kantorů, nikoliv z ministerského nařízení. Jenže český učitel je dnes ve stresu, a to pana ministra nezajímá.

Pár učitelů Dobešovi napsalo, že právě jeho příkladu používají, když učí o náckovství – rozumíte jim?

Rozumím.

Petr Gazdík očima Barbory Tachecí:

Vstoupil na minutu přesně a byl zraněn. „Dnes ráno jsem si o kufr auta rozbil hlavu, takže budete mít rozhovor se skutečně praštěným politikem,“ zahlaholil ihned po dosednutí. Napíšu to, pravila jsem. On přitakal a řekl, že je to dost blbý a bude se to líbit. Pro Petra Gazdíka mám slabost: před rokem mi řekl, že půjde-li v politice po špatné cestě, mám mu klidně dát facku. Byla by sice nesmírně efektní na kameru, ale zatím k ní není důvod. Zatímco u jiných by důvod byl, ale zase nemám povolení. Jak v tom zmateném světě hledat drobné radosti? Třeba doceňovat miniinformace, které se kolem vás jen tak mimochodem mihnou. Například tu, že Petr Gazdík vozí ve svém služebním autě z Uherského Hradiště vždy stopaře, aby bylo služební auto využito. Mirek Dušín české politiky.