Funguje politický telemarketing?

Podle Jiřího Sochora, zástupce mediální sekce ODS, se v případě politického marketingu navíc přidává i to, že své politické názory většinou nedáváme veřejně najevo. Změnit náhled na telemarketingové kampaně zkusila TOP 09, která v prezidentských volbách nasadila do telefonického oslovování voličů i trio Helena Třeštíková, Anna Polívková a Petr Rychlý.

Dobrovolní telefonisté pomáhající Karlu Schwarzenbergovi oslovovali obyvatele regionů s nejvyšší podporou Zuzany Roithové, Táni Fischerové a Vladimíra Franze. „Naší snahou bylo dostat lidi k urnám, proto jsme se jich ptali, jestli půjdou volit, a ne koho,“ vysvětluje volební manažer TOP 09 Jaroslav Poláček. Telefonická kampaň TOP 09 běžela osm dní před druhým kolem prezidentské volby a dobrovolníci během ní oslovili 6591 čísel z databáze společnosti Direct Soft. Necelých osmnáct stovek volaných hovor nepřijalo. Ze 4809 oslovených si 1920 nepřálo být rušeno, 537 odmítlo téma rozhovoru a v 2889 případech zhruba pětiminutový rozhovor zdárně proběhl.

Aktivní oslovení za osm korun Vyhodnotit dopad na výsledky voleb je nemožné, Poláček si ale spočítal své: „Po sečtení nákladů na pořízení databáze a softwaru vyšlo, že jeden aktivně oslovený volič stál asi osm korun, tedy řádově méně než na veřejném mítinku nebo při door to door kampani.“ Náklady na telemarketing ovlivnila i IP telefonie, kdy hovory stojí halířové položky.

O jeho využití ale neuvažuje tým vítězného Miloše Zemana. „Nejen já, ale celý volební tým považujeme telemarketing za nepřijatelný zásah do soukromí,“ uvedla mluvčí prezidenta Hana Burianová. Jeho využití neplánuje ani ODS. „Jsme spíš pro využívání dalších moderních nástrojů,“ vysvětluje Sochor a jako příklad uvádí on-line chaty s vedením, rozhovory na Facebooku, mailing nebo SMS. „Nicméně základem zůstanou osobní setkání a rozhovory,“ věří Jiří Sochor.