Feri: Jestli mladí lidé něco neradi dělají, tak je to opouštění sociální sítě, na které jsou

Vaše příspěvky se žlutým vykřičníkem na Instagramu od 15. března sledují statisíce lidí. Proč jste začal tímto způsobem o koronavirové krizi v Česku psát?

První žlutý vykřičník reagoval na vládní tiskovou konferenci, protože i já tehdy jsem měl velké pochybnosti o tom, zda chápu smysl sdělení. Posléze jsem si četl opatření a bylo mi jasné, že koronavirus tady není na chvíli a že bude velký problém to komunikovat. Po bitvě je každý generál. Mohl bych tvrdit, že jsem to všechno tušil, ale ne, dost se improvizovalo. Bylo mi jasné, že se legislativa bude dělat překotně, rychle, a dostat z normativního textu nějaký pro běžný život zásadní a srozumitelný závěr bude velmi těžké. Proto jsem se vydal touto cestou. Není to úplně flashové zpravodajství, moje texty mají civilnější charakter. 

Dostávám zpětnou vazbu od lidí. Říkají, že informací je už takové množství, že nemají čas číst úřední oznámení o nových opatřeních ani články. Vyhovuje jim, že u mě jsou informace vydestilované do krátké podoby a rozumí jim každý. Snažím se to dělat tak, aby se v textech každý našel. Myslím, že to lidi oceňují.

Čas od času se pod příspěvky objeví, že „nebýt Feriho, nevím, co se děje“. Podobně mluvila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Skutečně to tak je? Čerpají mladí lidé informace spíše než v klasických médiích na Facebooku nebo na Instagramu? 

Myslím si, že to je špatná vizitka pro vládu. A to nejenom ve smyslu současné komunikace, ale v budování mediální gramotnosti mezi mladými. Mohlo by mi lichotit, že mají mladí informace jen ode mě, ale není úplně dobré mít informační monopol. Dost mladých, kteří mě sledují, možná nenapadne podívat se někam jinam. Přitom by měli. Zároveň je to výzva pro média, aby se tomu přizpůsobili. Informační servis online sice běží, ale možná by média měla expandovat na Instagram a víc pracovat s vizuálem.

Na koho příspěvky cílí? Podle odezvy to mnohdy působí, že vás sledují především děti.

Jakkoliv by se z komentářů mohlo zdát, že většina sledujících jsou lidé kolem 15 let, tak to rozhodně není pravda. Komentářů je 500, ale lajků třeba 50 tisíc. Podle statistik je jen 15 procent lidí ve věku pod 18 let. Většině sledujících je 18 až 30 let. A tam vidím výzvu, abychom se podíleli na úplném obratu priorit mladých lidí ve vztahu k politice. Dost bije do očí, když mi někdo napíše komentář: „Co to v té vládě zase vymýšlíte?“ Protože velká část mladých nerozlišuje mezi koalicí a opozicí, mezi vládou a Sněmovnou. Cílem by možná mělo být natáčet edukační videa. Nikoli politická, ale obecný popis českého ústavního systému.

O to jste se už snažil. Před volbami do Sněmovny jste měl vlastní kanál na YouTube právě o politice.

Teď se to ale musí integrovat do prostředí Instagramu. Jestli mladí lidé něco neradi dělají, tak je to opouštění sociální sítě, na které jsou. Jakýkoliv proklik je pro ně velmi nepříjemný.

Když se podíváme do března, tak vás na Instagramu sledovalo kolem 200 tisíc lidí. Teď je to skoro 700 tisíc a jste nejsledovanější český politik na internetu. Čím si to vysvětlujete?

Pokud nastává chaos a lidé cítí, že se něco děje, jsou puzeni k tomu, aby události začali sledovat. Nejvíc sužující je nejistota. To, že nevíme, jaká další opatření přijdou. Přesto je to zvláštní. Těch 600 tisíc je naprostý exces a nechápu, jak se to stalo.

Takže vás začínají lidé začali sledovat hlavně kvůli informacím o koronaviru. Nikoli kvůli politickému rozměru vašeho profilu a pro vás samotného?

Je to spojené dohromady. Informační příspěvky, které se snažím udržet v takové podobě, aby nevyjadřovaly můj politický názor, se střídají s politickými. Je to přirozený důsledek toho, že jsem poslanec, nemůžu se jím odestát. Myslím, že to takhle lidé berou. Chtěl bych, aby v tom měli pořádek. Aby věděli, jakou pozici jako opoziční strana zastáváme a že něco děláme.

Neměla by o opatřeních přeci jen informovat vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, a ne poslanec?

Skutečně bych si přál, aby vláda komunikovala lépe. Posílal jsem dopis ministru Prymulovi, jestli nechtějí udělat web pro mladé lidi, který bude přehledný a jasný. Tedy nikoli s obecným výčtem opatření, ale že v něm bude napsáno: „do bazénu můžete“ nebo „do bazénu nemůžete“. Velmi rád s tím pomůžu. Připadá mi, že zatím jediný, kdo si uvědomuje, že je třeba mluvit s mladými lidmi, je Radek Policar, náměstek ministra Prymuly. S ním věci často řeším. Lidé by měli vidět praktické příklady z běžného života. Řešily se taneční, zda je možné svolat valnou hromadu společnosti, a podobně.

Nedávno byly krajské a senátní volby, které jste také hodně propagoval. Pomohlo vám ve volbách, že jste díky koronaviru získal tolik nových sledujících?

Strašně bych si přál, aby nám to pomohlo. Tedy ne jenom ono informování, ale aby lidé ocenili, že s politikem mohou komunikovat na sociálních sítích. Že občas klidně můžou psát blbosti, jako jsou otázky týkající se receptů, nebo se ptát, jestli jim pomůže s domácím úkolem. Hlavně musí vědět, že se na politika mohou obrátit. 

Jedna věc jsou informační příspěvky, druhá věc je odpovídání na individuální dotazy. Dost mladých lidí netuší, kam se mají obrátit, když řeší individuální otázku. To nejsou ale jenom mladí lidé. Obraceli se na mě ředitelé a vedoucí podniků. Oni také tápou a potřebují poradit. Myslím, že to je dobrá úloha pro opozičního politika – dělat spojovník mezi úředním šimlem a běžnými lidmi, kteří si s tím nejsou schopni poradit.

Nevím, zda budu znovu kandidovat

Před druhým kolem senátních voleb jste jezdil do krajů podporovat kandidáty. Hodně jste TOP 09 propagoval i v rámci krajských voleb na svém Instagramu. Nemáte pocit, že TOP 09 jste nyní vy? Že jste její tvář?

To je otázka. Před druhým kolem senátních voleb jsem byl v Hradci Králové a v Dobrušce a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Nebyla to domluvená akce, pouze jsme řekli, že tam budeme. V Dobrušce přišlo neuvěřitelné množství lidí, přestože bylo dopoledne a Dobruška má asi pět tisíc obyvatel. V Hradci Králové přišlo 300 lidí. Asi viditelný a výrazný jsem. Ale snažím se, aby to nepůsobilo tak, že jsem ve straně jediný a často mluvím o návrzích kolegů.

V nedávném rozhovoru pro Reflex jste řekl, že stále zvažujete opětovnou kandidaturu do Sněmovny. Když se ale podíváme o dva roky zpět, tak jste pro stejné médium řekl, cituji: „Znovu už kandidovat nechci, mou láskou je právo.“ Doopravdy jste to tak cítil? Nebo jste chtěl znovu kandidovat už tehdy?

Cítil. Ale působí na mě zejména Markéta Pekarová Adamová. Nabádá mě, ať se na to nevykašlu, ať ještě pokračuju. Zároveň proběhl sněm TOP 09, kde se proměnilo vedení. Markéta je nyní v čele, čemuž jsem fandil. Co je pro mě nyní nejdůležitější, je spolupráce opozičních stran. Nyní ještě skutečně nevím. Na jedné straně je osobní kariéra, na druhé straně stojí politická odpovědnost. 

Kdy padne rozhodnutí?

Podle zákona se musím rozhodnout 66 dní před volbami.

Není to pozdě?

Myslím, že to je akorát.

Nepomůže vašemu rozhodnuti, že opozice začala spolupracovat o něco účinněji  než dříve? Máte tak větší šanci, že se do Sněmovny dostanete.

Změnil se koncept toho, s čím do voleb jdeme. Kdyby TOP 09 kandidovala sama, hlavní motivací by bylo, abychom se dostali přes pět procent a získali tak šest a půl, sedm. Takhle, pokud půjdeme společně, je motivace úplně jiná. Hlavním cílem je porazit Andreje Babiše.

Mezi vámi a ODS jsou jablkem sváru například otázky týkající se Evropské unie, od KDU-ČSL vás pak vzdaluje třeba jiný postoj ke stejnopohlavním sňatkům. Dokážete přesto postupovat společně?

Podle mě se na osmdesáti procentech věcí shodneme. A v otázkách, kde se náš názor shoduje, se dá volební program zprůměrovat. U otázek vztahu k Evropské unii nebo otázek celospolečenských, jako jsou stejnopohlavní sňatky, se to zprůměrovat nedá. Český volební systém však není uzavřený. Umožňuje kroužkováním prosadit kandidáty, které člověk chce. Když bude na Moravě tradiční volič KDU-ČSL, který bude mít problém s názorem našeho kandidáta, tak zakroužkuje lidoveckého kandidáta. Takhle to může fungovat.

Spojíte tedy jen svoje procentuální body nebo máte nějaké páky na to, jak přitáhnout nové voliče? Nebo voliče hnutí ANO

Myslím, že část voličů hnutí ANO si Andrej Babiš zažene sám tím, jak absolutně nezvládl koronavirovou krizi. Mobilizaci nových voličů si myslím, že zvládneme. Přitáhneme i mladé voliče, ale zároveň nechci, aby to vyznívalo tak, že TOP 09 cílí jen na mladé. Já cílím na mladé voliče, TOP 09 cílí na všechny. Jde to vidět i na volebních akcích – za mnou jdou studenti, za Markétou Pekarovou Adamovou jdou lidé kolem čtyřiceti let.

Já budu cílit na mladé voliče. Tam se toho dá udělat dost, dá se zvolit jejich volební účast. Zároveň si ale myslím, že účast u voleb zvedne nezvládnutá koronakrize.

V čem ji vidíte jako nezvládnutou? 

Narůstají počty nových případů, počty hospitalizací – vypadá to jako zvládnutá krize? Vypadá zvládnutě, jak se nestíhá trasovat?

Stala se podle vás chyba v létě, protože se vláda málo připravila? Nebo pokládáte za špatná stávající opatření?

Obávám se, že to je komplex různých pochybení, která byla motivována snahou Andreje Babiše zalíbit se lidem. Začalo to rouškami, kdy tlakem na Adama Vojtěcha premiér prosadil, že se budou zavádět od září v menším rozsahu. Zároveň se trasování a chytrá karanténa odehrává jen v hlavách vládních politiků, a ne v realitě. Nehodnotím ta opatření ze stránky epidemiologické. Neumím říct, jestli je správně, že se zavřely školy tak pozdě. To je epidemiologická otázka. 

Politicky dokážu posoudit, když se na mě obracejí lidé s tím, že byli v kontaktu s pozitivně testovaným člověkem a hygiena se jim ozvala až tři dny před koncem karantény, kterou jim dodatečně nařídila. To se všechno jako sněhová koule nabalilo a teď nás to plnou silou zasahuje. Ačkoli se snažím být optimistou, tak tady optimismus těžko hledám.