Politici se brání povinnému zveřejňování smluv. „Nechtějí se vzdát moci,“ říká o kriticích zákona jeho předkladatel Jan Farský.
Protikorupční zákon o registru smluv, který podmiňuje platnost smlouvy jejím zveřejněním na internetu, narazil. Sněmovní výbor pro veřejnou správu v úterý doporučil jeho předlohu zamítnout. A to přesto, že před volbami se k jeho prosazení zavázalo hned 160 z následně zvolených poslanců. Kritici se ohání nestandardním legislativním procesem a problémy pro obce. Autor zákona Jan Farský (STAN) naopak mluví o strachu politiků, kterým by zákon zúžil manévrovací prostor. Upravenou verzi chce předložit v červenci. Nespokojení poslanci ovšem naznačují, že ani to jim stačit nebude.
„Zákon neprošel standardním legislativním procesem. Je v něm rovněž řada chyb, které se musí napravit,“ hřímá zpravodaj návrhu Jiří Petrů (ČSSD) s tím, že je nereálné, aby v červenci sněmovna opravenou verzi přijala. Není jediný. Na údajně zrychlené schvalování, které z připomínkového řízení vyčlenilo například Úřad pro ochranu osobních údajů, si stěžuje i šéf hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO) nebo ředitelka Svazu obcí a měst Jana Vildumetzová. „Chová se jako Taliban, nepřipouští žádnou diskusi,“ soptí Pilný směrem k předkladateli zákona.
Upozorňuje i na to, že zákon neodkládal účinnost pro menší obce, aby se stihly připravit. Kritikům rovněž vadí, že předloha nezvýhodňuje některé státní nebo obecní firmy, které jsou vázány obchodním tajemstvím, a mohly by být zveřejněním smluv poškozeny. Zástupci Svazu měst a obcí také zmiňují administrativní náročnost zveřejňování smluv. „V jedné obci na Slovensku kvůli tomu museli přijmout pracovníka na plný úvazek,“ popisuje Vildumetzová. Jméno obce si nepamatuje. Byli by proto raději, kdyby se zákon projednal znovu nebo aby se vytvořil úplně nový návrh. I kdyby to mělo trvat další roky.
Slovensko: miliardové úspory Není divu, že se politici brání promptnímu přijetí zákona. Jde totiž o hodně. Vyhláška by tvrdě dopadla nejen na obce, ale i na státní úřady a firmy. Zásadně by omezila prostor k manipulaci zakázek. „Naprostá většina výtek jsou úplné nesmysly, kterými se snaží odmítnout zákon, který jim ubere šanci hromadit moc,“ rozčiluje se Farský. A ukazuje na Slovensko. Tam se jen v prvním roce platnosti vyhlášky podařilo na zakázkách ušetřit až třicet procent nákladů. Organizace Amnesty International přijetí zákona proto označila za „nejsilnější protikorupční opatření“ tehdejší vlády premiérky Ivety Radičové.
Za absurdní považuje Farský zejména tvrzení o zrychleném schvalování. „Zákon projednáváme už dva roky. Na připomínky měly sněmovní výbory i ministerstva k dnešku 144 dní,“ říká. „Celou dobu přitom vše trpělivě vysvětluji. Jako Taliban se proto opravdu necítím,“ dodává.
Ani zahlcení starostů administrativou není dle něj reálné. Analytik Kamil Gregor totiž spočítal, že nahrání jedné smlouvy na internet zabere zhruba dvě minuty. „Nic se nemusí skenovat, pouze se vezme elektronická verze a nahraje se na internet,“ napsal před časem. „Žádný problém s tím nemáme. Nahráváme tak jednu smlouvu měsíčně a to trvá tak pět minut,“ souhlasí starostka obce Kroučová s necelými 300 obyvateli Hana Hajná.
Podobně vyvrací Farský i další výtky. „Na obchodní tajemství smlouva nesahá, pouze nařizuje zveřejnění toho, co by si stejně mohl každý vyžádat zákonem o přístupu k informacím. Stejně tak jsme zakomponovali dvouletý odklad pro obce. A s výjimkami se počítá i u smluv – například pracovních, ale i u těch, které lidé uzavírají se státními firmami, jako jsou vodárny, teplárny nebo ČEZ,“ dodává poslanec s tím, že tyto smlouvy jsou stejně řízeny ceníky, a proto tam ke zneužití nedochází. A souhlasí s ním i Rekonstrukce státu. „Ze čtyřiceti připomínek, které poslanci poslali, byly relevantní pouze čtyři,“ tvrdí jeden z organizátorů projektu Jiří Boudal.
Ty ovšem autoři do znění zákona zakomponovat chtějí. Sestavili proto skupinu poslanců, kteří mají do července ve spolupráci s Úřadem vlády sestavit komplexní pozměňovací návrh. Rádi by ho předložili poslancům v druhé polovině července, spolu se služebním zákonem. Přestože se ale pod zákon podepsalo rovnou 75 z nich, je v současnosti jeho podpora nejistá.
Ke schválení zákona se před volbami zavázali i koaliční lídři Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s Andrejem Babišem (ANO). Byli to přitom i jejich poslanci, kteří ve sněmovních výborech znění normy oponovali. Nejistá je ovšem zejména pozice sociální demokracie. Její členové dlouhodobě tvrdí, že platnost smluv by se neměla podmiňovat jejich zveřejněním na internetu. „Pro nás je přijatelnější, že by obce dostaly pouze pokutu, pokud by smlouvu nezveřejnily,“ říká šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
On sám zákon ve výboru schválil a pro LN připustil, že by souhlasil i s novou verzí, kterou mají legislativci předložit v červenci. To Farský kvituje. „Pokud by vypadla platnost až po zveřejnění, je celý zákon k ničemu,“ dodává.
***
* Současná verze návrhu podmiňuje platnost všech smluv jejich zveřejněním na internetu.
* Zveřejňovat by se měly i všechny faktury a objednávky nad 50 tisíc. * Výjimky tvoří nájemní smlouvy s fyzickými osobami na byty, bankovní smlouvy ČNB, pracovní smlouvy, smlouvy na nájem hrobového místa, ale i koncové smlouvy zákazníků se státními firmami (ČEZ, vodárny...). * Zákon Farský poprvé předložil v lednu 2012, skončil s pádem vlády.
* Vloni v listopadu jej předložil znovu spolu se 74 dalšími poslanci.
Michal Kolmaš
Lidové noviny, 16. 6. 2014, rubrika: Domov, str. 2
