Farský: Registr smluv je cesta, jak zvýšit důvěru ve stát a jeho instituce

Co vás motivuje k prosazování registru smluv?
Od začátku, co jsem v politice, mi přijde naprosto logické, že jsem vždy jen dočasným správcem prostoru, kde jsem starostou nebo poslancem. A protože spravuji věci veřejné, přijde mi zcela automatické, že to dělám veřejně. Zveřejňování smluv, faktur a objednávek zatáhne do kontroly nakládání s veřejnými prostředky konkurenci, opozici i běžného občana. Plná transparentnost vede nejen k úsporám,ale zvyšuje důvěru občanů v politiku. Posilování represivních složek či kontrolních úřadů není cesta.

Proč jste se nechal inspirovat slovenským centrálním registrem smluv a netřeba západními zeměmi?
Protože je nám nejblíž, co se zkušenosti týče. V zemích na západ od nás je důvěra občanů ve vynakládání veřejných prostředků i v politiku daleko větší. A nízká důvěra, to je především to, co mi vadí. Představa lidí, že cokoli se v politice děje, je špína, a veškeré útraty jsou zlodějina, vede k rezignaci a odklonu od správy věcí veřejných, což je nebezpečné. Tohle je cesta jak ukázat, že to tak vždycky není.

Jste přesvědčen o tom, že na Slovensku se díky zákonu situace zlepšila?
Ano, a když se bavím se slovenskými kolegy, tak to potvrzují. I když si myslím, že zveřejnění finančních toků včetně různých způsobů plýtvání povede ke krátkodobému snížení důvěry. S tím jsme se setkali i po uvolnění rukou policii a státním zástupcům. Na vyšetřování korupce v nejvyšších patrech české politiky občané reagovali stejně. Na Slovensku také vidím problém v tom, že nevyužívají otevřený datový formát. S otevřeným datovým formátem je možné zveřejněné informace dále efektivně využívat. Třeba tak, že aplikace automaticky porovná ceny metru čtverečního zámkové dlažby v různých místech v České republice.

Říkáte, že důvěra se zhorší, ale primárně vám jde o prevenci. Neočekáváte, že někdo bude sám od sebe publikovat nějaké podezřelé smlouvy?
Ano, proto je registr potřeba. Na Slovensku se objevilo pár takových smluv v řádech statisíců či milionů a někdo za to musel nést politickou odpovědnost. Primárně je to prevence, k tomu výdaji prostě nedojde a to je přece daleko lepší, než to pak zjistit později.

A co když k nezákonnému postupu dojde, ale odpovědná osoba do systému vloží úplně jinou, fiktivní smlouvu?
Pak existuje křížová kontrola přes faktury. Ta smlouva, pokud byste na jejím základě něco platili, nebude dávat smysl.

Kdo bude registr procházet?
Na to žádný aparát nebude. Jediná cesta je dát informace těm, kteří na té kontrole mají nějaký zájem, ať už politický, či ekonomický. Kontrola bude tedy přirozená, například od konkurence, opozice, občanské společnosti či médií. Je to kontrola zdarma a s největší motivací. Funguje daleko lépe, než kdybychom zřídili další úřad se stovkami úředníků, kteří by se v tom milionu smluv orientovali namátkou. Myslím si také, že na tom přirozeně vyroste datový byznys firem, které budou schopny vygenerovat data, za kolik se například v daném segmentu staví.

Co říkáte na argument, že se dalším zákonem pouze devalvuje již zavedené právo?
Ten zákon má jedenáct paragrafů a týká se jen státu a veřejných subjektů. Nijak nezatěžuje občany České republiky. Takže tohle není příklad zákona, který zapleveluje právní řád. Naopak si myslím, že ho má šanci pročistit. Navíc mým druhým cílem, poté, co bude zákon schválen, na což se už moc těším, je škrtání částí zákonů, které jsou zbytečné.

Je vám vytýkána i nesladěnost s občanským zákoníkem.
Nevidím tam rozpory. Tuto normu jsem psal s autory občanského zákoníku. Sami navrhli, ať je to samostatný zákon, nikoli součást nového občanského zákoníku.

A co riziko ústních smluv, jež nově zákoník představuje, které by logicky nemohly být v registru?
Dovedete si představit, že ČEPS nebo Lesy ČR začnou uzavírat ústní smlouvy a faktury budou chodit bez smluv? Nevěřím ani, že by se to stalo v obcích. Je to politická odpovědnost například starosty, jestli si tu ústní smlouvu obhájí. Je to jeho riziko, proto nevěřím, že se to bude dít.

Často je napadána také podmínka účinnosti smluv pouze, pokud jsou zveřejněny. Co můžete říci k tomu?
Je to podstata návrhu. Bez ní by nefungoval. A není to nic nového, podmínka účinnosti zveřejněním smlouvy už v českém právu existuje. Ve chvíli kdy obec prodává nebo pronajímá nějaký majetek, musí to zveřejnit, a pokud nezveřejní, tak je smlouva absolutně neplatná. Na každou smlouvu se už dnes doplňuje záznam o zveřejnění záměru i schválení. Stejně tak je podobná konstrukce už zavedena u Katastru nemovitostí.

A co argument snižování konkurenceschopnosti polostátních firem? Vnímáte to jako riziko?
Smlouvy, které mají nějakou hodnotu, by si podle zákona o svobodném přístupu k informacím mohla konkurence už dávno vyžádat. A pokud by je nedostala, protože se na smlouvu vztahují výjimky tohoto zákona, tak se taková smlouva neobjeví ani v registru. Jsem připraven diskutovat o konkrétních případech snižování konkurenceschopnosti, zatím ale od odpůrců zákona slyším jen obecnou argumentaci, které chybí odůvodnění.