Psal se únor 2013, když do centrálního registru spadla první smlouva severočeského města Semily. Jejich starosta Jan Farský (TOP 09) měl už tou dobou natrénováno zveřejňování obecního hospodaření na webu. Zprovoznění celostátní evidence ale znamenalo první důležitý krok k tomu, aby se z možnosti stala povinnost.
Poprvé zmařil šanci na odhlasování zákona o registru smluv ve sněmovně loňský pád vlády Petra Nečase. Napodruhé se Farského šance zvýšily, přestože se s návrhem vrátil jako opoziční poslanec. Už proto, že ve vládní koalici sedí hnutí ANO, které si zákon o registru smluv vytklo coby přednostní úkol. „Dají se tak ušetřit velké peníze,“ zmínil Radek Vondráček z ANO.
Inspiraci pro zákon s jednoduchou ústřední myšlenkou, že platí jen taková smlouva, která je zveřejněná na webu, našel Farský na Slovensku. Tam pro státní instituce a obce nařízení platí už od roku 2011. Cílem je efektivní hospodaření - úřady si více hlídají, aby vydávaly peníze úsporně. A o veřejné zakázky se uchází více firem, protože věří, že soutěž proběhne čistě.
Výhodou registru je i to, že jde snadno zjistit jednotkovou cenu. Například starosta, který se chystá budovat cyklostezku, se rychle dozví, za kolik stavěli kolegové jinde v republice. „Vím pak, že cena je příliš vysoká, nebo nereálně nízká,“ popsal Petr Gazdík, starosta Suché Lozi a místopředseda sněmovny.
Přestože zákon loni skončil společně s Nečasovou vládou, pro stávající sněmovnu už zůstal k dispozici zprovozněný a funkční registr na portálu veřejné správy. Vyrobila ho společně ministerstva vnitra a financí, jejichž tehdejší šéf Miroslav Kalousek (TOP 09) na něj uvolnil přibližně šest miliard.
Evidence je dnes dobrovolná, smlouvy sem posílají resort financí a zahraničních věcí, Liberecký kraj a některá města, například Zlín, Chrastava nebo Opava. „Šetří nám to čas. Kdykoli máme jednání, potřebujeme se sami na něco podívat, vše je kdykoli komukoli po ruce,“ shrnul své zkušenosti starosta středočeských Černošic Filip Kořínek.
Jan Farský je teď splnění své „mise“, aby pod registr padali hospodáři se státními penězi povinně, nejblíž od chvíle, kdy zákon začal prosazovat. Ještě před měsícem a půl se ve sněmovně chystala změna, která by předloze sebrala klíčový bod. Mělo totiž zmizet to, co starosty a úředníky přinutí smlouvy zveřejňovat. A sice že neplatí, pokud nevisí na webu. Teď se však po sérii jednání parlamentní kluby shodly na změnách, díky nimž zůstane klíčový princip zachován. „Dokud smlouva nevisí, bude prostě neúčinná, takže se nesmí plnit. Po 90 dnech je neplatná,“ shrnul zpravodaj zákona Jan Chvojka (ČSSD).
Součástí politické dohody je také padesátitisícový limit na objednávky a faktury, vyjmutí strategických obchodních společností, v nichž má stát podíl, či dvouletý odklad pro malé obce. „To je všechno akceptovatelné,“ souhlasí Farský. Občan nesmí být v roli prosebníka, když chce vědět, jak stát nakládá s jeho prostředky.
Hospodářské noviny, 1. 4. 2014, rubrika: Česko, str. 4
