Farský: Na Slovensku si už dávají velký pozor, aby zakázky zveřejněny byly. Jinak jim hrozí postihy
Rozhovor s lídrem na Liberecku Janem Farským
Zajímalo by mě, kdo bude zodpovědný za zveřejňování zakázek a jaký bude případný postih pro ty, co nezveřejní?
Zákon o registru smluv OE o zveřejňování OE stanovuje postih jednoznačný OE na nezveřejněnou smlouvu se pohlíží jako na neexistující OE tj. jakákoli plnění, která proběhla bez smlouvy, musí být vrácena. Odpovědnost pak může být i ve formě trestněprávní. Od1. 1. 2011 tato povinnost platí na Slovensku a všichni si dávají dobrý pozor, aby všechny smlouvy zveřejněny byly. Tato samovymahatelná povinnost funguje. Lépe než zástupy dozorujících úřadů. A ještě ke všemu je úplně zdarma.
Stále se hovoří o tom, že prioritou pro politiky je vysoká nezaměstnanost a její snížení. Jak toho chcete docílit parlamentní cestou, jakými opatřeními? Dá se nějak limitovat přístup soukromých firem, které zajímají jen zisky a ždímají zaměstnance bez dodržování zákoníku práce?
Stát by měl co nejméně komplikovat vznik nových pracovních míst, vstup do podnikání. Také by měl nastavit financování škol tak, aby absolventi byli co možná nejlépe zaměstnatelní. Dále je potřeba veřejné prostředky investovat do zlepšení infrastruktury. Více pracovních míst znamená také kvalitnější pracovní místa.
Jak se díváte na projekt Krkonošského metra? Projektu, který vymysleli studenti a měl by zlepšit dostupnost v horských oblastech? Jak vidíte dopravní obslužnost na Semilsku? Je podle vás veřejná doprava pro lidi dostatečně zajištěna?
S autorem projektu panem Karlem Jakubů mám tu čest znát se osobně. Dokonce nějakou dobu byla část budoucího Krkonošského metra umístěna v Semilech. Pokud mám informace, tak dnes svoji aktivitu směřuje na trať Martinice OE Rokytnice, a to je určitě při zapojení dopravní fakulty skvělá myšlenka. Dopravní obslužnost by mohla být vždy lepší. Současnou úroveň ale považuji za vyhovující. Sám mám zkušenost, že i když někdy komplikovaně, tak kam potřebuji, tam se dostanu.
V Německu se daří zamezit krizi prorůstovými opatřeními, jako je vyšší počet státních zakázek např. do stavebnictví, tím se snižuje nezaměstnanost a stát prosperuje. Proč je tomu u nás naopak?
Vyšší počet státních zakázek musí někdo zaplatit. A stát hospodaří jen s penězi, které vybere od občanů. Celoevropsky platí, že státy hospodaří na dluh. Stát si tak na tyto zakázky půjčuje od bank a zadlužuje naše potomky, na které tíha dluhů jednou dopadne. Byť to není populární, považuji za odpovědné, abychom si dnešní politickou popularitu nekupovali na úkor života našich dětí. Kdybychom se zadlužili do stejné míry jako Německo, skokově by naše ekonomika vyrostla o desítky procent. Bylo by to ale správné, nebo by šlo jen o přesunutí problému na budoucnost?
V parlamentu už jste byl. A přesto se chcete vrátit. Je to opravdu pro vás tak příjemné prostředí, protože v televizi vypadá skoro nesnesitelně. Jak zvládáte některé výstupy politiků? Už je nevnímáte nebo máte tak hroší kůži?
Do parlamentu se nechci vrátit, protože by to bylo příjemné prostředí, ale proto že mám nedodělanou práci OE předně zákon o registru smluv, o kterém jsem psal už v předchozích odpovědích. Druhým velkým cílem je rušit některé zbytečné předpisy, povinnosti. Zjednodušení státu přinese jeho zlevnění a zároveň pro občany i jednodušší pochopení a fungování.
Jedna osobnější otázka. Stíháte při své práci poslance a starosty i rodinný život?
Teď už ano. Ale v počátku jsem byl tak zaslepený, že jsem na úkor práce odboural osobní život. A že jsem asi i ublížil. Z chyb se ale snažím učit a byť nejsem na tomto poli nejlepším žákem, snad se to lepší. Kampaň je hodně specifický čas, neb se domů vracím až tak kolem desáté, ale to není navždy.
Liberecký deník, 12. 10. 2013, rubrika: Liberecko, str. 2