Farský: Místo nových zákonů rušit ty zbytečné

Patřil jste k nejmladším starostům, co vás přivedlo k zájmu o politiku, kdo nebo co vás formovalo?

Na prvním místě rodina. S rodiči a bratry jsme často diskutovali i o věcech veřejných. Pak skaut. Ten mě naučil, že nestačí jen diskutovat, ale že neseme odpovědnost za sebe i věci kolem sebe, a tak když se mi něco nelíbí, nemám hledat, kdo jiný by to mohl změnit, ale o změnu se mám pokusit sám. V roce 2006 jsme tak s přáteli dali dohromady uskupení Volba pro Semily, s kterým jsme vyhráli volby a stal jsem se starostou. Od té doby se podařilo zrekonstruovat náměstí, obnovit provoz kina, otevřít novou knihovnu, regeneraci sídliště Řeky, opravit polovinu všech komunikací v Semilech, opravit 10 kilometrů vodovodů a kanalizací, postavit páteřní cyklostezku městem a další a další věci. Snad se lidem v Semilech žije lépe.

V on­line rozhovoru jste řekl, že se do Parlamentu ČR chcete vrátit, protože tam máte rozdělanou práci. Co konkrétního Vám leží na srdci, v čem chcete pokračovat? V návrzích kterých zákonů?

Předně jde o zákon o registru smluv. Podle návrhu musí být každá smlouva, kterou uzavře stát, státní podnik či samospráva, zveřejněna na internetu pod sankcí neplatnosti. Díky tomuto mechanismu budou moci občané, konkurence, ale i opozice efektivně hlídat závazky státu a to kam plynou veřejné prostředky. Na Slovensku díky tomu ušetřili až 30 procent! Kouzlo návrhu je v tom, že není potřeba vytvářet další kontrolní úřady, ale jde o vytvoření efektivního kontrolního nástroje pro aktivní veřejnost. Liberecký kraj a řada měst (např. Chrastava, Semily) se již k registru připojily a lidé mají možnost své zástupce kontrolovat.

Takže odpadne byrokratická zátěž, protože zmizí zbytečné úřady?

Ano, to je téma, kterému bych se chtěl také dále věnovat. Jít proti proudu a místo schvalování nových a nových zákonů ty zbytečné povinnosti postupně rušit.

Kde vidíte lék na „blbou náladu“, která nás od konce devadesátých let stále provází? Máme k ní důvod?

Přijde mi, že jsme byli minulým režimem vychováni k tomu, že se o nás má někdo starat, že někdo jiný rozhoduje o našem úspěchu a neúspěchu. A byla to za komunistického režimu i pravda. Už dvacet čtyři let ale žijeme ve svobodné společnosti, kde odpovědnost za sebe neseme předně my sami. A byť je naučené a lákavé přenášet odpovědnost za sebe na ostatní, jediná správná cesta je obrátit se k sobě. Jestli budeme žít v blbé náladě, je tak na rozhodnutí každého z nás.

Dobře, a jak byste odpověděl třeba starému člověku, který má nízký důchod, celý život pracoval a teď je mu stydno, že musí žádat o sociální dávky, aby třeba zaplatil nájem?

Jako syn svých rodičů k nim cítím odpovědnost. Vychovali mě, starali se o mě i v době, kdy to nebylo jednoduché, když bylo potřeba, uskromnili se pro mne i mé bratry. Až oni budou potřebovat moji pomoc, jsem k ní připraven. Cítím za ně odpovědnost. Pokud děti, které by pomohly, starší člověk v nouzi nemá, pak je dobré, že je zde stát, který dokáže pomoci. A nemusí za to být nikomu stydno. Vždyť stát právě proto aby pomohl, když se někdo ocitne v nouzi, zde je.

Jste nějak spřízněn s církevním reformátorem, modernistou a zakladatelem Církve československé husitské Karlem Farským, který mimochodem pochází z Libereckého kraje, konkrétně Podkrkonoší a je po něm pojmenován například i kostel v Jablonci nad Nisou?

Karel Farský pochází ze Škodějova. Ze vsi, která je vzdušnou čarou asi 5km od místa, kde jsem se narodil – Nouzova. Jméno Farský vzniklo v tomto regionu. Atak nejspíš nějakou vazbu máme. Zatím jsem ji ale neobjevil. Ani jsem ale moc poctivě nehledal, byť se mě na to mnoho lidí ptá.

Čemu byste se věnoval, kdybyste nebyl politikem?

V první fázi bych se jistě vrátil do Škoda Auto, kde jsem předtím, než jsem se stal starostou, pracoval. A po večerech bych studoval rodokmen naší rodiny, který jsem před vstupem do politiky začal sestavovat. Třeba bych našel i tu vazbu k zakladateli Církve československé husitské, panu Karlu Farskému.