Páteční ráno byla na jednání ústavně právního výboru sněmovny k vidění malá revoluce. Tak jasné vítězství nečekal nikdo z iniciátorů zákona o povinném zveřejňování obchodních smluv firem vlastněných státem, krajem nebo obcí. Ještě večer před jednáním to v kuloárech vypadalo, že poslanci zákon, jejž sami navrhli, vzdají a nechají ho raději celý znovu vypracovat vládou. To by znamenalo minimálně roční skluz, v horším případě možná úplný konec normy, kterou její iniciátoři považují za jeden z klíčových nástrojů pro nastolení férových, korupcí neotrávených podmínek v obchodování mezi státem a soukromými firmami. Pro všech osm usnesení, jež nečekaně poslala zákon k pravděpodobnému schválení do pléna, hlasovalo vždy minimálně devět z třinácti přítomných poslanců.
ČEZ, Lesy ČR, České dráhy, Ředitelství silnic a dálnic ČR a další státní společnosti jsou už léta považovány médii, policií i tajnými službami za hlavní nástroj polomafiánského spojení, pomocí kterého vysávají z veřejné kasy peníze spříznění soukromníci. Odhady občanských iniciativ postavené na finančním rozboru zadávaných veřejných zakázek mluví o čtyřiceti až padesáti miliardách korun, o něž stát ročně nevýhodnými smlouvami přijde. Pokud Poslaneckou sněmovnou projde zákon o povinném zveřejňování smluv státních podniků na internetu – a po pátečním jednání ústavně právního výboru už tomu brání jen formality –, budou moci výhodnost či nevýhodnost obchodů prověřit nezávislí experti i nadšení laici. A jak říká iniciátor zákona, poslanec Jan Farský (STAN), „vědomí toho, že smlouvy budou veřejné, by mělo preventivně odradit představitele státu i soukromých firem od dalšího vysávání veřejných peněz“.
Jan Farský prosazoval zákon už před dvěma lety v minulé sněmovně, ale poslanci to tehdy většinově odmítli s vysvětlením, že by zákon porušoval obchodní tajemství. Na potřebu zákona upozorňovalo už tenkrát i několik občanských iniciativ, které se loni spojily pod značkou Rekonstrukce státu. Na podzim před sněmovními volbami rozjeli podpisovou akci mezi kandidáty na poslance, kteří se Rekonstrukci státu zavázali k prosazení devíti podstatných protikorupčních zákonů. Sto dvacet pět signatářů se do sněmovny dostalo a představitelé Rekonstrukce státu od nich začali požadovat splnění slibu.
Před pátečním jednáním ústavně právního výboru to vypadalo, že zákon – první kompletní ze slíbené devítky – nebude mít přes závazek u poslanců šanci. Výhrad byly desítky, nicméně poslanci nakonec většinu pozměňovacích návrhů stáhli.
Co stálo za nečekaně hladkým postupem výboru? V úterý se k zákonu konala koaliční schůzka. K čemu se na ní politici dobrali, nebylo zveřejněno, ale zdá se, že dali zákonu zelenou. Největší výhrady k zákonu má Svaz měst a obcí ČR – důvodů je řada: ve výboru se dohodlo, že města a obce dostanou v povinném zveřejňování svých smluv dvouletou výjimku, aby technická úskalí nové právní normy zvládly. To podle poslance Farského rozhodlo. Velkou roli zřejmě sehrál také soustředěný tlak aktivistů Rekonstrukce státu, kteří před zmíněnou koaliční schůzkou dokázali během několika hodin najít podpisy známých osobností, podnikatelů, ekonomů, již po poslancích hlasitě žádali rychlé schválení zákona.
Představitelé Rekonstrukce státu oceňují přístup poslanců, mají jen obavy, aby teď přijetí normy neprotahovali úředníci z ministerstva vnitra, kteří mají uhladit poslední sporná místa. Zákon totiž přináší také určitý právní konflikt s utajovanými skutečnostmi v některých státních obchodech. Nicméně ministerstvo už zákon jednou připomínkovalo, na konflikt s utajenými skutečnostmi upozornilo a podle Farského by mohlo zákon dopracovat během dvou tří týdnů. V červenci by pak mohl hladce projít sněmovnou.
Respekt, 2. 6. 2014, rubrika: Fokus, str. 36
