Na rozdíl od bývalého ministra Tomáše Julínka (ODS), jehož snem byly univerzitní nemocnice jako akciové společnosti, přichází ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) s novým plánem.
Od roku 2014 by se měly dosavadní fakultní nemocnice řízené státem přeměnit na univerzitní nemocnice jako veřejnoprávní instituce. Heger má větší šanci než před čtyřmi lety Julínek, který podráždil odborníky i opozici a převod neprosadil. Přitom převedení majetku státu na nestátní subjekt nyní označil posudek, který hodnotí všechny dopady nové normy a je součástí podkladů pro jednání vlády, jako riziko.
Posudek hovoří o faktickém „odstátnění majetku“. Může být přesun mnohamiliardového majetku devíti fakultních nemocnic, které jsou špičkovými pracovišti pro celou ČR, nenápadnou privatizací? To včera odmítl náměstek ministra Martin Plíšek (TOP 09). „Není to privatizace. V novém zákonu budou velmi přísné podmínky pro nakládání s majetkem, aby se nepřeváděl a nevyváděl jinam. Takže v něm budou pojistky proti privatizaci silně zakotveny,“ řekl Právu. Reagoval tak na připomínku náměstka pražské Všeobecné fakultní nemocnice Petra Břízy, který se vznikem nového typu nemocnic sice souhlasí, ale zajímá ho, zda v zákonu budou „dostatečné pojistky proti zcizení předaného majetku tak, aby byla zachována lékařská péče v těchto zařízeních na špičkové úrovni“.
Stejně tak by Bříza přivítal, kdyby nemocnice měly garanci, že budou jakožto poskytovatelé veřejné služby příjemci veřejné podpory. Tu budou mít podle Plíška zajištěnu. „Protože vedle zdravotní péče je zde ještě činnost zaměřená na výzkum, vědu a inovace, tak v tomto budou příjemcem v souladu s předpisy EU,“ přislíbil.
Podstatnou změnou pro nemocnice, které nyní jsou příspěvkovými organizacemi zřizovanými ministerstvem, bude jejich „odstřihnutí“ od přímého řízení státním orgánem. „Ministerstvo chce odpolitizovat řízení těchto nemocnic. Dosud politické vlivy mohou hrát roli při jmenování ředitele. Návrh předpokládá, že je bude jmenovat správní rada, kde bude mít zastoupení nejen stát, ale i vysoké školy a zástupce kraje,“ tvrdí Plíšek. Podle něho chce nový návrh posílit odpovědnost řídících orgánů. „Zavádíme odpovědnost členů správní a dozorčí rady. Právní forma má být nezisková organizace, tedy veškerý zisk, který vyprodukuje, musí jít do hlavní činnosti, tedy do poskytování zdravotních služeb, případně na výuku a výzkum,“ tvrdí náměstek ministra.
Podle něho je nutné dořešit poměr sil v řídících orgánech tak, aby „se nemohlo stát, že vysoká škola bude ve správní radě přehlasovaná státem a opačně“.
Právo, 29. 8. 2012, Rurika: Zpravodajství, str. 3
