(editovaný přepis rozhovoru s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem)
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Lídři členských zemí Evropské unie mají dnes na programu svého vrcholného setkání diskusi o budoucí podobě eurozóny. Základem pro jednání je předběžná dohoda Francie a Německa na vytvoření jednotného rozpočtu pro státy platící eurem. Už předem je ale jisté, že původně ambiciózní plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jako například zřízení úřadu evropského ministra financí nebo společné pojištění bankovních vkladů, ve hře alespoň zatím nejsou. Pane Niedermayere, hrozí podle Vás, že jestli bude reforma eurozóny málo důkladná, že by mohlo euro podlehnout postupné korozi?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Podle mého názoru určitě ne. Vnímání, které v naší zemi převažuje, že v eurozóně je nějaký velký problém, který se musí co nejrychleji řešit, úplně neodpovídá realitě. Důvěra v euro je podle průzkumu mezi občany nejvyšší od jeho zavedení. Evropské ekonomiky sice rostou pomalu, ale rostou setrvale a stabilně. To, co eurozóna potřebuje, je spíš pokračovat v postupných krocích, protože je to projekt, který je stále ve výstavbě, aby se některé věci dokončily, jiné aby se započaly a abychom byli lépe připraveni na horší dny, které dřív či později přijdou. To je neúprosná ekonomická logika.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Celková architektura eurozóny je podle ekonoma Lukáše Kovandy vadná a potřebovala by výraznější zásah, aby se základy nesesuly k zemi. Uvědomuje si eurozóna a země v ní shromážděné a hlavně ty, které ji vedou, hloubku problémů, kterým čelí? Není to spíš falešný optimismus?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Nevím, jestli si členové eurozóny uvědomují, jaký názor na to má pan Kovanda. Projekt eurozóny určitě není dokonalý. Je to dílo nejenom lidské, ale je to hlavně dílo politiků, kteří vedli dlouhé diskuse o tom, jak daleko zajít ve sdílení odpovědnosti a sdílení pravomocí. Čili výsledek není zdaleka optimální. Pokud mají některé země v Evropě velké problémy, tak to není díky existenci eurozóny, ale docela často je to přesto, že eurozóna funguje. Kdyby nevzniklo euro, tak je velmi pravděpodobné, že by nevznikl tak fungující společný trh, jako funguje dnes. V těchto argumentech by se dalo pokračovat. Já jsem docela nešťastný z toho, jak postupně se dokončuje bankovní unie, kdy chybí poměrně málo kroků. Hledá se politický kompromis, což je v dnešní době velmi komplikované, protože domácí politika je často velmi rozjitřená. Zároveň je dnešní politická realita taková, že argumenty nehrají takovou roli, jako dojmy. Z toho jsem velmi nešťastný. Přivítal bych, kdyby se podařilo alespoň částečně udělat to, co je teď na stole a o čem bude řeč na summitu, to znamená vytvoření proticyklické fiskální kapacity.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Společný rozpočet také?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Je otázka, jestli má být společný rozpočet. Jeden z problémů a průkazů suboptimálního designu dnešní eurozóny je, že v případě, že se eurozóna dostane do ekonomické krize, tak nevyužíváme to, co využívají například Spojené státy, to znamená rozvolnění fiskální politiky a zvýšení státních výdajů na to, aby pomohly ekonomice se z krize dostat. Tím, že jednotlivé země mají drtivou většinu svého rozpočtu pod kontrolou a mohou se rozhodnout, že se v krizi naopak posunou směrem k restriktivnější fiskální politice, což se třeba do určité míry stalo v Německu, tak překonáváme krizi hůř. Proto se diskutuje o tom, jestli nějaký takový mechanismus, kterému se říká rozpočet eurozóny, nevytvořit. Takových věcí je víc, ale je to evoluce, která může ve prospěch Evropy dobře fungující projekt vylepšit. Já bych byl rád, kdyby se to stalo.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane Niedermayere, slyšel jste důraznou a opětovnou kritiku na adresu eurozóny a fungování tohoto společenství členských států. Neukazuje se, když přichází na řadu doba horšího dohadování, menšího důrazu na fakta a řečech, jak je eurozóna křehká a jak neodpovídá ekonomickým zákonitostem, že bude velmi těžké eurozónu reformovat, aby to bylo úspěšné?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Rád bych slyšel, kterým ekonomickým zákonitostem zásadně odporuje a v čem špatně funguje. Naopak si myslím, že z hlediska měnové politiky jsme krizí roku 2008 prošli docela dobře. Koneckonců nejsou data zásadně rozdílná proti Spojeným státům, které byly schopny lépe použít fiskální politiku. Z hlediska fiskální udržitelnosti si nyní Evropská unie stojí mnohem lépe než Spojené státy. Já jsem o tom včera diskutoval s prominentními ekonomy v Bruselu na téma daňové reformy a fiskální udržitelnosti. Čili tohle opravdu nevidím. Zároveň bych chtěl upozornit, že v okamžiku, kdyby se země nerozhodly posunout od režimu polofixních kurzů k měnové unii, tak by byl se společným trhem obrovský problém. Obchod přes Atlantik je zlomek toho, co se obchoduje uvnitř Evropské unie. Eurozóna by ale určitě měla být doplněna mechanismy, které jsou na stole, o kterých se bude jednat na summitu, které se diskutují dlouhé měsíce a dlouhé měsíce se diskutovat budou, že by to design podstatně zlepšilo a hlavně by to pomohlo připravit Evropskou unii na dobu dalšího ekonomického poklesu, ke kterému dojde a vytvoří podmínky pro to, aby byly náklady pro občany a pro podniky v Evropě nižší. Já bych preferoval, kdybychom postupovali rychleji, abychom nevyužívali dnes poměrně příznivého prostředí k tomu, aby diskuse trvaly příliš dlouho. Byl bych v některých návrzích radikálnější a myslím si, že by to design měnové unie vylepšilo, ale určitě to není černobílé. Bohužel je to dnešní realita.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Hlavně v Německu v současné době.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Ano, Německo v tom bohužel dnes hraje velmi podstatnou a ne úplně konstruktivní roli.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Hlavní námitka je, že euro nevyhovuje nikomu. Chtěli jsme, aby v Evropské unii a eurozóně vyhovovalo všem a zdá se, že naopak doplácíme na míru naší snahy tím, že to nevyhovuje nikomu.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Já to tak vůbec nevidím. Bez eura by pravděpodobně nevznikl tak hluboký společný trh, který je velmi výhodný pro většinu Evropanů, pro všechny dlouhodobě a pro většinu dokonce střednědobě. Zásadně nesouhlasím s tím, že měnová politika je zodpovědná za problémy v některých zemích a že se někde nežije dobře kvůli tomu, že je tam euro. To je ekonomický nesmysl, protože konkurenceschopnost v zemích vytváří zejména domácí ekonomické politiky. Drtivá většina ekonomické politiky, nastavení pracovního trhu a sociální politiky je v rukou členských zemí. Některé země se s tímto problémem popasovaly velmi dobře a některé ne. Vzpomeňme si, že před 20 lety byla nemocným mužem Evropy německá ekonomika, zatímco teď je to někdo úplně jiný. Zároveň je euro jeden ze základních symbolů Evropské unie. A to neříkám já, to říkají evropští občané a ti jsou spokojeni s existencí eura. Podle nedávného Eurobarometru má Euro nejvyšší důvěru za dobu existence, takže opravdu můžeme jít jeden bod po druhém. Druhá věc je, že euro samozřejmě výrazně zvyšuje efektivitu fungování evropské ekonomiky, dramaticky snižuje transakční náklady a pro ty, kteří jsou součástí eurozóny, snižuje náklady. Takže se tvářit, že kdyby nebylo euro, nebo kdybychom demontovali euro, tak by společná Evropa zůstala taková, jako je, tak je to absolutní omyl. To by znamenalo úplně jiný design Evropské unie, který by se velmi těžko hledal a byl by z ekonomického hlediska mnohem méně optimální. Zastánci mluví o konceptu optimální měnové zóny, tak ho hledejme ve Spojených státech, hledejme ho třeba v České republice. Znám studie, které říkají, že sbližování se zbrzdilo ekonomickou krizi, protože celá řada zemí měla velké fiskální problémy, které musely řešit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co by podle Vás mělo být na evropském summitu to nejdůležitější, aby se eurozóna posílila a šla správným směrem?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Já bych byl rád, kdyby došlo k posunu ve dvou věcech. A to je dokončení bankovní unie. To znamená už opravdu jasný směr ke společnému evropskému pojištění vkladů, který by nezačal platit za rok, zda dva ani za šest měsíců, ale postupně na základě vyrovnávání a snižování rizika evropských bank a naopak zvyšování podílu vzájemné podpory fondů, abychom se v horizontu pěti až deseti let opravdu dostali k čistě evropskému fondu pojištění vkladů. Myslím si, že je to možné. Kompromisy mezi odborníky, kteří se opravdu v té věci orientují, jsou velmi dobře známé a mají širokou podporu, ale zatím to vázne na politických omezeních v některých zemích. Druhá věc je opravdu postoupit v tom, abychom měli jistotu, že když se eurozóna dostane do ekonomického poklesu, tak fiskální politika ji začne podporovat. Koneckonců už Evropská komise v návrhu víceletého finančního plánu takovýto malý nástroj ve formě systému podpory investic navrhla.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A teď by k tomu měl být takzvaný společný rozpočet, o kterém se jedná.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
To se používá. Mám pocit, že to znamená de facto to samé. Věc, která se dostane na program a kterou jednoznačně podporuje OECD a myslím si, že jsou na to i analýzy Mezinárodního měnového fondu, jsou úvahy o propojení fondu pojištění v nezaměstnanosti, protože podpora v nezaměstnanosti je jeden z nástrojů, který by mohl zajistit proticykličnost fiskální politiky. To jsou dvě věci, ve kterých kdyby byl určitý pokrok, tak bych viděl jako prominentní. Hodně se hovoří o tom, že nějaké definitivní posuny by se mohly dostavit ke konci roku, což bych považoval taky za docela dobré.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Je pro nás teď výhodnější platit českou korunou a příliš se nehlásit k tomu, že chceme přijmout euro v blízké době?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Byl bych rád, kdybychom byli u politických diskusí. S dnešní pozicí bude velmi obtížné se k nim dostat. Co se týká přijetí eura, tak máme intenzivní obchod s Německem, který ale pro české podniky zbytečně komplikujeme a zdražujeme. Výsledkem toho je, že naše ekonomika méně roste, pomaleji nám rostou mzdy a pomaleji doháníme životní úroveň v bohatších zemích. Čili podle mého názoru euro, i když to nemá samozřejmě jenom kladné dopady, ale má to i náklady a rizika, tak by nám pomohlo být stabilnější, prosperovat a zvýšit efektivitu obchodu. Myslím si, že u nás diskuse, minimálně její ekonomická část, neprobíhá dostatečně férově. Bylo by dobré o tom mluvit, protože stejně tak jako přijetí eura má své náklady, tak nepřijetí eura má své náklady. To jsou desítky miliard korun, které firmy zaplatí za zvýšené náklady obchodu, menší konkurence na našem trhu, menší výběr pro naše spotřebitele a tak dále. Čili já bych byl rád, kdyby u nás diskuse probíhala více a pokud možno v co nejkorektnějším formátu.
Zdroj: Pro a proti, ČRo Plus, 29. 6. 2018
