Pražské metro se začalo stavět v šedesátých letech, kdy byla ještě potřeba bezbariérových vstupů spíše potenciální. Preferovaly se tehdy pohyblivé schody, které však nejsou žádným způsobem pro přepravu osob na invalidních vozících konstruovány. Pokud to umožňují technické podmínky, jsou tyto stanice, bohudík, dnes upravovány a každý takový krok je pro osoby se sníženou pohyblivostí doslova událostí.
To, že se počátkem května dočkala zahájení provozu bezbariérového výtahu i stanice Národní třída, je pro všechny Pražany na invalidních vozících do budoucna velkou úlevou. Tato stanice totiž patří k těm důležitým a usnadní spojení s centrem naší metropole. Nejbližší taková bezbariérová stanice je až na Muzeu nebo Florenci, což je přece jenom lán cesty.
Pražské metro má v současnosti celkem 57 stanic, z nichž bezbariérově přístupných je třicet šest. Je třeba si uvědomit, že snadný přístup není problémem jen pro lidi na vozíku. Je důležitý pro rodiče s kočárky, ale i pro početnou skupinu seniorů. Toho je si Dopravní podnik vědom i při výstavbě nových stanic prodlužujících trasy z Dejvické přes Červený vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol.
Přesto bezbariérovou dopravu, která by měla patřit mezi základní priority naší společnosti, čeká ještě velký kus cesty. Mám na mysli zvyšování počtu nízkopodlažních tramvají a autobusů nebo úpravy příliš úzkých a většinou bariérových nástupních ostrůvků. Touto problematikou se velmi dlouho zabývá pod názvem “Jedete v tom s námi” například pan Erik Čipera z pražské Asistence.
blog.idnes.cz, 19. 5. 2011
