Mezinárodní měnový fond v pátek v pravidelném hodnocení české ekonomiky uvedl, že za účelem rozhodného zkrocení inflace je třeba dalších zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), a to v blízké době. Většina bankovní rady ale považuje stávající sedmiprocentní úroveň základní sazby za dostatečně vysokou. „Inflace je velké a nebezpečné zlo,“ říká v rozhovoru pro Radižurnál europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Na které straně debaty o zvyšování či nezvyšování úrokových sazeb stojíte?
Hodnotit tuto situaci z vnějšku je složité, protože měnové rozhodování je založeno na velmi hlubokých analýzách. Když jsem se připravoval na jednání, četl jsem a dumal nad nimi mnoho hodin.
Z venku radit opravdu nelze. Mezinárodní měnový fond se na naši ekonomiku díval před pár měsíci a velmi podobný přístup má Evropská centrální banka, která začala se zvyšováním sazeb mnohem později než naše centrální banka.
Byla to velká chyba, ale teď nenechává trhy na pochybách, že je třeba zvyšovat úrokové sazby do té doby, než bude zřejmé, že inflace bude klesat. Stejný názor má většina analytiků.
Nejvíc mě znepokojuje, že centrální banka část svých analýz zveřejňuje. A ta poslední zveřejněná analýza také předpokládala, že úrokové sazby mají jít nahoru, dokonce někam k 8 procentům. Čili netroufám si říct, že je to špatné rozhodnutí.
V minulých týdnech totiž došlo k jedné velké změně. Klesly ceny energií a energie byly tím iniciátorem vysoké inflace. Situace je teď možná trochu jiná a vyžaduje se nad tím znovu zamyslet.
Ale rétorika ČNB o tom, že úrokové sazby je lepší nezvyšovat a nechat být, už trvá velmi mnoho měsíců a podle mě není dostatečně zdůvodněna, a tudíž není dostatečně věrohodná.
Na rozdíl od současného vedení centrální banky si nemyslíte, že vyšší základní úrok by už byl kontraproduktivní, protože by ekonomiku už příliš dusil?
Především ve světě ekonomů a centrálních bankéřů panuje jasná shoda na tom, že inflace, které nyní čelí velká část světa, je velmi nebezpečné zlo. V nejhorším se může stát, že inflace, která je vyvolaná kombinací některých faktorů, se přelije do tzv. vysokých inflačních očekávání.
To znamená, že ji lidé přestanou vnímat jako něco dočasného a začnou ji brát jako něco trvalého. Z tohoto pohledu se velmi dobře pracuje s 10procentní inflací, protože každý si dovede představit, co to znamená, že se ceny, mzdy a všechno zvyšují o 10 procent ročně. Potom je krocení inflace strašně složité.
Měli bychom vést legitimní diskusi o tom, zda je dnešní úroveň úrokových sazeb dostatečná na to, aby inflace začala rychle a viditelně klesat.
Diskuse o tom, že není možné zvýšit úrokové sazby, protože by to poškodila ekonomiku, podle mě není úplně vhodná. Protože to, co by poškodilo ekonomiku a občany nejvíc bude, když se z té zatím dočasné inflace stane inflace trvalá.
Jaká je podle vás pravděpodobnost, že bankovní rada 2. února rozhodne o zvýšení základních úrokových sazeb?
Vůbec nevím. Myslím, že opravdu velkou roli mohou sehrát i energie. Nyní existuje určitá nejistota ohledně toho, zda nesledujeme dočasný vývoj, protože ceny plynu jsou nízké. Víme, že už i na našem komerčním trhu je spotřebitelům nabízen tarif na elektřinu, který je nižší než ten vládou nastavený strop. To je opravdu pozitivní vývoj.
Otázkou je, zda existuje nějaká šance, že se to promítne do snížení inflačních tlaků. Jinak si myslím, že by ke zvýšení sazeb mělo dojít a docela bych i čekal, že to centrální banka nakonec udělá. Ale už opravdu nejsem ten, kdo to podrobně sleduje. Je to spíš moje intuice.
Jestliže nás Mezinárodní měnový fond vybízí, abychom zvýšili úrokové sazby, jinak riskujeme inflační pohromu, je to zbytečně alarmující nebo není?
Není to úplně o pohromě. Zejména pokles cen energií otevírá legitimitu diskuse, jestli nám to nepomůže snížit inflaci. Ale přinejmenším je pozoruhodné, že opravdu hodně analýz a názorů lidí, které je dobré poslouchat, říkají, že by bylo lepší, aby úrokové sazby byly o trochu vyšší.
Neříkám, že to je konec světa. Klidně se může ukázat, že se naplní nějaké faktory, které teď pořádně nevidíme, nebo nás něco překvapí a ukáže se, že to s těmi sedmi procenty zvládneme. Vzhledem k tomu, kolik rozumných kompetentních lidí si myslí, že by bylo lepší jít o kousek výš, bylo by vhodné tomu věnovat pozornost.
Jaký dopad bude mít na Evropu zavedení zákonu o snížení inflace v USA? Jaká je podle Luďka Niedermayera budoucnost jednotného evropského trhu? Poslechněte si celý rozhovor.
Zdroj: irozhlas.cz, 24. 1. 2023
